Lukáš Beer
Dne 21. května 1942 předkládá František Teuner ministru Moravcovi seznam svých spolupracovníků, kteří byli uznáni jako vhodní a způsobilí práce ve vedoucím sboru připravované jednotné organizace české mládeže. O týden později, 28. května 1942, tedy pouhý den po spáchání atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, vydala vláda Protektorátu nařízení o povinné službě mládeže, kterým se započala nová fáze boje o názorovou orientaci české mladé generace v podmínkách Protektorátu. Jednalo se o „Vládní nařízení ze dne 28.5.1942 o povinné službě mládeže“, na něž navázaly o dva dny později další legislativní normy, které spolu s ním tvořily základ výstavby nové organizace: Nařízení předsedy Kuratoria pro výchovu mládeže v Čechách a na Moravě ze dne 30.5.1942, kterým se stanoví zásady pro povinnou službu mládeže a Nařízení předsedy Kuratoria pro výchovu mládeže v Čechách a na Moravě ze dne 30.5.1942 o rozsahu povinné služby mládeže. [16]
.
Vládní nařízení z 28. května 1942 stanovilo, že pod vedením Kuratoria podléhají všichni mladiství protektorátní příslušníci árijského původu mezi 10. a 18. rokem věku povinné službě mládeže. (Jak již bylo na jiném místě uvedeno, nebyli však zákonem z činnosti Kuratoria vyloučení židovští míšenci druhého stupně, kteří o členství směli usilovat na základě vlastní žádosti.) Nařízením z 30. května 1942, jímž byly Kuratoriu podřízeny všechny stávající organizace, které se podílely na mimoškolních aktivitách mládeže, si nová instituce vytvořila poměrně členitou organizační základnu pro pořádání různých aktivit.
Dne 21. května 1942 předkládá František Teuner ministru Moravcovi seznam svých spolupracovníků, kteří byli uznáni jako vhodní a způsobilí práce ve vedoucím sboru připravované jednotné organizace české mládeže. O týden později, 28. května 1942, tedy pouhý den po spáchání atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, vydala vláda Protektorátu nařízení o povinné službě mládeže, kterým se započala nová fáze boje o názorovou orientaci české mladé generace v podmínkách Protektorátu. Jednalo se o „Vládní nařízení ze dne 28.5.1942 o povinné službě mládeže“, na něž navázaly o dva dny později další legislativní normy, které spolu s ním tvořily základ výstavby nové organizace: Nařízení předsedy Kuratoria pro výchovu mládeže v Čechách a na Moravě ze dne 30.5.1942, kterým se stanoví zásady pro povinnou službu mládeže a Nařízení předsedy Kuratoria pro výchovu mládeže v Čechách a na Moravě ze dne 30.5.1942 o rozsahu povinné služby mládeže. [16].
Vládní nařízení z 28. května 1942 stanovilo, že pod vedením Kuratoria podléhají všichni mladiství protektorátní příslušníci árijského původu mezi 10. a 18. rokem věku povinné službě mládeže. (Jak již bylo na jiném místě uvedeno, nebyli však zákonem z činnosti Kuratoria vyloučení židovští míšenci druhého stupně, kteří o členství směli usilovat na základě vlastní žádosti.) Nařízením z 30. května 1942, jímž byly Kuratoriu podřízeny všechny stávající organizace, které se podílely na mimoškolních aktivitách mládeže, si nová instituce vytvořila poměrně členitou organizační základnu pro pořádání různých aktivit.
.
Z obou prováděcích nařízení předsedy Kuratoria citujme několik stěžejních pasáží:
.
§ 2. Praktickým prováděním povinné služby mládeže může Kuratorium podle pokynů jím vydaných pověřit spolky, které podle svého účelu zcela nebo částečně mohou být činny v oboru výchovy mládeže, obzvláště spolky sportovní, tělovýchovné, turistické, ochotnické, organisace stavovské, spolky vyvíjející činnost kulturní a vlastivědnou. Kuratorium vede rejstřík spolků pověřených prováděním povinné služby mládeže a vydává o tom osvědčení. Spolky, které Kuratoriem nejsou pověřeny prováděním povinné služby mládeže, nesmějí sdružovat mladistvé, podléhající povinné službě mládeže. (...)
.
