Debatní klub o křesťanském sionismu: Jak lze chápat „vyvolený národ“?

Mojmír Kallus debatuje s Filipem Outratou v novém Debatním klubu

Doktor teologie, reverend Stephen Sizer, má následující názory na křesťanský sionismus: Přinejmenším každý čtvrtý americký křesťan, dotázaný magazínem Christianity Today, uvedl, že chápe podporu státu Izrael jako svou biblickou povinnost. Kořeny křesťanského sionismu sahají do raného 19. století až ke skupině výstředních předáků britských křesťanů, kteří začali lobbovat za návrat Židů do Palestiny – coby domněle nezbytnou podmínku příchodu Ježíše Krista. Křesťanský protosionismus předstihl židovský sionismus o víc než 50 let. K nejbojovnějším zastáncům Theodora Herzla patřil křesťanský klérus. Ve své krajní podobě křesťanský sionismus klade důraz na apokalyptické události, startující konec dějin. Spolky křesťanských sionistů – typu International Christian Embassy (ICEJ), Christian Friends of Israel (CFI) či Christians United for Israel (CUFI) – mají značný vliv na americkém Kapitolu a deklarují zázemí více než 50 milionů křesťanských sionistů, kterých je tak minimálně desetkrát více, než sionistů židovských. Filip Outrata, teolog a redaktor nakladatelství Vyšehrad bude debatovat o křesťanském sionismus Mojmírem Kallusem, výkonným předsedou Mezinárodního křesťanského velvyslanectví Jeruzaléma, známého pod zkratkou ICEJ. (-dk-)

Adam B. Bartoš: To, co je dnes módní kritizovat na islámu, se dá říci i o Židech

Debatní klub na téma "migrace" 

Migrace je téma skloňované v médiích ve všech pádech a existuje tak i značné množství lidí, kteří k němu zaujímají veřejně deklarované stanovisko. Do Debatního klubu přijali pozvání osobnosti se značně odlišnými postoji. Prvním je Adam B. Bartoš, předseda politické strany Národní demokracie, a druhým Pavel Novotný, bývalý šéfredaktor internetového periodika Extra. Vzhledem ke slovníku Pavla Novotného debatu nedoporučujeme mladistvým. Za Debatní klub konstatujeme, že byl vznesen návrh na Adama B. Bartoše s tím, že můžeme vulgarity a urážky z úst Pavla Novotného "vypípat", ale bylo nám sděleno, že nemáme nic takového činit a debatu ať ponecháme v původním znění. (-av-)

Podle vzoru židovských zabijáků režiséra Tarantina: Přistěhovalci ve videu masakrují Němce

"Hej, nácku! Za xenofobní vtip ti rozbiju hlavu!"

Německé, resp. rakouské vydání lifestyle-magazínu a online-časopisu Vice je křiklavou směsicí často oplzlého bulváru, perverze, reklamou na pornografii, prostituci a homosexualitu (někdy i všeho najednou: homosexuální redaktor Vice například líčí, jak se osobně nechal uspokojovat na velké pornografické gay party v Berlíně) a po politické stránce především hlásnou troubou agresivní pro-"uprchlické" propagandy. Navzdory prudce klesající popularitě „německé“ Merkel-Mutti německy píšící redakce tohoto média, které se podle vlastní definice orientuje na „mládežnickou kulturu“, sype z rukávu o sto šest jeden příspěvek za druhým, ve kterém je řeč o nenávistných Němcích, podpalujících uprchlické ubytovny a hlásajících „xenofobní“ názory, proti nimž je prý zapotřebí aktivně bojovat.

Vše nejlepší, republiko!

