Tabuizovaná bádání

Konrad Badenheuer

Zatímco celosvětové bádání humánní genetiky činí opravdové skoky v poznatcích, je v Německu politicky velmi spornou otázkou, zda se o výsledcích takovýchto průzkumů vůbec smí otevřeně diskutovat. Německo se v této otázce stalo z hlediska vědy periférií.

Z období, kdy se Galileo Galilei musel s Vatikánem potýkat o kulaté vzezření Země, se dochovalo, že papežovi zástupci odmítali nahlédnout na měsíce Jupiteru teleskopem, jak to Galileo doporučoval, s verdiktem, podle nějž byl tento přístroj „Ďáblovým dílem“. A dochovalo se, že Vatikán ještě v 19. století podával oficiální učení, dle kterého Slunce krouží kolem Země a ne obráceně.

„Mezinárodní bitva“ o Vídeň 2010

Lukáš Beer

V poštovních schránkách vídeňských domácností se v těchto dnech objevil
předvolební comics FPÖ o "vídeňských pověstech". Snímek zachycuje ilustraci
k svéráznému podání pověsti o obléhání Vídně Turky v roce 1683. Pod nadpisem
"Naše Vídeň pro naše lidi" se proti Turkům chystají bojovat také zbrojnoši s
českou, maďarskou, bavorskou, polskou a srbskou vlajkou.

V jiných evropských zemích, jako například v Nizozemí a ve Velké Británii, s tím tamější politické strany nasbíraly k dnešnímu datu již bohatě zkušenosti, v Rakousku prozatím tato forma soupeření politických stran o voličské hlasy prožívá poprvé v dějinách země takovouto intenzitu – řeč je o cíleném verbování jednotlivých politických stran o sympatie různých etnik, žijících dnes na území Rakouska a zejména v hlavním městě, kde každý třetí občan multikulturní metropole vykazuje migrantský původ. Ještě nikdy v dějinách země však ve Vídni nebyl tento boj o voličskou přízeň, orientující se podle národnostního původu potenciálních sympatizantů či podle jejich náboženské příslušnosti, veden tak otevřeně jako dnes.

Napsali jste redakci

Bezpochyby by nebylo vůbec na škodu umožnit čtenářům stránek, aby mohli pod články doplňovat své názory a komentáře. Kdyby tu nebyl malý háček. Skutečně odpovědně spravovat komentáře a diskusi je z časových důvodů bohužel nad síly redakce a jenom odpovídání na jednotlivé dotazy a poznámky by zabralo určitě velmi mnoho času, který může být obvykle věnován přípravě nových příspěvků. Proto dnes jako malé, i když nedostačující odškodnění, vybíráme několik ohlasů, které přišly mailem.

František Teuner o Moravcovi, germanizaci a německých válečných vyznamenáních pro Čechy

(Doplnění předchozích dílů seriálu o Kuratoriu)
1.díl - 2.díl - 3.díl - 4.díl - 5.díl - 6.díl - 7.díl - 8.díl - 9.díl - 10.díl - 11.díl - 12.díl - 13.díl - 14.díl - 15.díl
Lukáš Beer

Přijetí Emanuela Moravce a Františka Teunera v uniformách Kuratoria u
státního prezidenta Emila Háchy dne 23. září 1943. Pět dní předtím sepsal
dr. Hácha svou politickou závěť a určil svého nástupce.

Do 14. dílu seriálu byla právě doplněna tato fotografie, datovaná z 23. září 1943. Do tohoto časového období spadá důvěrný rozhovor mezi generálním referentem Kuratoria pro výchovu mládeže, dr. Františkem Teunerem, a SS-Obersturmbannführerem Fischerem z 25. 9. 1943, o kterém posledně jmenovaný podal zevrubnou zprávu. Je zajímavé uvést si některé Fischerovy postřehy z tohoto rozhovoru, neboť prozrazují nejen něco o vzájemných vztazích mezi Emanuelem Moravcem a Františkem Teunerem, ale i o Teunerových názorech na germanizaci českého národa a na vyznamenávání Čechů německým záslužným válečným křížem. (Některé pasáže následujícího textu byly doplněny do 11. a 14. dílu seriálu).

