„Význam německé krve v češství“

Lukáš Beer
(s použitím uvedené literatury)
Související článek: K.V. Müller, H.J.Beyer a germanizace českomoravského prostoru

Už v dramatickém roce 1938 vypracoval Karl Valentin Müller své memorandum pod titulem „Česko-německá otázka“ (Die tschechisch-deutsche Frage), které údajně zaslal říšskému válečnému ministerstvu a Rasově politickému úřadu (Rassenpolitisches Amt). V tomto memorandu, které bylo zpracováno ještě před mnichovskými událostmi, Müller nastínil dopředu územní podmanění českých zemí Německou říší a v souvislosti s tím poznamenal, že za předpokladu, že Čechům bude za této situace zaručena národní a kulturní autonomie, nebude se dát zcela zabránit přílivu nejen politicky nežádoucí, nýbrž také „rasově cizí krve“.

Takto jednoduchý je izraelsko-palestinský konflikt

Jeremy R. Hammond

Ve všeobecném povědomí panuje představa, že izraelsko-palestinský konflikt má tak dlouhé trvání proto, že je extrémně komplikovaný. Není ale nic, co by mělo tak daleko od pravdy. Pod zorným úhlem historických souvislostí je snadné pochopit příčiny, protože konflikt je velmi jednoduchý, a pokud tomu tak učiníme, bude zjevné i řešení.
.
V pozdním 19. století vzniklo hnutí pod názvem sionismus s cílem zřízení židovského státu v Palestině, která tehdy patřila k osmanské říši. Jako výsledek první světové války byla osmanská říše zrušena a Velká Británie si společně s Francií za zády mezi sebou domluvily rozdělení ukořistěných území.

Národní soud (15.1.1946 - 4.5.1947)

Franz Chocholatý Gröger
Související články: Vyrovnání se s válečnou minulostí do obnovení platnosti retribučních dekretů - Hrdelní retribuce

Protektorátní vláda generála Eliáše.

Dne 19. června 1945 byl vydán dekret č, 17/1945 Sb. o Národním soudu jako jeden z retribučních dekretů presidenta E. Beneše. Jím byl zřízen Národní soud se sídlem v Praze, jemuž příslušela agenda retribučního soudnictví v případech zvlášť vyjmenovaných osob § 2 citovaného dekretu. Dopustili-li se činů trestných podle dekretu prezidenta republiky ze dne 19. června 1945, č. 16 Sb., o potrestání nacistických zločinců, zrádců a jejich pomahačů a o mimořádných lidových soudech (v dalším retribuční dekret), státní prezident tzv. protektorátu, členové tzv. protektorátních vlád, členové ústředního vedení Vlajky, členové Kuratoria pro výchovu mládeže, členové výboru a činovnicí České ligy proti bolševismu, vedoucí činovnicí Národní odborové ústředny zaměstnanců a Svazu zemědělství a lesnictví, novináři, kteří propagačně sloužili vládě vetřelců v denním tisku, nebo vůbec osoby, které byly vedoucím postavením v životě politickém, vysokým úřadem, vysokou funkcí velitelskou nebo význačným místem v životě hospodářském vázány být svým spoluobčanům vlasteneckým vzorem, budou souzeni Národním soudem jakožto soudem trestním.

Vídeňští Češi a loajalita ke státu za první světové války

(dokončení úvodní části)
Lukáš Beer

Během první světové války se aktivity českých organizací ve Vídni přirozeně ztenčily, ale projevovala se přesto intenzivní snaha nenechat zaniknout turistické a sportovní akce, koncerty, divadelní představení a přednášky všeho druhu. Rakouské úřady jejich činnost sice kontrolovaly, ale v žádném případě to nevedlo k nějakému rozpouštění spolků. Ještě těsně před koncem války některé spolky dokázaly uspořádat divadelní program. V posledním roce existence monarchie byly české spolky obohaceny o další významnou organizaci. Dne 1. února 1918 se ve Vídni konalo zakládací shromáždění „Českého srdce“. Oficiálně se jednalo o humanitární organizaci, která v tomto směru své úkoly skutečně plnila, ale ve skutečnosti se jednalo o neoficiálního následníka České národní rady, která v roce 1915 fakticky přestala existovat. Takřka přes noc byl ve Vídni vybudován nový významný a silný český spolek.

Po celé trvání války vycházely ve Vídni dva české deníky – Vídeňský deník a Vídeňské Dělnické listy. V prvních letech války se tyto noviny tvářily k monarchii skutečně velmi loajálně.

