Zaposlouchejme se tedy (slibuji, že již naposledy) do poznatků a závěrů Jiřího Vacka, který „mluví i ze své vlastní zkušenosti, kdy jako dítě prožil německý šestiletý teror, plánovitě řízenou podvýživu i trvalý strach o holý život“, a jeho co-autora Jiřího Krutiny. Tentokráte z jejich díla „Vraždění po německu“. Nepřehlédněte ale prosím ani ohlas Václava Vlka st. a militantního odbojáře Jiřího Jaroše Nickelliho, kteří si toto čtivo zakoupili, v závěru článku.
Citát 1 (s. 71)
O německé dokonalosti
Studium německých podkladů, které u nás zůstaly, odhaluje německou dokonalost. Bohužel ve vraždění. (...) Nakonec povraždit několik milionů lidí v koncentrácích vyžadovalo opravdu promyšlené provádění, na kterém se podílel celý německý národ. (...) Bojovali za svou vlast. Za tu Hitlerovu, kterého si dobrovolně vybrali za svého vůdce a kterého poslouchali až do kapitulace. Dodnes jej chválí, jaký byl za něho pořádek: přesně takový, jaký jsem popsal. Ten Němci milují nadevše. Jsou v něm skuteční mistři.
Citát 2 (s. 72)
Němci jací jsou doopravdy
Historici, psychologové, politici a další vědci se snaží objasnit, „jak je možné, že se tak kulturní a vzdělaný národ mohl dopustit tak hrozných zločinů?“ Odpověď je jednoduchá a tkví v německé povaze. Oni to za zločiny nepovažují. (...) Pro německý národ vraždění cizinců nebylo zločinem, ale jejich právem, vyplývajícím z jejich nadřazenosti. Češi se o tomto německém přesvědčení o sobě „jsme nadlidé“ denně přesvědčovali za okupace. I ti slušnější Němci si mysleli, že jsou k nám nadřazení a využívali výhod svého postavení v Protektorátu. Vyjadřovali jsme tuto pravdu stručně: „Dobrý Němec, mrtvý Němec.“
Citát 3 (s. 76)
Pravda je, že Němci vraždili naše děti i roky po válce. Pavel Kubeš nám vyprávěl, jak to bylo opravdu: Jeho rodina se přestěhovala do Krnova, který po Mnichovu obsadili Němci. (...) Jednou si Pavel s dětmi hrál kolem fekálního vozu známého zemědělce. Ten jednoho malého chlapce posadil na sedačku fekálního vozu, připojil k němu traktor a vyjeli na pole. Při nájezdu na pole traktor najel na německou minu. Traktorista byl doslova roztrhaný na kusy. Chlapec, který seděl na fekálním voze, vyletěl do vzduchu a dopadl na zem mrtvý. (...) Tak Němci ve své zlobě zabíjeli několik roků po válce z nenávisti ke každému, kdo přijde po nich.
Citát 4 (s. 80)
[o bombardování Drážďan Spojenci]
Nebyl (...) nejmenší důvod nějak omezovat spojenecké válečné úsilí. Jeho zpomalení by mělo jediný výsledek: Prodloužení války a s ním i ještě větší počet obětí zločinného řádění Němců. Připomeňme, že v Terezíně se popravovalo ještě začátkem května 1945. I spojejenckých vojáků, kteří byli skutečně nevinní, by padlo mnohem víc a zbytečně. Proč by měli umírat jen proto, aby Němci v Drážďanech netrpěli?
Citát 5 (s. 86-87)
Pochody smrti odhalují pravý charakter Němců
Právě vězeňské a zajatecké pochody smrti ukazují hrůznou bestialitu celého německého národa. (...) Zdůrazňujeme, že tyto oběti německé zvrácenosti nebyli zločinci, ale nevinní lidé včetně válečných zajatců (...). Celý německý národ to věděl a viděl a nejen se nebouřil, ale všichni včetně německých dětí se podíleli na vraždění těchto ubožáků. To jasně vypovídá o charakteru celého národa. (...) Němci se prostě nezměnili. V jejich myslích jsou stále nadlidi, kterým je proto na druhých vše dovoleno, ale jakákoliv spravedlivá odplata na nich je zločinem. (...) A tyto nelidské vrahy našeho národa včetně nejmenších dětí jsme měli ponechat v našem státě a poskytnout jim plnou rovnost s námi...
