Lukáš Beer
.Takovýmto jedním významným dnem byly každoročně 20. dubna oficiálně oslavované Vůdcovy narozeniny, přičemž s výjimkou roku 1945 probíhaly oslavy v Praze a v okresních městech Protektorátu už od roku 1939 prakticky v přibližně stejné podobě, kdy scénář sestával nejdříve z přednesení úvodní básně, která byla (většinou) věnována Vůdci. Kratší hudební úvod pak předcházel hlavnímu slavnostnímu projevu protektorátních či místních vysokých představitelů, načež následovala další hudební vystoupení a celé slavnosti byly vždy ukončeny říšskými hymnami a protektorátní hymnou.
Jinak tomu tedy nebylo i na jaře roku 1943. U příležitosti 54. Vůdcových narozenin si vyslechlo dne 20. dubna 1943 veškeré učitelstvo a žactvo všech českých veřejných a soukromých škol ve společném poslechu v rámci školského rozhlasu v době asi od 10 hodin půlhodinové slavnostní vysílání, po jehož ukončení dostali všichni školáci volno. [83] Oslavy narozenin však na školách už jinak neprobíhaly, slavností se v roce 1943 chopilo samo Kuratorium pro výchovu mládeže, přičemž hlavní a nejvýznamnější oslavy, na které Kuratorium vydávalo zvláštní vstupenky, proběhlo pochopitelně v Praze, konkrétně v úterý 20. dubna 1943 večer ve Smetanově síni Obecního domu.
.
Návštěvníky ve vestibulu vítal obrovský obraz Adolfa Hitlera v rámci zeleně, květy a zelení bylo rovněž lemováno podium Smetanovy síně. V pozadí, vysoko nad hlavami všech, stála v zeleni Vůdcova busta a pod ní chlapci a děvčata Kühnova dětského sboru v národních krojích. V popředí podia se vznášel znak Kuratoria, po stranách visely prapory říšský a českomoravský.
V balkónových ložích zasedli všichni členové protektorátní vlády včele s jejím předsedou prof. dr. J. Krejčím, zástupci úřadů říšského protektora, branné moci a velitelství Hitlerovy mládeže pro Čechy a Moravu – mezi nimi také jeden nositel Rytířského kříže řádu Železného kříže – dále generalita vládního vojska, zástupci nejvyšších kulturních institucí Národní rady, Kulturní rady, Národní odborové ústředny zaměstnanecké, Svazu zemědělství a lesnictví, Národního souručenství, představitelé ústředních úřadů, mezi nimi zástupci kanceláře státního prezidenta, a konečně i primátor hlavního města Prahy. Jinak byla Smetanova síň zaplněna mládeží a jejími rodiči, přítomni byli také v hojném počtu členové výcvikových táborů Kuratoria.
Pořad slavnosti byl zahájen Foersterovou velebnou fantasií C-dur, kterou zahrál na varhany prof. B. Wiedermann. Nato přednesl spolupracovník Kuratoria oslavnou báseň „Vůdci“ od F. M. Grygara. Hned poté zazněly národní písně, které podal více než 300členný Kühnův dětský sbor za doprovodu České filharmonie pod vedením K. Šejny. Když ztichl potlesk, byla hlasatelem uvedena slavnostní řeč generálního referenta Kuratoria pro výchovu mládeže dr. Teunera, jehož vývody alespoň dle zpráv protektorátního tisku „byly přerušovány častými projevy souhlasu a odměněny dlouhotrvajícím potleskem“. [84]
.
„Všechny kladné hodnoty byly rozleptány a zamerikanizovány a požidovštělá mládež podléhala falešným ideálům, které sváděly romantismus mládí na nepravé cesty a představy skutečných hrdinů zatlačily úpadkovými zjevy amerického kapitalismu nebo židovské pakultury. Mládež ztrácela pomalu smysl pro všechno ušlechtilé a krásné, především smysl pro povinnost i radost z povinnosti a smysl pro kázeň. Hospodářská nejistota a sociální zmatky způsobily úpadek veřejné morálky a otrávily i duši mladého člověka. A do tmy všech těchto neřešitelných problémů zasahuje Vůdce svými jasnými slovy, zářivými příklady i skutečnými činy. Strhuje především mládež ke své duchovní a mravní revoluci a stává se velikým mluvčím pravého, čistého mládí vůbec.