Roman Joch je autorem článku "Vše nejlepší, republiko!", který vyšel v Lidových novinách 9. 10. 2015. Dovolíme si krátkou citaci: "Den vzniku 1. československé republiky 28. října 1918 je pro současnou českou společnost užitečným státotvorným mýtem českého politického národa. Každá společnost potřebuje svůj politický národ utvářející mýtus; společnou loajalitu, principy, historickou událost či hrdost, které národ spojují, na kterých se (téměř všichni) shodnou; kterých sdílení vytváří její politický národ. Jen málokdy se jedná o celou pravdu a nic než pravdu, ve většině případů jde o pravdu či část pravdy zavalenou nánosem sentimentů, iluzí a (po)věr, tedy o mýtus. Mýtus však společensky užitečný; politický národ formující a udržující pohromadě. V případě současného českého politického národa těch možností moc není. Pro některé to může být sv. Václav, ale ne pro všechny. Pro jiné snad husité, ale ze stejných důvodů, leč v gardu opačném, nikoli pro ostatní. A sekularizované většině ani jedno ani druhé asi moc neříká. České stavovské povstání na počátku třicetileté války v první polovině 17. století a následná Bílá hora jsou pro naši současnou politickou společnost relevantní asi tak jako válka růží pro společnost anglickou, tj. nijak..." Článek dále Joch uzavírá sdělením, že "28. říjen je jedním ze dvou užitečných mýtů současného českého politického národa. Tím druhým je 17. listopad (pro současnou společnost a její identitu snad ještě důležitější). A třetí už nemáme." Tomáš Krystlík, autor knih Zamlčené dějiny, pozval Romana Jocha, ředitele Občanského institutu k debatě a on pozvání přijal. (-av-) 

Rabín Daniel Mayer: Vysídlení sudetských Němců bylo správné, situace palestinských uprchlíků v roce 1948 je něco podobného

Propalestinská aktivistka diskutuje s rabínem

Daniel Mayer a Jana Ridvanová v novém Debatním klubu.

Blízký východ je nekončícím zdrojem témat a bohužel i konfliktů. Nejdelší z nich je palestinsko-izraelský nebo chcete-li židovsko-arabský. Konflikt provází termíny a pojmy, jako jsou například sionismus, právo na návrat, historická Palestina, arabské území, střet islámu a judaismu, střet civilizací.  Je zřejmé, že autoři zmíněných termínů sledují vždy nějaký cíl a ti, kteří se o problematiku zajímají nebo jsou sympatizanty jedné ze stran, pak někdy i žasnou, co vše lze v rámci argumentací vyprodukovat a tvářit se u toho vážně. Úvodem této debaty si dovolíme uvést jeden z příkladů výuky dějepisu pro 6. ročník základní školy, kde se doslovně píše: "Od dávných dob bylo území Kanaán osídleno Kananejci. Ve 13. století př. n. l. začaly na toto území pronikat kmeny Hebrejců (Židů) a stalo se jejich vlastí. Krátce po usazení Židů v Kanaánu začali na toto území, ale i na Egypt útočit ,Mořské národy', mezi ně patřilii Pelištejci - Filištíni, kteří se usadili při pobřeží Kanaánu a útočili na Židy." Z této krátké ukázky se tak děti v základní škole dozvědí, že Židé na území "pronikají a usazují se na něm" - což předpokládá dobrovolný odchod Kananejců, a naopak "Pelištejci - Filištíni na Židy útočili." - Jedni tedy pronikají a druzí útočí...

Jan Schneider: Žid může přestat být židem, ale zůstává nadále Židem, praví Halacha

Bezpečnostní analytik a bývalý zpravodajec Jan Schneider, hlásící se k judaismu, patří mezi kritiky protiruské hysterie v České republice. V rozhovoru pro Parlamentní listy navíc prohlásil, že „zájmy Spojených států by se měly rozcházet se zájmy evropských zemí“. Dodal tehdy: „Není normální, když jsou svazky mezi zeměmi ,nerozborné‘ a jejich směřování ,na věčné časy a nikdy jinak‘. Je mi šoufl z lidí, kteří se chovají vůči Západu stejně devótně, jako jejich předchůdci před sedmašedesáti lety vůči Východu.“ Schneider stejně tak upozorňoval na masáž v podobě psychologického tlaku na veřejnost, aby si udělala „správný“ názor.