Vídeňští Češi a loajalita ke státu za první světové války

Lukáš Beer

O postoji politických představitelů německé menšiny po celou dobu trvání první československé republiky a vůbec o odmítavých náladách německy hovořícího obyvatelstva k začlenění do nově vzniklého „státu Čechoslováků“ v letech 1918-19 toho bylo napsáno mnoho. Sudetským Němcům jako takovým je vlastně dávána za vinu „zrada vůči naší republice“ a v mnoha případech aktivní činnost proti novému státu.

TV pořad o "Hankelageru"

Nedávno jsme si připomněli kulaté výročí od konce války. Vedle příkladů hrdinství jsou tu však události, které byly dlouhé roky tabu a které by chtěli mnozí stále tutlat. Jsou to akty násilí na německém civilním obyvatelstvu. Teprve v posledních letech se o těchto masakrech začíná mluvit, teprve v posledních letech se začínají odhrabávat masové hroby. Neleží v nich váleční zločinci, ale často jen starci, ženy a děti. V pořadu České televize z 24. května 2010 došlo i na tzv. Hankeho tábor v Moravské Ostravě, o němž v loňském roce na stránkách Našeho směru psal spolupracovník Franz Chocholatý Gröger . V pořadu hovoří pamětníci a kamera nás zavádí na místa, kde byly tyto zločiny páchány.

K. V. Müller, H. J. Beyer a germanizace českomoravského prostoru

Lukáš Beer

(s použitím uvedené literatury)

V měsíci červnu na tomto místě vyjde doslovný překlad článku Karla Valentina Müllera „K rasovým a národním dějinám českomoravského prostoru“ z roku 1943, a proto je vhodné uvést nejprve několik informací o autorovi a poli jeho působnosti.

Karl Valentin Müller (1896 – 1963) byl eugenicky orientovaný sociolog, sociální antropolog a odborář s nacionálně socialistickým zaměřením. Po první světové válce studoval v Lipsku nejprve germanistiku a poté státní a sociální vědy, promoval v roce 1922.

O čechizaci a deportaci z plna hrdla

Lukáš Beer

Od dnů tzv. národně osvobozenecké revoluce po ukončení druhé světové války nás dnes již dělí míle. Zatímco dnes nostalgičtí obdivovatelé onoho úspěšného vyvrcholení údajného několikastaletého boje českého národa s německými vetřelci a potomky kolonizátorů v českých zemích, k jemuž toužebnému uskutečnění dal rok 1945 jedinečnou příležitost ve formě „konečného řešení německé otázky“, používají více méně uhlazené argumentace o nacistickém provinění sudetských Němců a operují stále dokola Postupimskou dohodou a rozhodnutím Spojenců, tak v oněch slavných revolučních dnech se sotva někdo páral s tím, říci zcela otevřeně a na rovinu, co soudil o očistě českých zemí od cizáckého německého živlu, jejíž potřebu k provedení spatřoval ještě daleko před událostmi let 1938-1945 či dokonce před pohnutými událostmi 20. století (viz. "odčinění Bílé hory").

Je na čase, aby „se svět začal zabývat atomovými zbraněmi Izraele“

Turecký ministerský předseda Recep Tayyip Erdogan říká, že kontroverze okolo nukleárního programu Íránu je prý vyřešená a že se mezinárodní společenství má nyní zabývat Izraelem. „Fakticky teď nejsou v Íránu žádné atomové zbraně, ale Izrael, který také leží v naší oblasti, vlastní atomové zbraně“, citovaly turecké noviny Star Erdoganovo vyjádření v úterý. „Co dosud mezinárodní společenství proti Izraeli řeklo? Je to moc práva nebo právo silnějšího?“, řekl dále. Většina odborníků soudí, že Izrael vlastní 100 až 200 jaderných hlavic, přičemž se tyto odhady zakládají na informacích, které byly v osmdesátých letech předány novinám Sunday Times bývalým pracovníkem atomového reaktoru Dimona, Mordechai Vanunuem. Izrael, který ve svých 60tiletých dějinách okupace započal v oblasti několik válek, provozuje politiku vědomé nejednoznačnosti a nedovoluje mezinárodním inspektorům žádné návštěvy svých nukleárních zařízení.

(převzato z www.antikrieg.com)

Hrdelní retribuce

Mimořádný lidový soud (6.3.1945 - 4.5.1947)

Franz Chocholatý Gröger

Jak v době londýnského a moskevského exilu, tak i po válce se na přísném potrestání nacistických zločinců většina tehdejší politické reprezentace dokázala shodnout, odlišnost byla jen v míře trestů a rychlost či spíše pomalost trestního řízení. Poněkud větší spory byly v otázce posuzování viny domácích zrádců a kolaborantů.