§ 4. Při provádění povinné služby mládeže jsou spolky vázány pokyny Kuratoria a orgánů jím stanovených. Spolky jsou povinny prováděti službu mládeže, která na ně byla přenesena především vlastními prostředky a činovníky. K úhradě výloh spojených s prováděním povinné služby mládeže může Kuratorium spolkům na žádost poskytovati příspěvky.
.
§ 5. Kuratorium obstarává výcvik spolkových činovníků, kteří provádějí povinnou službu mládeže ve spolcích. Vedoucí činovníci spolků pověřených prováděním povinné služby mládeže musí se do dvou let účastniti výcvikového učebního běhu.
(...) Kuratorium může: a) zastavit činnost spolků, b) spolky rozpustit nebo sloučit, pokud jsou činny v oboru výchovy mládeže. Kuratorium může jmění rozpuštěných spolků zabavit nebo je přidělit jiným spolkům k provádění povinné služby mládeže.(...)
.
§ 7. Spolkům, které podle svého účelu jsou činny v oboru výchovy mládeže, mohou býti poskytnuty výhody všeho druhu (slevy jízdného, veřejné podpory atd.) jen tehdy, jsou-li pověřeny prováděním povinné služby mládeže. [17]
Z obou prováděcích nařízení předsedy Kuratoria citujme několik stěžejních pasáží:
.
§ 2. Praktickým prováděním povinné služby mládeže může Kuratorium podle pokynů jím vydaných pověřit spolky, které podle svého účelu zcela nebo částečně mohou být činny v oboru výchovy mládeže, obzvláště spolky sportovní, tělovýchovné, turistické, ochotnické, organisace stavovské, spolky vyvíjející činnost kulturní a vlastivědnou. Kuratorium vede rejstřík spolků pověřených prováděním povinné služby mládeže a vydává o tom osvědčení. Spolky, které Kuratoriem nejsou pověřeny prováděním povinné služby mládeže, nesmějí sdružovat mladistvé, podléhající povinné službě mládeže. (...)
.
§ 4. Při provádění povinné služby mládeže jsou spolky vázány pokyny Kuratoria a orgánů jím stanovených. Spolky jsou povinny prováděti službu mládeže, která na ně byla přenesena především vlastními prostředky a činovníky. K úhradě výloh spojených s prováděním povinné služby mládeže může Kuratorium spolkům na žádost poskytovati příspěvky.
.
§ 5. Kuratorium obstarává výcvik spolkových činovníků, kteří provádějí povinnou službu mládeže ve spolcích. Vedoucí činovníci spolků pověřených prováděním povinné služby mládeže musí se do dvou let účastniti výcvikového učebního běhu.
(...) Kuratorium může: a) zastavit činnost spolků, b) spolky rozpustit nebo sloučit, pokud jsou činny v oboru výchovy mládeže. Kuratorium může jmění rozpuštěných spolků zabavit nebo je přidělit jiným spolkům k provádění povinné služby mládeže.(...)
.
§ 7. Spolkům, které podle svého účelu jsou činny v oboru výchovy mládeže, mohou býti poskytnuty výhody všeho druhu (slevy jízdného, veřejné podpory atd.) jen tehdy, jsou-li pověřeny prováděním povinné služby mládeže. [17]
.
V druhém prováděcím nařízení se mj. praví, že přihlášky mladistvích do Kuratoria musí proběhnout do 1. února kalendářního roku a vstup do Kuratoria se uskutečňuje každoročně k 15. březnu. Dále pak, kde mají rodiče (či poručníci) mladistvé nahlašovat a jakým způsobem členství mladého člověka v Kuratoriu vyprší.
.
Péče Kuratoria měla být jednotící.Vedle výchovy rodinné a školní byl kladen důraz na jednotnou výchovu tělesnou, duševní a mravní. Ministr Moravec potřebu vybudování nové organizace české mládeže odůvodňoval takto:
.
„Pan státní president 28. května podepsal zákon o povinné službě mládeže, k němuž jsem jako předseda Kuratoria pro výchovu mládeže vydal již 30. května dvě prováděcí nařízení. Jak je vám známo, naše mládež mimo školu nebyla vychovávána jednotně. Ujímaly se jí různé tělovýchovné organisace s příznačným politickým a často slepě šovinistickým zabarvením. Za republiky každá politická strana měla svou organisaci mládeže a nakonec všechny politické strany svou mládež předaly Národnímu souručenství, kde se za uplynulé tři roky s mládeží neudělalo zcela nic, ač tu byly zřejmé tři základní povinnosti k české budoucnosti: výchova k říšské myšlence, bratrský poměr k německému národu a osvojení ideálů veliké nacionálněsocialistické revoluce. Vedení mládeže Národního souručentví se omezovalo pouze na dýchánky, na kterých se podceňoval nejvýš český šovinismus, který se stavěl slepým k evropskému vývoji a zavedl nás na pokraj zkázy.