Jako stěžejní příkaz nového výchovného řádu vytyčil Adolf Hitler požadavek, aby mládí vyrůstalo v radosti a kráse, jaká mládí přísluší, ale při tom také kladlo pevné základy k
Po mohutně působícím Slavnostním preludiu pro velký orchestr a varhany od Richarda Strausse byla slavnost ukončena provoláním zdaru Vůdci a hymnami.[85]
.Podobně jako v Praze uspořádalo Kuratorium oslavy i v řadě jiných měst Protektorátu Čechy a Morava. Tak například v Plzni, vyzdobené říšskými a protektorátními prapory, se konalo v předvečer 20. dubna v Městském divadle lidové představení Wagnerovy opery Valkýra, druhý den pak, v den Vůdcových narozenin, se konal o 20. hodině v sále kina Universita slavnostní projev mládeže. Skupina žen v plzeňských krojích měla symbolizovat účast plzeňského kraje na významné oslavě. Slavnost byla zahájena básní k Vůdcovým narozeninám, načež orchestr zahrál předehru k Smetanově opeře Hubička. Poté bylo předneseno „heslo k poctě Vůdcově“ a byl vyslechnut proslov vedoucího výcvikového tábora Kuratoria na Čeperce u Prahy Jaroslava Kubíka. [86]
Hitlerova mládež uspořádala na počest narozenin svého jménodárce v sále pražské Lucerny koncert pod názvem „Mit klingendem Spiel“, na kterém byla předvedena vojenská hudba z pěti století. Na slavnost byl pozván předseda Kuratoria, ministr lidové osvěty Moravec (ten oslavil své vlastní padesátiny o čtyři dny dříve, totiž 17.dubna 1943), který zasedl do čestné lóže vedle dalších významných představitelů, jako byl např. Zastupující říšský protektor SS-Oberst-Gruppenführer a generál policie Daluege, státní sekretář SS-Gruppenführer K. H. Frank, vojenský zmocněnec u říšského protektora v Čechách Generalleutnant Toussaint, jakož i četní zástupci strany NSDAP, státu a branné moci. [87]
![]() |
Pohled na čestnou lóži s významnými hosty oslav narozenin Adolfa Hitlera, které pořádala v pražské Lucerně v dubnu 1943 Hitlerova mládež. Druhý zprava Emanuel Moravec. |
![]() |
Z oslavy HJ v pražské Lucerně. |
Ačkoliv patřil 1. květen v oblasti Protektorátu stejně jako na ostatním území Říše k významným svátečním dnům, měl tento den pracovního volna sloužit výlučně oddechu a zotavení pracujícího obyvatelstva a nekonaly se proto žádné politické projevy. Lidé měli mít místo toho příležitost bezplatně se zúčastnit dopoledne filmových představení v kinech, odpoledne sportovních podniků nebo podle místních poměrů odpoledne či večer divadelních či varietních představení. Kromě toho byly ve většině větších míst uspořádány v poledních hodinách veřejné koncerty pro pracující. Účast na těchto podnicích byla dobrovolná. Vstupenky na jednotlivé podniky rozdělovali v závodech pověřenci Národní odborové ústředny zaměstnanecké. Další vhodná příležitost k veřejné politické manifestaci Kuratoria se naskytovala tedy až počátkem června 1943, kdy v celém Protektorátu proběhly pietní vzpomínkové dni na počest Reinharda Heydricha.
.Státní prezident dr. Emil Hácha přijal 6. května 1943 na pražském hradě ministra Emanuela Moravce a dr. Františka Teunera, kteří mu podali zprávu o dosavadním průběhu činnosti týkající se provádění výchovy mládeže. V průběhu první poloviny roku 1943 byli ve všech stávajících okresech dosazováni okresní pověřenci Kuratoria, kteří společně se štábem svých spolupracovníků (tělovýchovný referent, referent pro duchovní výchovu, sociální referent aj.) dohlíželi na usměrňování činnosti a výhovy české mládeže v novém duchu. Organizační
.