Debata: „Havloidi“ – jejich cíle, jejich moc a jejich budoucnost

Michal Urban: Multikulturalismus v Evropě ve velké míře propagovali elitní Židé / Radek Velička: Evropská unie nehájí evropské hodnoty, ale hodnoty EU 

Radek Velička a Michal Urban v novém vydání 
Debatního klubu

Téma migrace do Evropské unie, respektive do České republiky a sousedních států, je stále frekventovanější a v médiích se díky tomu objevují názory z celého společenského i politického spektra. Pohledy jsou to různé, snad lépe řečeno značně odlišné. Slova, jako například radikální, či extrémní, jsou pak přívlastkem, nálepkou o snahu negativního stigmatizování těch, kteří nahlas hovoří o tom, co jiní šeptají nebo si jen myslí. Objevují se úvahy o fašizaci společnosti, o hnědnutí, rasismu, nesnášenlivosti a přitom jsou tak označovaní lidé, kteří mají pouze výhradu vůči systému, který podle jejich názoru postupně a hlavně nevratně demontuje společnost postavenou na národních principech, na sdílené kultuře, která má mnohasetletou tradici, na náboženství, na českém jazyku. Jejich obavy pramení z prostého faktu, kterým je sílící migrační vlna s nepříliš optimistickým výhledem  do blízké budoucnosti. Obavy z příchodu velkého počtu lidí vyznávajících jiné civilizační principy, jsou pak pro ně hrozbou, které je podle jejich názoru nutné se postavit a jsou rozhodnutí bránit takovému vývoji. Do Debatního klubu přijali na téma vysvětlení pojmu „havloidi“ Radek Velička, vydavatel Vlasteneckých novin, a Michal Urban, aktivista Generace Identity. (-av-, tit. red.)

Adam Berčík: Co největší možná reemigrace neevropských přistěhovalců je možná

Díky Michalu Urbanovi, který již účinkoval v Debatním klubu a čas od času zmínil slova "Generace Identity", jsem začal být zvědavý o co jde. Až po relativně dlouhé době jsem se více méně náhodou dostal ke stránkám identitářského hnutí a začal podrobněji zkoumat obsah stránek, některé texty a odkazy. Překvapilo mne, že jde o hnutí mezinárodní a i to, k jakým odkazům, respektive koho, se hnutí hlásí. Rád bych se pokusil Generaci Identity představit díky Dotazníku, jako hnutí, které pro někoho může být alternativou při hledání zaujetí postoje k tomu, co se ve společnosti, politice a podobně děje. Adam Berčík, jako člen hnutí a autor řady textů publikovaných na stránkách identitářského hnutí, souhlasil s vystoupením v Dotazníku, za což mu děkuji. (-av-)

Pavel Reumann: Jako římský katolík nesdílím papežův přístup k imigrační vlně

Foto: Debatní klub

Dnešního hosta Dotazníku Pavla Reumanna jsem poznal díky profesionálnímu aktivistovi Vojtěchu Razimovi, pro kterého jsem natočil spot Státní loterie Slizka. Je učitel, právník, motorkář a jáhen. Nabídl jsem mu vystoupení v Dotazníku na téma křesťanství a on souhlasil. Zabývá se mj. otázkou, zda je Ježíš Kristus historická postava nebo pouhý mýtus, vyjadřuje své myšlenky na téma křesťanského extremismu, fundamentalismu a ortodoxie, ale také říká, co si představuje pod pojmem „poslední soud“, vyjadřuje svůj názor na homosexualitu a také na současnou přistěhovaleckou vlnu. (-av-)

Občanka Sýrie o utečencích: "To nejsou praví Syřané – jsou to navíc migranti s ekonomickými motivy"

Na demonstraci, kterou již před měsícem – v neděli 6. září 2015 v Bělehradě uspořádaly organizace SNP Naši a Srbski Obraz měla projev i občanka Sýrie Rima Darious. Před shromážděnými občany otevřeně hovořila o situaci v Sýrii, vlně migrantů a vztahu Západu k tomuto problému. Překlad celého projevu Vám přinášíme níže.

Drazí přátelé, stojím tu dnes před Vámi jako hrdý občan Sýrie, abych Vám vylíčila situaci v mé zemi, která se týká i Srbska. 

Kdysi jsme byli národ, uvnitř kterého se lidé vzájemně milovali a respektovali. Před touto válkou byla naším největším problémem Palestina. Chtěli jsme řešit malé problémy v porovnání s tím, co zde máme dnes, problémy byrokracie a korupce v některých státních sektorech. Neznali jsme nespravedlnost, terorismus ani kriminalitu. Posledních deset let před touto válkou jsme tvrdě pracovali a učinili velké kroky. Nejdůležitější je, že před touto válkou neexistovali žádní syrští utečenci. 