Vláda se rozhodla jednou provždy skoncovat s těmito nemocnými poměry v mládeži, které mládeži hrozily nebezpečnou budoucností. Prosím vás proto, abyste si pozorně pročtli jak zákon o povinné službě mládeže, tak obě prováděcí nařízení, o nichž jsem se zmínil. Bude dobré, když českému čtenářstvu velmi zevrubně tato opatření vyložíte. Zabráníte tím mnohým nemožným dohadům, jež zlovolná nepřátelská podkopná práce u nás rozšiřuje o povinné službě mládeže.
Mládež patří celému národu. Nemůže ji proto zpachtovat jen pro sebe nějaký politický, kulturní nebo jiný ideový směr a nemůže být také připravována pouze na své budoucí povolání. Patří-li mládež národu a nemá-li být porušena různorodost kulturních, odborových a sportovních organisací, musí její výchova být řízena jednotně vládou, jež je před národem odpovědna. Proto se vláda Čech a Moravy rozhodla českou mládež už od raného věku připravovat mimo školu a rodinu na veřejné úkoly, které čekají novou generaci i generace příští.“ [18]
.
Na této přípravě mládeže se měly podílet pečlivě prověřené spolky a organizace se zaměřením na vlastivědu, kulturu, turistiku, sport a tělovýchovu. Organizačně si Kuratorium vybudovalo vlastní strukturu, která přitom využívala sítě dosavadních mládežnických spolků pracujících pod různými organizacemi. Provádění vlastní výchovné činnosti ústředí pověřilo vybrané spolky, které tvořily nejnižší úroveň organizační struktury. Základní organizační úroveň se budovala podle následujícího modelu: Všechny dosavadní spolky různého zaměření, jež se podílely na mimoškolní výchově mládeže, měly do 1.9.1942 zažádat kuratorní ústředí o povolení, že mohou nadále pokračovat ve své činnosti, nyní ovšem již zcela v režii Kuratoria. Spolky, které se rozhodly žádost nepodat, měly svou činnost ukončit k 1.11.1942. Na konci října byla lhůta pro podávání žádostí prodloužena do 1.4.1943. [19] Z původních 3277 jich bylo nakonec vybráno 2260. Moravec také jasně charakterizoval koordinaci činnosti spolků v rámci Kuratoria, dále pak jeho pravomoc v této souvislosti a naznačoval podmínky, které takovéto spolky musely plnit:
.
„Jak bude upravena povinná služba mládeže, vysvětlují vám obě prováděcí nařízení z 30. května, která jsem vyhlásil na základě plných mocí, jež mi byly zákonem uděleny. Podle těchto prováděcích nařízení Kuratorium může pověřit praktickým výkonem povinné služby mládeže různé nepolitické spolky, které se výhradně nebo částečně věnují výchově mládeže, jako jsou svazy sportovní, svazy pro tělesnou výchovu, spolky turistické, odborářské, kulturní, vlastenecké, ochotnické atd. V tom je právě základní rozdíl od povinné služby mládeže v Říši, poněvadž neexistuje u nás vyhovující veliká organizace české mládeže, která by se hodila k sjednocení české mládeže, musilo Kuratorium navázat na útvary, které existují. Plánovitá výchova mládeže však vyžaduje, aby u každého takového útvaru, který byl pověřen výchovou mládeže, byla také záruka, že tento útvar dostojí povinnostem, které převzal vůči Kuratoriu i mládeži. Kuratorium proto uděluje těmto útvarům právo na povinnou výchovu mládeže podle určitých směrnic jen v tom případě, bude-li příslušný útvar uznán za vychovatelsky schopný. Proto instituce a spolky, které se chtějí o výchovu mládeže ucházet, musí se u Kuratoria hlásit do 1. září a ke své žádosti přiložit stanovy spolku a splnit předpisy a přihlášce, jež Kuratorium vydalo.
