pátek 14. února 2014

Soud pro lidská práva toleruje popírání genocidy

Katastrofální signál pro evropský hodnotový systém“, komentovala Ústřední rada Arménů v Německu (ZAD) nejnovější judikát Evropského soudu pro lidská práva, kterým se popírání turecké genocidy na Arménech v roce 1915 podřazuje právu na svobodné vyjádření názoru.

Je poškozeno ústřední jádro lidských práv, míní ZAD, pokud důstojnost člověka není chráněna jako nedotknutelná, nýbrž je vydána na napospas libovůli politických populismů. „Pokud oběti genocidy jsou očerňovány nebo smějí být popírány pod pláštíkem svobodného vyjadřování názoru, musíme vyjádřit hlubokou pochybbnost o platnosti evropských hodnotových směrnic“, prohlásilo předsednictvo ZAD.

Popírat holocaust na Arménech a jiných etnických a náboženských skupinách v osmánské říši znamená popírat důstojnost více než tří miliónů zavražděných a statisíců uprchlíků a vyhnanců. A navíc to prý znamená vážné poškození následujících generací, které genocidiu unikly a uprchly do diaspory – do evropské diapsory – kontinentu, jehož jurisdikce zřejmě ustupuje politickému oportunismu, se kterým se Evropská unie zdá být ochotná Turecku v rámci jednání o vstupu do EU ustoupit záludné historické lži. ZAD interpretuje rozhodnutí soudu tak, že tento nepřímo tímto vyslovuje uznání a legitimování genocidy jako přípustného politického prostředku.

Nyní se tedy vymstívá, činí ZAD závěr, že německý parlament před osmi lety sice obsahově genocidu uznal, přitom ale s ohledem na Turecko úzkostlivě přesně dával pozor, aby se vyhýbal jedinému juristicky korektnímu pojmu – genocida. „Mezitím“, konstatuje ZAD, "i německá politika upadla zpět do starých návyků před usnesením Spolkového sněmu v roce 2005.“

ZAD už mnoho let požaduje po německém zákonododárci formální uznání genocidy spáchané na Arménech, přijetí tohoto tématu genocidy do evropských hodnotových směrnic a tím tedy do vzdělávacího obsahu německých učebnic a školních knih.

Tento text byl redakcí měsíčníku “Sudetenpost” laskavě poskytnut k překladu do češtiny a zveřejnění na stránkách Náš směr. Vyšlo dne 13. února 2014.