- "Kolaborantský pronáckovský hnus" (Čtenář, který se podepsal jako "Dan Novák")
- Proč obsadil Adolf Hitler české země?
Jak tak léta čtu množství knih, velmi málo se z nich dozvídám o okolnostech obsazení Sudet a samotné okupace ČSR.Mám na mysli informace, ne bláboly, co produkuje Ústav pro studium toalitních režimů a jejich ekvilibristiku např. v pořadech Historie.cs. Mnoho věcí objasňuje v Zamlčených dějinách T.Krystlík, mnohé objasňují Hitlerovy polemiky v Besedách u kulatého stolu, ale přesto mi, a já doufám, že by to zajímalo i více čtenářů, chybí jednoznačně okolnosti, které vedly k obsazení Republiky.
V sérii Vašich článků o K.H. Frankovi jsou zachyceny jeho argumenty, které vykládá z historického hlediska. Vím též, jak byla nebezpečná Benešova politika.
Přesto mi není zcela jasné, proč Hitler zabral naši zem. Je již všeobecně známo, i když "historikové" tvrdí pravý opak, že to nebylo z nějaké nenávisti vůči Čechům či z důvodů poněmčení nebo vyhlazení.
Pokud bych tedy mohl mít na Vás nějaké přání, prosil bych za ucelený objasňující článek nebo alespoň odkazy na vhodnou literaturu či solidní stránky.
Děkuji moc
Váš věrný čtenář
Michal Novák
Zlín
- Názor čtenáře Jiřího Havránka:
- Reakce čtenářů na článek Atentát bez lidické krve – to je jako šťavnatá pečínka bez masa ze 13.7.2011:
Jediné co ve Vašem textu chybí je skutečnost, že Němci na atentát - "provokaci" skočili a nechali se vtáhnout do masomlejnu. Možná by nebylo od věci téma rozvinout směrem k událostem například v Bělorusku, kde vypalování a vyvražďování vesnic nabylo obludných rozměrů - šlo tam hlavně o "boj" proti partyzánům a snahu Němců o zlomení odporu obyvatel - takové srovnání se situací v protektorátu by mohlo být opravdu podnětné.Asi by nebylo od věci srovnání Protektorátu rozšířit o další obsazené země - Francie, Holandsko, Polsko a podobně... (Čtenář A.V., celé jméno redakci známo.)
..Skvělý a pravdivý pohled na tzv. atentát. Díky. Za sebe jen mohu dodat, že to nebyl ani vojenský čin, ani dílo odboje, ale prachsprostý čin teroristický!!!! On byl v protektorátu v podstatě klid, dělný a pracovitý český lid zažíval vpodstatě blahobyt, dělník se nikdy tak dobře neměl. Naše země byla ostrůvkem klidu v rozbouřeném moři. Jen těch skvělých filmů,co v té době ,,útisku" vzniklo!!! Moje babička, matka mé matky, mi vždy tvrdila, že se nikdy neměla lépe. Byla to chudá a pracovitá žena, skvělá kuchařka a hospodyně, dodnes na ni s láskou vzpomínám, měla srdce na dlani. A Lidice mám za humny, jsem Kladeňák.To byla krutá a nesmyslná daň, za zviditelnění se pana ,,prezidenta" Beneše a jeho nohsledů. Jen taková malá otázka na závěr: Kdo ho tím prezidentem zvolil? Sám abdikoval, byl zvolen dr. Hácha. Ještě za ,,druhé" republiky. Kým byl a hlavně kdy zvolen pan Beneš??? (Čtenář Petr L., příjmení je redakci známo.)
- Čtenář D.J. (jméno redakci známo) o stránkách "Náš směr" ve svém mailu z 4.3.2011:
- Čtenář Jiří Nedavaška k článku Otevřený dopis starostovi Drážďan z března 2O11:
Německo napadlo Polsko a jiné země a ty se z pochopitelných důvodů bránily. Nezastávám se v žádném případě šíleného náletu na Drážďany a jiná města, ale nebylo by dobré manipulovat s historií podle toho jak to právě vyhovuje! Je dobré a není to asi dnes zcela možné,brát určité situace v daném kontextu.
- Čtenář A. V. k článku Bývalý rakouský vicekancléř o prezidentských volbách v Bělorusku: Nebyl jsem svědkem žádných nesrovnalostí z 6. 1. 2011:
- Leser Hans Mirtes zu "Das Wiedersehen" (Erinnerungen von Mathilde Najdek, Weihnachten 2010):
- Reakce na článek "Obklíčit Rusko, vzít si na mušku Čínu" z (27. a 28. 11. 2010). Čtenář A. V. (jméno a příjmení redakci známo) napsal:
Tyto strategické "hry" jsou sice čtenářsky vděčné, ale poměrně hodně vzdálené realitě. Každý ví, že čím větší je utvořený svazek nějakých států pod jedinou vlajkou, tím více mu hrozí naprostý kolaps. Ostatně je to vidět na válce v Iráku i Afghanistánu. Žádné velké NATO se nekoná. Pološílení Američané tam bojují stejně jako předtím Rusové více jak 9 let a jediným konrétním výsledkem je naprostý úpadek reputace US-Army od dob prohrané vietnamské války. Američané sice mají velké plány, ale naprosto žalostné výsledky. Porazit Srbsko není pro Němce a Francouze problém. Na Rusko zaútočily tyto země v historii již několikrát a vždy prohrály. Nemyslím, že budou mít jakýkoli důvod to v době jaderných zbraní zkoušet znovu...