Ilustrujme si vytváření organizační struktury Kuratoria opět na příkladu jižních Čech. V rámci Českobudějovicka se na postu okresního pověřence objevil František Bonuš. Jeho slavnostní jmenování se však uskutečnilo v Besedě až 1. července 1943 za hojné účasti zástupců učitelstva a samosprávných úřadů v čele s okresním hejtmanem Quido Stroblem a především za asistence Františka Teunera, který se tu prezentoval veřejným projevem. Ještě předtím se nový okresní pověřenec představil při příležitosti oslav Hitlerových narozenin, které se uskutečnily 20. dubna rovněž v sále českobudějovické Besedy. Začátkem dubna se Bonuš účastnil také sjezdu okresních pověřenců v Brně, kde si z úst Teunera vyslechl
.K vybudování širší struktury vedení Kuratoria v kraji bylo třeba zapojení určitého množství dobrovolných spolupracovníků na všech stupních řízení. V průběhu dubna a května se tak rozběhly – zde opět příklad z jižních Čech - výcvikové školy Kuratoria v Budějovicích, Třeboni, Borovanech a na Rechlích. O dosažené výsledky školení se zajímal i nejvyšší činovník organizace a ministr školství Emanuel Moravec, který navštívil v uniformě Kuratoria 12. května 1943 jižní Čechy. Podnikl tento neohlášený pětidenní zájezd do jižních Čech, aby se z vlastního názoru přesvědčil, jak pokračuje výchova a sociální péče o mládež na venkově a podíval se rovněž na práci učitelstva jednotlivých typů škol ve vybraných jihočeských městech. Hlavní ministrův zájem se týkal práce učitelstva všech druhů českých škol, práce okresních pověřenců Kuratoria pro výchovu mládeže a také sociálních zařízení, které měly za úkol podporu dětí a rodin sociálně slabých nebo jinak existenčně ohrožených. Při své cestě navštívil ministr Moravec několik desítek českých škol a při pobytu v Třeboni osobně konzultoval problematiku týkající se hnutí s
.
Organizační výstavba praktické činnosti Kuratoria pro výchovu mládeže rychle pokračovala. Počet okresů, kde již započala výchovná práce, překročil v polovině května 1943 šedesát. Prostou slavností, která se konala 20. května ve velkém sále vinohradského Národního domu, byli uvedeni do úřadu pověřenci pro venkovské pražské okresy sever a jih. Prostranný sál, jehož průčelí zdobily znak Kuratoria a prapory v říšských a protektorátních barvách, naplnili funkcionáři spolků výchovy mládeže, instruktoři, zástupci protektorátních úřadů, samosprávných korporací a obcí. Generální referent Kuratoria dr. Teuner zasadil svou řeč o úkolech výchovy mládeže do rámce současného dění a poslání české mládeže v nové Evropě:
.Nejvýznamnější událost roku, týkající se Kuratoria v rámci jižních Čech, se odehrála v Protivíně 30. května 1943. Tento den zde proběhlo slavnostní otevření nového výcvikového tábora pro instruktory z celého regionu, umístěného v zámecké budově. Jednalo se ale o událost, která bezpochyby překračovala regionální význam pro tuto část Čech.
K dosavadním výcvikovým táborům Kuratoria, z kterých vycházeli instruktoři pro tělovýchovné spolky pověřené Kuratoriem, přibyl tedy nyní III. výcvikový tábor v Protivíně. (První výcvikový tábor byl zřízen na Čeperce u Unhoště nedaleko Kladna a druhý v Prachovských skalách. V květnu 1943 navštívili tábor v Prachovských skalách také reportéři domácího týdenníku Aktuality. Po zřízení protivínského tábora k nim přibyly ještě stálé výcvikové tábory ve Stříbrné Skalici, Světlé nad Sázavou a v Habrovanech. Vedle těchto stálých výcvikových táborů se některá školení, většinou speciálně zaměřená, pořádala příležitostně také na jiných místech Protektorátu) [90] .
Protivínský tábor byl umístěn v tamním zámku a stal se střediskem výchovných snah Kuratoria pro celou Jihočeskou oblast. Tento tábor byl odevzdán svému účelu právě o prvním výročí Kuratoria slavnostním aktem, který se konal v Protivíně v neděli 30. května za účasti předsedy Kuratoria ministra Emanuela Moravce. Oficiálními hosty byli Obersturmbannführer Fischer v zastoupení říšského protektora, předseda vlády a ministr spravedlnosti dr. Krejčí, ministr zemědělství a lesnictví A. Hrubý, doc. dr. Josef Kliment v zastoupení Kanceláře státního presidenta, šéf SD-L Prag dr. Walter Jacobi , vedoucí německých poradců Kuratoria Eduard Schaschek a oblastní vedoucí Hitlerovy mládeže Knoop.