Češi ukazují hlupákům v EU, jak se má dělat zahraniční politika

Lukáš Beer

Karel Schwarzenberg: "Česko podporuje Izrael"

Nedávno jsem se se zájmem začetl do nové knihy Tomáše Krystlíka, do jeho rozšířeného pokračování Zamlčených dějin. Zejména závěrečná kapitola, nazvaná výstižně „Zvláštnosti české povahy“, skutečně není příjemným čtením pro příliš citlivé české duše, ale ani pro ty z nás, kteří se dnes už i velmi kriticky staví k tradovanému podávání českých národních dějin, k setrvávání na některých národních mýtech a lžích. Osobitý autorův styl, vyznačující se někdy mírnou nadsázkou, na oko paušalizující Čechy, sem tam skutečně provokuje a možná tak kdejakého zarytého odpůrce utvrzuje v jeho pozici. Kdekdo by mohl i namítat, že některé vyjmenované rysy nejsou pouze typicky české a že se vyskytují v určitých nuancích i u jiných středoevropských národů. To by ostatně bylo na delší zajímavou polemiku.

Hans von Seeckt a jeho koncepce aktivní východní politiky se sovětským Ruskem

Související text: Hans von Seeckt o "pruském svérázu"
Franz Chocholatý Gröger

Počátkem srpna 1920 se Rudá armáda přiblížila k Varšavě

Tvrdý tlak vítězných versailleských mocností na přelomu let 1919 a 1920 vedl k tomu, aby byly hledány šance, jak se zbavit versailleských pout a udělat z Německa zase světovou velmoc. Za takové situace se v předjaří 1920 přiklánělo velení reichswehru ke stanovisku, že všechno musí vsadit na aktivní východní politiku se sovětským Ruskem, místo podřizování se Dohodě.

Hlasatelem tohoto kurzu se stal roku 1920 šéf vedení pozemního vojska generál Hans von Seeckt. Ten v dopise z konce ledna 1920 napsal: „Jelikož za neodvolatelný cíl naší politiky v budoucnu považuji politické a hospodářské sblížení s Velkoruskem, musíme se vynasnažit, abychom si z Ruska aspoň neučinili nepřítele… Odmítám podporovat Polsko, a to i kdyby hrozilo nebezpečí, že bude pohlceno." (1)

EU se může cestou strategických partnerství emancipovat od USA

Vedoucí delegace strany FPÖ v Evropském parlamentu Andreas Mölzer uvítal před týdnem při příležitosti setkání evropských ministrů zahraničí záměry Evropské unie vyvíjet strategická partnerství s Čínou, Indií a Brazílií. „Evropa se musí zahraničněpoliticky a bezpečnostně-politicky emancipovat od USA, a to se podaří pouze tehdy, když bude úzce spolupracovat s jinými snaživými světovými velmocemi“, zdůraznil Mölzer, který je zároveň členem zahraničněpolitického výboru Evropského parlamentu. Přitom poslanec Svobodných v EU-parlamentu požadoval, aby vytýčená partnerství EU s Čínou, Indií a Brazílií byla naplněna i skutky. „Strategické partnerství EU s Ruskem, které je nutné, pokud se Brusel chce uvolnit ze sevření Washingtonem, doposud existuje pouze ve formě vágních záměrových prohlášení. To je ale příliš málo na to, aby EU mohla vytvořit protipól k USA. O to více je nutné, aby byla záměrová prohlášení naplněna životem“.

Zástupci Izraele oznamují prodej zbraní nepřátelům Ruska

Jason Ditz
V komentářích, ve kterých pohoršeně odsuzují Rusko kvůli jeho oznámení prodeje P-800 Cruise Missiles Sýrii, poukazují zástupci Izraele na to, že zamýšlí prodávat zbraně nepřátelům Ruska, i kdyby to mělo být pouze proto, aby tím Rusko rozhněvali. Zbraně P-800 Yakhont, které už Rusko dodalo Vietnamu a Indonésii, jsou Cruise Missile, které se používají proti lodím. Izrael byl proti prodeji se zdůvodněním, že by bylo „velmi problematické“, kdyby Sýrie disponovala takovými zbraněmi.

