Další hospodářský pokles našich zemí začal okamžitě s koncem války v roce 1945, uvádí autor ve svém obsáhlém rozboru na Britských listech
|
Benešova cesta do Moskvy v pro-
sinci 1943 měla bezprostřední vliv
na hospodářský úpadek
našich zemí. Foto: Archiv L. Beera |
Vmoderní české historii existovala pouze tři souvislejší období, kdy se Češi nejvíce přibližovali k celkovému západoevropskému průměru hospodářského růstu - byla to dvacátá léta, období Protektorátu a první desetiletí 21. století. K tomuto závěru dospěl publicista
Přemysl Janýr ve svém rozboru, který byl zveřejněn v aktuálním obšírném článku na
Britských listech. Janýr přitom vycházel z údajů
Madison Projectu, který shromažďuje údaje o hrubém domácím produktu (HDP) na hlavu ve všech zemích světa od počátku minulého století. Tyto informace zpracoval autor do dvou názorných grafů, přičemž na jednom z nich vynesl HDP připadající na obyvatele Rakouska, Německa, Švýcarska, souhrnu dvanácti západoevropských zemí, Československa, Protektorátu, České republiky a Sovenska, ale také i Číny. Tyto údaje byly zaznamenány v období let 1915 až 2010.
Autor si na základě předkládaných infromací všímá, že rozpad Rakousko-Uherska byl zejména pro Československo, ale i pro okleštěné Rakousko hospodářským propadem.
„Hospodářská krize 30. let trvá v ČSR až do roku 1935, mezitím již v Německu probíhá prudký a dlouhý hospodářský vzestup až téměř do konce války“, uvádí na
Britských listech Janýr, a připomíná také, že ČSR na tom sice byla na rozdíl od zdevastovaného a rozbombardovaného Německa a Rakouska v roce 1948 hospodářsky lépe než v roce 1937, nicméně léta 1945-1947 byla pro českomoravský prostor obdobím hospodářského poklesu. Naproti tomu během války tento prostor bohatl, konstatuje se v článku.
Na základě porovnání ekonomických ukazatelů Janýr vyslovuje jasný úsudek:
„Hned náš první projekt samostatného československého státu se ukázal jako ekonomický propad, který plynule přerostl v politickou katastrofu.“ Za „účelovou lež“ zároveň považuje vymezování poválečného hospodářského zaostávání českomoravského prostoru únorovým pučem 1948:
„O přechodu na socialistický režim počínaje znárodněním a konče Státní plánovací komisí nerozhodli komunisté, ale Stalinovi je osobně a z vlastní iniciativy přislíbil Edvard Beneš v v prosinci 1943 v Moskvě, poté ho převzal moskevský vládní program z března a Košická vláda z dubna 1945 a konečně i první poválečná vláda z července 1946. (...) Hospodářský pokles také nezačíná rokem 1948, ale okamžitě s koncem války (...) Příčinami byly vyhnání třetiny obyvatelstva a pokles efektivnosti zemědělství i znárodněných, státní byrokracií zatížených podniků.“