Kuratorium může zasahovat do spolkového života tím, že samo vyškolí funkcionáře spolku k provádění povinné služby mládeže anebo tím, že samo přidělí spolku vlastní vyškolené funkcionáře. Ty spolky, které se proviní proti nařízením a rozkazům Kuratoria, mohou být zbaveny práva na výchovu mládeže. V takovém případě musí mládež z toho spolku vystoupit a přihlásit se k plnění povinné služby ve spolku jiném. Dalekosáhlá oprávnění Kuratoria jsou patrna také z toho, že Kuratorium může činnost spolků, jež se zabývají výchovou mládeže, nejen zastavit, nýbrž také příslušný spolek rozpustit a sloučit s jiným nebo s jinými. Kuratorium může přímo přidělit mládež určitým spolkům. Na druhé straně spolky, které se zabývají povinnou výchovou mládeže, mohou získat řadu výhod, jako snížení cestovného, různé veřejné příplatky atd.
Kuratorium může spolkům povoliti příspěvky ke krytí výdajů, jež jsou spojeny s prováděním povinné služby mládeže. Také odborná výchova a spolupráce s ní bude upravena Kuratoriem v rámci povinné výchovy mládeže.
Povinné službě mládeže podléhá všechna česká mládež Protektorátu arijského původu od 10 do 18 let. Provádění této služby je zajištěno proti každému rušivému zákroku trestními předpisy. Prvé přihlášky k povinné službě mládeže mají být odevzdány k 1. únoru 1943. Tím je ukázána nová cesta, kterou české mládeži naznačil zesnulý pan zastupující říšský protektor SS-Obergruppenführer Heydrich, když schválil příslušný vládní návrh.“ [20]
Tyto vybrané spolky byly sice na jedné straně povinny poskytovat například svá hřiště, sportovní nářadí, trenéry a byly také podrobeny inspekčnímu dohledu protektorátního aparátu, na druhé straně se však také mohly těšit z náležité finanční podpory od státu, pokud se jejich činnost vyvíjela v souladu s kritérii vládních nařízení o povinné službě mládeže. Současná historiografie v prvé řadě zdůrazňuje povinnost těchto spolků sladit svou činnost s cíly Kuratoria, nutnost poskytování prostor apod., avšak spíše přehlíží skutečnost, že tím na druhou stranu byla činnost těchto spolků státem aktivně podporována, a to i materiálně. Koneckonců to dokazuje i úspěch protektorátního sportu a podpora mladých sportovních talentů. Přínos pro tyto spolky neměl však pouze materiální charakter, ale týká se i přílivu členstva. Pozitivní skutečností byl masový příliv mládeže do klubů lehké atletiky, kopané, hokeje, cyklistiky, lyžování, tenisu, boxu apod. Z této masové základny vyrostly i některé sportovní úspěchy českého sportu v mezinárodním měřítku.
.
Z územněsprávního hlediska se organizace Kuratoria členila do jedenácti oblastí, sestávajících celkem z osmdesáti okresů. Výstavba kuratorní organizace na úrovni okresů trvala až do konce roku 1943. V polovině května 1943 nebylo například zřízeno ještě 24 z 80 zamýšlených okresů, v listopadu 1943 již jen dva. Spolky se měly ještě dále členit na oddíly pro děti od desíti do čtrnácti let a mládež od patnácti do osmnácti let. Pokud byly oddíly příliš početné, měly se dělit na skupiny po třiceti až osmdesáti osobách a ty ještě na družstva s deseti až dvaceti členy.
.
V první polovině roku 1944 pak došlo k jisté úpravě stávající organizační struktury Kuratoria. Oblasti a okresy zůstaly zachovány, ovšem vedle nich vznikly ještě takzvané pospoly, které měly sdružovat vždy několik spolků. Právě podle těchto nově zavedených jednotek byla organizace nazvána pospolovou. Její nejmenší jednotkou byl roj o deseti až patnácti členech v čele s rojným. Čtyři roje (40-80 osob) tvořily družinu, jejímž představeným byl družinář. Čtyři družiny (160-240 osob) dávaly dohromady oddíl, vedený oddílným, a konečně čtyři oddíly (600-940 osob) vytvářely pospol v čele s pospolným. Rojnými měli být vždy nejschopnější chlapci roje, funkce družinářů, oddílných a pospolných měli zastávat starší cvičitelé. [21]
.
