Gustav M. Kališ
Ještě pořádně ani neutichnul hukot od špuntů drahého šampaňského z bujarých oslav, tzv. výročí vzniku České republiky (28. 10. 1918) a už tu máme další vyumělkovanou událost, která patrně natrvalo provětrá kdejaký zatuchlý kout naší prošedlé kotlinky, několik úrodných úvalů i nevysokých pohraničních hvozdů. Téměř „na dohled“ této bezesporu nejvýznamnější události roku, přímo z rukou velmi často unaveného prezidenta, po letech Klausovy stagnace, opět zapršely zanícenými Čechy tolik milované medaile Řádů „Bílého lva“ s cílem konečně nakopat arogantní pupek Evropy (1), třeba někam do citlivých zadních partií.