Kde končí svoboda slova

Josef Zouhar a Tomáš Pecina v novém Debatním klubu

Kde končí svoboda slova a počíná hrozba postihem formou pokuty nebo nakonec i kriminálem?, je téma debaty, do které přijali pozvání justiční aktivista Tomáš Pecina a Josef Zouhar, soudní znalec v oboru kriminalistika a sociální vědy.

Jak dnes fungují znalci schopní nahlédnout na míru závažnosti nějakého výroku a posoudit nebezpečí z něho plynoucí? V období "normalizace" a ostatně od převratu v roce 1948, vlastně po celou dobu existence  česko-slovenského resp. českého státu, a asi i v dobách předchozích, tedy za Rakouska-Uherska, je poměrně konstantním problémem, že někdo něco někde řekl nebo napsal a následně ho někdo udal a byl z toho někdy i velký problém. Dříve bylo velmi těžké chytit při činu, respektive chytit za slovo potenciálního vyníka a tak měli nejrůznější "Sabinové" spoustu práce spočívající v navazování přímých vztahů s lidmi, které následně udali za to co řekli. Dnes, v naší moderní době je situace pro udavače i samotnou policii situace mnohem přehlednější a jednodušší díky existenci internetu, kamer a zvukových záznamových zařízení, chcete-li odposlechů. Dá se říci, že Orwellova noční můra v podobě Velkého bratra se definitivně probudila v plné síle k životu a začíná se mít čile k práci. Jak pracuje soudní znalec a podle čeho například dešifruje, co je a co není závadné? (-dk-) 

Edukace profánního davu

Dotazník pro Radka Veličku 

Radek Velička je autorem řady webových projektů, které mají velmi vysokou návštěvnost. Chtěl jsem se ho zeptat, zda cena v podobě vulgarismů, hrubosti a někdy i neetického obsahu textů není přece jen příliš vysoká za to, aby, jak píše na stránkách Alfa Libera, naplnil cíle sdružení, kterými mají být "vzdělávání a šíření osvěty v oblasti mediální gramotnosti". (-av-) 

Trapné ulítnutí protimoskevské propagandy: Reportérka „Deutsche Welle“ vyprovokovala několikahodinové boje

Foto: screenshot DW

Válečná reportérka britského původu, Kitty Loganová, donedávna ještě pracující pro německý veřejnoprávní televizní kanál Deutsche Welle vysílající pro zahraničí, byla v červnu na cestách po východní Ukrajině. Její úkol byl jasný: natočit pro filmovou reportáž proruské separatisty, jak porušují příměří. Nastaly však problémy, protože novinářka všude nacházela maximálně tak potulující se opuštěná domácí zvířata a po boji žádné stopy. Měla nakonec štěstí a narazila mezi separatisty na velitele, který frustrované reportérce nabídl, že pro její kameru udělá „šou“ a začne střílet na ukrajinské vládní jednotky. Loganová souhlasila a vyprovokovala tím několikahodinovou přestřelku.

Vlna veder má své oběti aneb Extremistu za každým stromem viděti

Tomáš Pecina

Nejspíše povzbuzeni úspěchem v případu Robina S. pustili se pražští kriminalisté do dalšího protiextremistického projektu. Za projev, který byl obsahem zřetelně mírnější než onen prvomájový, ve znalci i soudu nesrozumitelném cizím jazyce pronesený, obvinili z podněcování k nenávisti slovenského aktivistu Mariána Magáta. – Byla podána odpovídající stížnost.

Staň se pašerákem uprchlíků! Iniciativa založená v USA vyzývá k soukromému pašování utečenců do Evropy

Americký think tank stojí za vysoce profesionálně připravenou kampaní. Zakladatelkou organizace byla židovská sionistka Rozenbaumová. 

Staň se pomocníkem při útěku! – těmito slovy vyzývají ke spolupráci aktivisté, kteří si v posledních dnech získali mediální pozornost hlavně německojazyčných levicově-liberálních sdělovacích prostředků. Tito aktivisté provozují německy psané webové stránky www.fluchthelfer.in a už na první pohled je zřejmá vysoce profesionální úroveň jejich kampaně – ať už grafické zpracování stránek, nebo náročně zpracovaná videa prozrazují, že finanční náklady na zhotovení nebyly nízké. Jejich iniciativa otevřeně vyzývá k tomu, aby občané Německa a Rakouska například při návratu ze zemí, jako je Itálie, ilegálně pašovali do své vlasti ve svých automobilech tzv. uprchlíky. Německý liberálně-levicový list Die Zeit poskytl projektu mediální prostor a uvádí příklad tří německých pašeráků, kteří při cestě z dovolené přibrali na palubu svého vozu studenta z Mali. „Muži v cabriu mu při jeho nepovolené cestě do Německa pomáhat nesmějí. Ale přesto to udělají, ne kvůli finanční motivaci, nýbrž proto, že odmítají evropskou utečeneckou politiku“, líčí Die Zeit tyto muže jako charakterní nesobecké hrdiny.