Ačkoliv svou inspiraci a vzor hledalo Kuratorium především u Hitlerovy mládeže, z jejíž řad pocházeli společně s příslušníky SS i němečtí poradci, kteří novou českou organizaci pomáhali vytvářet, byl postup výstavby organizace u určitého hlediska odlišný od Hitlerjugend, jak konstatoval i vedoucí činitel Kuratoria Emanuel Moravec:
.
„Vyhlášená povinná služba české mládeže má s povinnou službou mládeže Hitler-Jugend v Říši společné jediné jméno. Zde i tam jde o povinnost, které se nikdo nebude moci vymknout. U nás jsme se vzhledem k jiným poměrům rozhodli jít zcela jinou cestou než v Říši, kde výchovu mládeže obstarává německá nacionálněsocialistická strana dělnická. Také u nás musíme připravovat mládež k občanským povinnostem jednotně už proto, poněvadž země Čechy a Morava jsou součástí Velkoněmecké říše a poněvadž Adolf Hitler není jako hlava Velkoněmecké říše jen Vůdcem národa německého, nýbrž také Vůdcem nás Čechů, kteří jsme se dobrovolně utekli pod jeho ochranu.
Tato příprava mládeže mimo rodinu a školu zahrnuje výchovu tělesnou, duchovní a mravní. Nebude se však u nás provádět tak, jako je tomu v Hitler-Jugend, nýbrž přímo v organisacích, které zde už jsou a které se obírají mládeží. Aby se usměrnila výchova mládeže mimo školu a rodinu v těchto organisacích, bylo třeba zřídit nový protektorátní úřad. Vedení povinné služby mládeže přísluší dnes Kuratoriu pro výchovu mládeže v Čechách a na Moravě, jehož předsedu jmenuje pan státní president a jímž jsem z rozhodnutí pana státního prezidenta nyní já. Kuratorium začlo svou práci v červnu. Pro vaši informaci sděluji, že nový úřad má už asi 80 zaměstnanců (k 21.7.1942 – pozn. NS), nadšených a výlučně mladých pracovníků. Je přirozené, že v novém úřadě budou sloučeny kompetence ostatních centrálních úřadů, které se obírají tělesnou, duchovní a mravní výchovou mimo školu a rodinu a kterým také připadá odborná výchova v rámci povinné služby mládeže. Jako předseda Kuratoria odpovídám pouze panu státnímu prezidentu.“ [22]
.
POKRAČOVÁNÍ. První díl Druhý díl
Příští díl vyjde v neděli 13. září 2009. Na konci seriálu bude umístěn přehledný rozcestník s odkazy na jednotlivé díly.
Zvláštní poděkování patří Vladimíru Kordovi za laskavé poskytnutí dokumentárního obrazového materiálu.
.
Poznámky
.
[16] Špringl, Jan: Protektorátní vzor mladého člověka. Kuratorium pro výchovu mládeže v Čechách a na Moravě (1942-1945), In: Soudobé dějiny, č. 1-2/2004, Praha 2004, str. 154
Péče Kuratoria měla být jednotící.Vedle výchovy rodinné a školní byl kladen důraz na jednotnou výchovu tělesnou, duševní a mravní. Ministr Moravec potřebu vybudování nové organizace české mládeže odůvodňoval takto:
.
„Pan státní president 28. května podepsal zákon o povinné službě mládeže, k němuž jsem jako předseda Kuratoria pro výchovu mládeže vydal již 30. května dvě prováděcí nařízení. Jak je vám známo, naše mládež mimo školu nebyla vychovávána jednotně. Ujímaly se jí různé tělovýchovné organisace s příznačným politickým a často slepě šovinistickým zabarvením. Za republiky každá politická strana měla svou organisaci mládeže a nakonec všechny politické strany svou mládež předaly Národnímu souručenství, kde se za uplynulé tři roky s mládeží neudělalo zcela nic, ač tu byly zřejmé tři základní povinnosti k české budoucnosti: výchova k říšské myšlence, bratrský poměr k německému národu a osvojení ideálů veliké nacionálněsocialistické revoluce. Vedení mládeže Národního souručentví se omezovalo pouze na dýchánky, na kterých se podceňoval nejvýš český šovinismus, který se stavěl slepým k evropskému vývoji a zavedl nás na pokraj zkázy.
