Lukáš Beer
 |
| Avi Primor, v letech 1993-1999 velvyslanec Izraele v Německu: "Antisemitismus neustále klesá." Foto: Wikipedia, CC BY.SA 3.0 |
Také Avi Primor, vedoucí Centra pro evropské studie na univerzitě v izraelské Herzliji a kdysi izraelský velvyslanec v Německu (1993-1999), podle rakouského deníku „důkladně studoval situaci antisemitismu“. O výsledku citované studie nedávno ve Vídni při příležitosti prezentace jedné knihy uvedl: „Náš výzkum ukazuje, že antisemitismus po Druhé světové válce neustále klesá. Zmenšuje se všude. Ale aby zde nedošlo k nedorozumění, neznamená to, že by snad už žádný antisemitismus neexistoval. V Evropě nadále je náboženský antisemitismus, existuje rasistický antisemitismus, existují neonacisté a nacisté. To všechno existuje. Ale to všechno nenarůstá, naopak – klesá to.“
Není náročné si domyslet, jak se na konstatování bývalého izraelského velvyslance v Německu dívá vláda v Tel Avivu či místní židovské obce. Ale Avi Primor nebyl nikdy skutečně miláčkem vlády židovského státu, jelikož právě ta byla často terčem jeho kritiky. Projevilo se to například při příležitosti usmrcení čtyř kurdských demonstrantů v Berlíně izraelskými bezpečnostními silami v únoru 1999 – zastřelění muži se pokoušeli násilně vniknout do izraelského konzulátu v hlavním městě Německa. Jako velvyslanec v Německu nejprve Primor musel zastávat oficiální verzi vlády židovského státu, podle níž izraelští ozbrojenci v Berlíně jednali takto z nouze a v sebeobraně. Později, jako soukromá osoba, Primor tuto izraelskou verzi označil za nepravdivou. Napjatý vztah panoval také mezi velvyslancem a dřívějším izraelským ministrem zahraničí Arielem Scharonem.
Ale zpět k výsledkům studie o "antisemitismu". Zmíněný rakouský list napsal, že tento stav vede k následující „groteskní situaci“: Zatímco se židovské obce v Evropě v rámci „tradičních společenství“ cítí být vítanější a ve větším bezpečí a „dokonce se setkávají s čilým zájmem a se sympatiemi“, musí být židovská zařízení nadále, ne-li dokonce v zesílené míře, chráněna „před radikálními muslimy“. Die Presse dále píše: „Zatímco tedy v Evropě funguje doposud nikdy v takovéto míře nerealizovaná integrace (Židů) a svoboda, a také život bez omezení přístupu k určitým povoláním, na univerzity, do společenských institucí apod., musí se židovské školy a synagogy zabarikádovávat a jsou střeženy ozbrojenými policisty a vlastními bezpečnostními silami.“
Ať už tomu je jakkoli, výsledky studie amerického isntitutu Pew Research Center nestály českým sdělovacím prostředkům (nebo ČTK) za zveřejnění. Neobjevily se ani na stránkách „specifického zpravodajství“ webu Romea.cz. Není třeba příliš pouštět uzdu fantazii, chceme-li se přiklánět ke spekulaci, že by tomu bylo úplně jinak, pokud by výsledky studie poukazovaly na trend naprosto opačný, tedy na „růst antisemitismu“. Vše, co nepoukazuje na „nárůst antisemitismu“ (tedy vlastně i jeho stagnace), by jen mohlo narušit konjunkturu holocaust-průmyslu a smělost při vyplňování žádostí o státní dotace a granty. A že obavy o pozitivní konjunkturální vývoj tady být musí, dokazuje koneckonců vědomý podvod pražské židovské obce v rámci vyhotovení (už beztak velmi pofidérní a zavádějící) výroční zprávy o stavu antisemitismu v ČR s uměle navýšenými údaji. Český mediální svět tento sprostý podvod (o omylu řeč být nemůže, protože se vedení ŽO přes četná slušná upozornění k věci dodnes nevyjádřilo) jednoduše nevnímal nebo nechtěl vnímat. A příští jaro přijde s hláškou o stavu antisemitismu od pražské židovské obce zaručeně znovu.