.
.
Slavnost v Protivíně vyvrcholila v neděli 30.května v poledne. Na zámeckém nádvoří promluvil po zahajovacích slovech generálního referenta Kuratoria dr. Teunera k účastníkům tábora ministr zemědělství a lesnictví A. Hrubý, který zdůraznil myšlenku spolupráce a solidarity, družného kamarádství a vzájemného poznání mezi mládeží městskou a venkovskou. Ministr Moravec pak podal bilanci jednoleté činnosti
„Český národ měl štěstí, že Vůdce ve chvíli, kdy nepřátelská propaganda zasypávala Čechy a Moravu svými drzými a vyzývavými výplody, mu poslal jednoho ze svých nejlepších a nejvěrnějších spolupracovníků, muže velkého rozhledu a obratného státníka. Reinhard Heydrich osvobodil svým energickým zásahem český národ od nepřátelského našeptávání, dal mu novou vládu a současně do daleké budoucnosti pracovní program v rámci Říše. Zastupující říšský protektor Reinhard Heydrich si utvořil ve velmi krátké době jasný úsudek o poměrech v Čechách a na Moravě. Správně oceňoval všechny vrstvy českého národa. Největší jeho péče platila českému dělníku, jehož pracovní vlastnosti velmi oceňoval. Reinhard Heydrich projevoval vždy veliký zájem o výchovu mládeže, v níž právem kromě pracující vrstvy spatřoval hlavního nositele říšské myšlenky v českém národě. Proto dal podnět k široce založené povinné výchově české mládeže.Kuratorium mládeže, jež před rokem zahájilo svou činnost, naráželo zpočátku ovšem na nesnáze a neporozumění. Houževnatou prací je překonalo a výchovou instruktorů, prací organizační a informační kladlo pevné základy velkého výchovného díla. Před námi je ovšem stále ještě hlavní část práce. Přes milion české mládeže, hochů a dívek, musí být začleněn postupně do povinné služby“, konstatoval Moravec a poděkoval za podporu nynějšímu Zastupujícímu říšskému protektoru, státnímu sekretáři K. H. Frankovi, říšskému vedoucímu mládeže Axmanovi a oblastnímu vedoucímu Knoopovi.
Moravec pak uzavřel: „Do budoucna jdeme v práci pro národní dorost v plné důvěře. Doba pracuje pro nás, stejně jako pracuje pro Říši, jejímž chceme být řádnými a věrnými příslušníky.

.Ministr lidové osvěty E. Moravec a oficiální hosté v čele s předsedou vlády dr. Krejčím použili zájezdu do jihočeské oblasti k prohlídce zotavovacího tábora Kuratoria v Semici nad Lužnicí poblíž Týna nad Vltavou. Je to jeden z táborů pro pracující mládež od 14 do 18 let, jež

.Je celkem logické, že scénáře podobných aktivistických demonstrací se připravovaly několik týdnů dopředu, aby nedošlo k nějaké nepředvídatelné okolnosti, a informace o akcích podobného charakteru ve sdělovacích prostředcích prošly nejen běžným sítem tiskového úřadu říšského protektora, ale i přímo ministra školství a lidové osvěty. Moravec, vědom si negativních postojů části české veřejnosti, rozhodně nepodceňoval propagační stránku přípravní fáze založení Kuratoria. V této souvislosti je třeba zmínit, že vážnou překážku pro hladký průběh náborů představovala především šeptaná propaganda, podle ní měly být děti po zavedení povinné služby mládeže poslány do výcvikových táborů a starší ročníky dokonce povinně zařazeni na práci do továren a hospodářských provozů. Snažil se proti tomu efektivně zakročit. I z tohoto důvodu kladl na výběr a vlastní školení instruktorů mládeže a provoz nových výcvikových středisek mimořádný důraz a pravidelně tato zařízení navštěvoval.
.

Vedoucí pracovníci a instruktoři Kuratoria měli právo nosit uniformu složenou z černých jezdeckých bot a kalhot, zelené blůzy leteckého střihu s červenou páskou se znakem organizace. Uniformovaní členové se měli zdravit zdviženou pravicí.
