NÁŠ SMĚR: Německá rasová nauka (6.)

pondělí 4. března 2013

Německá rasová nauka (6.)

Předchozí texty: Úvod - Alpínská rasa - Baltická rasa - Mediteránní rasa - Nordická rasa
Dinárská rasa
František Pilous

Posledním evropským rasovým typem, o kterém bude řeč, je dinárská rasa. Své jméno dostala podle Dinárských hor (nebo také Dinárských Alp), pohoří na balkánském poloostrově, kde je tato rasa velmi prominentní. Pojmenoval ji, stejně jako rasu nordickou, ruský antropolog Deniker.

Dinárská rasa tedy dominuje především v horských oblastech jihovýchodní Evropy. Značná část horských oblastí Balkánu je převážně dinárská. Nejedná se tedy pouze o oblast Dinárských hor (Srbsko, Chorvatsko), ale i o oblast Karpat (na Balkánském poloostrově tedy Rumunsko). Rovněž v Bulharsku představuje dinárská rasa podstatný rasový prvek. Směrem k Řecku začíná postupně převažovat rasa mediteránní. Směrem na sever se dinárská rasa vyskytuje ve zbylých karpatských oblastech, jako je Slovensko a západní Ukrajina až po Slezsko, Polsko, Východní marku, jižní Německo a východní Alpy. Určitý významnější vliv dinárské rasy se vyskytuje v západních Alpách, severozápadní Itálii, střední Francii, a Pyrenejích. Ve Španělsku, Anglii a v severských oblastech je rovněž pozorovatelný slabý dinárský vliv.

Na Britských ostrovech jako celku je podíl dinárské rasy sotva patrný. O něco více je zastoupena v Cornwallu, Merionethshire, Cumberlandu a obzvláště v okolí zálivu Firth of Forth, kde se nachází 25 % brachykefalního obyvatelstva. Ve Francii je dinárský vliv patrný v oblasti Vosges, Côte-d'Or, Auvergne a Cévennes. Ve Francii se dinárská rasa často objevuje v oblastech obývaných rasou alpínskou. Celkový podíl těchto dvou rasových typů ve Francii je odhadován kolem 50 %. V Itálii je dinárská rasa přítomna především v severních oblastech. Její vliv zde sahá od východních Alp přes pobřežní oblasti severovýchodní Itálie, skrze celé Benátsko do oblasti Emilia Romagna. Rovněž v severní a západní Ukrajině se nacházejí regiony se silným dinárským vlivem. Jedná se především o okolí Charkova, Poltavy, Kyjeva a Černihova. Podolí je převážně dinársko-alpínské.

V Německu je to především oblast s bavorským dialektem, která vykazuje nejsilnější podíl dinárské krve. V jižním Bavorsku a Rakousku lze dokonce hovořit o dominanci dinárské rasy, která je více a více patrná s přibližováním k jihovýchodní hranici německy mluvících oblastí. Vliv dinárské rasy však tyto regiony přesahuje až na západ německy hovořících oblastí. Je tak patrný také ve východním Švýcarsku, Hotzenwaldu (jižní Bádensko) a ve Vosges (Alsasko), kde lze hovořit o převaze dinárské rasy. Na sever od Mohanu se dinárská rasa vyskytuje spíše ojediněle.

Dinárská rasa patří k euroafrickému typu, její konstituční typ je respiratorní. Vysoký vrůst, kolem 174 cm, podle jiných měření však mezi 173 až 178 cm, je doprovázen dlouhými údy, dlouhým krkem, úzkým obličejem (index 90 až 93) a štíhlými, ale silnými tvary. Hlava je velmi vysoká, zadní část hlavy není vždy rovná, ale někdy také vyčnívá jako u feno-nordického typu. Důležitý je tvar čela, které je vysoké, s výraznými přechody směrem ke spánkové kosti, s rozvinutými nadočnicovými oblouky a hustým, širokým a kartáčovým obočím.

Lebka dinárské rasy je brachykefalní (index 85 až 87). Lícní kosti, silná brada, obličejové svaly a vrásky na obličeji plně odpovídají feno-nordickému rasovému typu. Ačkoliv je obličej úzký, jeví se jako silný a pevný. U dinárské rasy je charakteristickým jevem vrásčitý obličej starců, který se projevuje i u lidí ve středním věku. Nos je poměrně velký a silný s výrazným hřebenem. Hřbet nosu je obvykle zakřivený a zahnutý. Ústa jsou střední nebo velká. Uši jsou dlouhé, ušní lalůček je velký, masitý a oddělený. Vlasy jsou kaštanové. Jejich barva se pohybuje od světle kaštanové po tmavě kaštanovou. V některých případech jsou vlasy a chlupy skoro úplně černé. U kaštanových vlasů se jejich barva mění v závislosti na věku a jejich vystavování slunci. Oči jsou hnědé.

