„Evropská konfederace“ a čtyři pásma národů (Přednáška z 14. ledna 1945)
Alexander Dolezalek
 |
| "Pro spolužití Němců, Italů a takzvaných „francouzských“ Švýcarů sice platí úplně jiné předpoklady než pro budoucí evropskou jednotu a stejně tak je právní a politické uspořádání zde zřejmě úplně jiné. Ale Švýcarské spříseženství je na celém světě považováno za vzorový příklad poklidného soužití různých jazykových skupin." |
1.) Nacionální socialismus, národní sociální myšlenku. Ovšem dokud bude v určitých částech Evropy příznačně vystihovat poměry ono jihoamerické přísloví „Boháč žije z chudáků, chudák žije z práce“, bude zde bolševismus stále narážet na úrodnou půdu jako doposud jediná záchranná idea. Pokud jsou agrárně-sociální poměry a přelidnění v malorolnických zemích jihovýchodu, v Rumunsku, Bulharsku a Jugoslávii, tak katastrofální, nemůžeme se divit, že bolševismus tyto země duchovně dobyl už mnoho let před obsazením [Německem]. Pokud ve Španělsku, Itálii a v Maďarsku trůní tenká a lidu cizí šlechtická vrstva nad širokou „Misere plebs contribuens“ – nad bídným lidem, odvádějícím daně – jak to formuluje slavná kodifikace maďarského státního práva, nemůžeme se divit, že ochota bránit se v těchto onemocněných národních tělesech vůči jedu bolševismu je slabá. Nemusíme ale ani chodit tak daleko. Pokud například v Meklenbursku 2% obyvatelstva vlastní 58% půdy, pak je tato struktura jednoduše nemorální. (...)