Seriózní prognóza: Většinu vídeňských dětí do 14 let budou za čtyřicet let tvořit muslimové

Ve sdělovacích prostředcích se už dlouhou řadu let hovoří o stálém poklesu celkového čísla porodů v Rakousku. Ale jak vypadají čísla při bližším rozboru? Klesá počet porodů skutečně u všech žen žijících v Rakousku, či se tento trend určitých skupin obyvatelstva vůbec netýká? Na tyto otázky mohou zodpovědět výsledky statistického šetření Statistik Austria a výzkumu Akademie věd, který s zabýval trendy dalšího vývoje a nastínil možné scénáře do roku 2051.

Pohled do statistiky prozrazuje, že v roce 1960 bylo v Rakousku registrováno téměř 126.000 porodů. O třicet let později, v roce 1990, poklesl celkový počet porodů u žen narozených v Rakousku nepatrně nad hodnotu 80.000, to tedy znamenalo pokles o 46.000 porodů. A v roce 2009 bylo registrováno pouze 54.000 takovýchto porodů. Zatímco v posledních letech na jedné straně klesalo celkové číslo porodů v Rakousku, vzrůstá od roku 1990 stále počet porodů u matek, které se samy nenarodily v Rakousku. To tedy znamená, že podíl dětí pocházejících z rodin přistěhovalců se neustále zvětšuje. (viz graf č. 1)

Obhajovací spisy K. H. Franka (2. část)

Předcházející: 1. část
Čeští studenti
(doplňující poznámky napsal Ernst Frank)

"Věřím, že v této velké době, v době velkých osudů, nastal okamžik, ve kterém
se statečná srdce dorozumí. Věřím, že ve své ruce přinášíte mír a spravedlnost
pro všechny obyvatele krásných českých zemí."
Pražský primátor Klapka v projevu věnovanému generálu Blaskowitzovi při
příležitosti pokládání věnců k hrobu neznámého českého vojína (26. 3. 1939).

Vypuknutí války naplňovalo domácí Němce, do Čech přemístěné Vnitroněmce a téměř všechny české úředníky upřímnou starostí. Některé nacionalistické nebo levicově orientované české skupinky se domnívaly, že přišel jejich čas. Asi dva tisíce podezřelých osob muselo být dokonce internováno. Dva tisíce ze sedmi miliónů!
.
V půlce října docházely zvěsti z německých stranických kruhů, ale ještě více českých sdělení, že na výročí státního svátku 28. října jsou plánovány demonstrace. Říšské vládě, která po tak rychle zdařeném poražení Polska vytahovala mírové sondy a proto měla důvod, aby mohla poukazovat na opravdové uklidnění zemí Čech a Moravy, přicházely tyto zprávy přirozeně nevhod. Dalo se přeci obávat toho, že by mohl být vzbuzován dojem, že za podobnými manifestacemi stojí celý český národ.

Politická mise v v křesťanském hávu

Lukáš Beer

Co se skrývá za mírovými ratolestmi, obepínajícími naší planetu?

Představte si, že žijete v jednom z větších českých nebo moravských měst jako je například Plzeň, Hradec Králové nebo Liberec (to pro některé z nás bude asi odpovídat i realitě) a že si k nedělní ranní kávě zalistujete v třeba v největším regionálním deníku, a tu náhle narazíte na titulek „Plzeň pro ODS“, „Hradec Králové pro KSČM!“ nebo „Liberec pro DSSS“ nad nějakým novinovým příspěvkem, který referuje o právě proběhnuté kulturně-politicky-osvětové akci, jež se konala pod stejně titulovaným názvem a zároveň pod patronací vedení města.

Smějeme se s Pepíčkem - Alibisti

Předcházející humor z EJHLE na téma: Zásobování - Totální nasazení
Lukáš Beer

V červenci 1944 otiskuje EJHLE oděvní katalog,
který nabízel řadu krojů pro nejrůznější příležitosti.
Zde např. všestranný pánský model "Alibista".

