Primátor města Brna Oskar Judex (1894-1953) se během války v mnoha směrech zasloužil o výstavbu a restaurování budov a komunikací v Brně. Na snímku je Třída Horsta Wessela (dnes ulice Husova) během stavebních prací počátkem čtyřicátých let. |
Náš primátor Oskar Judex mne koncem listopadu roku 1946, když právě stanul před lidovým soudem – všichni jsme se tehdy obávali, že dostane oprátku – , v šibeniční cele na ulici Cejl 71 pověřil úkolem, abych vyřídil „jeho poslední pozdravy“ svým milým Brňanům v Bavorsku. Asi všichni máme srdečně radost z toho, že to nebyly jeho poslední pozdravy a že „náš Oskar“ bude brzy mezi námi, protože odsouzení na doživotí nepotrvá věčně. O tom rozhoduje Bůh, a ne Gottwald. Děkuji našemu Oskarovi obzvláště za to, že za mě vynášel kýbly – já totiž byl moc slabý na to, abych to vykonával rychlým krokem. [Pozn. překl.: „Kübeln“, tedy „kýblování“, se říkalo vynášení exkrementů v kýblech ven z cel, ve kterých nebyla toaleta.]
Také v šibeniční cele byl nám všem Judex dobrým kamarádem, který se rád podělil o poslední zbytky tvrdého chleba, které dostával od profesionálních českých zločinců – zlodějů, lupičů aj. –, kteří ho pyšně titulovali „náš starosta“. My Němci jsme totiž dostávali pouze žalostný zlomek vězeňské stravy, určené pro české zločince z povolání. Nikdy to nebylo maso, žádné tuky, žádná zelenina. Měli jsme neustále hlad, nepředstavitelný hlad. Judex byl pro nás vzorem mužného postoje a dodával našim duším posilu. Jeho „modrožluté příběhy“ rozveselovaly dokonce i ty, kteří kráčeli příští ráno na šibenici.
Na brzkou shledanou, Oskare!
Předešlé řádky pocházejí z pozůstalosti Johannese Wolffa z Berlína-Rosenthalu, který byl společně vězněn s Judexem. Sepsány byly zjevně po vynesení rozsudku lidového soudu v listopadu 1946. Judex se během jednání soudu označil za „nevinného“ a připomněl, že zásluhou jeho intervence bylo Brno v dubnu 1945 prohlášeno za otevřené město. Několik českých svědků potvrdilo, že v mnoha případech uchránil Čechy před zatčením, nebo je osvobodil z vazby Gestapa. Zasazoval se také za propuštění svých [českých] předchůdců Spaziera a Tomeše.
Oskar Judex byl v letech 1939-1945 primátorem a jak známo, zasloužil se navzdory válce a nedostatkovému hospodářství výrazně o modernizaci zemského hlavního města. V období jeho funkčního období byla vybudována spojnice mezi centrem k hlavnímu nádraží přes Františkov [1940-41], což značně přispělo k odlehčení dopravy ve středu města. Průlom Vídeňské ulice směrem na Staré Brno, Francouzské ulice přes Koliště směrem k městskému jádru s dopravním zapojením Černých Polí, rozšíření tramvajových tras a vytvoření nových linek, restaurování brněnských divadel, zahájení lodní dopravy na Kníničské přehradě, restaurování historických staveb a škol, stavba nové myslivny – oblíbeného výletního místa Brňanů, rozšíření prostranství parků, restaurování městského farního kostela u sv. Jakuba – to a mnoho dalšího bylo dílem Oskara Judexe. Právem se chápal jako následovník zasloužilých brněnských starostů d‘Elverta, Skeneho, Giskry, Winterhollera a Wiesera.
Koncem války musel být Judex svědkem toho, jak na Brnu bylo pácháno čím dál více válečných škod. Když svého staršího syna Helmuta (dnes v požehnaném věku žije v Coburgu jako penzionovaný plukovník Spolkové ochrany hranic) naposledy viděl ve svém úředním pokoji dne 13. dubna 1945, napadla zrovna ruská letadla radnici (jeho mladší syn Wilhelm dnes žije v Bad Oldesloe).
Periodikum Der Brünner Heimatbote napsalo: „Judex byl přímý a čistý charakter. Obzvláště vynikal smyslem pro spravedlnost. Oskar Judex žije nadále v našich vzpomínkách. Vždy jej budeme uchovávat v čestné památce. ,Bruna‘ se sklání s úctou a ve vzpomínkách na velkého syna našeho města.“ Tato slova napsal tehdejší spolkový předseda spolku ,Bruna‘, Karl Walter Ziegler roku 1994. Judex zemřel roku 1953 v žaláři. (propress)
Tento text byl redakcí listu “Sudetenpost” laskavě poskytnut k překladu do češtiny a ke zveřejnění na stránkách Náš směr.Vyšlo dne 5. června 2015.