Teunerovo zúčtování s první republikou a Masarykem

Český sebevědomý nacionalismus a český šovinismus nejsou dle Teunera totéž

MUDr. František Teuner (na fotografii vpravo) na shromáždění Vlajky v
pražské Lucerně, které proběhlo v prosinci 1940. Hovoří Jan Rys-Rozsévač.

Dr. František Teuner patřil ještě před svou érou působení v Mládeži Vlajky k ostrým kritikům první československé republiky a kultu prezidenta Masaryka. Teuner se ve svých výkladech nejraději obracel k mládeži. Své představy o novém uspořádání společnosti vyložil v letáku Národní mládež z roku 1934. V letáku navrhoval zrušit Senát a vytvořit stavovský parlament, v němž by byly zastoupeny jednotlivé profesní skupiny. Navíc chtěl ustavit stav duševních povolání, stav distribuční (obchod, peněžnictví, doprava) a stav vojenský. Škola za první republiky podle něj mládež jen kazila. Učitelé prý byli Masarykovi otrocky oddaní a ovlivňovali v jeho duchu vesnice a města. Pěstovali kult malosti a prostřednosti. Pouhé dvě hodiny němčiny neumožňovaly poznat německou kulturu. Žádal, aby děti byly už od školky vedeny k „sebevědomému nacionalismu“, aby byly ze školy vymýceny psychotechnické experimenty, také marxismus a protináboženské tendence. Teuner byl přesvědčen, že vznik Československa byl osudným omylem, byl prý provázen myšlenkovým chaosem a lží o třistaleté porobě Čechů v habsburské říši. „Masaryk, stal se téměř bohem, uzavřel české dějiny politické a kulturní, neboť jím bylo dosaženo nejvyšší mety a k jeho politické autoritě nebylo co dodat.“ Masaryk prý nechal vlastenectví rozplynout v kosmopolitním humanismu a v republice vládlo demokratické bahno a charakterové bezvětří. Bez stranické protekce nemohl mladý člověk ničeho dosáhnout, na schopnostech a snaze prý málo záleželo.

Ve vlastní věci: Aktualizace dosavadních dílů seriálu o Kuratoriu

Počínaje dneškem byla zahájena postupná aktualizace některých dosavadních dílů seriálu o Kuratoriu pro výchovu mládeže v Čechách a na Moravě. Aktualizační úpravy se budou především týkat rozsáhlého doplnění a upřesnění textů a při té příležitosti také drobných korektur případných překlepů či grafických nesrovnalostí. Cílem je také postupné dosažení přehlednosti a tematické systematičnosti v rámci obsáhlého seriálu. Postupným doplňování údajů z nově získaných informačních a dokumentačních zdrojů bude pak čtenářovi poskytnuta co nejkonkrétnější informace, která by zároveň měla pro něho být i atraktivní. Tyto intenzivní úpravy budou probíhat přibližně během následujících 4 dnů a jejich zpřístupnění na stránkách bude jednorázové – při té příležitosti vyjde na NAŠEM SMĚRU přehledný článek, ve kterém bude uvedeno, kterých dílů se aktualizace týkala a co bylo jejím obsahem. Po aktualizaci dosavadních dílů bude pak následovat zveřejnění nového, dlouho očekávaného dílu seriálu. Redakce žádá čtenáře a především příznivce seriálu o pochopení, že vzhledem k  časové náročnosti úprav nemohou být na stránkách přibližně po následující 4 dny uveřejněny žádné jiné příspěvky – vyjma případů, kdy si aktuální dění vyžádá případnou reakci či v případě zveřejnění příspěvku z externího zdroje. (-lb-)

Židé útočí na rakouského ministra obrany – a opět ubírají "svému" holocaustu na vážnosti

„Dnešní fašismus neříká: ,Já jsem fašismus.´Ale říká: ,Já jsem antifašismus.“ (Ignazio Silone)
Lukáš Beer

Rakouský ministr obrany Norbert Darabos
upadl v nemilost nejen rakouských Židů,
ale i známého Centra Simona Wiesenthala:
to požaduje jeho odstoupení z funkce.
(Foto: Rakouské spolk. ministerstvo sportu)

Zatímco oficiální představitelé Izraele doposud mlčeli k vyslovení kritického názoru na kontroverzního izraelského politika Avigdora Liebermana z úst rakouského ministra obrany Norberta Darabose, nepřestávají organizace (rakouských) Židů sociálnědemokratického rakouského politika atakovat a obviňovat z „antisemitismu“. Ve středu se přidalo dokonce i známé Centrum Simona Wiesenthala a vyzvalo ministra, aby odstoupil. Opakuje se už po nesčetněkráté známý scénář, kdy organizace Židů žijících v německy hovořících zemích vytvářejí nátlak na vnitropolitickou scénu daných zemí vytýkáním údajného antisemitismu a snaží se jí ovlivňovat dle svých představ.