Čím více byl v dohlednu konec války i její výsledek, tím více si velké množství občanů Protektorátu muselo docela oprávněně dělat vrásky nad tím, jak jen do příchodu spojenců do Prahy vyjít s pokud možno „čistým štítem“. Úkol pro mnohé jedince zajisté nesnadný, poněvadž pro nejednoho Čecha znamenalo předcházející období, nastolené 15. březnem 1939, buďto řadu různých specifických relativních výhod nebo bylo přinejmenším poznamenáno oportunní, když už ne aktivní spoluprácí s režimem či přiměřenou adaptaci na něj. Pepíček, fiktivní korespondent pražského humoristického čtrnáctideníku Ejhle, se proto v březnu 1945 rozhodl založit obchod na prodej nejrůznějších „odbojářských alibi“, aby tím ukojil alespoň částečně poptávku mezi poněkud znejistěným domácím obyvatelstvem. Z dnešního pohledu se jeví jako zarážející, s jakou otevřeností se o „alibistech“ a jejich motivech tehdy v tomto legálním protektorátním časopise psalo, a to nejen v březnu roku 1945, ale již dávno předtím, totiž již v roce 1944.

Vyšly "Zamlčené dějiny 2"

Počátkem září byly do českých knižních velkoskladů dodány exempláře druhé části knihy Tomáše Krystlíka, která již v případě své první části vyvolala vášnivé diskuse. Pro mnohé bylo toto čtivo právě jedním z prvních impulsů, aby se vážněji začali zabývat otázkami české národní historie a problematikou jejího účelně upravovaného výkladu. Již tehdy odmítali některé knižní velkosklady a někteří knihkupci knihy distribuovat a prodávat coby "protičeskou". Za všechny jmenujme společnost Kosmas...

Původně tvořily Zamlčené dějiny jeden svazek. Nakladatel usoudil, že bude vhodnější, vyjdou-li ve dvou svazcích. Text této knihy záměrně vynechává popis dějů, které jsou, nebo by měly být, každému Čechovi známy ze školy nebo z tradic. Není tedy uceleným výkladem dějinných údobí, nýbrž jen faktografickým doplňkem, jakýmsi antidotem pajánů o slavné české minulosti. V tomto smyslu byl ostatně koncipován i první díl.

Hans von Seeckt o "pruském svérázu"

Franz Chocholatý Gröger

Helmuth Karl Bernhard Graf von Moltke

Nuže, jaký je vlastně tento pruský svéráz? Především se vyznačuje pruským pojetím státu; to se liší právě tak od britsko-liberální státní koncepce, jež vidí ve vládě pojišťovacího agenta pro svůj obchod, jako od marxistického pojetí, jež nalézá svůj konečný cíl v mechanizovaném včelím státě - neboť pruský stát je vybudován na vzájemnosti úkonů, na oddaném úsilí každého příslušníka ve prospěch dobra celku a zároveň na úloze státní moci použít jí pro dobro každého jedince. Tak se stát v Prusku stává nikoli prázdným pojmem, nikoli abstraktní ideou, zdůvodněnou filosoficky nebo sofisticky, nýbrž živoucím, krví proniklým útvarem. Tím stát i každý z jeho členů jedno jsou; v každém z nich žije celý pruský stát. Tento stát je zcela vybudován na povinnosti občanů k státu jako na povinnosti státu k jeho občanům. Tento smysl pro stát obsahuje v sobě vysokou odpovědnost obou a tím i každého jednotlivce. Toto pruství je pojem zahrnující v sobě svobodu.

České dojmy z Říše

Výprava českých umělců a novinářů do Německa a Holandska v září 1940
Lukáš Beer

Odjezd 34 českých kulturních činitelů a novinářů na výpravu po Německu a
Holandsku z pražského nádraží (3. září 1940).

Počátkem září roku 1940 vstoupila Evropa do druhého roku války. Historické země Čech a Moravy byly sice již půldruhého roku začleněny v rámec Německé Říše po územní, správní a stále ve větší míře i hospodářské stránce, ale Berlín si byl moc dobře vědom skutečnosti, že zdaleka nejtvrdší oříšek bude představovat průběh postupného duchovního a politického vtělení tohoto územního prostoru a na jeho území žijícího obyvatelstva do nově organizovaného územního celku.