Němec, gestapák a sudeťák v podání českého filmu v letech 1945-1969

Německé „nacisty“ v poválečných českých filmech paradoxně často hráli německy hovořící židovští míšenci 

Němce v českých poválečných filmech ztělesňovali často nejen etničtí 
Němci, ale i židovští míšenci. Jedním z nich byla i „legendární postava 
esesáka“ v animovaném filmu Vzpoura hraček (1946), kterou zahrál herec 
Eduard Linkers. Jeho otec byl Žid, a proto Linkers (narozen v roce 1912) nesměl 
hrát divadlo. Zato směl za války v Praze pracovat jako učitel angličtiny. 
Po válce si zahrál celkem 12 rolí v českých filmech

Určitě pozoruhodnou studii, bezprostředně se dotýkající analýzy česko-německých vztahů, vypracoval před nedávnem Adam Trcala v podobě své magisterské diplomové práce Zeisler, Magerová a spol.: Obraz Němců v českém filmu let 1945-1969 (Filozofická fakulta Masarykovy univerzity Brno, Ústav filmu a audiovizuální kultury, 2014). Autor se zaměřil na zobrazování Němců (ať už sudetských Němců, „západních“ a „východních“ Němců nebo Rakušanů) v českém filmu let 1945 až 1969. „Tento časový rámec je zdola ohraničen koncem druhé světové války, a shora pak nástupem tzv. normalizace. V rámci této doby prošla zkoumaná problematika zajímavým a bohatým vývojem, který však byl zaražen a z velké míry zvrácen právě nástupem normalizační politiky po roce 1969“, odůvodňuje Trcala, proč se jeho studie zaměřila pouze na tuto bezprostřední poválečnou etapu. Celkově bylo v období let 1945 a 1969, tedy za 24 let, natočeno v českých zemích 565 celovečerních hraných filmů, z nichž se zkoumané problematice věnovalo 47 snímků. Můžeme tedy říci, že tato tématika je obsažena v 8,32 procentech filmů natočených v tomto období. „Takovéto ,prominentní‘ zastoupení zřejmě neměla v české kinematografii v tomto období žádná jiná národnost“, poznamenává autor.

Vystřízlivění dárkyně uprchlického tábora: „Když jsem viděla realitu, rozhodla jsem se, že dary místo jim rozdáme potřebným lidem!“

Fotoesej na Facebooku plus video z bitky „uprchlíků“ v táboře v Drážďanech 

Pod hesly „Muslimové a uprchlíci jsou vítáni“ tento týden proběhla také před 
utečeneckým táborem demonstrace aktivistů proti „rasismu a nepřátelství vůči 
cizincům“. Nápadná byla vysoká účast samotných přistěhovalců na akci. 
Obyvatelé Traiskirchenu zorganizovali protidemonstraci. 
Foto: screenshot FPÖ TV Magazin

Utečenecký tábor Traiskirchen (20 km jižně od Vídně), ve kterém v minulých týdnech proběhly nepokoje, jež musela uklidňovat policie, od minulé středy nepřijímá žádné nové uprchlíky. V táboře se nachází 4500 osob, z nichž 2200 pro přeplnění nemá k dispozici vlastní postel na spaní. 480 lidí si postavilo v areálu stany, ve kterých přespávají. Různé nevládní a lidskoprávní organizace kritizovaly rakouskou vládu opakovaně kvůli údajně nelidským a nedůstojným podmínkám, v jakých musí utečenci „v jedné z nejbohatších zemí světa“ žít. O situaci se začala zajímat i Amnesty International, která dostala povolení vyslat do tábora příští týden svou „vizitu“. Podle informací, které na svém facebookovém profilu uvádí opoziční politik Ewald Stadler, dostávají dospělí žadatelé o azyl v Traiskirchenu denně 30 euro na ruku za „nicnedělání“. Vláda kromě toho rozhodla před dvěma dny, že zvýší denní příděl na tzv. „nedoprovázené nezletilé uprchlíky“ z dosavadních 77 euro na 95 euro, což odpovídá měsíční dávce na jednoho nezletilého uprchlíka ve výši 2850 euro (sic).

Kam vede odpor proti systému?

Dotazník pro Jiřího Fialu

Spacáková revoluce v ČT a arbitráž kvůli TV NOVA

Ronald S. Lauder (vlevo) na oficiální manifestaci "proti 
antisemitismu" v Berlíně v září loňského roku společně se 
spolkovoněmeckým prezidentem Joachimem Gauckem, dřívěj-
ším předsedou Ústřední rady Židů Dieterem Graumannem 
a spolkovoněmeckou kancléřkou Angelou Merkelovou. 
Foto: Michael Thaidigsmann / Wikipedia

Pokračování diskuse Debatního klubu hudebníka a spisovatele Petra Štěpánka a Ladislava Jakla, ředitele Centra společenských studií Institutu Václava Klause, má dvě témata: takzvanou spacákovi revoluci v České televizi a arbitráž České republiky kvůli televizi NOVA. Spacáková revoluce v České televizi je termín, kterým je míněno přespávání některých politiků na přelomu let 2000 a 2001, jako například Jan Ruml, ve velíně zpravodajství ČT na Kavčích horách v době, kdy se televizní zaměstnanci rozhodli neakceptovat volbu nového generálního ředitele ČT Jiřího Hodače.

Arbitráž České republiky kvůli televizi NOVA byla kauza mediálně veřejnosti prezentovaná tak, že například Vladimír Špidla oficiálně na tiskové konferenci k této kauze prohlásil: "Rada pro rozhlasové a televizní vysílání rozdělení televize nejen nezabránila, ale dokonce mu aktivně pomáhala." Česká republika zaplatila Ronaldu Lauderovi, prezidentu světového židovského kongresu a majiteli CME, více jak 10 miliard korun. Krizí v České televizi a sporem o televizi NOVA podle některých pozorovatelů vyvrcholil boj o vládu nad televizemi v České republice z ohledu politických, respektive mocenských zájmů. (-dk-)

Totalita levicového liberalismu na scéně – její původ a její rafinované metody

"Svobodná vůle je zaměřena k zdokonalení osoby – zdokonalení je popsáno mravním zákonem"

Roman Cardal a Jiří Fuchs jsou hosty Debatního klubu

Academia Bohemica je soukromá filosofická škola a na jejích stránkách se píše, že jedním z hlavních motivů činnosti Academia Bohemica je snaha o vyplnění prázdného prostoru, který vznikl vlivem jednostrannosti univerzitně fixovaných trendů soudobé filosofie. Autoři tohoto textu dále uvádějí, že jsou totiž přesvědčeni o hluboké krizi současného filosofického myšlení a má jít o jev, který není jen přechodný. Je totiž, podle autorů textu, logickým vyústěním vývoje novověké filosofie a symptomem této krize je ztráta hlavních témat filosofie, jejichž případné řešení je mimo jiné i nezastupitelným prostředkem racionální životní orientace. Důvod této ztráty spatřují autoři textu v katastrofální teorii poznání novověku. Hlavní otázky filosofie jsou totiž neempirické, metafyzické, zatímco vyznění novověké gnoseologie je radikálně protimetafyzické. Hlavním cílem působení Academia Bohemica, je podle autorů textu tedy rehabilitace autentického filosofického myšlení, které je v podstatě metafyzické; metafyzické jsou paradoxně i jeho negace. Proto jde o prolomení bariéry předsudků, které vzešly z protismyslné negace metafyzického myšlení. Jde o znovu zpřístupnění problémů, bez jejichž tematizace selhává filosofie nejen sama v sobě, ale i ve své hlavní životní funkci: v explikaci lidského života; pak nastupují ideologie. V rámci Debatního klubu jsme si dovolili pozvat dva lektory Academia Bohemica Jiřího Fuchse a Romana Cardala, aby své teze o smyslu soudobé filozofie a dalších tématech představili širší veřejnosti.