Norbert Darabos se před několika dny vyjádřil v jednom novinovém interview negativně o Liebermanovi a nazval jej z hlediska jeho vlivu na izraelskou politiku „nesnesitelným“. Řekl také, že izraelští politikové se snaží odpoutávat pozornost od vlastních sociálních problémů v zemi poukazováním na vnější nepřátele – Írán a Palestince. Výhrůžky Izraele na adresu Íránu jsou navíc podle ministra „postradatelné“ a případný izraelský útok na Írán by podle něj rozpoutal velkoplošný požár z nedozírnými následky. Potud celé ministrovo "provinění".

Češi byli „odměněni“

Lukáš Beer
Za „odměnu“, za „symbolické gesto“ a za akt „mimořádné pozornosti“ označil ve svém komentáři na vlnách Českého rozhlasu česko-židovský publicista Jan Fingerland právě uplynulou návštěvu vrcholných izraelských představitelů v Praze. „Podobně velkými vládními návštěvami bývají odměňovány jen země jako je Německo“, uvádí Fingerland. Ponechme stranou, zda poskytnutí izraelské návštěvy může být z hlediska faktického a materiálního toku v rámci bilaterálních vztahů mezi Německem a Izraelem považováno za dostatečnou a atraktivní protihodnotu německých služeb či německé pomoci ve prospěch židovského státu. Fingerland tím každopádně naznačil, že hmatatelný přínos činění české vládní reprezentace pro izraelské zájmy rozhodně nebude zanedbatelný.

Otevřený dotaz České televizi

Vážení,

dovoluji si s určitým zpožděním reagovat na Váš zpravodajský pořad ze dne 2. 2. 2010 („Jeho otec zabíjel Židy. On se stal pastorem a podporuje Izrael“, odkaz: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/79787-jeho-otec-zabijel-zidy-on-se-stal-pastorem-a-podporuje-izrael/), které přineslo „Studio 6“ kanálu ČT24.

Aktualizace článku "Od Tater po Kavkaz"

Původní článek o znovuvydání obrázkové publikace Od Tater po Kavkaz byl nyní aktualizován fotografickým doplněním a dalším obsáhlejším popisem obsahu knihy. (-lb-)

Příčiny, důsledky a východiska z krize: Andreas Clauss bude přednášet v Praze

Související texty: Andreas Clauss: "Byl jsem neoliberálním systémovým idiotem" - Andreas Popp: Brot und Spiele

Andreas Clauss bude v Praze přednášet na téma „Banky a peníze“ s podtitulem „O čem se nemluví a co byste měli vědět“. Poutavým a zároveň faktickým způsobem upozorní na souvislosti kolem nás, které by nám neměly uniknout. Rozebere pozadí finanční a hospodářské krize a zdůrazní důvody, proč k ní muselo dojít. Popíše, jak se krize z Ameriky dostala do Evropy a nastíní, jaký vývoj lze čekat do budoucna. Ačkoliv se přednáška týká bezesporu vážných témat, Andreas Clauss je dokáže podat srozumitelně, zábavně a tak živě, že se zároveň pobavíte. „Andreas Clauss dokáže mnoha lidem zábavnou formou zpřístupnit jinak složitou problematiku finanční krize. Lidé tak mnoho pochopí a dostanou tak možnost konečně o svém majetku rozhodovat sami. To je asi nevýznamnější přínos jeho přednášek“, vysvětluje Pavel Ryba, ředitel společnosti Golden Gate CZ, která je hlavním partnerem akce. Andreas Clauss se pohybuje v oboru finančnictví již od roku 1990, píše knihy, je ředitelem firmy Novertis Invest GmbH a podporoval vznik a vývoj velkého množství firem. Clauss je hlavním představitelem fyzické ekonomie, může být označen také za kritika dosavadních finančních systémů a bankovního a ekonomického „heretika“. Momentálně se snaží cestou přednášek o makroekonomických a fyzioekonomických procesech předat některé z cenných zkušeností a názorů, které za celou dobu svého působení v oboru získal. Přednáška se bude konat ve Velkém sále paláce Lucerna, 27. května 2012 od 16 do 19:30 hod. Vstupenka stojí 500 Kč a jejich prodej zajišťuje portál Vstupenkov.cz. Celou akcí provází známý český herec Jaroslav Dušek. Překlad do českého jazyka je zajištěn.

