Žádný sudetský Němec za něj neuroní ani slzu!” Těmito slovy vzpoměl předseda Sudetoněmeckého krajanského sdružení v Rakousku Gerhard Zeihsel na českého prezidenta Václava Klause, který nedávno absolvoval ve Vídni rozlučkovou návštěvu, při které si postěžoval na tematizování vyhnání (sudetských Němců z ČSR po válce – pozn. překl.) Za tři měsíce musí Klaus předat pražské Hradčany svému nástupci, který bude zvolen v lednu. Klausovo vyjádření, že vyhnání Sudetoněmců bylo prý „logickým následkem” nacionálněsocialistických zločinů, dle spolkového předsedy SLÖ Gerharda Zeihsela ukázalo Klausovo zajetí v myšlení kolektivní viny a logiky pomsty, kdy na zločin lze odpovědět opět jen zločinem. Těmito zpátečnickými slovy měl Václav Klaus ukázat, že sám zřejmě nikdy opravdu nedospěje k myšlence Evropy národního porozumění.
Zeihsel řekl: „Dnes si mnoho lidí v ČR uvědomuje, že si vyhnáním sami způsobili tu největší škodu!” O překonání minulosti Klaus zřejmě příliš mnoho nesoudí, a tak je český národ od „převratu” držen v zajetí jako rukojmí. „Zůstává pouze politování”, řekl Zeihsel, „tři měsíce rychle uběhnou a potom se český národ a Evropa tohoto atomového dinosaura zbaví!”
Spolkový prezident Heinz Fischer během Klausovy návštěvy řekl, že oba prezidenti „nezavírají oči před zločiny, které se v 20. století staly”. Ve 20. století byly podle něj na sudetských Němcích zločiny spáchány. Fischer doslova řekl: „Měřeno stejným metrem, musíme všechny zločiny označit za zločiny”, ale současně prý musí být dbáno historického kontextu. Klaus a Fischer kromě jiného chválili bilaterální vztahy. Host ve Vídni hovořil o „bratrství” obou zemí. Jedna věc se mu však vůbec nelíbila: „Neustálá debata o poválečném odsunu mě rozčiluje”, řekl Klaus českým médiím ve Vídni. Dále řekl: „Jsem ochoten příjmout téma diskuse o nacionálním socialismu, o nacionálním socialismu v Rakousku, téma Rakouska a druhé světové války a odsunu. Ale jen v tomto balíku dohromady a nikoli jen realitvně periferní událost celé této tragické kapitoly evropské historie.”
Zeihsel Klausovi připomněl, že příčina tragédie Sudetoněmců nespočívá v letech 1938 a 1939–1945, nýbrž v období první světové války a mírovém diktátu z St. Germain (1919), kde bylo německé národnostní skupině v nově založeném Československu odepřeno proklamované právo národa na sebeurčení.
Tento text byl redakcí měsíčníku “Sudetenpost” laskavě poskytnut k překladu do češtiny a zveřejnění na stránkách Náš směr.