- Jaké bylo procentuální složení popravených Čechů za Protektorátu vzhledem k oficiánímu trestnímu odůvodnění vůči nim? (Z mailu čtenáře J.T., 2. 11. 2010)
Zajímám se o historii, dříve i profesně, a tak jsem přivítal možnost si přečíst zajímavé údaje z české historie - a nejen české. Díky svobodě šíření názorů a informací mají lidé možnost se seznámit i se skutečnostmi, o kterých neměli do té doby ani ponětí (viz příspěvky diskutujících). Zvídavý člověk je vždy rád, když se něco nového dozví.
.
Protože se zajímám především o historii novější, o řadě událostí (divoký i organizovaný odsun našich německých spoluobčanů po osvobození v květnu r. 1945 - například!) jsem si již několik studií přečetl. Ale při prvním orientačním přehlédnutí Vašeho webu vidím, že zde najdu ještě mnoho dalších, mně zatím neznámých skutečností. Chci Vám za ně poděkovat.
.
Samozřejmě - ale opravdu zatím jen při velmi orientačním zhlédnutí - jsem narazil i na články nebo spíš části, se kterými nemohu souhlasit. Domnívám se, že především dnešní Izrael Vám "leží v žaludku", ale i Obamova Amerika. S tím druhým bych souhlasil, však dnešní volby do Kongresu snad ukáží prezidentovu budoucnost. Ale politika Izraele? Ve Vašich článcích (a znovu připomínám moje dosud jen opravdu letmé přečtení, a pokud se mýlím, tak se hluboce omlouvám) jsem nikde nenarazil na politiku dnešního Íránu vůči Izraeli, na stoupající nebezpečí jeho "utopení" v arabském "moři" a z toho vyplývající chování - politiku, která nemůže být podobná třeba evropské, demokratičtější.
.
Spojení křesťanství a židovství - to je další téma. Myslím, že mají k sobě opravdu blízko, že na sebe do určité míry navazují, že k nám do Evropy jejich spojení patří, na rozdíl od cizorodého islámu. Ale to jsou úvahy, na které se necítím, nemám tolik vědomostí. Jen vím jedno. Ale to se týká i naší země. Pokud se někam přistěhuji, kde je jiná kultura, kde jsou jiné mravy, zvyklosti, musím se přizpůsobit já a ne domácí většina mně.
.
Vážený pane Beere, tolik jsem chtěl sdělit k Vašim zajímavým webovým stránkám.Ale mám jeden dotaz. Potřeboval bych radu. Nikde jsem nenašel údaje týkající se procentuálního složení nebo číselného vyjádření českých občanů, kteří byli v v době 2. světové války popraveni nebo uvězněni v koncentračních táborech. Jde mi o to, zda existují nějaká čísla, kolik lidí bylo takto potrestáno:
.
a) z politických důvodů, popř. za odbojovou činnost
b) z hospodářských důvodů (zabití prasat načerno, porušení nařízení tohoto typu)
c) za kriminální přečiny
d) popř. z jiných důvodů
.
Mám dojem, že po skončení války, se řada navrátivších z koncentračních táborů, kteří se tam nedostali zrovna z nějakých vlasteneckých důvodů, snažila z této skutečnosti, jak se říká, vytlouct kapitál a byli mezi těmi, kteří se nejvíc provinili na sudetských Němcích.
.
Pane Beere, ještě jedna věc by mne zajímala. Máte jistě přehled o nějakých publikacích vydávaných našimi bývalými německými spoluobčany. Píše se někde, když se posuzuje odchod českého obyvatelstva z pohraničí po Mnichovu, jací lidé museli odejít, lépe řečeno, lidé jakého postavení, zaměstnání byli Sudetoněmeckým Freikorpsem čili ordnery vyhnáni? V některém článku na Vašem webu se ten problém vůbec zlehčuje. Je faktem, že v odtrženém pohraničí zůstaly tisíce Čechů, ale je taky skutečností, že tisíce musely svůj domov opustit. To je právě důvodem pro řadu lidí, proč bylo spravedlivé podobným způsobem se vypořádat se sudetskými Němci. Mám dojem, že šlo hlavně o státní zaměstnance, ale nikde jsem se to nedočetl, ale ani renomovaní historici mi to nepotvrdili.
Krátká odpověď redakce: Existují například dílčí, časově omezené přehledy o počtech popravených, které zároveň zohledňují důvody "trestu", tedy zda byly například politického rázu (ten může být ještě konkretizován) nebo například hospodářského (hospodářské delikty za válečných podmínek). Tento materiál bohužel není celistvý, ale bude na Našem směru také publikován. V plánu je taktéž malý experiment, jehož výsledek může být taktéž velmi zajímavý: na základě seznamů popravených, které byly zveřejňovány např. v denním tisku, může být provedena celková roční sonda (např. za rok 1943), kdy popravené osoby budou rozčleněny do kategorií dle důvody pro jejich stíhání. Tato metoda sice není zrovna naprosto spolehlivá a má své slabiny, může ale posloužit jako orientační pomůcka.
K tématice odchodu resp. tzv. vyhánění českých občanů z pohraničí se podrobně vyjadřuje práce "Českoslovenští přestěhovalci v letech 1938-1945" J. Šímy, která je na tomto webu publikována, viz.archivní výpis vybraných článků, (seriál zatím bez zakončení). V rozcestníku u těchto článků narazíte na související články, které se zevrubně problematice věnují, jako například článek Tomáše Krystlíka.
- Preuβische Allgemeine Zeitung (Das Ostpreuβenblatt), 25. 4. 2009:
