Německé životní proudy ve vzestupu češství (2.)

Předcházející díly: 1. část
Karl Valentin Müller

Bývalý československý ministr zahraničí
 dr.Kamil Krofta (1876-1945, stoupenec
Edvarda Beneše) byl německého původu:
jeho předci se kolem roku 1700 přestěhovali
z Francka do plzeňské oblasti. 

Pokusíme se udělat si obrázek o rozsahu tohoto biologického „přenárodnění“ obyvatelstva česko-moravských zemí. Co se týče starších dob, jsme ovšem odkázáni pouze na odhady a domněnky. Bádání zabývající se kultivací území, která byla započata na podnět H. Zatscheka, stejně jako práce E. Schwarze a jeho žáků a spolupracovníků, mezi jinými i H. Weinelta, ukázaly už pro středověké Čechy a Moravu silné prostoupení německým národním materiálem. Nejpozději ke konci 16. století předpokládáme přitom v našich zemích utvrzování příjmení také na venkově, která pak poslouží ještě jako jistější opěrný bod pro určení rozšíření národního původu než obyčejná křestní jména. Celý velký německý krevní tok, který se vlil do vrchní vrstvy a do měšťanstva ještě před oním obdobím, není ovšem podchycen v tomto vyčíslení příjmení: neboť u těch osob německého nebo převážně německého původu a u rodů, které tenkrát již žily v počeštěném prostředí a jazykově byly samy počeštěny, se přirozeně vytvořila česká příjmení. Už jenom pro tuto okolnost jsou sčítání rodinných jmen, která tvoří naší nejvydatnější metodu nahlédnutí do stavů národní kultivace pozdějšího českého obyvatelstva Čech a Moravy, pouze schopna vykázat minimální rozsah skutečně znárodněného rodového materiálu.

V Rakousku by Schwarzenberg jako ministr zahraničí schytal za své proizraelství výprask

Lukáš Beer

Po internetu kolují poslední týdny zvěsti, že český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg nabídl český azyl statisícům židovských uprchlíků v případě, že vypukne válka na Blízkém východě. Dokonce prý pražský Strahov připadá v úvahu jako vhodný uprchlický tábor. Není potřeba spoléhat se na tyto nepotvrzené informace a „spiklenecké povídačky“ - Schwarzenbergovo konání a vystupování na Blízkém východě je beztak již několik let neúnosné a nedůstojné pro reprezentanta suverénního státu. Během své nedávné návštěvy v Izraeli poskytl Schwarzenberg rozhovor listu Jerusalem Post, který knížete považuje za „jednoho z největších zastánců Izraele v Evropské unii". Podle listu patří Česká republika spolu s Holandskem a Itálií k zemím, které v Evropské unii podporují Izrael nejvíce. Politická reprezentace větší části zemí EU podle Schwarzenberga nedokáže chápat násilné vojenské akce Izraele, jako např. tu z přelomu let 2008 a 2009. Proč? „Evropané nezažili 70 let válku a nechápou užití síly. Stali se z nich velcí bojovníci na mír“, má pro to vysvětlení Schwarzenberg, aby vzápětí vyjmenoval čtyři příčiny toho, proč „Česko“ (rozuměj současná politická reprezentace České republiky) tolik podporuje Izrael.

Německé životní proudy ve vzestupu češství (1.)

Související články: K.V. Müller, H.J.Beyer a germanizace českomoravského prostoru - "Význam německé krve v češství" - K. V. Müller o asimilaci inteligence a "pročištění německého národního tělesa" - K rasovým a národním dějinám českomoravského prostoru - Německá krev v Čechách a na Moravě - Zhodnocení bádání sociálního antropologa K. V. Müllera

Adolf Helbok (1883-1968)

Počátkem roku 1943 zaslal prof. Karl Valentin Müller státnímu tajemníkovi Karlu Hermannu Frankovi útlou brožurku obsahující pojednání autora o výsledcích jeho výzkumů, které se zaměřily na rasový původ moderního českého národa. Brožurka, s jejímž zajímavým obsahem se K. H. Frank seznámil, byla vlastně zvláštním výtiskem, který obsahoval články zveřejněné předtím Müllerem v několika vydáních časopisu Deutsche Monatshefte (Zeitschrift für Geschichte und Gegenwart des Ostdeutschtums) vycházejícím v německém Lipsku. Müller ze svých výzkumů vyvodil závěr, že prudký a úctyhodný kulturní vzestup českého národa v moderních dějinách, zejména během 19. století a v období českého národního obrození, spočívá v biologických proměnách českého národa, jež se odehrály díky částečnému počeštění „německé krve“ v rámci českomoravského prostoru. Müller se ve svém textu často odvolává na dílo rakouského historika a etnografa Adolfa Helboka (1883-1968), když cituje jeho pojem „krevní záhon“ (Blutbeet) v přirovnání se situací, ve které se nacházel po staletí český národ, podléhající vlivům německého okolí. Adolf Helbok svým způsobem ale „vešel do dějin“ díky jinému termínu, který jím byl poprvé definován v roce 1933. Byl to pojem „völkische Blutsgemeinschaft“ – „národovské společenství krve“.

Nejtemnější období českého národa

Lukáš Beer
Po delším období absence mi to nedalo, abych se neseznámil s obsahem několika dalších epizod dokumentárního seriálu České televize „Heydrich – konečné řešení: Noc nad protektorátem“. Zklamání se následně nedostavilo, jelikož již obsah první epizody ukázal a sestava tendenčně zaujatých historiků, „odborníků“ a účelově vybraných pamětníků jasně hned na začátku prozradila, o co v seriálu půjde. Tvůrci se poctivě drží konceptu, který byl prozrazen již zahájením cyklu: málo historických faktů a poskrovnu skutečně nových a zajímavých informací, zato příliš mnoho omáčky v teatrálním a patetickém podání herce Tomáše Töpfera. To vše je okořeněno příležitostným prezentováním vyložených nepravd a lží, překrucováním skutečností, a v momentech, kdy by se snad mohlo zdát, že v období existence Protektorátu se snad vyskytly snad i chvíle či oblasti z každodenního života, které by se navenek nemusely jevit dostatečně „temně“, plácne Töpfer pokaždé něco o transportech Židů opouštějících českomoravský prostor, ačkoliv to nemá momentálně žádnou souvislost s probíranou tématikou.

Dokumentační archiv doposud neodpověděl na dotaz ohledně Wilhelma Odera

Fotokopie emailu, který byl dne 23.2.2012 odeslán na kontaktní adresu DÖW.
(Zvětšení nakliknutím.)

Před více než třemi týdny byl na kontaktní adresu Dokumentačního archivu rakouského odboje (DÖW, adresa office[at]doew.at) zaslán redakcí dotaz týkající se válečné minulosti Wilhelma Odera. Má se jednat o otce pana Wernera Odera, krerý před dvěma roky vystupoval v České republice v celé řadě přednášek a diskusních akcí, pořádaných českou pobočkou křesťansko-sionistické organizace ICEJ a židovskými obcemi v ČR. Werner Oder byl významnými českými sdělovacími prostředky v rámci této přednáškové akce prezentován jako syn "masového válečného vraha, který zabíjel Židy", který po válce "objevil lásku k Bohu" a především "lásku k Židům a k Izraeli", a proto dnes intenzivně "podporuje Izrael". Redakce NAŠEHO SMĚRU požádala dokumentační archiv DÖW o potvrzení a doplnění informací, šířených českými sdělovacími prostředky a organizací ICEJ. Bohužel ze strany DÖW doposud nenásledovala žádná reakce. Dnes byl proto dotaz odeslán znovu a v případě, že se redakce nedočká žádné odezvy, pokusí se o telefonický kontakt a naváže samozřejmě také kontakt s dalšími subjekty, které se zabývají zpracováním rakouské válečné minulosti.    (-lb-)

Německý daňový poplatník musí potenciálně financovat zabíjení ve jménu holocaustu

Lukáš Beer

Německo si je vědomo své zvláštní odpovědnosti vůči Izraeli, zdůrazňují opakovaně dnešní spolkovoněmečtí politikové, zvláštní odpovědnosti, která má pramenit z historického provinění Němců a jejich potomků a prapotomků vůči židovskému národu. Německo tedy stojí definitivně za „existenčním právem“ Izraele a musí jej za každou cenu podporovat v „bezpečnostních otázkách“, tedy poskytovat mu vojenskou pomoc a výzbroj. Tím, že se nejedná o typicky čistý deal mezi výrobcem zbraní a jejich kupcem, Izraelem, nýbrž z velké části hradí náklady německá „spolková vláda“, financuje vyzbrojování Izraele nakonec do určité míry německý daňový poplatník.

Hugo Fritsch am 13. März im Tschechischen Fernsehen

Tschechischer Text - Zusammenhängender Beitrag: Interview mit Hugo Fritsch über seine Erlebnisse in der HJ
Übersetzung: Mathilde Najdek

