Německá tabu

Podivné vynechávky nad tribunálem s válečnými zločinci – Nová výstava
Konrad Badenheuer

Přes čtyři milióny EUR si nechávají německý stát a Bavorsko stát novou trvalou výstavu o norimberských procesech. Tehdejší Mezinárodní soudní dvůr si tuto pozornost v každém případě zasluhuje, ale v oficiálních projevech při otevření zůstalo mnohé nevyřčeno.

Nachkriegsmassaker an Deutschen in Ostrau wird von der Polizei nicht noch einmal eröffnet, die Verdächtigen sind schon gestorben

Aleš Honus auf NOVINKY.CZ: Poválečný masakr Němců v Ostravě policie neotevře, podezřelí zemřeli
(Eine Übersetzung von Mathilde Najdek)
Weiter zum Thema: 231 Tote beim Bezirksamt

Die mährisch-schlesische Polizei wird sich nie wieder mit dem Nachkriegsmassaker an Deutschen in Ostrau beschäftigen, bei dem im Internierungslager Hanke mehr als zweihundert Deutsche ermordet worden sind. Der Grund hierfür ist die Tatsache, dass alle Personen, die auch nach mehr als sechzig Jahren wegen des Massakers angeklagt werden könnten, nicht mehr am Leben sind. Die Zeitung Právo wurde am Mittwoch vom Chef der Kriminalpolizei Luboš Valerián informiert.

Obklíčit Rusko, vzít si na mušku Čínu (dokončení)

Trojúhelník Rusko – Írán – Izrael
Diana Johnstone
V současné době je hlavním jednoznačným „nepřítelem“ Írán. Washington tvrdí, že „protiraketový obranný štít“, který některým svým evropským spojencům vnucuje, slouží k tomu, aby byl Západ bráněn před Íránem. Rusové zas však celkem jasně rozpoznávají, že protiraketový štít je směřován proti nim samotným. V první řadě celkem jasně chápou, že Írán žádné takové rakety nevlastní a nemá ani žádné rozpoznatelné motivy, aby je nasadil proti Západu. Všem informovaným analytikům je naprosto jasné, že dokonce i v případě, že Írán jaderné zbraně a rakety vyvine, by se tyto chápaly jako odstrašování vůči Izraeli, tedy regionální atomární supervelmoci, která má volnou ruku při útocích na sousední země. Izrael tuto svobodu samozřejmě nechce ztratit a je tedy proto přirozeně proti íránskému odstrašování. Izraelští propagandisté hlasitě křičí o ohrožení Íránem a ustavičně pracovali na tom, aby NATO svou paranoiou infikovali.

Obklíčit Rusko, vzít si na mušku Čínu

Skutečná role NATO v celkové strategii Spojených států
Diana Johnstone
Ve dnech 19. a 20. listopadu se setkali vůdci NATO v Lisabonu na takzvaném summitu na téma „Strategický koncept NATO“. Mezi diskutovanými tématy bude (článek byl autorkou napsán ještě před konáním setkání – pozn. NS) celá řada děsivých „hrozeb“, od kybernetické války až po klimatické změny, ale také tak milá ochranná opatření jako atomové zbraně a tlachání o high-tech Maginotově linii, která údajně dokáže ve vzduchu odchytnout nepřátelské rakety. Vůdci NATO se nebudou moct vyhnout tomu, aby hovořili o válce proti Afghánistánu, o této nekonečné křižové výpravě, která sjednocuje civilizovaný svět proti těžce polapitelnému starému muži z hor, Hassanovi i Sabah, náčelníku atentátníků v 11. století, ve své nejnovější reinkarnaci jako Osama bin Laden. Naprosto jistě se tu hodně bude mluvit o „našich společných hodnotách“.