Veřejně se Kuratorium v jihočeské metropoli dostalo do povědomí veřejnosti při uctění památky Reinharda Heydricha 6. června 1943. Tento den se konalo slavnostní přejmenování dosavadní třídy Na Sadech právě jménem bývalého zastupujícího říšského protektora. Akce se účastnili vedle příslušníků říšské branné moci a vedoucích představitelů místní německé správy v čele s komisařským starostou Friedrichem Davidem rovněž zástupci českých škol, úřadů a společenských korporací včetně početné delegace Kuratoria. Od této chvíle mládežnická organizace vystupovala při všech významných veřejně společenských a aktivistických vystoupeních ve městě. [92] V neděli 30. května 1943 uctilo celkem 19 měst v Čechách a na Moravě „světlou památku zesnulého Zastupujícího říšského protektora“ tím, že každé z nich přejmenovalo jednu ze svých důležitých dopravních tepen jménem Reinharda Heydricha. V Plzni byla např. takto velkou slavností přejmenována jedna z hlavních plzeňských ulic, Klatovská třída. [93] Podobné pietní oslavy památky Reinharda Heydricha byly v tento den uspořádány v těchto dalších městech: v Pardubicích, Boskovicích, Hulíně, Jevíčku, Kyjově, Lipníku nad Bečvou, Olomouci, Bechyni, Benešově, v Hradci Králové, Kutné Hoře, Mělníku, Mladé Boleslavi, Nové Kdyni, Pelhřimově, v Písku, v Táboře a ve Vodňanech. [94]



„Odkaz Reinharda Heydricha“

.Dne 18. května 1943 byla NOÚZ odstartována zotavovací akce z odkazu Reinharda Heydricha, které se v tomto roce mělo zúčastnit více než 32.000 českých dělníků a zaměstnanců. První výprava těchto rekreantů z různých podniků v Praze a na českém venkově odjela z Prahy do moravských lázní a letovisek zvláštním vlakem a čítala téměř 800 účastníků, kteří se pak stali hosty sedmi hotelů v Luhačovicích (hlavní středisko zotavovací akce), sedmi ozdravoven v Bystřičce, ve Vsackých Beskydech a další byli umístěni v zotavovnách v Rožnově pod Radhoštěm a v Prostřední Bečvě. S účastníky výpravy se přišli na hlavní nádraží rozloučit vedoucí spojovacího úřadu říšského protektora k odborovým organizacím ing. Koester a zástupci NOÚZ včele s ústředním tajemníkem Kolářem..
.V roce 1943 byl „Odkaz Reinharda Heydricha“ poprvé rozšířen také na pracující dorost, jak o tom referoval tisk: „Péče o dovolenou mládeže byla svěřena Kuratoriu pro výchovu mládeže, které vysílá chlapce i děvčata, učedníky, učednice a mladistvé dělníky a dělnice do několika táborů v Čechách a na Moravě. V táborech stráví 14 dní – chlapci v chlapeckých, děvčata v dívčích. Tábory vedou mladí spolupracovníci Kuratoria. Jejich denní program je sestaven tak, aby každý den byl přínosem nových hodnot do mladého života. Každý závod, vyvolený pro

.Zotavovací akce pro mládež se měl účastnit především učňovský dorost a mladí dělníci a dělnice, zaměstnaní v těžkém a zbrojařském průmyslu. Již v průběhu jarních měsíců roku 1943 se vyčlenila jednotlivá zotavovací střediska (např. v jižních Čechách se jednalo o letní tábory Semenec u Týna nad Vltavou, Kalich u Kamenice nad Lipou, Máslenka u Velešína, vilu Jílek v Holkově, nebo Eš u Pacova). Mladí rekreanti se střídali po čtrnáctidenních turnusech a starali se o ně školení instruktoři z výcvikových táborů Kuratoria. Účastníci tady byli povinni dodržovat denní režim a účastnili se tradičních ideologických rituálů po vzoru Hitlerjugend - například zdravili vztyčenou pravicí při vyvěšování vlajky (v Čechách se při ranním vztyčování vlajek volalo heslo „Bojovat mohu jen za to, co miluji!“ a byla zpívána píseň „Čechy krásné, Čechy mé“; na Moravě se po zvolání téhož hesla zpívalo „Moravo, Moravo“). Účastníci také participovali na vyhlášení hesla dne – především ve formě výroků německých představitelů (např.: „Život je práce, práce jest štěstí.“ [Ley]). Dále pak zotavenci absolvovali přednášky na aktuální politická témata a na veřejnosti pochodovali v sevřených útvarech. V posledním běhu táborů podle pokynů Františka Teunera proběhla závěrečná slavnost, která si kladla za úkol přispět je sblížení s okolním obyvatelstvem, na níž se zotavenci prezentovali zpěvem českých lidových písní (čímž se měl demonstrovat před částí nedůvěřivé společnosti národní charakter Kuratoria), sportovními hrami či ukázkami z táborového života.