Am 13.März 2012 wird im tschechischen Fernsehprogramm CT2 eine Sendung ausgestrahlt, in der der Brünner Zeitzeuge Hugo Fritsch, der heute im österreichisch-deutschen Grenzgebiet wohnhaft ist, zu Wort kommt und die Ereignisse des Jahres 1945 schildert. Über das bewegte Schicksal von Herrn Fritsch hat Naš Směr mittlerweile öfters berichtet, führte mit ihm Gespräche und die Redaktion steht mit ihm laufend im Kontakt. Als 12jähriger Junge überlebte Hugo Fritsch 1945 unter dramatischen Umständen als einziges Familienmitglied die Flucht aus Brünn nach Prag. Die Sendung bringt das Tschechische Fernsehen als fünften Teil einer dreizehnteiligen Doku-Serie, die laut Angaben der Autoren „mit der alternativen Geschichte spielt“. Die Sendereihe „Was wäre wenn“ werde Erwägungen darüber bringen, „was hätte in der tschechischen Geschichte passieren können, aber nicht geschehen ist“ und darüber „was nicht geschehen ist, aber doch hätte geschehen sollen“ und auch darüber „was hätte nie geschehen dürfen “. Der Regisseur der Sendereihe kommt aus dem Brünner Fernsehstudio des ČT und heißt Peter Kerekeš. Die Serie wird am 14. Februar gestartet, die einzelnen Teile werden immer ungefähr um 21.50 auf ČT 2 auf die Bildschirme kommen.

„Den památky obětí holocaustu“ a žně nepravd na vlnách Českého rozhlasu

Lži a překrucování komentátora ČRo6 Richarda Seemanna ohledně událostí v „den památky obětí holocaustu“ v Rakousku
Lukáš Beer

Konání "buršáckého bálu" ve Vídni dává extremistům  každoročně záminku
k násilnostem. V rámci letošní demonstrace, ke které vyzývala Židovská obec
a strana Zelených, bylo násilnými demonstranty zraněno několik
návstěvníků plesu a několik policistů. (Foto: Vienna online)

Nainstalování „dne obětí památky holocaustu“ se před několika lety nevyhnulo ani českému kalendáři a mezitím lze bohužel i u nás vysledovat tendence ke zneužívání utrpení miliónů občanů židovského původu během druhé světové války k prosazování politických a mocenských cílů některých zájmových skupin. Vzhledem k naprosto jiným výchozím historickým podmínkám a souvislostem, odlišným od německy hovořících zemí, však zatím u nás nedochází k tak rozsáhlým a významným nátlakovým akcím pod zástěrkou připomínání si holocaustu jako v sousedním Německu a Rakousku. Nicméně někteří publicisté působící v českých veřejnoprávních sdělovacích prostředcích se očividně naučili pracovat stejnými metodami, které odkoukali od svých kolegů v německém jazykovém prostředí.

Šedí baroni

Lukáš Beer

Názvem satirického románu Miroslava Švandrlíka se inspiroval Petr Chalupa, když tituloval slíbené volné pokračování veselých příhod ze své první knížky "Kluci z ulice". Pokračování vyprávění, kterým autor barvitě zavzpomínal na léta svého klukovského dětství prožitá v jedné z ulic karlovarské čtvrti, nás ale nepřivádí do prostředí tzv. Pomocných technických praporů, kde se octli hrdinové slavnějšího a zfilmovaného románu, nýbrž nejprve do západočeského Sokolova roku 1956. Osud hlavního hrdiny, narozeného roku 1942 v Brně, byl ale také předurčen nedostatkem vhodných „kádrových předpokladů“, které mu nedovolovaly pokračovat ve studiu na střední škole. Čtenáři, kteří si přečetli „Kluky z ulice“, jen v náznacích mohli vydedukovat, že rodina Petra Chalupy upadla bezprostředně po konci Druhé světové války do jisté míry v nelibost a ani během komunistické diktatury rozhodně nebylo vyhlídek na zlepšení. Co za tím vším vězelo, Petr Chalupa ve skutečnosti ale doposud neprozradil.

Hugo Fritsch vystoupí v pořadu dokumentárního cyklu „Co by kdyby" na programu ČT 2

Související texty: Příběh pana Fritsche: "Zůstal jsem sám" - Jak Hugo Fritsch vzpomíná na zážitky ze schůzek Hitlerovy mládeže

Dne 13. března 2012 bude program české televize ČT 2 vysílat pořad, ve kterém vystoupí brněnský pamětník událostí roku 1945 Hugo Fritsch, který dnes žije v rakousko-německém pohraničí. O pohnutém osudu pana Fritsche NÁŠ SMĚR již několikrát psal, vedl s ním rozhovor a redakce s ním je v neustálém kontaktu – jako 12tiletý chlapec přežil Hugo Fritsch v roce 1945 za dramatických okolností jako jediný člen své rodiny útěk z Brna do Prahy. Pořad bude vysílán jako pátý díl třináctidílného seriálu, který si podle údajů tvůrců „pohrává s alternativní historií“. Seriál „Co by kdyby“ prý bude přinášet úvahy nad tím, „co by se v českých dějinách stát mohlo, ale nestalo, nad tím, co se nestalo, ale stát mělo, a také nad tím, co se nikdy stát nemělo“. Režisérem cyklu z dílny brněnského studia České televize je Peter Kerekes a seriál bude odstartován 14. února, jednotlivé díly budou pak vysílány vždy okolo 21.50 h na ČT 2.