»Břemeno z minulosti Barschel« odklizeno

Konrad Badenheuer

Vyjde pravda nakonec přeci jen na povrch? Smrt Uweho
Barschela ze dne 10. nebo 11. října 1987 představovala dopo-
sud jednu z největších záhad poválečných německých dějin.
Nyní se toho na povrch dostalo tolik, že by své poznatky
mohla zveřejnit také Spolková zpravodajská služba. (Viz INFO)

Prohlášení, které nyní podal izraelský mluvčí ministerstva zahraničí Jigal Palmor k případu Barschel, si zasluhuje přesné pročtení: „Neexistuje žádná podstata, podle které by se případ dal přivést do spojitosti s Izraelem.“ Ovšemže má Německo volnou volbu, aby případ nově otevřelo. „Nemůžeme německým úřadům říkat, co mají nebo co nemají dělat.“ On ale neřekl: „Izrael s tímto případem neměl co do činění. Není k tomu více co dodat.“ A především je tu už ta skutečnost, že něco vůbec řekl, místo toho, aby mlčel.

Z toho důvodu je nasnadě, abychom toto lehce přibržděné vysvětlení přenesli do jasné řeči následujícím způsobem: „Je přeci už dávno jasné, kdo to tenkrát udělal. Pokud německá justice bude chtít, tak může samozřejmě znovu otevřít zjišťovací řízení. Akorát k tomu neposkytneme žádnou právní výpomoc a to, že nevydáme naše agenty, se rozumí přeci samo sebou.“ Izrael může vycházet z toho, že ti, kterým bylo prohlášení z pondělí adresováno, jej přesně tak pochopili, a ne jinak.

Smějeme se s Pepíčkem - Rudý Joe, Čurča a spol.

Předcházející humor z EJHLE na téma: Zásobování - Totální nasazení - Alibisti - Osvobození
Lukáš Beer

Během války se Praha (a Protektorát vůbec) stala terčem bombardování Spojenců vícekrát. Nejvíce se zapsal nálet amerického letectva na Prahu ze dne 14. února 1945, při kterém bylo zabito 701 a zraněno 1184 lidí, přičemž tyto oběti tvořili téměř výhradně civilisté a tento letecký útok nezničil žádnou továrnu, která by mohla být využívána německým zbrojním průmyslem. Západočeská metropole Plzeň byla od února 1944 bombardována celkem osmkrát, při náletu britských letadel v noci z 16.-17. dubna 1945 zde zahynulo kolem 1.000 osob. Letouny západních spojenců bombardovaly několikrát např. město Brno s velkými ztrátami na životech civilistů, stejně jako Zlín, České Budějovice aj. Tito usmrcení čeští civilisté jsou dnes paradoxně zahrnováni mezi „oběti nacismu“. Pokud bychom měli s touto logikou posuzovat všechny „oběti nacismu“ a neřídit se přitom nacionálním šovinismem, zákonitě bychom tedy za „oběti nacismu“ museli považovat kupříkladu i padlé vojáky Wehrmachtu, ale to už zde asi zbytečně příliš odbočujeme.

Další tunel s odškodňovacím fondem – tentokráte v Maďarsku

Není tomu dlouho, co se v tisku objevily zprávy o skandálu ve Spojených státech, kde byly odhaleny rozsáhlé podvody s vylákáním neoprávněného finančního obnosu z fondu, který je určen obětím holocaustu. Nyní se podobný příklad vyskytl v Maďarsku: odvolací soud v jihomaďarském městě Szeged minulý pátek odsoudil 55 obžalovaných, kteří si nepoctivým a podvodným způsobem přivlastnili „odškodnění“ z rakouského „fondu smíření“, který byl vytvořen za účelem odškodnění nuceně nasazených dělníků z období nacionálního socialismu. Soud na základě obžaloby vyslovil tresty odnětí svobody v trvání od desíti měsíců až pět let stejně jako peněžní tresty, jak o tom nedávno informovala maďarská zpravodajská agentura MTI. Rozsudky jsou z větší části pravomocné.