Ne všechna střediska ovšem splňovala základní hygienické normy, což dokladují hlášení příslušných správců zařízení či pracovníků, kteří zde měli na starosti vedení jednotlivých běhů. Například v táboře u rybníka Kalich na Kamenickolipsku se potýkali s děravými střechami v ubytovacích prostorech, nevhodným sociálním zařízením, mizernou stravou a špatným personálem. Celkem zotavovací akci pracující mládeže absolvovalo 10.480 mladých (podle podkladů, které měl k dispozici Teuner, se jednalo o 7.946 chlapců a 2.535 děvčat v celkem 11 táborech či ozdravovných zařízeních a výdaje na tuto akci překročily přes 5 miliónů korun) a pro rok 1944 se perspektivně počítalo s nárůstem počtu účastníků minimálně o jednu třetinu. [97]
.
“Není to lehký úkol, který na sebe vzalo Kuratorium pro výchovu mládeže tím, že z odkazu Zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha umožnilo tisícům učňů stráviti plné dva týdny v nejkrásnějších krajích Čech a Moravy“, bilancovaly koncem srpna Lidové noviny ve svém vlastním článku, „jistě není maličkostí podrobit 10.000 mladých učňů lékařským prohlídkám, povolat je na tábory, připravit pro ně cestovní plánky, volné jízdenky, cestou jim poskytnouti různá občerstvení a možnost zhlédnouti památnosti měst a konečně zařídit zotavovací tábory tak, aby se pracující mládež cítila dokonale spokojena. V táborech se už vystřídalo přes 10.200 účastníků – 7.490 mladých mužů a 2.739 dívek. Zamýšlený rozsah akce tím byl překročen. Dosáhla plného úspěchu. Poskytla mládeži skutečné zotavení a možnost podívat se do jiného kraje, poznat památky, cestou se zastavit v Praze a zhlédnout její krásy, v táborech se pak věnovati sportu, četbě, zpěvu. Táborové knihovny, promítání filmů, veselé kamarádské večírky, návštěvy uměleckých skupin a známých sportovců, to vše jsou zážitky, na které pracující mládež bude dlouho vzpomínati, jak svědčí stovky radostných dopisů, jež Kuratorium od účastníků dostává. Na celé akci pracuje 25 zaměstnanců ústředí Kuratoria. 42 instruktorů a 22 instruktorek. V každém táboře je školený zdravotník, stálý lékař Kuratoria objíždí všechny tábory a vyšetřuje zdravotní stav účastníků. Přímo závratné vysoké číslo bychom dostali, kdybychom zkoumali, kolik kilometrů ujeli účastníci na tábory vlakem, kolik po dobu zotavené snědli chleba, mouky, masa a brambor. Učňům, kteří převážně těžce pracují, byly i po dobu dovolené ponechány všechny přídavkové lístky, takže stravování v táborech je více než dobré. Program na táborech je pečlivě promyslen, sport, odpočinek, jídlo a zábava se vzájemně střídají a tak osvěženi tělesně i duševně se účastníci vracejí po 14 dnech opět domů, v mnoha případech se značným příbytkem na váze. O každém účastníkovi je veden sociální list, který se stane základem další činnosti Kuratoria pro dobro naší pracující mládeže, až bude zotavovací akce z fondu Reinharda Heydricha skončena.“
.
