pondělí 31. ledna 2011

Otevřený dopis režisérovi filmu "Nickyho rodina", Mateji Mináčovi

Vážený pane Mináči,
zcela náhodně jsem byl díky velmi intenzivní mediální kampani, která je v České republice vedena kolem Vašich filmových produkcí, povrchně obeznámen o životě a působení pana Nicholase Wintona, jehož jméno je v jiných evropských zemích naprosto neznámým. Díky českým sdělovacím prostředkům jsem tedy měl příležitost poprvé v životě slyšet o tomto muži, a proto mě taktéž udivilo, když jsem objevil informaci, podle které byl Nicholas Winton v Česku dokonce navrhován na udělení ocenění Nobelovy ceny míru a že za tímto účelem je mezi českým školním žactvem organizována i podpisová kampaň. Díky zpravodajství českých médií jsem se taktéž poprvé v životě dozvěděl něco blíže o záchranné akci pana Wintona, která „nemá v historii lidstva obdoby“, která je údajně „známá po celém světě“ a o Vašich filmových produkcích na toto téma, jež si vysloužily řadu cen od „porot na filmových festivalech v různých zemích světa“.

Abych nabral nějaké základní informace o životě a činech Nicholase Wintona, zavítal jsem mimo jiné na stránky http://www.wintonfilm.com/. Nevím sice, kdo je autorem textů na těchto stránkách a kdo za jejich znění zodpovídá, protože to zde není výslovně uvedeno. Předpokládám ale, že jste s textovým obsahem těchto stránek dokonale seznámen, a tudíž že se se zněním plně ztotožňujete resp. dal k němu souhlas.

Dovolte mi při té příležitosti požádat Vás o objasnění několik informací, které tyto internetové stránky o Vašich projektech uvádějí.

V doprovodném textu k Vašemu filmu „Nickyho rodina“ se na těchto stránkách mj. uvádí, že dějstvím filmu je „příběh o odvaze a zarputilosti jednoho mladého muže, který zachránil 669 českých a slovenských dětí z rukou nacistů“. Toto tvrzení se na stránkách vícekrát objevuje a přebírají ho v této nezměněné podobě i četná česká média. Na jiném místě se text uvádí v mírné obměně, totiž že „Nicholas Winton osobně a z vlastní iniciativy zachránil život 669 českým a slovenským, převážně židovským dětem, které vyvezl přes hitlerovské Německo do své rodné Velké Británie“.

Obě tato tvrzení jsou dle mého názoru silně zkreslující a nepravdivá. Ve velkém množství případů se v této hypoteticky postavené záležitosti jednalo o děti židovských uprchlíků z Německa a Rakouska. Jak je možné tyto děti označovat za „české“ nebo „slovenské“? Krom toho se mnoho příslušníků židovských rodin z Čech, Moravy, Slezska a Slovenska hlásilo k německé národnosti. Nezdá se Vám informace podávaná takto na těchto internetových stránkách mírně řečeno neobjektivní?

Na jiném místě se v textu uvádí, že se jednalo o české a slovenské, „převážně židovské“ děti. Znamená to tedy, že se mezi zachráněnými dětmi nacházely i takové, které nemohly prokázat svůj židovský původ? Určitě jste se uvedenými případy velmi zevrubně a precizně zabýval. Můžete tedy potvrdit, že Nicholas Winton zachránil život i nežidovským dětem české, slovenské či německé národnosti? Pokud ano, kolik jich přibližně bylo, jaký byl jejich podíl na celkovém počtu?

 Na druhé straně se však vnucuje otázka, zda lze v případě nežidovských, tedy českých a slovenských „árijských“ dětí hovořit o nějakém „zachraňování životů“? Jak jste k tomuto závěru dospěl?  Z předchozího tudíž zákonitě vyplývá, že buď jedno nebo druhé tvrzení není pravdivé. Buďto tedy byly všechny děti židovského původu a nikoliv většina z nich, jak se v textu uvádí, anebo obráceně, není možné o části zmiňovaného množství dětí (40 – 30 -20 -10 .. % ?) hovořit v žádném případě v tom smyslu, že jim Nicholas Winton nějakým způsobem zachránil život. A to i když vycházíme z automaticky přijatých hypotetických předpokladů, na kterých se tento záslužný čin zakládá, aniž by se s plnou objektivitou zohledňovaly všechny skutečné motivy, které v daném momentu byly hybnou silou k emigraci a uprchlictví a k napomáhání k němu, jelikož celý tento případ je posuzován z pohledu toho, co přinesla až následující, pozdější doba.

Na zmiňovaných stránkách se hovoří taktéž o „vzdělávacím programu“, zaměřeném v této souvislosti na českou školní mládež. Domnívám se, že pokud má být česká mládež skutečně kvalitně informována a vychovávána v tom duchu, aby získala ponaučení z tragických a strastiplných etap naší minulosti a vytvořila si na tomto základě zdravý a moudrý přístup k naší současnosti a k základním společenským hodnotám, nelze jí pod rouškou žádného „vzdělávacího programu“ předhazovat polopravdy a tím ji vlastně oklamávat. Je smutné, že se s tím zde setkáváme právě při zpracovávání takové citlivé tematické oblasti, jakou představuje tragický osud příslušníků etnika, žijícího po staletí společně s českým a německým etnikem v našich historických zemích.

Byl bych Vám velmi vděčen za případnou odpověď a objasnění problematiky, jak to vlastně bylo se zachraňováním životů nežidovských dětí, kterých se údajně ujal Nicholas Winton.

S pozdravem

Lukáš Beer
Brno, 31. ledna 2011