Jak napsal Karel L. Feierabend, bývalý ministr londýnské vlády, "Ná­rodní fronta se hned pomstychtivě vrhla na všechny, kteří byli za německé okupace ve vyšších politických nebo hospodářských pozicích.  Mnozí z nich byli vzati do vazby na základě pochybných udání, aniž bylo vyšetřeno, zda se něčím provinili proti národu, a v četných případech bylo s nimi zacházeno nedůstojně a někdy i nelidsky.Velká část uvězněných se za Němců chovala nezávadně a mnozí z nich měli dokonce zásluhy o záchranu českých lidí, čes­kých pozic a českého majetku. " (1) Největší chybou při vzniku mimořádných lidových soudů (Dále MLS), byl tříčlenný senát těchto soudů. Měly být zavedené porotní soudy, jak řekl ministr dr. Adolf Procházka na schůzi vlády 2.8.1946, tak, „že by porotní soudy znamenaly mnohem dokonalejší záruku správného posouzení. (…) V případě retribučního dekretu a retribučních soudů jsme stejně již odbourali zásady moderní justice na minimum a opustili jsme v mnohých věcech tradici." Přistoupilo se na komunistický ideál „vůle lidu“. „Vzniká otázka, co je to ´vůle lidu´ , zda je to projev učiněný na nějaké veřejné schůzi. Řečník popírá, že je to správné, naopak vůli lidu je jen to, co je zákonem a vůli lidu provádí ten, kdo provádí zákon. Kdybychom opustili tuto základnu, pak bychom ztratili jakoukoliv základnu. Kdybychom tvrdili, že si sice dáváme zákony a že postupujeme podle zákonů, ale jen tak dlouho, pokud nám to vyhovuje, znamenalo by to, že bychom rozvrátili svůj právní řád.“ (2) A co je „vůle lidu“? To mohli poznat obyvatelé této země již po volbách 1946 a ještě více po únoru 1948.

Nedokončená pouť Kuratoria (XIV.)

Lukáš Beer

1.díl - 2.díl - 3.díl - 4.díl - 5.díl - 6.díl - 7.díl - 8.díl - 9.díl - 10.díl - 11.díl - 12.díl - 13.díl

Závěr roku 1943

Hladký průběh „Dne mládeže v Praze“ v září 1943, který byl uspořádán Kuratoriem, a v neposlední řadě také způsob, jakým na pořádání reagovala značná část pražské veřejnosti, která na rozdíl od mládeže nebyla k účasti nikterak „nakomandována“, měl ještě na podzim 1943 dozvuky v londýnském rozhlase. Poněkud pozitivní průběh této masové akce Kuratoria patrně Londýn zaskočil. Možná právě proto se londýnské vysílání v českém jazyce ze dne 6. října 1943 dopustilo hrubého překroucení citátu z německého listu „Nationalzeitung“, který vycházel v Essenu.

Nepředstavitelné sumy

Andreas Mölzer

Čísla, se kterými se v současné době žongluje v oblasti finanční krize, jsou nepředstavitelná: více než 700 miliard rozpočetla teprve v těchto dnech rada evropských ministrů financí pro bezpečnost eura. Jistěže se z velké části jedná o přísliby ručení, tedy ne o reálně tekoucí peníze, ale takovéto přísliby jsou věrohodné pouze za předpokladu, že mohou také skutečně téci a dost možná zakrátko také téci budou muset. Podobné sumy jako již během posledních dvou let k zajištění bank po finanční krizi vzešlé z Ameriky. Stovky miliard, které tu – i v tomto případě z větší části jako záruky – byly dány k dispozici. A v příštích několika letech to má být přeci jen ještě více než 100 miliard, které mají být investovány do zkrachovaného Řecka.

Kdo chce válku, má ji mít (?)

