V prvním díle (který vyšel již v říjnu 2011) jsem doložil, že Adolf Hitler koncem roku 1938 osobně dal podnět k přijetí předpisu, který opravňoval obě vlády k vykázání určitých osob a jež se pak stal paragrafem 2 ve smlouvě mezi Německou říší a Československou republikou o otázkách státního občanství a opce z 20. listopadu 1938.
Poznámka: Tento Hitlerův pokyn proběhl v telefonátu s říšským ministrem zahraničí v Berlíně, a sice z tzv. „Vůdcova vlaku“ (velitelem byl tenkrát tehdejší plukovník Erwin Rommel), který tehdy stál na nádraží v Laa an der Thaya. „Vůdce“ koncem října absolvoval svou návštěvní cestu po „sudetském území, přičleněném k Říši“, tentokrát po jižní Moravě.
Tato přeci jen významná otázka doposud dle mých znalostí nebyla vylíčena žádným autorem, protože tito zřejmě neznali dva důležité dokumenty, které o tom jasně podávají informace. Jedná se o dva dopisy státního tajemníka Wilhelma Stuckarta z říšského ministerstva vnitra, který byl zodpovědný za „správní“ začlenění „sudetského území, přičleněného k Říši“. V druhé části této práce nyní dokládám, jak se (počínaje prosincem 1938) tato otázka dořešila, a sice na nejvyšší úrovni. Tímto komplexem se sice již roku 1996 podrobně zabýval Fritz Peter Habel ve své knize Eine politische Legende (Die Massenausweisung von Tschechen aus dem Sudetengebiet 1938/39) [Politická legenda (Masové vykazování Čechů ze sudetského území v letech 1938/39)], ale chybělo zde jakékoliv vylíčení tehdejších událostí na nejvyšší úrovni, a sice na oné úrovni vlád, kterých se to týkalo. To jsem nyní doplnil.
Výchozím bodem byl prokazatelný, již shora zmíněný Hitlerův pokyn z konce roku 1938, který měl za následek paragraf 2 v opční smlouvě. Byl to předpis, který pak ale nebyl aplikován, protože vývoj skutečností (zde je třeba zmínit odchod Čechů, kteří se přistěhovali v době první republiky) nic takového již nevyžadoval. Nutno podotknout, že paragraf 2 nebyl použit kvůli změně zájmů – a sice na německé straně, která tehdy měla výhodnější pozici.
Dle mých poznatků, zakládajících se na dlouholetých rešerších, nevzniká žádný rozpor s výkladem Fritze Petera Habela – naopak, tento může být jen potvrzen.
(Čtenář Arnulf Tobiasch, Fürth, Německo)
Tento text byl redakcí listu “Sudetenpost” laskavě poskytnut k překladu do češtiny a ke zveřejnění na stránkách Náš směr.
Vyšlo dne 3. září 2015.