„Odkaz Reinharda Heydricha, letošní zotavená pro české zaměstnanectvo, tato velkorysá rekreační akce ... která je uskutečňována ve čtvrtém roce válečném, je novým důkazem, že Říše dovede oceniti poctivou práci těch, kdož plným nasazením svých sil a trvalými výkony se začleňují do budování nového řádu v Evropě. Je to důkaz, že pracující člověk bude v nové Evropě tím nejvážnějším faktorem, že pracující člověk bude středem pozornosti a jeho potřeby potřebami hlavními... Čeští lidé práce stráví několik nezapomenutelných chvil odpočinku a radostné pohody, zaopatřeni vším pohodlím, jež jim možno poskytnouti. Bez planého mluvení a slibů se tu uskutečňuje veliké dílo pro dobro českého pracujícího člověka, o něhož je příkladně pečováno i v době tak mimořádné, jako je válka.“ [98]
.Z vnitřních zpráv pražské velitelny říšské mládeže v Protektorátě vyplývá, že i ukázněnost a disciplinovanost české mládeže v letních zotavovacích táborech byla velmi dobrá. V dubnu 1944 o tom podává zprávu K. H. Frankovi oblastní vedoucí Hitlerovy mládeže (HJ-Gebietsführer) Fritz Knoop: „Zotavovací tábory byly vedeny velmi přísně a čeští mladiství ukázali překvapivě hodně porozumění pro vystupování a disciplínu.“ Pro rok 1944 se plánovalo pokračování úspěšné akce, která měla podchytit tentokráte 15.000 českých mladistvých. Rok 1944 měl v mnoha směrech znamenat další zintenzivnění výchovné práce: „Protože musí být využit každý prostředek, aby se na českou mládež výchovně působilo v našem smyslu, chce Kuratorium v roce 1944 ovlivňovat také zotavovací tábory pro školní mládež a péči o mládež.“ (Pozn.: V této Knoopově zprávě se udávají jen mírně odlišné počty účastníků letních táborů – celkem 10.481 mladistvých, z toho 7.893 chlapců a 2.588 dívek. Počátkem zimního pololetí roku 1943 se počet táborů vzhledem k povětrnostním podmínkám přirozeně snížil na dva pro venkovskou mládež.) [99].
Zotavovací akce pro dělnickou mládež měla také v neposlední řadě demonstrovat ocenění dělnické práce novým řádem ve srovnání ve vztahu k vrstvám inteligence:
„Českomoravské řemeslo vítá upřímně tyto nové směry ve výchově mládeže a mnoho si od nich slibuje. Řemeslné podnikání neslo velmi těžce následky protismyslné nadprodukce tak zvané školské inteligence. Také řemeslo, stejně jako jiná praktická a životně důležitá povolání, trpělo bolestným nedostatkem odborně a technicky školeného dorostu. Naše podnikání muselo se často ke své škodě a národohospodářské újmě spokojiti těmi, kteří propadli hustým sítem přijímacích zkoušek různých škol a ústavů. ... Zásluhou nových směrů ve výchově mládeže je jisto, že také mládež bude si vědoma ceny lidské práce a bude v ní hledati své uplatnění. A tu nutno říci otevřeně do řad mladých lidí, hledajících svou existenční příležitost: Řemeslo má před sebou velké úkoly a povinnosti. Řízené hospodářství a příslušnost k pospolitosti vyžadují také od řemesla plnou míru pracovní spolehlivosti, odbornosti a vysokou úroveň výkonnosti.“ [100]
POKRAČOVÁNÍ. Na konci seriálu bude uveden přehledný rozcestník s odkazy na jednotlivé díly. Termín příštího dílu: 28.11.2009.
.První díl - Druhý díl -Třetí díl -Čtvrtý díl -Pátý díl - Šestý díl
.Zvláštní poděkování autora náleží Vladimíru Kordovi za poskytnutí obrazového materiálu ze svého archivu. Dále byly použity fotografie ČTK.
Poznámky:
.
