Není divu...

Žádného politika na obou stranách nepálí, když jsou sudetští Němci prohlašováni za „nelidi“, „zvířata“ nebo „zrůdy“. Úvaha k případu knihy „Němci“ Jiřího Vacka a Jiřího Krutiny 
Manfred Maurer

V listopadu loňského roku označil jistý poslanec FPÖ 
demonstrující žadatele o azyl v uprchlickém táboře 
Traiskirchen za "jeskynní lidi". Následovala velká vlna 
pohoršení po celé zemi a požadavky, aby odstoupil ze 
své funkce poslance parlamentu. Byly organizovány 
"levicové" demonstrace "proti rasismu".

Žádného politika to nepálilo. Ani ceknutí pobouření nezaznělo ze strany politicky-mediálního komplexu, který se jinak rád při každé možné či nemožné příležitosti se vší zaníceností rozpálí. Jenom si zkusme představit, co by se začalo dít, kdyby někdo paušálně označil nějakou ne-domácí skupinu lidí za „ne-lidi“, „zvířata“ a „zrůdy“. Když v listopadu přirovnal jeden dolnorakouský poslanec v příspevku na Facebooku žadatele o azyl k „jeskynním lidem“, bylo pohoršení veliké. Ze všech stran na něj bombardovaly výzvy k odstoupení. V podstatě přitom právem. Paušální znevažování skupiny lidí by v zemi, jež se cítí být zavázána evropským základním hodnotám, nemělo být přípustné, a proto by mělo být odpovídajícím způsobem odsouzeno. Přitom by se ještě dalo (což ale ve skutečnosti nemá smysl vzhledem k intenci spočívající v tomto výroku) diskutovat o tom, zda je označení „jeskynní člověk“ samo o sobě vhodné chápat jako urážku, jelikož nám přeci respekt z našich pra-pra-pra-pra-pra-prapředků káže, abychom tyto nehodnotili jako nějaké podlidi, se kterými se srovnávat by mělo znamenat urážení. Tito „jeskynní lidé“ by nás možná mohli naučit pár věcí o životě, které jsme se v důsledku evoluce odnaučili. Protože ale pojem „jeskynní člověk“ má spíše negativní konotaci, lze každému, kdo někoho jiného takto označí, podsouvat zlý úmysl. (Pozn. NS: Vysvětlení k „aféře jeskynních lidí“ naleznete pod tímto článkem.)

U pojmů jako „ne-člověk“ nebo „zrůda“ je minimálně také mimo pochybnost, že podkladem použití těchto pojmů ve vztahu k jiným lidem nejsou žádné dobré úmysly. A navzdory tomu v České republice po celé roky nikoho nevzrušovalo, že zde byla vydána a pak ještě pro výuku na školách doporučována kniha, ve které jsou všeobecně Němci, a obzvláště pak sudetští Němci, označováni za „nelidi“, zvířata“ a „zrůdy“.

Nepálilo to žádného českého politika. Nepálilo to žádného českého novináře. (Pozn. NS: Na knihu jako první upozornil Náš směr, později i publicista Jan Šinágl.) A nepálilo to ani žádného českého státního zástupce, když skupina sudetských Němců podala trestní oznámení na knihu „Němci“. Svoboda projevu má přednost, mínili tito znalci práva.

Přeci jen bylo neobvyklé, že tento anti(sudeto)německý pamflet obou českých kazatelů nenávisti Vacka a Krutiny v Česku nikoho nepohoršoval. Existuje sice jistá sudetoněmecká kontaktní kancelář v Praze, která by pro tyto věci měla disponovat obzvláštní senzibilitou. Ale všechno tam samozřejmě také vidět nechtějí. (Pozn. NS: Není pochyb o tom, že o případu v této „Sudetoněmecké kanceláři“ moc dobře vědí. Její představitel má však ve skutečnosti jiné, zřejmě závažnější starosti: Jak víme z důvěrných zdrojů, pohoršuje se nad tím, že Pavel Kamas a Lukáš Beer udržují kontakty s rakouským krajanským sdružením.) Díky Bohu bylo před nedávnem zřízeno v Praze bavorské „velvyslanectví“. A pokud by se k bavorským „diplomatům“ snad mělo donést, že nějaký autor paušálně hanobí (sudetské) Němce, pak okamžitě zavolají do Bavorské státní kanceláře a poté se Horst Seehofer okamžitě vypraví do Prahy a – opětovně – bude oslavovat normalitu nejnádhernějších vztahů všech dob.

