Genialita liberalismu

Liberalismus je geniální v tom, že s pomocí trhu dokáže normalizovat a legitimovat každé zlo, přesněji řečeno dokáže škrtnout jakoukoliv morálku a transformovat ji na tržní transakci s tím, že případné zbytkové morální náklady vždy přenese na stranu toho slabšího, tj. strany se slabší vyjednávací pozicí.

Tip Našeho směru: Slovenský štát v obrazech

Lukáš Beer

Právě v těchto dnech, kdy si politické vedení současného českého státu opětovně pečlivě připomíná 93. výročí založení státního útvaru iniciované z milosti a z důvodu mocensko-strategických potřeb tehdejších západoevropských mocností - tj. Československa - je namístě si upřímně uvědomit, že paradoxně právě jeho zánik (ať už máme na mysli první či druhou republiku) v letech 1938/39 vyvolal u většiny „bývalých Čechoslováků“ (tedy zpravidla bývalých československých státních příslušníků jiné než české národnosti) pozitivní emoce a naplnění vlastních vytoužených národních tužeb a ambicí. Konkrétně pro převážnou většinu slovenského národa pak bezesporu platí, že období následující bezprostředně po březnových událostech roku 1939 přinášelo nejen subjektivně a objektivně pociťovaný pocit větší národní svobody a uplatňované seberealizace, než tomu bylo za první československé republiky, ne-li přímo pocit osvobození od „československého“ útlaku. A v neposlední řadě pak období existence Slovenského státu fakticky přineslo svým občanům nepopíratelný vzestup životní úrovně a sociálních poměrů, nebývalých za první československé republiky.

Zamyšlení s Karlem Lažnovským

Karel Veliký

Karel Lažnovský (8.3.1906 - 10.10.1941)

Demokracie umožňovala nezřízené kořistnictví, závratné kariéry bez vědomostí a schopností a obohacování bez přičinění, jen dík politické moci a korupci.“
„Demokracie se nakonec scvrkla na několik vedoucích průmyslových koncernů a bank, které diktovaly, zatím co politické strany obstarávaly jen potřebnou demokratickou stafáž a jejich předáci za tuto komedii sehrávanou s lidem dostávali tučné prebendy ve formě členství ve správních radách. Ve správních radách bank a pojišťoven seděli i „socialističtí“ předáci a pobírali statisícové tantiémy.“
„Předáci stran využívali moci, kterou jsme jim dávali, jen ke svému obohacování a k zabezpečení své užší i širší rodiny, nestarajíce se vůbec o to, že uvádějí národ na pokraj záhuby.“

Nesmrtelnost

Michael Winkler

Když je řeč o reinkarnaci, tak se skoro vždy jedná o různá náboženství Dálného východu. Budhismus, hinduismus, lámaismus, taoismus, nikoli však komunismus či revmatismus. Zde smíte žít dokud nezemřete a po jisté chvíli to jde zase celé odznova. Obzvláštní pech máte jako dalajláma, to se totiž nezastavíte. Jen co zemřete, začnou hordy mnichů pátrat po Vaší další inkarnaci a Vy smíte opět dělat dalšího Dalajlámu.

Příklad Josefa Klimenta (II.)

V cyklu článků o J. Klimentovi již vyšlo: Josef Kliment - Háchův politický sekretář - Obnovuje se svatá říše římská - Osobnost a svoboda jednotlivce v souladu se zákonitostmi přírody - Publicistická činnost Josefa Klimenta - Hácha a hlas lidu - Malé vzpomínky z velkých dnů - Mezi Západem a Východem - Projev Josefa Pfitznera při udělení ceny Josefu Klimentovi - Cesta k jednotnému vedení kulturně vyvinuté Evropy - Příklad Josefa Klimenta (I.)
Emanuel Vajtauer
Středověká Evropa pociťovala živé osudové společenství a výrazem tohoto smýšlení byla svatá říše římská národa německého. Nikoliv tedy pláštík německého výboje, jak tomu chtěli naši historikové, nýbrž heroické odhodlání německého národa nést břímě evropské pospolitosti v dobách, kdy římská říše byla v troskách, kdy papežové byli tak slabí, že byli hříčkou lombardských vojenských náčelníků a kdy se na Evropu řítilo nebezpečí z arabského zámoří, jež si v Pyrenejích vytvořilo válečné předmostí a současně z mongolského východu nebezpečí ze stepí a z arabské otrokářské civilizace a nebezpečí feudální anarchie, hrozící Evropě zánikem.“

Příklad Josefa Klimenta (1.)

V cyklu článků o J. Klimentovi již vyšlo: Josef Kliment - Háchův politický sekretář - Obnovuje se svatá říše římská - Osobnost a svoboda jednotlivce v souladu se zákonitostmi přírody - Publicistická činnost Josefa Klimenta - Hácha a hlas lidu - Malé vzpomínky z velkých dnů - Mezi Západem a Východem - Projev Josefa Pfitznera při udělení ceny Josefu Klimentovi - Cesta k jednotnému vedení kulturně vyvinuté Evropy
Emanuel Vajtauer

Dne 8. dubna 1944 byl Josef Kliment instalován do funkce prvního preziden-
ta Nejvyššího správního soudu (vlevo v taláru).

Když v osudový březnový den svěřoval státní prezident naší zemi ve Vůdcovu ochranu, každý se s úzkostí ptal, zda kroky starce, v jehož rukou v tu dobu byl osud naší země, provázel dobrý nebo zlý génius našich dějin. Vedl jej v tom okamžiku onen pud národní sebezáchovy, který kdysi přiměl Boleslava I. k tomu, aby po dlouholetých bojích s císařem Ottou Velikým „pod prapory stoje, králi naslouchaje a odpovědi dávaje, konečně přece milosti došel“? Byl to tentýž sebezáchovný rozum, který po přechodných vítězstvích nad císařem donutil „českého Achilla“, knížete Břetislava, aby „v potupném rouše kajícníka a bos padl před trůnem císaře a prosil o milost“? Anebo vedl státního prezidenta ke stupním kancléřství světlý génius svatého Václava, který v blesku události viděl na tisíc let dopředu a ze svého dřevěného pražského hradu obzíral hranice celého tehdejšího evropského světa, správně odhadnuv netušené možnosti pro svůj lid, když se dobrovolně zařadí do znovuvzkříšené jednoty evropského ducha a vedení?

Sarrazinova premiéra v Rakousku na pozvání lidovců plně ve Stracheho režii

H. C. Strache bránil německého autora: „Také židovští a američtí vědci vytvářejí studie o genech určitých národů“

Poprvé v Rakousku vystoupil dřívější sociálnědemokratický berlínský finanční senátor Thilo Sarrazin na své přednášce, která se ve čtvrtek na pozvání rolnického svazu lidové strany (ÖVP) konala ve štýrské metropoli Grazu pod názvem „Demografie a evropská budoucnost“. Sarrazina uvítala v Grazu skupinka si 40 demonstrantů, které přibližně stejný počet policistů odděloval od automobilů přijíždějících pozvaných 700 hostů. Ačkoliv Sarrazina do Rakouska pozval prezident lidoveckého rolnického svazu Fritz Grillitsch, nacházelo se mezi hosty nápadně málo lidoveckých funkcionářů. Naproti tomu zavítalo na přednášku několik významných osob z vedení FPÖ v čele s předsedou strany Heinzem-Christianem Strachem, kterým zaslalo pozvánky několik občanů Grazu, jež taktéž obdrželi lidovecké pozvánky na přednášku.