Přihlížející diváci před budovou Německého domu (vpravo uprostřed) zdraví slavnostní závěrečný průvod českého Kuratoria pro výchovu mládeže centrem Prahy (8. července 1944). |
Doplněk Našeho směru: Roku 1862 byl v Praze založen spolek Deutsches Casino a ten roku 1916 změnil své jméno na „Spolek Německý dům“ (Verein Deutsches Haus). Dne 31. července 1873 přešla budova, která je dnes v Česku známá pod označením „Slovanský dům“, do vlastnictví spolku. Na podzim stejného roku byly na objektu zahájena rekonstrukce a bylo instalováno nové osvětlení (plyn), jež bylo roku 1891 nahrazeno elektrickým osvětlením. K tomu přirostla zahradní hala a hudební pavilon. Dle plánů vídeňského architekta Sattlera zřídili pražští stavitelé Kirpal a Linsbauer „zrcadlový sál“ a „sloupcový sál“ (dokončen roku 1875). Oficiální otevření nového spolkového domu se konalo 12. prosince 1875.
V říjnu 1886 byl přikoupen jeden sousední dům včetně zahrady. O tři roky později vznikla v rámci rekonstrukce velká čítárna. Roku 1901 byl zrenovován sloupcový sál a jídelna a vznikla nová společenská místnost. Roku 1903 byl přikoupen další sousední dům směrem k Senovážnému náměstí, na jehož místě byl roku 1906 podle plánů Josefa Zascheho postaven nový (pozdější nájemný) dům. Roku 1913 byla vypsána architektonická soutěž o nové zřízení Německého domu, ale tato byla kvůli vypuknutí války zrušena.
Označení „Německý dům“ nesmělo být po založení Československa používáno. Místní hostinec byl označován jako „Restaurant 26“ podle čísla domu. Až v únoru 1933 bylo rozhodnuto o nové stavbě Německého domu. Dne 10. března 1934 byl nejprve zprovozněn hostinec a oficiální otevření následovalo 3. května 1934. Velký slavnostní sál v budově byl mimochodem vyzdoben freskami malířů Kurta Halleggera a Maxima Kopfa, pocházejících z Prahy (cyklus nesl název „Umělci táhnou městem“). V předsálí, které se chápalo jako panteon sudetských Němců, byl vyzdoben bustami osobností jako Kilian Ignaz Dietzenhofer, Marie von Ebner-Eschenbach, Joseph von Führich, Franz Josef von Gerstner, Gregor Mendel, Adalbert Stifter aj. Po vyhnání Němců roku 1945 byl majetek vyvlastněn. (-lb-)
Horní text byl redakcí měsíčníku “Sudetenpost” laskavě poskytnut k překladu do češtiny a zveřejnění na stránkách Náš směr.
Vyšlo dne 11. prosince 2014.