Klaus vergleicht Unvergleichbares

Tschechisch: Klausovo znaménko nerovnosti
Lukáš Beer
(Übersetzung: Mathilde Najdek)
Nur kurze Zeit nach der mathematischen Verneblungsleistung der Widerständler-Anführerin Anděla Dvořáková gibt es ein neues Rechenbeispiel, das der derzeitige tschechische Staatspräsident Václav Klaus aufgegeben und durch das Gleichheitszeichen ergänzt hat. In seiner aktuellen kurzen Rede anlässlich der Ereignisse vom 17. November erklärte er nämlich wortwörtlich:

Kluci z ulice – osvěžující výlet do padesátých let

Lukáš Beer

Petr Chalupa s maminkou a bratrem Eďasem
(Eduardem) na karlovarské kolonádě v roce 1946.


Myslím, že brzy potom, co se Iva narodila, jsem začal rozlišovat, že „ona je jeho vlastní“ a my s Edou ne. To, že můj vlastní otec je někdo jiný než tatula, kterého jsme denně vídali, jsem si moc neuvědomoval, ale věděl jsem o tom. Tehdy jsem jen vnímal a byl schopen pochopit, že šlo o nějaké věci z války, kterým jsem ale vůbec nerozuměl. Asi to na mne a bratra tehdy dost působilo, zřejmě v oblastech, které si dítě nedokáže vysvětlit. Určitě to však mělo nějaký význam v našem celkovém utváření. Tatula byl prostě táta, co s námi moc nemluvil. (Úryvek z knihy Petra Chalupy „Kluci z ulice“.)

Každý z nás prožil nějaké to své dětství a řada z nás o něm může zpětně prohlásit, že to bylo dětství krásné či dokonce šťastné, plné prázdnin a bezstarostných dní a dobrodružství. Pokud se Vám jednou dostane do rukou knížka Petra Chalupy „Kluci z ulice“ (vydaná v Pardubicích v letošním roce Janem a Markétou Vojvodíkovými, kteří provozují komunitní seniorský web http://www.sedesatka.cz/) a začtete-li se do ní, pak dost možná s trochou zdravé závisti zjistíte – a to zvláště, pokud jste příslušníkem mužského pohlaví, že autor této vzpomínkové knihy těch dobrodružství v dětství zažil snad více než my všichni dohromady.

Českou premiéru filmu „Žid Süss“ zcela zastínila „Babička“ Boženy Němcové

Přesto navštívilo film jen za první čtyři týdny přes 50.000 Pražanů
Lukáš Beer

Před 70 lety byl uveden do českých kin "Žid Süss".

V průběhu roku 1940 bylo pro mnohé Pražany nasnadě potkat cestou po ulicích hlavního města Protektorátu nejednu známou hvězdu s německého filmového plátna či nějakého filmového miláčka nejen německého publika. Pražské hotely a restaurace se plnily významnými německými režiséry a hereckými hvězdami té doby: za všechny můžeme jmenovat režiséra Veita Harlana, či herecké hvězdy říšského filmu Hanse Alberse, Wernera Krauße a Kristinu Söderbaumovou. Rakouský herec Hans Moser sedával téměř denně na terase hotelu Ambassador, vidět bylo často i oblíbence ženských filmových fanynek Alberta Matterstocka, dále herce Georga Alexandera a Hildu Krahlovou bylo možno potkat v blízkosti hotelu Alcron. Takový Heinz Rühmann, Leo Slezak nebo Gustav Fröhlich, ti když měli v Praze zrovna něco na práci, bydleli zas ponejvíce v pražském hotelu Esplanade. Od počátku roku 1940 byly v pražských atelierech vedle české produkce natáčeny nepřetržitě také německé filmy. V Praze se nepřetržitě nacházelo stabilně dvacet až třicet německých filmových tvůrců.