V oblasti výskytu dinárské rasy lze narazit i na typ se světlými vlasy a světlýma očima. Tento typ byl Viktorem Lebzerterem označen jako norická rasa (1). Tento typ se ve všech svých rysech shoduje s dinárskou rasou, jediným rozdílem je jeho světlejší pigmentace. Srbský antropolog Branimir Maleš jej nazývá plavou dinárskou rasou a konstatuje jeho podobnost s feno-nordickou rasou. Slovinský antropolog Božo Škerlj popsal také oblastní typ dinárské rasy, který označoval jako savidský typ (2), který má světlé oči, střední růst a jehož lebka není tolik brachykefalní jako u základního typu.

Příslušníci této rasy se vyznačují bouřlivou silou, otevřeností, zvláštní spolehlivostí, smyslem pro čest a lásku k domovu, statečností a určitým sebevědomím. Právě tyto atributy způsobily, že v době První světové války to byli právě muži z dinárských oblastí, kteří na obou válčících stranách byli nejlepšími bojovníky na jihovýchodní frontě. Je to právě dinárská krev, která vytváří charakterové rozdíly mezi Bavory a obyvateli severního Německa a utváří sebevědomou povahu obyvatel jihoněmeckých a rakouských oblastí.

Dinárský člověk se vyznačuje vřelým vztahem k přírodě, silnou láskou k domovu a kreativitou při úpravě svého okolí, což se projevuje na domech, nástrojích, zvycích a formách řeči. Na rozdíl od nordické rasy žije více v přítomnosti. Jeho smělost je spíše dána jeho tělesnými vlastnostmi, než duchovním nutkáním k dobývání, jako je tomu u nordické rasy. Dinárský člověk má tendenci k náhlým výbuchům, rychlému hněvu a bojovnosti. Tato jeho tendence však vystupuje z jeho obecných vlastností, kterými jsou dobrá nálada, veselost a přátelskost. Rozhodně však není náhodou, že převážně dinárské oblasti se vyznačují relativně vyšší mírou výskytu ublížení na zdraví a obecně vysokým počtem rozsudků v trestních věcech.

Duchovní rozhled je poněkud užší než u nordické rasy, přesto může být velmi silný. Dinárské obyvatele lze trochu zjednodušeně označit za drsné horaly, s ostrým vtipem, někdy poněkud hrubé, s pozorovacím talentem a nadáním pro popisnost a s dobrou znalostí lidské povahy. Obchodní nadání se také u tohoto rasového typu jeví jako výrazné. Zvláště znatelné jsou hudební vlohy. Převážně dinárské oblasti Německa jsou zdrojem německé lidové hudby, to samé se dá říci o jazykovém nadání dinárské rasy. Dinárská rasa je často hrubá a hlučná, ale vztahy mezi jednotlivými lidmi jsou obvykle upřímné a čestné.

Günther uvádí, že mnozí velcí hudebníci vykazují více méně dinárské rasové znaky. Jako příklad uvádí nordicko-dinárský původ u skladatelů jako Haydn, Mozart, Liszt, Wagner, Chopin, Bruckner a Verdi nebo příklady převážně dinárských typů: Weber, Cornelius, Paganini, Cherubini, Tartini a Berlioz. Jak dále uvádí, nordické kreativní síly a dinárské hudební nadání se často setkávají v jedné osobě, jako je tomu v případě Nietzscheho.

Původ dinárské rasy není zcela zřejmý. Předpokládá se, že kdysi tvořila jednu rasovou skupinu s armenoidní rasou, která sídlila na Kavkaze. Později se část této skupiny oddělila a procesem výběru pod různými vlivy a podmínkami se vytvořili skupiny dvě, které se vyznačují mnoha rozdílnými znaky. (3) Některé evropské oblasti vykazují dávnověké dinárské migrace uskutečňované prostřednictvím výbojů. Na konci doby kamenné se šířil dinárský výboj ze severní Francie do středního Německa, který s sebou přinesl použití mědi pro výrobu oštěpů a dýk a tzv. kulturu se zvoncovitými poháry, na jejíž formování měla pravděpodobně vliv mediteránní rasa. S tímto pohybem dinárské rasy je pravděpodobně spojen její příchod na Britské ostrovy z doby kolem roku 2000 př. n. l. Dinárské kosti, nářadí a nádoby se objevují po celém východním pobřeží Anglie a Skotska. Tito lidé s sebou přinesli i chov dobytka a výsadbu pšenice. Později tyto dinárské obyvatele Britských ostrovů nahradili lidé nordického rasového typu.