Citát 6 (s. 112-113)
Všimněme si, jak dnes již ve spojení s Francouzi Němci ovládají celou Evropskou Unii. (...) Prostředky se změnily, ale cíl - německá nadvláda, zůstává týž. (...) Za války jsme se nesměli učit vlastní dějiny, abychom ztratili národní paměť a byli snadněji ovládáni. (...) To přesně vyjadřuje mentalitu všech Němců a je úplně jedno, zda se jedná o nacisty nebo o antifašisty. Tímto německým duchem byli zasaženi i mnozí němečtí Židé. Dokonce i oni se považovali za nadřazené druhým. I oni v první světové válce přáli Německu vítězství. Někteří dokonce se na začátku proti Hitlerovi rázně nestavěli. Hrůzně se jim to nevyplatilo, což je společná dějinná zkušenost všech sousedů Německa. Který národ se nepoučí ze svých dějin, ten je ztracen. (...) Jednadvacet popravených představitelů svobodného českého státu na začátku totalitní moci německých Habsburků nemůže hovořit jasnější řečí. Tím spíš, že šlo o starce, kteří byli nejprve hrubě mučeni - vytrhnutím jazyka a dalšími způsoby. V tomto světle jsou hrůzy koncentráků jen pokračováním německé minulosti.
Citát 7 (s. 136-139)
Němci jací jsou dnes
Na našem území došlo během divokých odsunů k přibližně třem až pěti tisícům vraždám Němců Čechy. Neboť zhruba tolik Němců zahynulo v těsně poválečném období násilnou smrtí na našem území. A ne víc. Tři nebo pět tisíc vražd. Strašné. Strašné? (...) Nikdy v dějinách se nestalo, a troufám si tvrdit, že se nikdy nestane, aby tak velký konflikt jako světová válka skončil jen tak o půlnoci a že od té půlnoci dál povládne jen právo a pořádek. Tedy že se jen tak přestane se zabíjením, vražděním, pleněním a ničením. Nepřestane. Nejde to.(...) V období války a kolem války, tedy mezi lety 1938-1947, zahynulo přibližně 240 až 250 tisíc československých (...) Němců. Ne víc! Objeví-li se někde vyšší číslo, tak je to známý trik se započítáváním Židů jako „svých“, neboť německy mluvících obětí. (...) Tak tolik k sudetským Němcům. Teď ti další: Čechů a Slováků za války zahynulo přibližně 360 tisíc, Poláků přibližně dva miliony, spíš více. Evropských Židů šest a půl milionu, spíš více. Rusů (...) přibližně dvacet sedm milionů. To pro srovnání s třemi až pěti tisíci obětí mezi sudetskými Němci, kteří zahynuli násilnou smrtí po skončení války, a to nikoliv nutně českou rukou.