Klausovo znaménko nerovnosti

Lukáš Beer
Neuplynula dlouhá doba, a po zamlžujícím matematickém výkonu odbojářské předačky Anděly Dvořákové tu máme nový početní příklad, který sestavil a k němuž doplnil znaménko nerovnosti dosavadní český státní prezident Václav Klaus. Ve svém krátkém projevu k výročí událostí 17. listopadu totiž prohlásil:

Únor 1948 nebyla žádná náhoda

Převzetí moci komunisty v Československu mělo svůj počátek již na konci třicátých let. Prezident Edvard Beneš v tom hrál podstatnou roli.
Tomáš Krystlík

Začít naši analýzu můžeme faktem, že politici Milada Horáková, Ludmila Jankovcová a Vladimír Krajina vypracovali v letech 1939-1941 program Za svobodu. Podle něj měl být kapitalismus nahrazen řádem „sociálně spravedlivějším a hospodářsky účelnějším“, společnost by měla být uspořádána na „základě netřídním“, neboť „teprve demokracie hospodářská a sociální trvale upevní demokracii politickou a umožní státům vnitřní rovnováhu a vnější bezpečnost“. Potíž spočívala v tom, že k „demokratickému názoru“ podle nich patřil nejen socialismus, nýbrž - „svým ideovým cílem“ - i komunismus.

Pěkná EU-nadílka

Lukáš Beer

Grafika deníku KURIER znázorňuje, kde všude
ve východním Rakousku letos "bankomatová ban-
da" udeřila - stopy vedou do Polska a do Česka.

Před týdnem (10. 11. 2010) byla za přítomnosti rakouského vicekancléře Prölla ve Vídni slavnostně otevřena první noclehárna pro bezdomovce, která je určena specielně a pouze pro občany ostatních zemí Evropské unie, živořících ve Vídni bez střechy nad hlavou. Počet bezdomovců z jiných zemí EU, kteří našli své působiště ve hlavním městě Rakouska, se odhaduje nejméně na 300 lidí, přičemž největší podíl mezi nimi mají Poláci (minimálně 120 bezdomovců), Bulhaři, Rumuni, ale také Slováci a Češi. Tito bezdomovci nemají na základě zákonných ustanovení právo na sociální pomoc od rakouského státu a obvykle mají také zakázaný přístup do nouzových nocleháren, určených pouze pro občany s rakouským pasem. Naproti tomu nejsou dveře „VinziPortu“, jak se právě tato čerstvě otevřená noclehárna s kapacitou 85 míst nazývá, otevřeny pro Rakušany, kteří nemají kde přebývat.

Nedokončená pouť Kuratoria (XVII.)

1.díl - 2.díl - 3.díl - 4.díl - 5.díl - 6.díl - 7.díl - 8.díl - 9.díl - 10.díl - 11.díl - 12.díl - 13.díl - 14.díl - 15.díl - 16.díl
Lukáš Beer
Ve znamení antibolševické kampaně

V sále brněnského Dopzu (areál kina Scala) se 3. března 1944 konala anti-
bolševická manifestace.

Kuratorium pro výchovu mládeže svolalo do Brna na dny 2. a 3. března 1944 sraz okresních pověřenců a okresních dívčích referentek, které vlastně měly příležitost takto doprovázet své mužské kolegy vůbec poprvé. Při tomto jarním pracovním sjezdu byly projednávány všechny novinky a otázky jak organizační, tak i sportovní, kulturní a sociální, týkající se vesměs vedení a výchovy české mládeže. Samotnému sjezdu předcházel ve středu 1. března večer v sále Stadionu slavnostní koncert, kterým byly zahájeny oslavy na počest českého skladatele Bedřicha Smetany v druhém hlavním městě Protektorátu. Tento koncert pořádali spolu místní pověřenec Kuratoria pro Brno-město a okresní pověřenec veřejné osvětové služby. Na pořadu večera byla Smetanova „Má vlast“, kterou dirigoval dirigent brněnského rozhlasu Břetislav Bakala. Koncertu, kterého se zúčastnil i zemský viceprezident dr. Schwabe v doprovodu představitelů moravského veřejného života, byli přítomni také hlavní pověřenci Kuratoria ing. Eduard Chalupa, J. Koubík a Němeček společně s brněnskými pověřenci Cvrkem, Navrátilem a ing. Tlustým, z pražské centrály pak v zastoupení generálního referenta dr. Teunera jeho personální referent dr. Viktorín, doprovázený vedoucím vnější služby hlavním pověřencem J. Krigarem a vedoucím III. skupiny Janem Nepomukem Pipotou.

