sobota 26. září 2015

Náš směr se vrací

Lukáš Beer 
Dva týdny nazpět (13. září 2015) proběhlo v dolnorakouském 
Klosterneuburgu každoroční setkání rakouské odnože 
Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SLÖ). Za Náš směr 
se jej zúčastnil Lukáš Beer (na snímku vlevo). Tzv. uprchlické 
téma se nevyhnulo ani této politické akci – vyjadřovali se k němu 
téměř všichni řečníci. Zazněly kritické hlasy na adresu těch 
(zejména spolkovoněmeckých) politiků, kteří porovnávají 
osud německých utečenců a vyhnanců roku 1945 s osudem 
mnoha současných „uprchlíků“, které motivují hospodářská a 
sociální lákadla v Německu a „pozvánka“ kancléřky 
Merkelové. Foto: A. Nechvatal
V uplynulých týdnech obdržela redakce řadu mailů od ustaraných čtenářů, kteří se tázali, zda se něco závažného děje, když se naše stránky na tak dlouhou dobu zčista jasna odmlčely. Všem těm, kteří o příčině tohoto přechodného stavu doposud nebyli obeznámeni, patří tedy následující řádky.

Od počátku září jsem z profesních důvodů přesunul své dosavadní profesní působiště v Brně do jiného, 125 km vzdáleného místa v Dolním Rakousku, což si na počátku vyžadovalo řadu časově náročných překážek „logistického“ druhu – jinými slovy: nemalá část dne byla promařena pendlováním na nové působiště. Ztratilo se tím mnoho drahocenného času, který mohl být jinak jako obvykle plodně využit pro redakční práci. Na tomto místě se omlouvám všem těm, kterým jsem během posledního měsíce nebyl schopen odpovědět na elektronickou poštu, a prosím je tímto o shovívavost. Nyní znají konečně i důvod pro dosavadní "redakční nečinnost".

S příchodem října, konkrétně počínaje příštím víkendem, se ovšem situace obrací konečně k lepšímu, zásadní zmíněné logistické překážky totiž definitivně odpadají. Zároveň se otevírají i další nové možnosti k rozšíření dosavadní činnosti, kterou by měli čtenáři již brzy zaznamenat.

Můžete mi věřit, že vynucená redakční odmlka pro mne nebyla lehkým obdobím. Tím spíš, že žijeme v takového historické době, teprve na počátku dějinných změn, které se pomalu dostávají do pohybu. V této atmosféře nelze mlčet.

Shodou okolností uplyne přibližně za měsíc přesně sedm let od založení těchto stránek, které si mnozí z Vás mezitím oblíbili a pro které se staly něčím jako samozřejmostí.

Antroposofická nauka o člověku uvádí zřetelné rozčlenění běhu života do období po sedmi letech. Tato říká, že se v průběhu času skrývají rozdílné kvality, nebo lépe, člověk je v určitých obdobích svého života různě otevřen pro různé vlivy a zkušeností, a tím i různě zralý pro specifické pokroky ve svém vývoji.

Sedm let práce na Našem směru nebylo rozhodně promarněným časem, ač si práce vyžádala skutečně tisíce hodin nasazení, které běžný čtenář ani nikdy nemohl zaznamenat. Souvisí to se studiem příslušné literatury, s každodenní rešerší, studiem v archivech a v knihovnách. Nasazení, které bylo obětováno ze zájmu pro věc a nikoliv pro materiální pohnutky. Přičemž denní aktualizace stránek si místy vyžaduje časové nároky, se kterými by se mohl měřit kdejaký „full time job“...

Uzavřeme tedy ono právě absolvované sedmileté období existence Našeho směru vkročením do dalšího sedmiletého cyklu, navazujícího na ten předchozí. Navazujícího zároveň na nutnou fázi důkladného přehodnocení, jež by mělo ve svém důsledku přivést tuto činnost na nový, z hlediska efektivity účinku a působení mnohem lepší „level“.

Děkuji všem pozorným a věrným přátelům Našeho směru za vyjádřenou podporu a věřím, že je tato zpráva o pokračování naší činnosti potěšila.