Citát 8 (s. 146)
To, jak za války Rakušáci honili uprchlé válečné zajatce z koncentráků jako lovnou zvěř, nestojí ani za zmínku. Přece jen konali svou nacistickou povinnost. Jasně si vzpomínám na rozhořčení Rakušáků a jejich přátel, když údajně některý Čech v obchodě něco vzal. Hned byly všude cedule: „Češi nekraďte.“ Co je přitom bezvýznamná krádež proti rakouským policistům, kteří za peníze udávají uprchlíky estébákům nebo je dokonce oznámí a vydají přes hranice našim úřadům? Jaké nápisy bychom měli u nás Rakušákům vyvěšovat? Například tento: „Rakušáci nezrazujte a neudávajte.“
Citát 9 (s. 147-148)
Němci stále stejní
Dne 10. června 1942 Němci vyvraždili v Lidicích všechny muže od patnácti let, bylo jich 178, ženy odvlekli do koncentráku a 80 dětí později zavraždili plynem. (...) Právě v den výročí jejich vyvraždění požádal představitel sudeťácké organizace veřejně presidenta Klause, aby se omluvil za příkoří, která sudeťáci údajně utrpěli. Skutečně pravý Němec a sudeťák: naprosto neomalený a sprostý. (...) To, že žádají omluvu v den výročí vyvraždění Lidic dokazuje, že vraždění Čechů ve velkém považují za správné. To, že teror na Češích za války Němci houfně schvalovali, dokazují výzkumy mínění Němců v Protektorátě, které si dělala sama německá tajná služba. V nich všichni dotázaní vraždění Čechů plně schvalují a dokonce ještě žádají jejich přitvrzení. Žádní nevinní ani slušní Němci tehdy neexistovali a i dnes je jich velmi málo. Dnes se hájí, že jen poslouchali rozkazy, o ničem nevěděli a vůbec, oni bránili svou vlast. Že byla Hitlerova, jim nevadí. Jeho - vlastně jejich vraždění - jim nevadí. To, co mu vyčítají je, že válku prohrál a jim se rozplynul sen, že budou panským národem, kterému méněcenní Slované, pokud jim dovolí přežít, budou sloužit jako otroci. Právě pro uskutečnění tohoto snu si jej zcela dobrovolně a s velkým nadšením vybrali i když v té době věděli, že ve spánku postřílel svých 7 nejbližších spolupracovníků oddílů SA, kteří mu pomohli na cestě k moci. Přesně to vypovádá o tom, co jsou Němci zač. Jsou národem, který si dobrovolně ve svobodných volbách vybral sedminásobného vraha svých přátel Adolfa Hitlera za absolutního vládce. To říká vše.
Citát 10 (s. 152)
Co si Němci zpívají, to se jim líbí
Dobrý den, posílám příspěvek ke krásné knize Němci. V 90. letech měli Němci krásný hit, píseň od populární skupiny Die Prinzen. Hit jménem „Du musst ein schwein sein in diesen welt.“ Přeloženo: musíš být prase v tomto světě. Byl to velký a úspěšný hit po celém Německu. Je na Youtube. Němcům se velmi líbí. S pozdravem V. Zajac
Citát 11 (s. 160)
Pocit vlastní nadřazenosti a naší méněcennosti ovládá Němce dál. Proto se snaží ze všech sil zvrátit výsledky války a používají k tomu trik, který vymyslel vynikající nacista Goebbels. Ovládli všechny naše deníky a chrlí 100x opakovně lži přesně podle jeho návodu. Jak hluboce jsou v Němcích jejich rasistické názory, dokazuje, že Německo dokonce muselo přijmout zákon, který trestá vězením popírání holocaustu. Jeho popírání se po válce tak hromadně rozmohlo, že byl nutný zvláštní zákon proti němu. To, že popírači holocaustu existovali v takovém počtu a německá společnost je nejen ze svého středu nevytěsnila, ale dopřávala jim ráda sluchu, svědčí o tom, že jejich názory s nimi sdílí. Správně by zákon měl zahrnovat i popírání genocidy a holocaustu Romů, Čechů, Poláků a dalších Slovanů. To je v Německu beztrestné.
Citát 12 (s. 163)
Nikdy nekončící německá drzost
Němci se stále věrně drží zásady nacistického ministra propagandy a jeho hesla „Stokrát opakovaná lež se stává pravdou.“ Prostě se nevzdávají ve svém boji proti všemu českému.
Citát 13 (s. 165)
Nestydatost Němců nezná mezí
Nevím, zda jsou Němci tak zaslepení nebo nestydatí - ale nejspíš obojí. Každý argument proti Čechům je jim dobrý. Jedním jsou i komunisti, jejich vláda v naší zemi. (...) U nás komunisté nedostali téměř 100% hlasů jako Hitler, ale pouze 39% a to ještě pro vzpomínky na Mnichov a německou okupaci naží země. Taková je pravda. To Němci znát nechtějí. Oni mají tu svou panské rasy. Oba režimy byly zločinné, ale přesto nesrovnatelné. Němci nás chtěli vyvraždit, komunisté nám pouze vládnout.