Obrázková aktualizace dosavadních dílů seriálu o Kuratoriu

1.díl - 2.díl - 3.díl - 4.díl - 5.díl - 6.díl - 7.díl - 8.díl - 9.díl - 10.díl - 11.díl - 12.díl - 13.díl - 14.díl - 15.díl - 16.díl

Desátý díl seriálu nyní obsahuje celkem 65 fotografií, které zachycují nejen
konání "Dne české mládeže" v září 1943 v Praze, ale i "Den branného otužování",
který ve stejnou dobu pořádala v Protektorátu Hitlerova mládež.

Takřka „v předvečer“ zveřejnění nového, 17. dílu seriálu Nedokončená pouť Kuratoria bylo právě nyní mírně aktualizováno několik dosavadních dílů doplněním obrazového materiálu. Desátý díl nyní obsahuje celkem 65 snímků, zachycujících pořádání Dnů mládeže v Praze v září 1943. Konkrétně bylo doplněno 5 nových fotografií. Současně s vrcholnými slavnostmi státní organizace pro výchovu české mládeže probíhal v městech Protektorátu také „Den branného otužování“ Hitlerovy mládeže. Na jaře roku 1942 vydal Adolf Hitler rozkaz, podle kterého se nově uspořádala předvojenská příprava německých chlapců v Hitlerově mládeži v rámci úzké spolupráce s Brannou mocí. Cílem byla praktická vojenská příprava chlapců do takové podoby, aby byli co nejlépe připraveni na své povolání k armádě. V závěrečné části kapitoly o „Dnech české mládeže“ nyní můžete naleznout i tři snímky z pořádání „Dne branného otužování“ HJ v Brně a v Praze.

Nabídka a poptávka

Turecký velvyslanec pobouřil Rakousko
Lukáš Beer

Dnešní turecký tisk se postavil za nevybíravými výroky
tureckého velvyslance Tezcana v Rakousku. (Ilustrační foto.)

Česká média následujícímu menšímu „skandálu“ , který se odehrál včera v Rakousku, (doposud) nevěnovala pozornost: velvyslanec Turecka ve Vídni, Kadri Ecved Tezcan, poskytl středečnímu vydání listu Die Presse  rozhovor (nutno podotknout, že na diplomata poněkud nekonvenční), ve kterém se velmi „nediplomatickým“ způsobem vyjádřil k problematice tzv. integrace imigrantů tureckého původu v rakouské společnosti. Tón a překvapivě provokativní otevřenost tureckého velvyslance vyvolala následně pohoršení představitelů politické scény, sociální demokraty a lidovce zdaleka nevyjímaje.

Iluze zahraničněpolitické velikosti

Evropa zůstává světu pro smích – příčiny slabosti a možná východiska
Andreas Mölzer

Původně se tvrdilo, že díky Lisabonské smlouvě se upevnil profil Evropské unie a že díky úřadu vyššího zástupce pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku Evropa obdržela silný hlas navenek. Lisabonská smlouva je v platnosti už téměř jeden rok. Z toho všeho, co nasliboval bruselský politický establishment, se však nedostavilo skoro nic.

Nejnápadnějším příkladem zahraničněpolitické bezmocnosti Evropské unie je v poslední minutě odřeknuté vystoupení vyšší zástupkyně pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku Catheriny Ashtonové před Spojenými národy v srpnu. Ashtonová by bývala musela zaujmout místo v zadních řadách a – pokud tedy vůbec – tak by se směla chopit slova až po zástupcovi Šalamounských ostrovů – inu zahraničněpolitická velikost vypadá opravdu jinak.

