 |
| Foto: archiv L. Beera |
Protože v českém prostředí je třeba často přistupovat k leckterým "neotřesitelným" faktům právě s ohledem na zásady uvedené ve slavném citátu, začal jsem stejně jako Lukáš Beer (šéfredaktor NS) pátrat po zdroji toho, kdy a kde Joseph Goebbels uvedený výrok pronesl či napsal. Zatímco pan Beer pátral v německojazyčném internetu, pustil jsem se do hledání v anglickém internetovém prostředí. První heslo znělo "Goebbels truth and lie". Získal jsem odkaz na Wikipedii a téma Big Lie, Velká lež. Tam se uvádí, že o Velké lži psal Adolf Hitler v jeho vlastní knize Mein Kampf. V souvislosti s údajně lživým pomlouváním generála Ludendorffa v židovském tisku. V uvedeném tisku měl být veterán první světové války Erich Ludendorff podle Hitlera lživě označován za hlavního viníka proběhlé války, za hlavního viníka německé porážky, za hlavního viníka smrti statisíců německých vojáků a za hlavního viníka zničení Německé říše. Hitler píše, že "židovský tisk" prý k pošpinění vybraných obětí užívá Velké lži (Große Lüge), která při neustálém opakování ulpí na cílené oběti, i přes veškerou snahu uvádět věci na pravou míru. Protože lidé prý tuto velkou lež (údajně narozdíl od drobných lží) nakonec alespoň zčásti uznají za pravdivou. (Zdroj: Adolf Hitler, Mein Kampf, svazek I, k. X.)
Big Lie na Wikipedii následně nabízí výrok J. Goebbelse, který Hitlerovu teorii o opakování Velké lži použil pro vlastní definování anglické druhoválečné propagandy: "Angličané zastávají princip, že když už se má lhát, je třeba lhát pořádně a držet se toho." (Zdroj: Aus Churchills Lügenfabrik / Z Churchillovy Továrny na lži, 12.leden 1941, Die Zeit ohne Beispiel.)
Tím kupodivu výroky J. Goebbelse o lži v tomto Wiki článku končí. Přitom Google na mnou hledaný výraz "Goebbels truth and lie" ukazoval přes tři miliony výsledků. Že by něco tak závažného uniklo anglické Wikipedii, nejobsáhlejší Wikipedii na světě?
Podařilo se mi však mezi výsledky najít neozdrojovaný citát (opakovaný v dlouhé řadě webů), který všichni v mírné obměně známe a který je zde připisován J.Goebbelsovi. Citát je ale delší a končí výrokem, že "pravda je největší nepřítel státu". Nechce se mi věřit, že by zdatný propagandista J. Goebbels něco takového veřejně pronesl. Zadávám tedy do vyhledavače "Joseph Goebbels" a směřuji přímo na článek o něm, opět na anglickou verzi Wikipedie. V rozsáhlém výkladu však o stokrát opakované lži a o pravdě jako největším nepříteli státu nic nenacházím. Zvláštní. Takový výmluvný a téměř nejznámější protinacistický argument by si drtivá většina Wikipedistů jistě nenechala pro sebe.
Zadávám tedy "Joseph Goebbels quotes" a následuji odkaz na anglické Wikicitáty. Tam v nepřeberném množství citátů náhle nalézám jeden, výrazně graficky odlišený, červeně podbarvený. Citát označený za podvrh. Pozorně se na něj zadívám a pomalu mi svítá. Byl to náš citát o opakované lži! Důvod tohoto označení vysvětlují Wikicitáty logicky: K uvedenému citátu neexistuje žádný zdroj. Wikicitáty odkazují na Big Lie a uvádí, že se pravděpodobně jedná o chybnou interpretaci Hitlerova výroku v knize Mein Kampf. Na tomto místě je dobré poznamenat, že přepnete-li na české Wikicitáty, tak ty si s výše uvedenou skutečností hlavu nelámou. Oproti desítkám výroků uvedených v anglické mutaci najdeme v tématu Citáty Josepha Goebbelse pouze jeden jediný: Stokrát opakovaná lež se stává pravdou... Spěte dál.
Pokud zadáme do vyhledavače heslo "Truth is the greatest enemy of the state", které je v anglickém světě nedílnou součástí podvrženého citátu o opakující se lži, vyjíždí nám už naštěstí jako první výsledky hledání slovní spojení typu "falešné nacistické citáty", "podvodné nacistické citáty" atd.
Je zarážející a zároveň zahanbující vidět a slyšet v českých odborných publikacích a v českých médiích, jak snadno podlehli odpovědní pracovníci historických ústavů lživé propagandě. I když to jsou paradoxně oni sami, kdo s kantorskou přísností upozorňuje na snadnou zmanipulovatelnost mas a kdo nabádá k důsledné obezřetnosti a ostražitosti. Je jen ve hvězdách, kolik opakujících se lží je dnes v této zemi vydáváno za pravdu. Rovněž zarážející je fakt, že zatímco za hranicemi České republiky se obrazně řečeno daří alespoň v některých směrech jakémusi osvícenství, na naší akademické půdě to stále vypadá jako v dobách nejtemnějšího středověku. Či ještě lépe - jakoby internet a možnost svobodně vycestovat pro naše vědecké badatele a publicisty neexistovaly a oni zamrzli tělem i myšlením v minulém režimu, v drátem obehnaném Československu. V zajetí dogmat a zákazů svobodně zkoumat dějiny.
***
Poznámka Lukáše Beera: To se samozřejmě týká i podvrhu Hermanna Rauschninga, o kterém se v Německu ví více než čtvrt století!