Citát 14 (s. 167)
Šest let vraždění Čechů a ničení všeho českého - škol, hospodářství, měny, nucené otrocké práce, mučení a věznění statisíců Čechů si žádalo po válce spravedlivou odplatu. Ani ta nejtvrdší odplata nemohla však vrátit životy statisícům popravených, vrátit roky útlaku, hladu, roky strávené na otrockých pracích a ve vězení. Zločiny, kterých se dopustili Němci na Češích jsou naprosto nesouměřitelné s odplatou, kterou dostali. Navíc život s takovými zločinci v jednom státě a dokonce jako s jeho rovnoprávnými občany, byl nemyslitelný. Tím spíš, že Němci si vůbec žádné provinění něpřipouštěli a dodnes nepřipouští. Proto byl jejich odsun jak nevyhnutelný, tak spravedlivý a souhlasil s ním tehdy naprosto celý národ. (...) Většina národa si tehdy přála odvetu daleko tvrdší: smrt všech Němců.
Citát 16 (s. 171-172)
Zabíjení po česku a po německu
Je dobré srovnat zabíjení po německu se „zabíjením“ po česku. Německé zabíjení bylo cílevědomě plánováno a řízeno a mělo za cíl vyvraždění celého našeho národa, úplný zánik českého státu a poněmčení Čech a Moravy. České zabíjení bylo reakcí na toto více než šestileté vraždění a převážně postihlo esesáky a gestapáky. (...) Němci zavraždili 360 000 Čechů. Němci nejprve lhali, že v české odvetě zahynulo rovněž asi 300 000 Němců. Nyní se udává počet asi 25 000. I tak je toto číslo uměle navýšené. Němci do něho počítají i přirozená úmrtí stářím a nemocemi. Dokonce se zjistilo, že podvádějí. Jako své oběti do celkového počtu zahrnují i německé Židy, které oni sami zavraždili v koncentrácích. Typicky německé.
Němci bez milosti vraždili i malé děti, například lidické a nejen ty. Počet zavražděných českých dětí jde do tisíců. (...) Oblíbenou zábavou esesáků bylo zabíjení kojenců úderem jejich hlavy o zeď. Vyrvali matce při příjezdu do koncentráku dítě z náručí a před jejíma očima mu roztříštili hlavu úderem o zeď. Nevím ani o jediném zabití německého dítěte Čechy. Pokud snad k němu došlo, bylo to zcela ojedinělé. U Němců bylo zabíjení českých dětí součástí naplánované genocidy.
Ženy Němci vraždili stejně jako muže. Případy žen zabitých Čechy jsou velmi ojedinělé.To vše jasně vypovídá, kdo je kdo. (...) Jediné vysvětlení tohoto neuvěřitelného chování je jejich přesvědčení, že oni jsou nadlidé a ostatní národy méněcenné a proto je jakékoliv chování Němců včetně vyvražďování celých národů zcela oprávněné. Proto se také ve své hymně oslavují: „Deutschland, Deutschland über alles, über alles in der Welt - Německo, Německo je nejlepší nade vše světě. [ocitováno s chybou]
Citát 16 (s. 195)
Němci se bezpodmínečnou kapitulací nezměnili. Nenávidí nás dál, považují nás dál za podřadné tvory a dávají nám stále svou nadřazenost a „vyšší kulturnost“ znát. Jsou dál našimi nepřáteli, dál se nás snaží ovládat. Důkazem je právě jejich roky trvající protičeská kampaň. Ta je i potvrzením správnosti odsunu z hlediska naší národní a státní bezpečnosti.
Citát 17 (s. 205)
Civilisté a německá mládež brutálně vraždila vězně evakuované z koncentračních táborů smrti z Polska a Ruska, v tzv. „pochodech smrti“. (...) Němci jako celý národ vraždili a podíleli se na těchto ohavnostech. Řeči různých nevědomých pseudohumanistů, jak nelze kolektivně vinit Němce jako národ za nacistické zločiny, jsou ve světle těchto faktů jen tupostí, jiný přiléhavějhší výraz mě nenapadá. Z těchto myslí jde doslova mráz po zádech, jsou to nebezpeční lidé. (...) I německá mládež se podílela na zabíjení těchto bezbranných lidí. K této Hitlerově mládeži patřil i současný papež - vůdce katolické církve. (...) Jistě je to bavilo, neboť jim jejich sdílená ideologie o nadřazenosti německé rasy vygumovala jakékoliv svědomí toho, že dělají něco špatného. O tom jsou mnozí přesvědčeni do dneška a tyto síly dále existují a prosakují do našeho současného světa. Větší sadismus a lidskou zvrhlost opravdu lidstvo nezažilo. To není jen minulost, to je pravý obraz německého národa a co se skrývá v jeho kolektivním podvědomí.
