úterý 27. listopadu 2012

Der Spiegel: "Antisemitismus přestává být něčím, co je zavrženíhodné"

Syn zakladatele velkého německého týdeníku Der Spiegel, Rudolfa Augsteina, zveřejnil ve své rubrice v magazínu kritickou úvahu nad úrovní debaty o antisemitismu v Německu. Uznávaný autor Jakob Augstein hodnotí dnešní stav věcí takto: „Každý kritik Izraele musí počítat s tím, že mu bude nadáváno do antisemity. To je nebezpečným zneužitím pojmu. Ve stínu nesprávných debat vzkvétá pravý antisemitismus.“ Uvádí také příklad agresivního vzkazu na Facebooku, který mu byl adresován a kde je jako „antisemita“ varován, ať raději nechodí na ulici. Ve svém článku autor mj. píše: „Výtka antisemitismu se používá inflačně. A je zneužívána. Čím dál častěji se okupační politika Izraele brání proti každé kritice argumentem antisemitismu. Tím pojem ztrácí na svém významu a téma na důstojnosti. To pomáhá skutečným nepřátelům Židů – a škodí Izraeli.“

Augstein se zmiňuje o případu z letošního května, kdy Ústřední rada Židů v Německu společně s židovskou obcí ve Frankfurtu nad Mohanem protestovaly proti udělení ceny americko-židovské filosofce Judith Butlerové, která se staví kriticky vůči izraelské okupační politice. Butlerové se tyto útoky z židovské strany upřímně dotkly a reagovala na to slovy: „Pokouší se tu démonizovat a diskreditovat pohled těch, kteří přednášejí kritický názor. Jedná se o taktiku, kterou se má docílit, aby lidé byli umlčeni. Cokoliv už člověk řekne, se musí předem odmítat anebo překrucovat tak, že je popřena vhodnost mluveného aktu.“

Augstein kritizuje, že „antisemitismus“ je tematizován v oblastech, se kterými nemá ve skutečnosti nic do činění, většinou jde pouze o debaty o současném, politickém dění na Blízkém východě: „To je ten problém: u těchto rozmíšek jde ve skutečnosti o politické zájmy a hodnoty. Ale domnělí přátelé Izraele jsou připraveni riskovat pro své politické zájmy vysokou cenu – závažnost debaty o antisemitismu.“ Konečným efektem však je, že společnost přestává být citlivá na skutečné projevy antisemitismu, domnívá se Augstein: „Čím častěji je výtka antisemitismu používána pro krátkodobé politické účely, tím více se stává irelevantnější. Proces už dávno začal: Dříve bylo ostudou, pokud byl někdo považován za antisemitu. Mezitím ale už není třeba brát tuto výtku vážně.“

V loňské zprávě o antisemitismu, kterou nechala vypracovat německá spolková vláda, byly zveřejněny výsledky průzkumu, podle nějž každý šestý Němec souhlasí s výrokem, že Židé mají v Německu příliš mnoho vlivu. Každý osmý Němec se domnívá, že Židé mají spoluvinu na svém pronásledování. A čtyřicet procent je toho názoru, že se Židé snaží získat výhody díky pronásledování v minulosti. Odmítavě se Augstein staví k výrokům některých židovských intelektuálů v Německu a USA, kteří se při každé levné příležitosti ohánějí „antisemitismem“ a „holocaustem“ a neváhají dokonce případné spory s německými osobnostmi či institucemi komentovat narážkami na chování „panské rasy“.

Jakob Augstein cituje také slova amerického politologa Petera Beinarta, která pronesl v dubnu v rozhovoru pro německý časopis Stern: „V rámci svých mezinárodně uznaných hranic je Izrael demokracií. Tam platí prohlášení o nezávislosti z roku 1948, které zajišťuje všem svým občanům úplnou rovnost sociálních a politických práv bez ohledu na rasu, náboženství a pohlaví. Jinak tomu je v okupovaných oblastech: Tam se nachází miliony lidí pod izraelskou nadvládou, které nemají žádný nárok na tato práva, protože nejsou státními občany Izraele.“

Augstein v Der Spiegel uzavírá: „Pokud je každá kritika izraelské okupační politiky antisemitismem, přestává být antisemitismus něčím, co je zavrženíhodné. A z toho mají opravdoví rasisté a antisemité radost.“
(-lb-)