Přikládat v České republice pod kotlík plný bobtnající "hrozby antisemitismu" je náročným úkolem – na rozdíl od našich západních sousedů tato země nehostí statisíce přistěhovalců z islámského světa a konformní český šovinismus, vydávající se za patriotismus, si sám občas poslouží mediálními výroky bývalých židovských odbojářů. Okřikovat v Česku konformní "nacionální vlastence", podobně jak tomu je v německy hovořících zemích s usvědčováním pronárodních proudů z údajného antisemitismu? Vydávat importovaný arabský "antisemitismus" za domácí, podobně jak se tomu děje v Německu? Tudy cesta v Čechách a na Moravě nevede.
V Praze mohou tedy strážci a udržovatelé zmíněného táboráčku vytáhnout nanejvýš pouze „islámskou kartu“. Ale jak navzdory mizivému počtu muslimů žijících v Česku zaručit, aby tato měla také nějakou váhu?
Co není, může být. Česká republika a jeho představitelé by se třeba mohli stát primárním cílem útoku„islamofašistických“ antisemitů. „Český prezident by si měl dát říct a nyní ztrojnásobit svou osobní ochranu“, doporučuje mu v pátečním vydání rakouského listu Die Presse jeho dopisovatel Christian Ortner. Tento chronicky proizraelský korespondent ovšem Zemanovi neradí k větší vyváženosti slov na adresu světového islámu jako takového, ale naopak – gratuluje mu k jeho „odvaze“.
Jak známo, Organizace islámské spolupráce vyjádřila před několika dny „hluboké znepokojení a silný nesouhlas“ s prohlášením prezidenta České republiky Miloše Zemana z 26. května 2014, ve kterém se praví, že „spíše než jednotlivé skupiny náboženských fundamentalistů je to islámská ideologie, kdo stojí za násilnými skutky, jako byl střelný útok v židovském muzeu v Bruselu. Nenechám se uklidňovat prohlášeními, že se jedná pouze o malé okrajové skupiny, domnívám se naopak, že tato xenofobie a tento řekněme rasismus nebo antisemitismus vyplývá ze samé podstaty ideologie, o kterou se tyto fanatické skupiny opírají.“ Podle komise je prohlášení, které založené na stereotypech proti islámu, koncepčně nepravdivé, věcně nesprávné a zavádějící. Generální tajemník této organizace požadoval, aby se Zeman „omluvil milionům muslimů po celém světě za hluboce urážlivá a nenávistná protiislámská prohlášení.“
Ortner, otevřený zastánce neoliberalismu (jeho osobní stránky nesou podtitul „Ústřední orgán neoliberalismu“), již v minulosti zveřejňoval paušalizující protiíránské a proizraelské texty. O tomto Zemanově prohlášení píše: „Zemana nelze chápat jinak, než že radikální islamismus několika málo bláznů s výbušninami není problém, ale islám jako takový má sklony k rasismu a antisemitismu a přinejmenším nepřímo tak vytváří základ pro násilí a teror." A dodává: „Zeman se mimochodem vyloženě zdráhal omluvit za svůj projev. A tak je to správné!“
Zemanovo počínání výslovně pochválil i německy psaný portál Israel heute.com: "Klobouk dolů, prezidente Zemane!" A samozřejmě největší německy psané proizraelské a štvavě protiislámské stránky Politically Incorrect.
Zeman sklidil (alespoň soudě dle komentářů v diskusním fóru) u čtenářů Die Presse za Ortnerem zveřejněné výňatky převážně pochvalu. Ne zdaleka každému rakouskému čtenáři je ale znám kontext Zemanova projevu, adresovaného svým přátelům v Izraeli, a ne každý si po více než jednom desetiletí vybavuje Zemanovo doporučení Izraeli, aby vyřešil palestinský problém podobně, jako Československo vyřešilo po válce svou sudetoněmeckou otázku.
Ostatně, vůbec by nebylo na škodu, kdyby se konečně nějaký arabský představitel začal při každé příležitosti vměšovat do německo-českých vztahů a ustavičně českou stranu paušálně provokoval kvůli rasistickému charakteru Benešových dekretů.