Citát 18 (s. 209)
Není pravda, že svět není černobílý. Naopak je čistě a jasně v daném okamžiku černo-bílý, tedy buď černý, nebo bílý, samozřejmě s tím, že v dalším okamžiku to může být jinak, ale v daném posuzovaném okamžiku vždy platí jedno nebo druhé. (...) Proto platí a vždy bude platit nezávisle na jakékoliv použité rétorice a propagandě: Němci byli agresory a viníky války a my jsme byli napadeni a oběťmi. Za tento příčinný vztah nejede vlak, jak se říká. Proto je naprosto nesmyslné a výrazem naprosté zločinnosti, aby viník a agresor žádal po své oběti omluvu, že se bránila, vyhrála a nakonec se pojistila, aby se podobné napadení již neopakovalo.
Krutina a Vacek zřejmě usoudili, že jejich knihy „Němci“ a „Vraždění po německu“ by si měli povšimnout i čeští učitelé, a obrátili se koncem roku 2011 se svým dopisem na české mnisterstvo školství. Odpověď vrchního ředitele sekce vzdělávání ministerstva školství, Jakuba Stárka, sice v závěrečné části dopisu byla formulována nejednoznačně, dvojsmyslně, tj. diplomatickou formou, nicméně v ní také jednoznačně stojí poděkování za publikace „Němci“ a „Vraždění po německu“ a bezprostředně poté text:
„Velmi si Vašich aktivit vážíme, neboť Vaše knihy napomáhají zpřístupnit pravdivé historické události veřejnosti a jsou zejména pro současnou mladou generaci velmi potřebné.“
Toto konstatování rozhodně nesrozumitelně nevyznívá a náznak distance z něj také nelze vycítit. Autoři se dopisem z ministerstva každopádně museli pochlubit ve své poslední publikaci „Odhalená tvář Němců“.
A právě mezi fanoušky jejich textů nalezneme doslova exkluzivní výběr smetánky nejznámějších českých němcobijců - kdo by si v této souvislosti nevybavil jméno Václava Vlka st. Ten oběma pánům napsal dopis s tímto zněním:
„Právě jsem si koupil Vaši knihu ,Vraždění po německu‘. Chtěl bych za ni poděkovat, protože i mne nesmírně urazil Vpndráčkův film a štvou mne podobné akce. Rád využiji informace ve svých připravovaných knihách ,Krvavé roky‘ a ,Krvavé jaro 1945‘. Ukázky z připravovaných textů naleznete na internetovém deníku Neviditelný pes - autor Václav Vlk st.“
Jaképak informace pan Vlk z knihy „Vraždění po německu“ chce ve své knize využít, je mi záhadou, pomyslím-li, že jeho vlastní texty se přeci jen o nějaký ten stupeň tvářejí inteligentněji a informativněji. Na druhé straně nejsou až zas tak úsměvné.
V současné době nejbizarnější postava české odbojářské scény, Jiří Jaroš Nickelli, se připojil k blahopřání autorům slovy:
„Jménem svým, své rodiny i jménem odbojářů Boskovicka Vám děkuji za Vaše vynikající literární díla o ,vraždění po německu‘, jež jsou opakem mýtů a lží o takzvaném ,vraždění po česku‘. (...) Po pyramidách lží o ,českých zločinech na tzv. sudeťácích‘ jsou Vaše knihy nejen vědeckou obranu českého národa - jsou rovněž balzámem na zraněné duše Čechů. Znamenají též - řečeno Churchillem - počátek konce oblbování mladší české generace sudetskou lží.“
A my zakončeme poeticky slovy Miloše Zemana: „Učenej z nebe nespad, ale tady jako by blbce shazovali.“