Genetický test firmy iGENEA pro Thilo Sarrazina by určitě nebyl na škodu

Lukáš Beer

"Genetická analýza původu ukáže, zda máte židovské kořeny."

Sledujeme-li celkové to pohoršení okolo některých verbálně projevených názorů z úst v současné době asi nejdiskutovanějšího německého bankéře a člena německé sociální demokracie, nebude příliš obtížné vybavit si právě ten „nejskandálnější“ a „nejneakceptovatelnější“ výrok, který speciálně v Německu vyprovokoval jeho kritiky k maximálnímu výkonu. „Všichni Židé sdílejí jeden určitý gen, Baskové mají určité geny, které je odlišují od ostatních“, prohlásil přeci v rozhovoru pro list Welt am Sonntag člen vedení německé centrální banky Thilo Sarrazin.

Projeví se politický boj nakonec i v regálech s jogurty?

Že multikulturní společnost nabízí dříve nepoznané plody pro stratégy jednotlivých politických stran v Rakousku, které si usmyslily získávat si sympatie u co možná největší voličské klientely s migračním pozadím, přičemž se soustředí na pouze některé konkrétní (pokud možno ty nejlukrativnější, tj. nejpočetnější) skupiny přistěhovalců, není nic nového pod sluncem. Nejpozději po mediálním rozruchu kolem turecky popsaných obalů na mléko, se kterými přišly na trh „Dolnorakouské mlékárny“ (NÖM), je však jasné, že ani trh nezůstane zdaleka pozadu.

Skončeme s blízkovýchodním Kabuki!

Eric S. Margolis

Dne 2. září 2001 jsem napsal v jednom novinovém článku: „Strategické a hospodářské zájmy Ameriky na Blízkém Východě a v muslimském světě jsou ohrožovány smrtelným bojem v Palestině, který nevyhnutelně vyvolá teroristické útoky proti občanům a majetku Spojených států.“ Útoky z 9/11 následovaly o devět dní později.
.
Prezident Obama má absolutně pravdu, když se pokouší přivodit konec nekonečného utrpení Palestinců. Toto utrpení je affrontem proti lidstvu a vážně podkopává hodnoty, bezpečnost a vážnost Ameriky. V mé poslední knize „American Raj – America and the Muslim World“ („Americká světová říše – Amerika a muslimský svět“) jsem se pokusil ukázat, jak jedovatý konflikt okolo Palestiny vyvolal mnoho z toho, co označujeme jako „terorismus“, a jak vtahuje Spojené státy do stále hlouběji pronikajícího, ale zbytečného konfliktu s muslimským světem.

Právo na sebeurčení a Evropská unie

Související text: Národ, nacionalismus
Franz Chocholatý Gröger

Atlantická charta

Princip sebeurčení národů (byl deklarován body 6 až 13 ze 14 Wilsonových bodů z r. 1918) vstupuje do mezinárodní politiky velmocí začátkem 20. století a mění politickou mapu po 1. světové válce.

Když president Wilson dne 8. 1. 1918 zveřejnil svých 14 bodů, požadoval pro národy Rakouska - Uherska pouze autonomii, což potvrzoval v bodě 10. Myšlenku na autonomii dále rozvíjel ve svých projevech a dílech, v nichž mimo jiné kladl důraz na zásadu, že „...každý národ má právo zvolit si suverenitu, pod kterou chce žít...“ Nicméně ve dvacátých letech tohoto století právo na sebeurčení kvalifikoval „...jako základ jednání, který státníci od této chvíle budou moci přehlížet jen na vlastní nebezpečí..“ Tím sledoval fakt, že právo na sebeurčení platí stejně jak pro země Dohody, tak pro národy Rakouska - Uherska. Zdálo se, že idea sebeurčení, která byla v roce 1918 přijata velmocemi Dohody, se stane základem obecného mezinárodního práva. (1)

Oblastní vedoucí Hitlerovy mládeže podává Frankovi přehled o činnosti Kuratoria v roce 1943

(Doplněno zároveň do textu dosavadních dílů)
1.díl - 2.díl - 3.díl - 4.díl - 5.díl - 6.díl - 7.díl - 8.díl - 9.díl - 10.díl - 11.díl - 12.díl - 13.díl - 14.díl - 15.díl
Lukáš Beer

HJ-Gebietsführer Fritz Knoop (vpravo) přihlíží na tribuně strahovského
stadionu vedle Emanuela Moravce a Jaroslava Krejčího (červenec 1944). 