Jasný vliv dinárské rasy je vidět ve starší době bronzové u válečných kmenů, které zřejmě přišly od západu a usadily se v okolí Wormsu. Hroby z mladší doby bronzové dosvědčují dinárský vliv ve Švábsku a Bavorsku. Velmi silný vliv dinárské rasy vykazuje rovněž únětická kultura. V halštatské době se dostává dinárský prvek z Alp do Čech. Některé prvky halštatské kultury byly odvozeny z Balkánu, ze kterého pravděpodobně začala dinárská migrace do Alp. Z mladší doby bronzové rovněž pocházejí dinárské lebky, které byly objeveny ve Švýcarsku. Rozšíření dinárské krve v Evropě může být spojováno s keltskými kmeny.

Na dinárské rase byl oceňován především její bojovný duch a vlastenectví. (4) Na příslušníky tohoto rasového typu nezřídka narážíme mezi vojáky a důstojníky. Jako příklad lze jmenovat Reinharda Heydricha, kterého lze zařadit do norické podskupiny dinárské rasy. Najdeme u něj i jeden z charakteristických povahových znaků dinárské rasy, a to její muzikálnost.

Poznámky:

(1) Podle římské provincie Noricum
(2) Nazván podle řeky Sávy
(3) Zde je třeba připomenout, že podobným procesem pravděpodobně vznikly i ostatní rasové typy. Bílá rasa je také označována jako kavkazoidní, čímž je vyjádřen její pravděpodobný společný kavkazský původ.
(4) V moderní době jsou tyto vlastnosti patrny kupříkladu z válečného konfliktu na Balkáně. Srbové a Chorvaté patří z velké většiny k dinárskému rasovému typu.

Vyobrazení:

Horní řada: lebeční index 86,93; obličejový index 100,81. Dolní řada: lebeční index 86,93; obličejový index 90,51.

Lebka z jednoho starého hrobu v Grenchenu (Švýcarsko), která se nachází v muzeu v Solothurnu. Lebeční index: 80,5. Převážně dinárská s nordickými znaky. Vykazuje silný dinárský nos a u dinárské rasy, především u mladších jedinců, charakteristickou více protáhlou dolní čelist, s málo zdůrazněným tupým úhlem.

Ženy z německého jazykového ostrova Gottschee (Kočevsko na jihu dnešního Slovinska).

Vlevo: Muž z Horního Bavorska; převážně dinárský typ. Vpravo: Muž ze Švábska; dinárský typ.

Vlevo: Amt Offenburg (Bádensko). Vpravo: Ritten (východní Alpy).

Muž z Horního Bavorska.

Žena se St. Johann v Tyrolsku, převážně dinárská rasa.

Tyrolsko. Dinárský nebo převážně dinárský typ.

Nahoře: Tyrolsko, dinárský a převážně dinárský typ. Dole: Hotzenwald (Jižní Bádensko). Dinárský a alpínsko-dinárský typ. Muži více dinárští.

Vlevo: Norimberk. Michael Wohlgemuth (1434-1519), malíř. Převážně dinárský. Vpravo: Švýcarsko. Lavater (1741-1801), filosof. Převážně dinárský.

Vlevo: Horní Bavorsko. Franz Hanfstaengl, mědirytec. Nordicko-dinárský. Vpravo: Bamberg. Ignaz Döllinger (1799-1890). Hnědé oči. Dinársko-nordický.

Vlevo: Rusko. Czubar. V sovětsko-ruské státní službě. Vpravo: Rakousko-uherský vojevůdce Tersztyansky.

Vlevo: Švýcarsko. Jacob Burckhardt (1818-97), kulturní historik. Vpravo: Švédsko, učenec. Lebeční index 86,55; obličejový index 88,48. Přistěhoval se v 16 letech z Bavorska.

Vlevo: Maďarsko. Také alpínský vliv. Vpravo: Švédsko. Také nordický vliv.

Vlevo: Rumunsko. Nordický nebo baltický vliv. Vpravo: Rumunsko. Mediteránní vliv.

Vlevo: Itálie. Joseph Tartini (1692-1770), houslista. Dinárský typ. Vpravo: Polsko, ale z lotrinského rodu. Chopin (1810-1849), skladatel. Oči modré, vlasy blond. Nordicko-dinárský.

Vlevo: Paganini (1782-1840), skladatel. Dinársko-nordický typ (na jiných obrazech je dinárský typ více patrný). Vpravo: Ariosto (1474-1533), básník. Černé vlasy, tmavé oči. Převážně dinárský typ.