Obhajovací spisy K. H. Franka (4. část)

Předcházející části: 1. část + rozcestník k souvisejícím textům - 2. část - 3. část
Pod Heydrichovým vedením
(další pasáž obhajovacího spisu č. 2)

V lednu roku 1941 se státní tajemník Karl Hermann Frank vydal na Moravu
navštívit dívčí ubytovací tábory v Luhačovicích a v Teplicích nad Bečvou.
V těchto táborech se rekreovaly německé děti z Říše a z průmyslových
oblastí v rámci tzv. "Kinderlandverschickung". (Foto: archiv LB)

Odjel jsem včas kurýrním vlakem a dorazil jsem do Vůdcova hlavního stanu ještě před Neurathem. Neurath přiletěl letadlem. Byl jsem okamžitě přijat. Hitler mi poté, co jsem vylíčil situaci a tím samozřejmě zopakoval mé vlastní podání zprávy, za přítomnosti Bormanna řekl, že musí přiostřit kurs v Protektorátu, protože prý obdržel zprávy, podle nichž je ohrožen klid a bezpečnost. Řekl, že nechce a ani nemůže pána von Neuratha zatěžovat ostřejšími opatřeními, pročež mu dá radu, aby nastoupil na zotavovací dovolenou, dokud situace v Protektorátu nebude definitivně stabilizována. Řekl, že na určitou dobu pověří vedením Protektorátu šéfa Říšského bezpečnostního hlavního úřadu, SS-Gruppenführera Reinharda Heydricha. Prý ho už povolal, aby tento rozkaz přijal. Heydrich prý pomocí odpovídající přísnosti zajistí klid a bezpečnost. Ode mne očekává, že stejně tak budu Heydricha podporovat, jako Neuratha, tím spíše, že jsme přeci oba vůdci SS. Řekl, že se následovně mám s Heydrichem srozumět.
Byl jsem Hitlerovým rozhodnutím překvapen.

Oblíbenci z Politically Incorrect

Lukáš Beer

V polovině tohoto roku pozval berlínský politik René Stadtkewitz, donedávna ještě zemský poslanec za křesťanské demokraty, do německého hlavního města známého nizozemského populistu Geerta Wilderse. Ten pozvání přijal a 2. října 2010 pronesl v Berlíně řeč asi před 550 pozvanými hosty. Stadtkewitzovo pozvání Wilderse do Berlína předtím vyvolalo nesouhlas berlínské frakce CDU. Před pár dny pak došlo k oficiálnímu založení jakési nové politické strany („Die Freiheit“) v čele se Stadtkewitzem, definující sebe sama jako pravicově liberální. Geert Wilders oznámil, že Stadtkewitzovu politickou stranu hodlá podporovat a zapojit do svého nadnárodního projektu „Geert Wilders International Freedom Alliance“.

Obhajovací spisy K. H. Franka (3. část)

Předcházející části: 1. část + rozcestník k souvisejícím textům - 2. část
O poměrech v Protektorátu před příchodem Heydricha
(další pasáž obhajovacího spisu č. 2)

Momentka z improvizovaného hlediště první dělnické besedy
"Radosti ze života", pořádané v libeňské továrně Triola někdy
koncem roku 1940 nebo počátkem roku 1941. (Foto: archiv LB)

Pokračováním válečných zápletek, obzvláště po zahájení tažení proti Sovětskému svazu, se stále zvyšovaly požadavky, které říšská vláda kladla na lidskou pracovní sílu a na výkonnost průmyslu v českomoravském prostoru. Český dělník pilně a svolně pracoval a vůbec nemyslel na to, aby poslouchal stálé Benešovo ovlivňování a jeho výzvy ke stávce. Případy sabotáží zůstávaly v celoročním průměru pod ročním počtem sabotážních akcí, které byly uskutečněny v Altreichu (tj. na území Říše před přičleněním českomoravského prostoru - pozn. překladatele). Český dělník ještě nikdy tak dobře nevydělával jako nyní v Protektorátě, cenil si svého příjmu a chránil se toho, aby se o něj nechal lehkomyslně připravit. Také čeští podnikatelé a továrníci spolehlivě vykonávali službu, shrabovali vysoké zisky a vyšli vstříc každému pokynu protektorátní vlády, ačkoliv věděli, za jakým účelem byla určována tato přání a byly udělovány pokyny.