Vláda se rozhodla jednou provždy skoncovat s těmito nemocnými poměry v mládeži, které mládeži hrozily nebezpečnou budoucností. Prosím vás proto, abyste si pozorně pročtli jak zákon o povinné službě mládeže, tak obě prováděcí nařízení, o nichž jsem se zmínil. Bude dobré, když českému čtenářstvu velmi zevrubně tato opatření vyložíte. Zabráníte tím mnohým nemožným dohadům, jež zlovolná nepřátelská podkopná práce u nás rozšiřuje o povinné službě mládeže.
Mládež patří celému národu. Nemůže ji proto zpachtovat jen pro sebe nějaký politický, kulturní nebo jiný ideový směr a nemůže být také připravována pouze na své budoucí povolání. Patří-li mládež národu a nemá-li být porušena různorodost kulturních, odborových a sportovních organisací, musí její výchova být řízena jednotně vládou, jež je před národem odpovědna. Proto se vláda Čech a Moravy rozhodla českou mládež už od raného věku připravovat mimo školu a rodinu na veřejné úkoly, které čekají novou generaci i generace příští.“ [18]
.
Na této přípravě mládeže se měly podílet pečlivě prověřené spolky a organizace se zaměřením na vlastivědu, kulturu, turistiku, sport a tělovýchovu. Organizačně si Kuratorium vybudovalo vlastní strukturu, která přitom využívala sítě dosavadních mládežnických spolků pracujících pod různými organizacemi. Provádění vlastní výchovné činnosti ústředí pověřilo vybrané spolky, které tvořily nejnižší úroveň organizační struktury. Základní organizační úroveň se budovala podle následujícího modelu: Všechny dosavadní spolky různého zaměření, jež se podílely na mimoškolní výchově mládeže, měly do 1.9.1942 zažádat kuratorní ústředí o povolení, že mohou nadále pokračovat ve své činnosti, nyní ovšem již zcela v režii Kuratoria. Spolky, které se rozhodly žádost nepodat, měly svou činnost ukončit k 1.11.1942. Na konci října byla lhůta pro podávání žádostí prodloužena do 1.4.1943. [19] Z původních 3277 jich bylo nakonec vybráno 2260. Moravec také jasně charakterizoval koordinaci činnosti spolků v rámci Kuratoria, dále pak jeho pravomoc v této souvislosti a naznačoval podmínky, které takovéto spolky musely plnit:
.
„Jak bude upravena povinná služba mládeže, vysvětlují vám obě prováděcí nařízení z 30. května, která jsem vyhlásil na základě plných mocí, jež mi byly zákonem uděleny. Podle těchto prováděcích nařízení Kuratorium může pověřit praktickým výkonem povinné služby mládeže různé nepolitické spolky, které se výhradně nebo částečně věnují výchově mládeže, jako jsou svazy sportovní, svazy pro tělesnou výchovu, spolky turistické, odborářské, kulturní, vlastenecké, ochotnické atd. V tom je právě základní rozdíl od povinné služby mládeže v Říši, poněvadž neexistuje u nás vyhovující veliká organizace české mládeže, která by se hodila k sjednocení české mládeže, musilo Kuratorium navázat na útvary, které existují. Plánovitá výchova mládeže však vyžaduje, aby u každého takového útvaru, který byl pověřen výchovou mládeže, byla také záruka, že tento útvar dostojí povinnostem, které převzal vůči Kuratoriu i mládeži. Kuratorium proto uděluje těmto útvarům právo na povinnou výchovu mládeže podle určitých směrnic jen v tom případě, bude-li příslušný útvar uznán za vychovatelsky schopný. Proto instituce a spolky, které se chtějí o výchovu mládeže ucházet, musí se u Kuratoria hlásit do 1. září a ke své žádosti přiložit stanovy spolku a splnit předpisy a přihlášce, jež Kuratorium vydalo.Kuratorium může zasahovat do spolkového života tím, že samo vyškolí funkcionáře spolku k provádění povinné služby mládeže anebo tím, že samo přidělí spolku vlastní vyškolené funkcionáře. Ty spolky, které se proviní proti nařízením a rozkazům Kuratoria, mohou být zbaveny práva na výchovu mládeže. V takovém případě musí mládež z toho spolku vystoupit a přihlásit se k plnění povinné služby ve spolku jiném. Dalekosáhlá oprávnění Kuratoria jsou patrna také z toho, že Kuratorium může činnost spolků, jež se zabývají výchovou mládeže, nejen zastavit, nýbrž také příslušný spolek rozpustit a sloučit s jiným nebo s jinými. Kuratorium může přímo přidělit mládež určitým spolkům. Na druhé straně spolky, které se zabývají povinnou výchovou mládeže, mohou získat řadu výhod, jako snížení cestovného, různé veřejné příplatky atd.