Výnosem z července roku 1943 bylo Kuratorium pro výchovu mládeže v Čechách a na Moravě ze správního hlediska přiděleno do skupiny „Státní mládež“ při Německém státním ministerstvu. Směrnice pro práci s českou mládeží měly být odsouhlaseny mezi říšským vedoucím mládeže na straně jedné a „pověřencem pro upevňování německého národovství“ na straně druhé. Státní ministr jmenoval presidiálního šéfa, kterému byl udělen úkol, aby byla během roku 1943 provedena úředně-správní výstavba Kuratoria a byly vytvořeny základy pro fungování finančního správního aparátu.

Komu leží v žaludku neutralita Rakouska

Lukáš Beer

Rakouský ministr obrany Norbert Darabos

Bohumil Doležal vyjádřil nedávno na serveru lidovky.cz své opovržení nad rakouskou neutralitou, pozastavoval se nad její zbytečností, ne-li dokonce nemorálností a zároveň ujišťoval, že by svými kritickými poznámkami nerad přispíval ke zhoršení česko-rakouských vztahů. Jeho obavy jsou naštěstí velikášsky přemrštěné, i když tuším, že česko-rakouské vztahy panu Doležalovi na srdci až tak neleží a že to budou vztahy, geograficky pojato, zcela jiné, rozpřahující svá vlákna do naprosto jiných zeměpisných šířek a délek, než jsou ty rakouské, vztahy, jejichž priorita prosvítá, jednou decentně, jindy zase otevřeněji, z celé řady Doležalových úvah.

Odstřelování?

Lukáš Beer
Naprostá většina zpráv, jež reagovaly na bezpochyby provokativní předvolební krok štýrské FPÖ, kterou byla na internetu umístěna vlastní stránka se hrou „Moschee - baba“, již od začátku nepravdivě sugerovala, že se jedná o nějakou násilnou elektronickou hru, jejímž obsahem je „odstřelování“ nebo „ničení“ minaretů či dokonce zneškodňování jejího obsluhujícího muslimského personálu. Začalo to už samotným domácím zpravodajstvím veřejnoprávního rozhlasu ORF, který půl dne opakovaně hlásal něco o „střílení“ do minaretů. Záhy přebrala toto naprosto nepravdivé tvrzení i elektronická vydání různých německých médií, jako např. i renomovaný Spiegel-online. O českých zpravodajských serverech (Týden.cz, aktuálně.cz) ani nemluvě, ty zřejmě také nekriticky a ukvapeně čerpaly z poněkud neseriózních zdrojů a nenamáhaly se ověřit si technickou podstatu pravidel hry.

Národ, nacionalismus

Franz Choholatý Gröger

Johann Gottfried Herder

Vznik národů v Evropě je jedním z nejvýznamnějších historických procesů v Evropě. Zcela výjimečné místo pak připadá vzniku moderních národů. Tento proces je provázen mocným masovým hnutím, které je provázeno novou silnou masovou emocí. Nesouhlasím zcela s tvrzením, že vznik národů provázený nacionalismem je plodem francouzské revoluce či buržoazních revolucí v Evropě. Při těchto revolucích došlo jen k tomu, že politické procesy, jimiž procházely tyto národy, měly masový charakter a totéž se stalo s emocemi spojenými s národní identitou. Proces probíhal u jednotlivých národů různě, někde proběhl hladce, jinde byl provázen erupcemi, i jiných byl provázen řetězem katastrof. Někde přinesl tento proces hmotný i morální vzestup, jinde vedl k mravnímu úpadku či katastrofě.