Lukáš Beer

Je to na první pohled k podivu, ale v českých pisatelských kruzích se asi sotva setkáme s takovou frekvencí používání vazeb typu „česká bestialita“, „čeští vrazi“, „česká zvůle“ či „český gestapismus“ jako tomu právě bývá ve výtvorech mého oblíbeného autora Václava Vlka st. Jinak tomu není ani v jeho posledním jedovatém hadím povídání na Neviditelném psu. O české bestialitě, o vražedných Češích a o českém „gestapismu“ mluví ve svých bezkonkurenčně agresivních textech ve skutečnosti pouze on sám. Ale lživě tato spojení vkládá do úst „představitelů sudetoněmeckého landsmanšaftu“ nebo politicky korektních českých krasoduchů a novinářů. To je ale už dávno běžným metodickým standardem jeho textů, pěkně zhluboka si zanadávat na Čechy a stavět pod nadávky falšované, pokud možno poloněmecky psané „podpisy“. A spoléhat na to, že si uražená česká duše neposlechne něco o té „české švajneraj“ třeba přímo od zdroje v bavorském rozhlase.

České děti s dárky od Wehrmachtu

Lukáš Beer

Snímek vlevo byl pořízen ve slunečné sobotní dopoledne dne 22. května 1943 před pražskou štábní budovou německé branné moci. Vidíme na nich část z 16 hlavních výherců soutěže, kterou Wehrmacht vypsal pro českou školní mládež. Napravo od nich stojí učitel Karel Hájek, který se předání cen zúčastnil zároveň jako tlumočník a doprovod. Všichni se právě bezprostředně po rozdání cen a poblahopřání chystají na společný oběd.

Abendland. Mezi Atlantikem a Odrou.

Franz Chocholatý Gröger

Pojem „Abendländer“ poprvé použil v roce 1529 Kaspar Hedio (také Caspar Hedio, Kaspar Heyd, Kaspar Böckel), německý historik a reformní theolog, při Marburgském kolokviu, které proběhlo 1. až 4. října 1529. Označuje Západ neboli latinsky Occidens, tedy křesťanský Západ, oblast vyznávající společné hodnoty, řeckou filosofii, římské právo a křesťanství vycházející z judaismu. Západ Svaté říše římské národa německého, jejíž východní hranici tvoří od roku 1348 Odra, východní hranice Moravy a rakouských alpských zemí k Istrii. (1) Není to označení pro Západní Evropu jak ji známé dnes – Francie, bez jižní části středomořské, Benelux, Velká Britanie a Irsko nebo šířeji Německo, Rakousko, Benelux, Velká Britanie a Irsko , Francie, Švýcarsko, Itálie a Iberský poloostrov.

Českoslovenští přestěhovalci v letech 1938-1945 (IV.)

Jaroslav Šíma
1.díl - 2.díl - 3.díl
8. Povolání

Vývoj podle povolání (zhruba rozdělených) zachycují dokumenty č. 21 a 22. ve vývoji podle povolání se předně odráží celková linie vývoje počtu přestěhovalců, která do konce roku 1938 prudce stoupá, pak nastává větší klid a od března se objevuje nové, ovšem již méně prudké stoupání.

Jednotlivá povolání mají však ještě některé, a to i nápadné specifické znaky vývojové. Tak počet dělníků mezi přestěhovalci trvale stoupá, ani doba uklidnění (prosinec až březen) neměla podstatný vliv na vzestup jejich počtu a také příliv ze Slovenska a podkarpatské Rusi (od poloviny března 1939) nijak vzestupnou tendenci nezvýšil.

Vyrovnání se s válečnou minulostí do obnovení platnosti retribučních dekretů

Michal Šimůnek

Problému retribucí a stíhání válečných zločinců u nás se věnuji již několik let a proto vám předkládám svůj přehled těch nejznámějších případů. Budu vděčný za jakékoliv doplňující informace.

8. 5. 1945 - V Lokti byl zatčen bývalý vůdce SdP Konrad Henlein (nar. 6. 5. 1898) a převezen do Plzně, kde 10. 5. spáchal sebevraždu.

9. 5. 1945 - Časně ráno uprchl z Prahy říšský ministr Karl Hermann Frank. Jeho cesta však netrvala dlouho. Za několik hodin byl při průjezdu Rokycan poznán a spolu se svou manželkou Karlou a dětmi Eddou, Wolfdieterem a Hollem zatčen a zanedlouho převezen do věznice v Plzni. Karola Franková byla později předána NKVD a koncem května odvezena do SSSR. Do Německa se vrátila po jedenácti letech vězení a další čtyři roky ji pak trvalo, než našla své tři ztracené děti.

Národněosvobozenecká chvilka poezie

v

Rozloučení

Mathilde Najdek
deutsch: Der Abschied

Bylo to ve dnech roku 1945, když se lidé v Praze probouzeli z pasivity a zvykali si na roli vítězů.
.
Prostředníci mezi vítězi a poraženými ve druhé světové válce už projednávali dokumenty k bezpodmínečné kapitulaci Německa. V té době táhl generál Schörner se silnými jednotkami přes české území, protože se chtěl vzdát Američanům, kteří už se svými oddíly dorazili do Čech a připravovali se k vjezdu do Prahy.

