Tomáš Krystlík
Prezidentův kancléř Vratislav Mynář odmítá v souvislosti s koupí vily v Praze-Strašnicích zveřejnit svůj plat, byť je zaměstnancem stát.
Dokonce se ho snaží ke zveřejnění přemluvit i mluvčí Úřadu pro ochranu osobních údajů David Pavlát slovy: „Za to, že někdo zveřejní osobní údaje o sobě samém, postih od nás nehrozí.“
Jenže stejný Úřad na ochranu osobních údajů uložil nedávno pokutu pražské vrchní státní zástupkyni Lence Bradáčové za to, že zveřejnila údaje o platech svých podřízených.
Je vždy v zájmu obyvatel státu, aby věděli, jaké příjmy mají zaměstnanci, úředníci a všichni placení ze státního rozpočtu. Mechanické uplatňování zákona jako u pražské státní zástupkyně jde proti zájmu státu a jeho obyvatelstva. Když nikdo z Úřadu pro ochranu osobních údajů není schopen zdůvodnit odlišný, ale zcela racionální a z hlediska české společnosti žádoucí přístup, je třeba se ptát, kteří pitomci odsouhlasili paragraf příslušného zákona dovolující za to paní Bradáčovou sankcionovat. Nu, kdo jiný než Parlament České republiky! A jsme u toho. V dnešním jednonárodnostním státě se již Češi nemohou vymlouvat na nečeské cizácké politiky v parlamentu, musejí hledat vinu sami u sebe. Nekvalitní zákony jsou pro ČR symptomatické.
Tento text vyšel na autorově blogu a je zde převzat s jeho laskavým souhlasem. Do diskuse k článku se lze zapojit pod uvedeným odkazem.