Homosexualistická propaganda si přisluhuje falšováním dějin Třetí říše

Lukáš Beer
Citát z říše bajek a výmyslů: „Po dlouhých přípravách a sporech byl v Berlíně odhalen památník homosexuálům, kteří se stali oběťmi holocaustu. Podle odhadů uvěznili nacisti přes padesát tisíc gayů a lesbiček a téměř deset tisíc jich zahynulo v koncentračních táborech. Okénkem ve stěně mohutného kamenného památníku (3,6 x 1,9 metru) mohou návštěvníci sledovat video zobrazující dva líbající se muže, které běží ve stále se opakující smyčce… Proti videu se ohradily lesbičky s tím, že je vyřazuje ze hry. Řešení se našlo poměrně snadno: jednou za dva roky bude film obměňován a líbající se muže budou střídat líbající se ženy…. Obecně nemám památníky příliš v lásce, ale tenhle mi připadá jako dobrý nápad. Ukazuje škálu postojů k homosexuálům: na jednom konci škály jsou vraždy v koncentračních táborech, na druhém přijetí homosexuality jako rovnoprávné s heterosexuální orientací. A někde mezi tím jsou zákony trestající homosexualitu ještě dnes, nebo třeba názory Václava Klause na registrované partnerství.“ Potud redaktor Reflexu Michal Komárek před několika lety v reakci na odhalení Památníku homosexuálů pronásledovaných za nacionálního socialismu v květnu roku 2008 v Berlíně. Jednalo se již o 16. objekt, který byl na území Německa od roku 1984 odhalen jako památník obětem stíhání homosexuálů v letech 1933-1945.

Od Tater po Kavkaz

V Německu vychází znovu slovenská obrázková publikace z roku 1943, která dokumentuje tažení slovenské armády na východní frontě. - Video: film "Od Tatier po Azovské more"
Lukáš Beer

Fotografie Jozefa Cincíka z let 1941-1942, dokumentující
působení slovenské armády na východní frontě, vyšly
původně roku 1943 v publikaci na Slovensku. Tato publi-
kace nyní nově po 70 letech vychází v Německu. 

Před třemi a půl lety (v listopadu 2008) probíhala ve Slovenském národním muzeu (mj. ve spolupráci se Slovenským národním archivem) výstava vojenského fotografa Jozefa Cincíka (1908-1982) pod názvem „Slovenská armáda na východní frontě“. Cincík byl od roku 1932 externím fotografem a později fotoreportérem pobočky ČTK v Bratislavě. Ve Slovenské tiskové kanceláři pak vytvořil první profesionální pracoviště zpravodajské fotografie a stal se prvním profesionálním fotografem a reportérem. Jmenovaná výstava v Bratislavě v roce 2008 odkrývala pro diváka doposud neznámý soubor fotografií dokumentujících válečné události v SSSR po vstupu slovenské armády na jeho území a její působení po boku německé armády. Jozef Cincík se v pozici fotoreportéra zúčastnil také tažení slovenské armády na Polsko v září roku 1939. Přímé fotografie z bojů zaznamenal Cincík později na východní frontě z oblastí Lvova, Lipovce, Kyjeva, z Marjupolu u Azovského moře a Dnětropetrovska. Soustředil se na zaznamenávání válkou zdevastovaných míst, fotografování válečných zajatců, toulajících se sovětských dětí, na ukrajinské ženy a obyvatelstvo a zaznamenával přesuny slovenské armády a každodenní život vojáků.