Tak tomu totiž je. Žádného politika nepálí, když jsou sudetští Němci prohlašováni za „nelidi“, „zvířata“ nebo „zrůdy“. Už dva měsíce je tato informace totiž dostupná nyní také v německojazyčném prostředí. A jaká byla reakce jindy tak rychle pohoršené politicky-mediální scény? Rovnala se nule. Několik novin o tomto skandálu informovalo a dostalo několik pohoršených čtenářských dopisů od vyhnanců, ale jinak bylo ticho po pěšině. Nikdo se nevzrušuje. Všem je to ukradené. Hlavně nenarušit fikci stále se zdokonalujících nádherných vztahů s Českou republikou.

Je dost možné, že úsudky Vacka a Krutiny sdílí pouze menší část Čechů a kauza proto nestojí za nějakou státní aféru. Ale vzhledem k mlčící většině (prostě blahosklonně předpokládejme, že se o většinu jedná) se zdá být přeci jen přiměřené, se o tomto pamfletu několika slovy zmínit. Tady i na druhé straně by bylo na místě několik stanovisek: Na této straně signál, že bychom si něco takového neměli bez námitek nechat líbit, a na druhé straně stanovisko, že tyto názory několika pomatenců je třeba odsoudit, a především, že by se neměly doporučovat do školního vyučování.

Pokud naši politikové taková stanoviska neposkytují a nevyžadují, nemohou se divit, že existuje čím dál více lidí, kteří se přidávají k novým uskupením, ze kterých má v Německu především strach Unie (CDU/CSU).

Tento strach má oprávněně. Ale příčina tohoto strachu by se dala odstranit. Například tím, že by se vyhnanci a jejich zájmy opět skutečně braly vážně a nebylo by na vyhnance nahlíženo jako na povolnou armádu hlasů, která jen občas potřebuje být zmíněna několika milými slůvky o svém přínosu ke znovuvybudování Německa po válce, která si tu a tam smí zřídit nějaké to (ale politicky korektní) museum, ale jinak nemá zapotřebí, aby ji někdo bral vážně.

Tento text byl redakcí listu “Sudetenpost” laskavě poskytnut k překladu do češtiny a ke zveřejnění na stránkách Náš směr. 
Vyšlo dne 12. února 2015.

***Přečtěte si také úvahu Lukáše Beera na toto téma.***  

 
Doplněk: Aféra „jeskynních lidí“

V listopadu zveřejnil poslanec FPÖ Christian Höbart z Dolního Rakouska na stránkách města Traiskirchen (je zde velký utečenecký tábor) na Facebooku svůj komentář, ve kterém pod fotkou reagoval na demonstraci, kterou zorganizovali nespokojení uprchlíci. Důvodem k této demonstraci uprchlíků byl pokus o sebevraždu jednoho žadatele o azyl ze Somálska. Napsal zde: „Tito tovaryši nemůžou mít žádný důvod! Daří se jim ve srovnání se zemí jejich původu u nás VÝBORNĚ! Skandálněji to nejde, když si všichni tito ,zemní a jeskynní lidé‘ neváží toho, že tu dostanou nejlepší jídlo, nové ošacení a ostatní cetky! Nesrovnatelná drzost!!!“ Následovala vlna pohoršení na politické scéně, psala o tom všechna celostátní média. Předseda FPÖ Strache pak Höbarta zkritizoval za nevhodnou volbu slov, zároveň ale kritizoval „pokryteckou mašinérii“ pohoršování, kterou Höbartova poznámka na Facebooku v zemi vyvolala. (-lb-)