[83] Lidové noviny, zpráva ČTK, 16.4.1943
[84] Česká mládež vzdala poctu Vůdci, Lidové noviny 22.4.1943, str. 2
[85] Tamtéž
[86] Oslavy Vůdcových narozenin v Protektorátu, Lidové noviny 22.4.1943, str. 2
[87] Lidové noviny, 24.4.1943, str. 3
[88] Nikrmajer, Leoš: Činnost a úkoly Kuratoria pro výchovu mládeže v jižních Čechách v letech 1942 – 1945, In: Výběr – časopis pro historii a vlastivědu jižních Čech, čís. 4/2006, str. 269-270
[89] Výstava praktické činnosti kuratoria, Lidové noviny 22.5.1943, str.2
[90] Špringl, Jan: Protektorátní vzor mladého člověka. Kuratorium pro výchovu mládeže v Čechách a na Moravě (1942-1945), In: Soudobé dějiny, č. 1-2/2004, Praha 2004, str. 171
[91] Rok úspěšné práce Kuratoria, Lidové noviny, 31.5.1943, str.2
[92] Nikrmajer, Leoš: Činnost a úkoly Kuratoria pro výchovu mládeže v jižních Čechách v letech 1942 – 1945, In: Výběr – časopis pro historii a vlastivědu jižních Čech, čís. 4/2006, str.270-271
[93] Lidové noviny, 2.6.1943, str.1
[94] Lidové noviny, 1.6.1943, str.2
[95] Špringl, Jan: Protektorátní vzor mladého člověka. Kuratorium pro výchovu mládeže v Čechách a na Moravě (1942-1945), In: Soudobé dějiny, č. 1-2/2004, Praha 2004, str. 156
[96] Odměna a uznání českým dělníkům, Lidové noviny 19.5.1943, str. 2
[97] Nikrmajer, Leoš: Činnost a úkoly Kuratoria pro výchovu mládeže v jižních Čechách v letech 1942 – 1945, In: Výběr – časopis pro historii a vlastivědu jižních Čech, čís. 4/2006, str.272
[98] Uhlíř, Jan B.: Protektorát Čechy a Morava v obrazech, Ottovo nakladatelství, Praha 2008, str. 304
[99] Bericht über die Tätigkeit des Kuratoriums für tschechische Jugenderziehung im Jahre 1943, zpráva Fritze Knoopa zaslaná 11. 4. 1944 K. H. Frankovi, NA, f. 1446 Deutsches Staatsministerium für Böhmen und Mähren, sg. 110-4/22
[100] Lidové noviny, 4.8.1942
.
[83] Lidové noviny, zpráva ČTK, 16.4.1943
[84] Česká mládež vzdala poctu Vůdci, Lidové noviny 22.4.1943, str. 2
[85] Tamtéž
[86] Oslavy Vůdcových narozenin v Protektorátu, Lidové noviny 22.4.1943, str. 2
[87] Lidové noviny, 24.4.1943, str. 3
[88] Nikrmajer, Leoš: Činnost a úkoly Kuratoria pro výchovu mládeže v jižních Čechách v letech 1942 – 1945, In: Výběr – časopis pro historii a vlastivědu jižních Čech, čís. 4/2006, str. 269-270
[89] Výstava praktické činnosti kuratoria, Lidové noviny 22.5.1943, str.2
[90] Špringl, Jan: Protektorátní vzor mladého člověka. Kuratorium pro výchovu mládeže v Čechách a na Moravě (1942-1945), In: Soudobé dějiny, č. 1-2/2004, Praha 2004, str. 171
[91] Rok úspěšné práce Kuratoria, Lidové noviny, 31.5.1943, str.2
[92] Nikrmajer, Leoš: Činnost a úkoly Kuratoria pro výchovu mládeže v jižních Čechách v letech 1942 – 1945, In: Výběr – časopis pro historii a vlastivědu jižních Čech, čís. 4/2006, str.270-271
[93] Lidové noviny, 2.6.1943, str.1
[94] Lidové noviny, 1.6.1943, str.2
[95] Špringl, Jan: Protektorátní vzor mladého člověka. Kuratorium pro výchovu mládeže v Čechách a na Moravě (1942-1945), In: Soudobé dějiny, č. 1-2/2004, Praha 2004, str. 156
[96] Odměna a uznání českým dělníkům, Lidové noviny 19.5.1943, str. 2
[97] Nikrmajer, Leoš: Činnost a úkoly Kuratoria pro výchovu mládeže v jižních Čechách v letech 1942 – 1945, In: Výběr – časopis pro historii a vlastivědu jižních Čech, čís. 4/2006, str.272
[98] Uhlíř, Jan B.: Protektorát Čechy a Morava v obrazech, Ottovo nakladatelství, Praha 2008, str. 304
[99] Bericht über die Tätigkeit des Kuratoriums für tschechische Jugenderziehung im Jahre 1943, zpráva Fritze Knoopa zaslaná 11. 4. 1944 K. H. Frankovi, NA, f. 1446 Deutsches Staatsministerium für Böhmen und Mähren, sg. 110-4/22
[100] Lidové noviny, 4.8.1942