Německý nacionální socialismus v dějinách politických teorií

Předcházející texty: Friedrich II. Veliký a nacionální socialismus - Demokratické ideje a skutečnost - Italský fašismus a pojetí státu a národa
V posledním, dnes zveřejněném rozboru českého sociologa Jana Mertla přinášíme autorův pohled na přínos německého nacionálního socialismu z hlediska vývoje politických teorií. Zabývá se zde charakteristickými rysy nejen ve všeobecném povědomí dobře ukotvené ideje národní pospolitosti, ale také vztažnostmi svobody jedince v rámci pospolitosti, vývojem socialistické ideje nacionálního socialismu a také například i myšlenkou hospodářství na základě velkých hospodářských prostorů a jejími praktickými důsledky pro mocenské uspořádání světa. Článek je zde uveden čistě za účelem věcné kompletizace znalostního přehledu čtenářů, kteří se zajímají o danou tématiku. (Lukáš Beer)

Dobří a špatní mrtví?

8. května to v centru Vídně vřelo – NÁŠ SMĚR byl přímo u toho
Lukáš Beer

Vídeň, 8. května 2012: účastníci demonstrace proti pietnímu
aktu pořádanému buršáckými spolky přišli na náměstí Hrdinů
mávat s izraelskými vlajkami, ale často také také s prapory
"Antifašistické akce". (Foto: NÁŠ SMĚR, Lukáš Beer)

Udivení turisté se u jedné z bran vídeňského Volksgartenu vyptávají, proč je brána uzavřená a omotaná řetězy a oni nemůžou být vpuštěni do hlavního prostranství před Hofburgem: „8. května 1945 – den kapitulace Wehrmachtu“, dostalo se jim stručného vysvětlení od příslušníků policie. Jindy těmito místy proudí tisíce turistů. Dvě postarší dámy před uzamčenou branou, za kterou stálo asi deset policistů, samy pro sebe komentují aktuální dění na druhé straně: „Oni truchlí v den osvobození Rakouska, pro ně je 8. květen smuteční den…“ Kolem 19. hodiny bylo velké prostranství v centru Vídně ze všech stran obklopeno zástupy policistů a policejních vozů, všude zátarasy, aby nikdo nepronikl. Důvod: jako každý rok 8. května zde buršácké spolky pořádaly vzpomínání všech obětí druhé světové války, akce je chápána jako smuteční akt. Pietní program je ovšem každý rok trnem v oku několika organizacím – protiví se jim totiž skutečnost, že se v centru Vídně uctívají všechny lidské oběti války, nikoliv jen jejich část. Podle údajů policie se převážně hlasité a agresivní demonstrace proti pietnímu aktu zúčastnilo na 1200 lidí. K účasti na ní vyzvali rakouští Zelení, sociální demokraté, Socialistická mládež Rakouska, řada židovských organizací (Svaz Židů pronásledovaných nacistickým režimem a Ativisté proti antisemitismu, Svaz sociálnědemokratických Židů – Avodah, CHAJ – Židovský život, izraelitská obec, Lóže ZPC Bnai Brith, Rakousko-izraelská společnost, Koordinační výbor pro křesťansko-židovskou spolupráci), řada organizací podporujících přistěhovalce (Azyl v nouzi, SOS Mitmensch, Spolek na podporu mezikulturních styků), několik organizací a institucí sdružujících „antifašisty“, rakouské odpůrce nacionálně socialistického režimu a bývalé vězně koncentračních táborů, dále Antifa, Katolická akce Rakousko a Homosexuální iniciativa Vídeň aj. Organizátoři protidemonstrace každý rok požadují, aby se 8. května v žádném případě netruchlilo a aby nebyl buršáckým spolkům a pietnímu aktu poskytován žádný prostor.

Italský fašismus a pojetí státu a národa

Související texty: Friedrich II. Veliký a nacionální socialismus - Demokratické ideje a skutečnost

Následující pojednání je výňatkem z knihy českého sociologa Jana Mertla „Z dějin politického myšlení“ (Orbis Praha, 1943), ve kterém se autor z hlediska historie politických teorií snaží široké čtenářské veřejnosti narýsovat okolnosti, které vedly k formování italského fašismu, aby pak v dalším rozboru, který na tomto místě bude ještě zveřejněn, poukázal na rozdíly a na shody mezi pojetím státu a národa v podání italského fašismu a v podání německého nacionálního socialismu. Redakce upozorňuje, že účel doslovného přetisku těchto Mertlových textů (stylisticky a jazykově upravených dle dnešních norem) spatřuje v tom, že čtenář si tak může pomocí nich utvořit snad o něco jasnější obrázek o vztažnostech, odlišnostech a také o příbuznostech jmenovaných autoritativních řádů. Laické veřejnosti jsou dodnes předkládány určité stereotypní a – mírně řečeno – neúplné či nesprávné výklady (viz například česká Wikipedia), a proto je dle našeho názoru vhodné ji seznamovat i s takovýmito, byť dobově zabarvenými texty, tím spíše, že práce dodnes uznávaného sociologa Jana Mertla je koncipována přehledně a tak, že je skutečně srozumitelná každému. Přetisk rozhodně neslouží propagaci a šíření ideologií ve smyslu trestného činu podpory a propagace hnutí směřujících k potlačení práva svobod občanů dle patřičného zákonného ustanovení. (Lukáš Beer)