Der Abschied

Mathilde Najdek
česky: Rozloučení

Es war in den Tagen des Jahres 1945, als man in Prag aus der Passivität in die Siegerrolle schlüpfte.
.
Von den Vermittlern zwischen Siegern und Verlierern des zweiten Weltkrieges wurden bereits die Dokumente zur bedingungslosen Kapitulation Deutschlands ausgehandelt. Zur gleichen Zeit zog General Schörner mit starken Truppeneinheiten über das Gebiet Böhmens, weil sie sich den Amerikanern ergeben wollten, die sich mit ihren Truppen bereits in Böhmen befanden und auch bereit waren, nach Prag vorzustoßen.

Doznávám a znovu tvrdím!

Emanuel Moravec (3. 5. 1945)
Předcházející články: Tlak války - Jejich šálení a naše skutečnost - Syn proti otci - Bolavé místo - Není diváků! - Žizň a mír v naší zemi - Trojí ofensiva stepi - Mezi Evropou a Pacifikem - Opět válečné Vánoce - Bláhové touhy a konce - Bezmocné rozpaky - Procitnutí - Jedna ku čtyřem - "NEP" a "NIP" - Nápor nevěřících - Dnes jako tehdy - Není Canossy! - Pro silný český národ ... - O pořádek v národě - Zrazeni a zaprodáni - Smysl dnešního boje - K velikému týdnu - Projev ministra Moravce v rozhlase - Politický smysl krajního odporu - Kdo k nám nese válku / Klid politickou silou - Do nové budoucnosti?
O svátku práce a socialismu prožíváme dnes významné chvíle. Mírové ovzduší se k nám přiblížilo skoro na dosah ruky. Jde o to, jak vplujeme do nastávajícího míru. Do války jsme vešli opatrně a přečkali ji dosavad šťastně. Pro českou politiku nastala opět chvíle velikého úsilí.

Postavení českého vlastence je dnes zdánlivě těžké. Zákonnou vládu se zákonným státním presidentem má v Praze ve svém středu. Z Košic se ozývá skupina české emigrace, která se dostala zcela do vleku bolševismu. Košický zájem Sovětského svazu stojí nad zájmy českého národa. Tito lidé štvou k naprosto zbytečnému povstání, jen aby se dostalo podzemí k moci. Ke všemu tomu ještě se v Londýně tyto dny utvořil národní výbor v čele s generálem Prchalou, který odmítá loutkovou vládu košickou a obviňuje ji z bolševického zaprodanectví.

Německá bezcitnost

Lukáš Beer
Pověstný „nacistický kyj“ na Neviditelném psu nedávno vytasil Václav Křepelka, aby naprosto vytrženě z nějakých souvislostí ventiloval své nacionální averze. Zneužívání obětí nikdy nepopíraných zločinů spáchaných ve jménu německého nacionálního socialismu k prosazování nacionálních, nebo výstižněji řečeno, čechoslovakistických vášní (neboť ty se zdaleka nemusí vždy krýt se zdravým českým patriotismem), není ničím novým a receptura k tomu je stále ta stejná.

Do nové budoucnosti?

Emanuel Moravec (1. 5. 1945)
Předcházející články: Tlak války - Jejich šálení a naše skutečnost - Syn proti otci - Bolavé místo - Není diváků! - Žizň a mír v naší zemi - Trojí ofensiva stepi - Mezi Evropou a Pacifikem - Opět válečné Vánoce - Bláhové touhy a konce - Bezmocné rozpaky - Procitnutí - Jedna ku čtyřem - "NEP" a "NIP" - Nápor nevěřících - Dnes jako tehdy - Není Canossy! - Pro silný český národ ... - O pořádek v národě - Zrazeni a zaprodáni - Smysl dnešního boje - K velikému týdnu - Projev ministra Moravce v rozhlase - Politický smysl krajního odporu - Kdo k nám nese válku / Klid politickou silou
Suchou vědu střídá v pravé hodině zelený strom poznání. Situace se nyní mění každou hodinu, ale vždy stejným směrem se kupí události, jež za sebou následují. Až toto číslo se ocitne v rukou čtenářových, snad se setká s výčitkou, proč jsem psal o tom, co předběhly zatím události.