neděle 13. března 2016

Oficiální pornostránky kancléřky Merkelové nabízí „uprchlíkům“ sexuální osvětu

Zkrátka si nepřijde ani „mezirasový sex“ či propagace homosexuality. Migrant zde dostane i tipy, jak si správně dojednat sex za peníze u prostitutky. 
Jak aktuálně informuje německý tisk, byl spuštěn oficiální internetový projekt Spolkové centrály pro zdravotní osvětu (Bundeszentrale für gesundheitliche Aufklärung), který má – jak kupříkladu uvádí deník Die Welt „informovat přistěhovalce o sexualitě a lásce“. Tvůrci stránek se přitom neomezují na celkem nevinné formulace jako je například tato: „Sex je víc než pohlavní styk. Patří k němu, mimo jiné, také líbání, hlazení se a orální sex.“ Naopak: stránky popisují sexuální polohy, používání jednotlivých částí těla a všechno je zde detailně líčeno, k čemuž slouží i příslušné piktogramy. „Můžete jazykem stimulovat bradavky a anální otvor Vašeho partnera“, stojí zde například. Anebo: „Můžete provádět vaginální styk také pomocí předmětů, jako je například vibrátor nebo robertek.“


Tyto „informace“ jsou vytvořeny ve 13 jazykových verzích (mj. arabsky, turecky, ale například dokonce i v ruštině) a jsou rozděleny do kategorií „tělo“, „plánování rodiny a těhotenství“, „infekce“, „sexualita“, „vztahy a city“, „práva a zákony“. Podle listu Süddeutsche Zeitung pochází tento nápad z Belgie – vznikl totiž v kooperaci s belgickou nevládní organizací Sensoa. „Především lidé, kteří k nám uprchli a ještě nežijí dlouho v Německu, zde mají diskrétní a přímý přístup ze znalostem v této oblasti“, řekla listu Elke Fernerová, parlamentární státní tajemnice ze spolkového ministerstva pro rodinu. Jako důvod zahájení projektu se uvádí skutečnost, že v mnoha zemích, ze kterých „uprchlíci“ pocházejí, se sexuální osvěta „zanedbává“. Projekt se prý ale také obrací na německé lékaře a poradny za účelem usnadnění jazykové komunikace s přistěhovalci ohledně sexuální osvěty.

Z doprovodných ilustrací je ovšem zřejmé, že tvůrcům projektu nezáleželo pouze na důkladném vysvětlení různých sexuálních technik azylantům. Zprostředkovat se jim má zřejmě i cit pro multirasovou společnost v Německu – většina zobrazených heterosexuálních či homosexuálních párů je zobrazena například s odlišnou barvou kůže (černoch s blondýnkou, „tmavá“ lesbička s blonďatou lesbičkou, homosexuální černoch s homosexuálním bělochem apod.)

Nesměly chybět i doprovodné texty, týkajících se aktuálních „hondot“ spolkovoněmeckého státu. V kapitolách o sexuální orientaci nalezneme několik ilustrací: například „dva (černošští) muži, kteří uzavírají sňatek na radnici“. Nebo „dvě lesbické ženy se svými dětmi“. Do reality spolkovoněmeckého života je uvádí i text, který migrantům vysvětluje, jak se má dohodnout se „sexuální pracovnicí“ nebo „sexuálním pracovníkem“ na ceně a jednotlivých technikách v rámci sexuálního uspokojení za peníze: „Dříve než se začne se sexem, měl by sexuální pracovník se zákazníkem probrat sexuální variantu, kterou by chtěl mít a za jakou cenu to proběhne. Například: orální sex a/nebo sebeuspokojení a/nebo vaginální styk včetně vniknutí a/nebo anální sex.“

Těžko lze posoudit, zda přistěhovalci tuto nabídku německé spolkové vlády budou využívat – tím spíš, že valná většina z nich pochází ze zemí, kde kupříkladu homosexuální styk nepatří mezi běžně akceptované společenské jevy. (-lb-)