Česko a Slovensko se ne a ne zbavit stínů své minulosti. Nyní jsou Benešovy dekrety opět předmětem diskuse na půdě EU. Petičnímu výboru Evropského parlamentu byly před nedávnem předloženy hned dvě petice, jež se týkaly Benešových dekretů, respektive zacházení s nimi. První petice pochází ze Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SL), okresní skupiny Horní Bavory. Její předseda Johann Slezak má v hledáčku také v Česku kontroverzní „vyjímkovou klausuli” ve vztahu k Listině základních práv Evropské unie. Tuto klauzuli si vymínil český prezident Václav Klaus před podpisem Lisabonské smlouvy, neboť tím chtěl zabránit obávaným restitučním požadavkům sudetských Němců. Sudetoněmecké krajanské sdružení vyzývá v petici Evropský parlament a Evropskou komisi, aby „požadavek českého prezidenta jakož i české vlády odmítly z důvodů diskriminace”. Ačkoli Evropská komise doporučila petičnímu výboru odmítnutí bavorského požadavku, přesto poslanci odhlasovali, že se budou peticí zabývat později znovu.
I druhou petici doporučila Evropská komise ke „strčení do šuplíku.” Tato necílí na Česko, nýbrž na Slovensko. Imre Juhasz z Budapešti a německo-maďarská občanka Alida Hahn-Seidl, žijící v Baden-Württembergu, vyzývají v petici Evropský parlament, aby „Benešovy dekrety vrátil zpět do pořad projednání ... a prověřil jejich slučitelnost s evropským právem”. Konkrétně by měl Evropský parlament vyzvat Slovensko, aby rezoluci č. 1487 z 20. září 2007 anulovalo. Tímto rozhodnutím tehdy slovenský parlament – stejně jako předtím už ten český – výslovně stvrdil platnost a nedotknutelnost Benešových dekretů. Stěžovatelé v tom vidí porušení článku 2. Evropské smlouvy, ve kterém je ustanoveno respektování lidské důstojnosti, práv menšin a kde se odmítá diskriminace. Právně dobře zpracovaná petice udělala na poslance zřejmě dobrý dojem. Odhlasovali totiž těsnou většinou, že Slovensko má být oficiálně vyzváno ke stanovisku k této problematice. „Už jen to, že je tázán slovenský parlament, něco znamená”, raduje se mluvčí Sudetoněmeckého krajanského sdružení a europoslanec za CSU Bernd Posselt.
(Tento článek vyšel v měsíčníku "Sudetenpost". Redakce listu laskavě poskytla text ke zveřejnění v českém překladu na těchto internetových stránkách.)