Kuratorium může spolkům povoliti příspěvky ke krytí výdajů, jež jsou spojeny s prováděním povinné služby mládeže. Také odborná výchova a spolupráce s ní bude upravena Kuratoriem v rámci povinné výchovy mládeže.
Povinné službě mládeže podléhá všechna česká mládež Protektorátu arijského původu od 10 do 18 let. Provádění této služby je zajištěno proti každému rušivému zákroku trestními předpisy. Prvé přihlášky k povinné službě mládeže mají být odevzdány k 1. únoru 1943. Tím je ukázána nová cesta, kterou české mládeži naznačil zesnulý pan zastupující říšský protektor SS-Obergruppenführer Heydrich, když schválil příslušný vládní návrh.“ [20]
Tyto vybrané spolky byly sice na jedné straně povinny poskytovat například svá hřiště, sportovní nářadí, trenéry a byly také podrobeny inspekčnímu dohledu protektorátního aparátu, na druhé straně se však také mohly těšit z náležité finanční podpory od státu, pokud se jejich činnost vyvíjela v souladu s kritérii vládních nařízení o povinné službě mládeže. Současná historiografie v prvé řadě zdůrazňuje povinnost těchto spolků sladit svou činnost s cíly Kuratoria, nutnost poskytování prostor apod., avšak spíše přehlíží skutečnost, že tím na druhou stranu byla činnost těchto spolků státem aktivně podporována, a to i materiálně. Koneckonců to dokazuje i úspěch protektorátního sportu a podpora mladých sportovních talentů. Přínos pro tyto spolky neměl však pouze materiální charakter, ale týká se i přílivu členstva. Pozitivní skutečností byl masový příliv mládeže do klubů lehké atletiky, kopané, hokeje, cyklistiky, lyžování, tenisu, boxu apod. Z této masové základny vyrostly i některé sportovní úspěchy českého sportu v mezinárodním měřítku.
.
Z územněsprávního hlediska se organizace Kuratoria členila do jedenácti oblastí, sestávajících celkem z osmdesáti okresů. Výstavba kuratorní organizace na úrovni okresů trvala až do konce roku 1943. V polovině května 1943 nebylo například zřízeno ještě 24 z 80 zamýšlených okresů, v listopadu 1943 již jen dva. Spolky se měly ještě dále členit na oddíly pro děti od desíti do čtrnácti let a mládež od patnácti do osmnácti let. Pokud byly oddíly příliš početné, měly se dělit na skupiny po třiceti až osmdesáti osobách a ty ještě na družstva s deseti až dvaceti členy.
.
V první polovině roku 1944 pak došlo k jisté úpravě stávající organizační struktury Kuratoria. Oblasti a okresy zůstaly zachovány, ovšem vedle nich vznikly ještě takzvané pospoly, které měly sdružovat vždy několik spolků. Právě podle těchto nově zavedených jednotek byla organizace nazvána pospolovou. Její nejmenší jednotkou byl roj o deseti až patnácti členech v čele s rojným. Čtyři roje (40-80 osob) tvořily družinu, jejímž představeným byl družinář. Čtyři družiny (160-240 osob) dávaly dohromady oddíl, vedený oddílným, a konečně čtyři oddíly (600-940 osob) vytvářely pospol v čele s pospolným. Rojnými měli být vždy nejschopnější chlapci roje, funkce družinářů, oddílných a pospolných měli zastávat starší cvičitelé. [21].
Ačkoliv svou inspiraci a vzor hledalo Kuratorium především u Hitlerovy mládeže, z jejíž řad pocházeli společně s příslušníky SS i němečtí poradci, kteří novou českou organizaci pomáhali vytvářet, byl postup výstavby organizace u určitého hlediska odlišný od Hitlerjugend, jak konstatoval i vedoucí činitel Kuratoria Emanuel Moravec:
.