Skočila česká média na špek podvrhu agenta křesťanských sionistů nebo mu sama ochotně poskytla prostor?

Lukáš Beer
Kdybychom měli před dvěma roky uvěřit zpravodajství České televize a Českého rozhlasu a některých dalších sdělovacích prostředků, tak by se v případě jistého esesmana Wilhelma Odera mělo jednat nejen pomalu o vůbec jednoho z nejvíce stíhaných válečných zločinců a o jeden z prioritních loveckých cílů na seznamu Simona Wiesenthala, ale i o vynálezce „druhé nejefektivnější metody zabíjení Židů“ hned po zplynování v komorách koncentračních táborů - totiž střelby do zátylku (Genickschuss) - a o nenávistného masového vraha, majícího na svědomí zřejmě stovky, ne-li tisíce zavražděných Židů. Do studia ČT zaválo tenkrát trochu lidského mrazu při rozhovoru s Wernerem Oderem, z něhož vyplynulo, že jeho tatík, rakouský člen SS již od roku 1938, hluboce nenávidějící Židy, vypracoval v rámci vražedných „Einsatzgruppen“ a jejich pobytu v polském městečku Rabka, školícím středisku pro SS mezi Krakovem a Zakopaným, za války vysoce efektivní metodu likvidace Židů. Pořad doplněný hrůzostrašnými fotografiemi (bohužel nemajícími nic společného s oním školícím střediskem) a pochodujícími svazy SS z filmových dokumentů, nenechával nikoho na pochybách, že tu máme co do činění s dokonalou lidskou bestií.

Informace o minulosti Wilhelma Odera

Historik Winfried R. Garscha odpovídá na dotaz redakce NAŠEHO SMĚRU - doslovné znění odpovědi

Wilhelm Rosenbaum byl nadřízeným
Wilhelma Odera a po válce byl odsouzen
k doživotní káznici, protože měl zavraž-
dit 148 polských Židů. (Foto:
 Holocaust education and Archive research team)

Rakouský historik Winfried R. Garscha zaslal dne 30. dubna 2012 redakci mail, jehož doslovný překlad následovně předkládáme. Znění předchozího dotazu redakce, adresovaného badatelně a Dokumentačnímu archivu rakouského odboje, naleznete zde.

*********************

Vážený pane Beere!
Omluvte prosím, že se v DÖW (Dokumentační archiv rakouského odboje – NÁŠ SMĚR před několika měsíci zažádal tuto instituci dvakrát o pomoc – pozn. redakce) zřejmě vyskytl komunikační problém ohledně Vašeho dotazu. V normálním případě odpovídáme my ze strany Badatelny poválečné justice při DÖW na takováto přání o informace.

Proti Wilhelmovi Oderovi, narozenému 18.3.1905, bylo v Rakousku vyšetřováno od roku 1947. Lidový soud v Linci odsoudil Wilhelma Odera dne 2.7.1952 na 6 měsíců žaláře kvůli § 3 KVG (Kriegsverbrechergesetz – rakouský Zákon o válečných zločincích, pozn. redakce) (týrání a zlé nakládání. K tomuto paragrafu viz: http://www.nachkriegsjustiz.at/service/gesetze/kvg2.php#kv3); v aktu je poznamenáno, že trest byl považován za odpykaný z důvodu vyšetřovací vazby. (V uvedeném paragrafu zmíněného zákona se uvádí: „(1) Kdo v období nacionálněsocialistické tyranie přivodil z politické nenávisti nebo za využití služební nebo i jiné moci člověku strastiplný stav nebo s ním citelně zle zacházel, bude potrestán kvůli zločinu těžkým žalářem od 5 do 10 let a, pokud měl čin za následek důležitou nevýhodu postiženého z hlediska zdraví, těžkým žalářem od 10 do 20 let. (2) Pokud bylo činem hrubě ublíženo lidské důstojnosti a byly porušeny zákony lidskosti, nebo měl-li za následek smrt postiženého, má být zločin potrestán smrtí.“ – pozn. redakce). Jednací číslo soudu zní: Zemský soud Linec Vg 10 Vr 1241/49. Informace ohledně šestiletého odnětí svobody (kterou poskytla například Česká televize – pozn. redakce), ke kterému ho měl údajně odsoudit rakouský soud, se evidentně zakládá na záměně.

