O osudu sudetských Němců bylo rozhodnuto porážkou "Velkoněmecké říše" na bojištích. Po ztrátě své vlastní politické akceschopnosti se stali spoluporaženými druhé světové války a byli pak bez jakékoli ochrany vydáni na pospas pomstě spoluvítězů. Genocida (definována podle kapitoly IX práce Raphaela Lemkina /1/), tedy selektivní a kulturní genocida českého národa byla deklarována jako cíl až po zřízení "Protektorátu Čechy a Morava" (dok. 061, 067, 069, 147), avšak z těchto plánů byly uskutečněny jen jednotlivé části, jako např. uzavření českých vysokých škol či vyvlastnění jednotlivých českých rolníků v rámci usídlení etnických Němců, především z jižního Tyrolska a Besarábie. České dělnictvo bylo zapotřebí pro udržování produkce, především ve zbrojařském průmyslu.
Představy o přesídlování či vyhánění vedly na české straně ke konkrétnímu realizování podle šancí na vítězství jejich válečné strany. O vítězství byl přesvědčen nejen sám Beneš, ale také vedoucí činitelé odboje v Protektorátu. Beneš zprvu plánoval vnitročeské přesídlení, avšak později se přiklonil k tvrdé linii domácího českého odboje (dok. 044, 046, 078). Oficiálně vyslovované představy se postupně měnily od vyhoštění "viníků", přes umírněné zmenšení minority až k téměř úplnému vyhnání sudetských Němců. Mění se také pohled na posouzení míry viny, od kolektivní zodpovědnosti německé vlády (dok. 171) až k prohlášení o kolektivní vině všech Němců (dok. 336, 373).
Smlouva o československo-sovětském přátelství se stala stěžejním bodem Benešovy politiky a zároveň vstupní branou pro komunismus. Košický program "vlády Národní fronty" již obsahuje redukci povoleného spektra politických stran. Tímto programem se otevřela cesta ČSR do područí SSSR. Bylo zde již také pevně zakotveno vyhnání sudetských Němců. Je tam označováno zastírajícím slůvkem "transfer", převzatým od Britů, zatímco v interní praxi se používalo slova "očista".
Pojem "transfer", užívaný ještě v Postupimi, je v úředních vyjádřeních již od prvních aktů vyhnání (dok. 361,367, obr. 87) nahrazován pojmem "odsun", Odnětí občanství Němcům a Maďarům, zmiňované již v "programu vlády Národní fronty", bylo ustanoveno ústavním dekretem z 2. srpna 1945 (dok. 436), tedy bezprostředně po Postupimském protokolu. Sudetští Němci se tak stali cizinci a osobami bez státní příslušnosti, na které se vztahovala nařízení pro nežádoucí cizince.
Počínaje dubnem 1945 bylo obyvatelstvo v osvobozených oblastech zaplaveno novinovými články a štvavou propagandou proti Němcům. Zlomek z nich je v této publikaci reprodukován. Transporty a násilnosti se tak mohly organizovat bez podstatného veřejného protestu. Vykonavateli politiky Národní fronty se staly národní výbory skládající se pouze z Čechů. V Sudetech tyto výbory byly často nahrazeny ústředně řízenými správními komisemi. Společně s SNB a revolučními gardami (RG) prováděly oba orgány v prvních měsících po skončení války organizaci "divokého" vyhánění, pokud ovšem nebyla pro tyto úkony nasazena armáda. Masakry, organizované armádou generála Svobody, revolučními gardami a bezpečnostními složkami, vyvrcholily právě v době jednání v Postupimi násilnostmi proti sudetským Němcům v Ústí nad Labem dne 31. 7.1945 (dok. 438). Stejně jako v jiných místech, byli také zde zástupci místních správních orgánů, kteří se postavili násilí na odpor, zčásti ignorováni a zčásti dokonce sami ohrožováni. Zároveň české propagační orgány rozšiřovaly i v zahraničním tisku zprávy o činnosti "werwolfu" v Sudetech.
Po konferenci v Postupimi musel být odsun Němců nejdříve zastaven a obnovení transportů "organizovanou a humánní" formou pak probíhalo podle přesných byrokratických směrnic. V prosinci 1945 Američané prosadili, aby byla zvýšena výše váhy zavazadel jednotně na 50 kg. V knize jsou také uvedené hlasy ozývající se proti násilnému postupu zprvu nacionálních socialistů během války a pak proti československým aktérům vyhnání. V dokumentaci je doložen osud dvojnásobně poškozených a to sudetoněmeckých sociálních demokratů a komunistů pronásledovaných za Třetí říše a pak po roce 1945 zbavených domoviny, i když si ve většině případů směli vzít sebou své svršky.
Tento druhý díl obsahuje 516 dokumentů v německém, českém a anglickém jazyce a to tak, že každý dokument má překlad v jazyce druhém. Dále je zde 106 zobrazení dokumentů, vyhlášek, nařízení, rozkazů fotografií a novinových článků počínaje společnou fotografii říšského protektora Konstantina Neuratha a státního presidenta Emila Háchy a konče titulní stranou Lidové demokracie z 25. 12. 1946.
Dokumentace "Odsun - Vyhnání sudetských Němců" se liší od četných dokumentací vyšlých dosud na české straně tím, že vedle přímých dokumentů, tedy smluv, zákonů, protokolů a korespondence, obsahuje ve větším množství také novinové články dokládající vývoj veřejného mínění. Poprvé jsou zde prezentovány také protokoly interní debaty britského ministerstva zahraničí, ve kterých nabývaly podoby představy o poválečném vývoji Československa.
Jsem přesvědčen, že by si tuto knihu dokumentů měl prostudovat každý zabývající se novodobými dějinami ČSR a vztahy česko-německými. Pomůže to zbavit se mýty a propagandistických představ.
Poznámka
/1/ Raphael Lemkin, Axis rtule in Occupied Europe.Laws of occupation-Analysis of Governments –Proposals for Redress Washigton D.C.1944 s. 79-96
Pardubice 7. 1. 2011
Franz Chocholatý Gröger
ODSUN 2
Die Vertreibung der Sudetendeutschen / Vyhnání sudetských Němců
Dokumentation zu Ursachen, Planung und Realisierung einer "ethnischen Säuberung" in der Mitte Europas 1848/49 - 1945/46
Dokumentace o příčinách, plánování a realizaci "etnické čistky" ve středu Evropy 1848/49 - 1945/46
Band 2: Von der Errichtung des "Protektorats Böhmen und Mähren" im März 1939 bis zum offiziellen Abschluβ der Vertreibung Ende 1946
Svazek 2: Od zřízení "Protektorátu Čechy a Morava" v březnu 1939 do oficiálního ukončení odsunu na konci roku 1946
Auswahl und Zusammenstellung / Vybrali a sestavili: Roland J. Hoffmann, Kurt Heiβig, Manfred Kittel
Bearbeitung / Zpracovali: Kurt Heiβig, Gudrun Heiβig, Anne Rohstock
Herausgegeben von: Sudetendeutsches Institut e.V.
891 stran
Sudetendeutsches Archiv München ; Auflage: 1., Aufl. (2010)
ISBN-10: 3933161088
ISBN-13: 978-3933161086
Cena: 76,00 Eur (D), 78,20 Eur (A)
http://www.sudetendeutsches-archiv.de/web/de/index.htm
http://www.buchhandel.de/detailansicht.aspx?isbn=9783933161086