Poválečné „excesy“ v českých zemích (květen – srpen 1945) – Nachkriegs-„Exzesse“ in den böhmischen Ländern (Mai-August 1945)

Související příspěvek - zusammenhängender Artikel: Kde že ti mrtví jsou ...
Franz Chocholatý Gröger

Bližší popis k této přehledné mapě se nachází ve starším článku autora („Kde že ti mrtví jsou …“, který je uveden jako odkaz pod nadpisem tohoto příspěvku). Jednotlivé štítky uvádí černě název místa a vedle toho červeně počet mrtvých. Zvětšit nakliknutím obrázku./ Eine nähere Beschreibung zu dieser Übersichtskarte ist aus einem älteren Beitrag des Autors zu entnehmen (leider nur in tschechischer Version, der Verweis auf diesen Artikel befindet sich unter der groβen Überschrift). Die Ortsbezeichnungen sind nur mit tschechischen Namen jeweils in schwarzer Schrift gekennzeichnet, während die amtlich festgestellten Opferzahlen jeweils rechts daneben und in roter Schrift angegeben werden. Zum Vergröβern bitte Bild anklicken.

Rozkol mezi nacionály a liberály vedl před 55 lety k založení FPÖ

Lukáš Beer

Nezávisle na tom, jaký výsledek budou mít právě probíhající sondující koaliční jednání mezi vídeňskými sociálními demokraty starosty Michaela Häupla a se stranou Zelených s Neo-Rakušankou Marií Vassilakou v čele – tedy nezávisle na tom, zda Häupl nakonec přizve Zelené do společné vídeňské vlády, či se nakonec přeci jen rozhodne pro spolupráci s lidovci – je dnes jedna věc naprosto jistá: jediná politická strana, která v říjnových vídeňských zemských volbách skutečně zapsala ve srovnání s posledními volbami fulminantní úspěch a se svými necelými 27% je zároveň druhou nejsilnější politickou stranou ve Vídni, totiž FPÖ, na koaliční jednání se sociálními demokraty přizvána zásadně nikdy nebude. Tuto zásadu vyslovil vůdčí sociální demokrat ve Vídni ihned po oznámení výsledků voleb, ještě pod dojmem zahořklého zklamání, které se mu znatelně vepsalo do tváře.

Rückwirkende moralische Rechtfertigung des antitschechoslowakischen Widerstandes dank Wortwahl in Klaus´ Rede

Lukáš Beer
Frau Mathilde Najdek hat der Redaktion spontan ihre Übersetzung eines neulich auf NÁŠ SMĚR in tschechischer Sprache erschienenen Artikels zukommen lassen. Dies dankenswerterweise als kleine Zugabe für unseren überschaubar kleinen, aber immerhin bestehenden deutschsprachigen Leserkreis.
Eine kleine fiktive Begebenheit zum Abwägen. Man schreibt das Jahr 1930. Aus Anlass des zwölften Gründungsjahres der Tschechoslowakischen Republik am 28. Oktober schickt sich im Rundfunk der Staatspräsident Tomáš Garrigue Masaryk an, eine Ansprache an die gesamte Bevölkerung des neuen Staates zu richten. Die Ansprache des Präsidenten der jungen Republik soll in Direktübertragung vom Tschechoslowakischen Rundfunk gesendet werden, der in seinen Sendungen in deutscher, ruthenischer und ungarischer Sprache später auch die Ansprache des Präsidenten in den anderen Sprachversionen ausstrahlen wird.