„Vyhlášená povinná služba české mládeže má s povinnou službou mládeže Hitler-Jugend v Říši společné jediné jméno. Zde i tam jde o povinnost, které se nikdo nebude moci vymknout. U nás jsme se vzhledem k jiným poměrům rozhodli jít zcela jinou cestou než v Říši, kde výchovu mládeže obstarává německá nacionálněsocialistická strana dělnická. Také u nás musíme připravovat mládež k občanským povinnostem jednotně už proto, poněvadž země Čechy a Morava jsou součástí Velkoněmecké říše a poněvadž Adolf Hitler není jako hlava Velkoněmecké říše jen Vůdcem národa německého, nýbrž také Vůdcem nás Čechů, kteří jsme se dobrovolně utekli pod jeho ochranu.
Tato příprava mládeže mimo rodinu a školu zahrnuje výchovu tělesnou, duchovní a mravní. Nebude se však u nás provádět tak, jako je tomu v Hitler-Jugend, nýbrž přímo v organisacích, které zde už jsou a které se obírají mládeží. Aby se usměrnila výchova mládeže mimo školu a rodinu v těchto organisacích, bylo třeba zřídit nový protektorátní úřad. Vedení povinné služby mládeže přísluší dnes Kuratoriu pro výchovu mládeže v Čechách a na Moravě, jehož předsedu jmenuje pan státní president a jímž jsem z rozhodnutí pana státního prezidenta nyní já. Kuratorium začlo svou práci v červnu. Pro vaši informaci sděluji, že nový úřad má už asi 80 zaměstnanců (k 21.7.1942 – pozn. NS), nadšených a výlučně mladých pracovníků. Je přirozené, že v novém úřadě budou sloučeny kompetence ostatních centrálních úřadů, které se obírají tělesnou, duchovní a mravní výchovou mimo školu a rodinu a kterým také připadá odborná výchova v rámci povinné služby mládeže. Jako předseda Kuratoria odpovídám pouze panu státnímu prezidentu.“ [22]
.
POKRAČOVÁNÍ. První díl Druhý díl
Příští díl vyjde v neděli 13. září 2009. Na konci seriálu bude umístěn přehledný rozcestník s odkazy na jednotlivé díly.
Zvláštní poděkování patří Vladimíru Kordovi za laskavé poskytnutí dokumentárního obrazového materiálu.
.
Poznámky
.
[16] Špringl, Jan: Protektorátní vzor mladého člověka. Kuratorium pro výchovu mládeže v Čechách a na Moravě (1942-1945), In: Soudobé dějiny, č. 1-2/2004, Praha 2004, str. 154
[17] Lidové noviny, 25.7.1942, str. 2-3
[18] Moravec, Emanuel: O nové mládeži a novém školství, 21.7.1942, In: O český zítřek, Orbis Praha 1943, str. 228
[19] Špringl, Jan: Protektorátní vzor mladého člověka. Kuratorium pro výchovu mládeže v Čechách a na Moravě (1942-1945), In: Soudobé dějiny, č. 1-2/2004, Praha 2004, str. 158
[20] Moravec, Emanuel: O nové mládeži a novém školství, 21.7.1942, In: O český zítřek, Orbis Praha 1943, str. 229
[21] Špringl, Jan: Protektorátní vzor mladého člověka. Kuratorium pro výchovu mládeže v Čechách a na Moravě (1942-1945), In: Soudobé dějiny, č. 1-2/2004, Praha 2004, str. 157-158
[22] Moravec, Emanuel: O nové mládeži a novém školství, 21.7.1942, In: O český zítřek, Orbis Praha 1943, str. 228
[18] Moravec, Emanuel: O nové mládeži a novém školství, 21.7.1942, In: O český zítřek, Orbis Praha 1943, str. 228
[19] Špringl, Jan: Protektorátní vzor mladého člověka. Kuratorium pro výchovu mládeže v Čechách a na Moravě (1942-1945), In: Soudobé dějiny, č. 1-2/2004, Praha 2004, str. 158
[20] Moravec, Emanuel: O nové mládeži a novém školství, 21.7.1942, In: O český zítřek, Orbis Praha 1943, str. 229
[21] Špringl, Jan: Protektorátní vzor mladého člověka. Kuratorium pro výchovu mládeže v Čechách a na Moravě (1942-1945), In: Soudobé dějiny, č. 1-2/2004, Praha 2004, str. 157-158
[22] Moravec, Emanuel: O nové mládeži a novém školství, 21.7.1942, In: O český zítřek, Orbis Praha 1943, str. 228