Exkluzivní informace: PRAVDA O WILHELMU ODEROVI - JEHO SYN WERNER SI CELÝ PŘÍBĚH "PŘIKRÁŠLIL"!

Redakce obdržela podrobnou informaci a rešerše od vídeňské badatelny zabývající se poválečnými procesy s válečnými zločinci. Badatelna se distancovala od tvrzení ICEJ.
Lukáš Beer

Historik dr. Winfried R. Garscha podal
NAŠEMU SMĚRU obsáhlé informace
o minulosti Wilhelma Odera, uložené v
rakouských archivech. (Foto: Spolkový
svaz rakouských antifašistů, odbojářů a
obětí fašismu - zde pan Garscha zastává
funkci vedoucího vídeňské pobočky).

Rakouský historik dr. Winfried R. Garscha zaslal včera redakci NAŠEHO SMĚRU velmi podrobné údaje a informace k osobě Wilhelma Odera (nar. 18. března 1905), které vycházejí z jeho podložených rešerší. Garscha je dnes spolupracovníkem Dokumentačního archivu rakouského odboje ve Vídni, kde zastává funkci vedoucího batatelských projektů v archivu, přičemž předmětem jeho zájmu je v první řadě "zacházení poválečného rakouského soudnictví s nacionálněsocialistickými zločiny" a dále také jsou to "německo-rakouské vztahy před rokem 1938 a po roce 1945". Je také vědeckým spolupracovníkem vedení Ústřední rakouské badatelny poválečné justice, na kterou NÁŠ SMĚR adresoval svou žádost o pomoc při ověřování tvrzení šířených v České republice prostřednictvím médií Wernerem Oderem a Mezinárodním křesťanským velvyslanectvím Jeruzalém (ICEJ). Z uvedené zprávy vyplývá, že tvrzení Wernera Odera a ICEJ jsou nepravdivá a záměrně přehnaná. SS-Oberscharführer Wilhelm Oder byl ve skutečnosti podřízeným Wilhelma Rosenbauma, který byl v roce 1968 jako velitel odsouzen k doživotnímu žaláři za masové střílení u polské obce Rabka. Rosenbaum jako nadřízený velitel jednou požádal Odera, aby mu pouze obstaral pistoli. Soudu se nepodařilo ani ze svědeckých výpovědí nikterak získat informace, podle nichž by se byl Wilhelm Oder podílel nějakým způsobem na masovém vraždění. V 60. letech byl otevřen nový proces, kde Wilhelm Oder figuroval jako svědek ohledně událostí v Rabce. Z dalších údajů o Oderovi uložených v archivech vyplývá, že obžaloba proti němu směřovala nikoliv z důvodů páchání zločinů, nýbrž ze zastávání takových funkcí, jako bylo členství v NSDAP a v SS. Tvrzení, podle nichž měl být Wilhelm Oder masovým vrahem, jsou jednoduše vymyšlená. Toto tvrzení přitom ochotně převzala před dvěma lety i Česká televize, která navíc uvedla nepravdivé tvrzení, že Wilhelm Oder byl "odsouzen k šesti letům nucených prací". (Více k tomu v překladu zprávy.) Dr. Garscha také nepřímo označil informace ICEJ diplomatickým způsobem za nedůvěryhodné. Napsal doslova: "Nechtěl bych reagovat na kvalitu historických informací na internetových stránkách Mezinárodního křesťanského velvyslanectví Jeruzalém, na které jste nám zaslal link, protože už jenom takové údaje jako např. že jeden poddůstojník SS umístěný v polském maloměstě měl vynalézt střílení do týlu, jsou určitě dobře míněné." (Pozn. "dobře míněné" znamená v německém jazyce významově záměrně míněné tak, aby vznikl lepší dojem ve smyslu požadovaného dojmu.)