Německá rasová nauka (3.)

Předchozí texty: Úvod - Alpínská rasa
Baltická rasa
František Pilous

Tuto rasu pojmenoval švédský antropolog Rolf Nordenstreng podle oblasti jejího výskytu jako baltickou, což je však lehce zavádějící, neboť oblast Baltu není jádrem výskytu tohoto rasového typu, dá se říci, že v těchto oblastech je dominantní spíše rasa nordická. Jak bude vyloženo v části zabývající se tělesnými vlastnostmi baltické rasy, je tato dosti podobná rase alpínské, což vedlo některé antropology, kupříkladu mnichovského profesora Theodora Mollisona, k tomu, že baltickou a alpínskou rasu nerozlišovali a obě označovali shodně termínem Ostrasse (východní rasa). Většina rasových teoretiků však přes množství shodných prvků mezi těmito dvěma rasami rozlišovala.

Jádrem výskytu baltické rasy je východní Evropa, především Rusko, Bělorusko a střední Polsko. Tato oblast se prostírá od Visly a Dněpru k Volze a Dvině. Z těchto oblastí se šíří na Sibiř a do jižního Ruska, místy překračuje Karpaty a proniká přes Balkán až do Řecka. Na severu se vyskytuje v oblasti Baltského moře a ve Finsku, ve střední Evropě hlavně ve východním Německu (dnes území Polska, po etnické čistce 1945 rasové složení neodpovídá - pozn. redakce NS) jižním Polsku, Čechách, Moravě, Slovensku, Rakousku a Maďarsku. V menší míře se poté vyskytuje ve Skandinávii a v Holandsku. Původ výskytu této rasy v Holandsku přitom není zcela jasný. Na východě se baltická rasa mísí s mongolskými plemeny, přičemž dosahuje až k řece Ob.

V německých oblastech je, kromě Čech a Moravy, o kterých již byla zmínka, nejsilněji baltická rasa zastoupena v severovýchodním Německu, zejména ve východním Prusku. Přesto se nedá hovořit o tom, že by se jednalo o naprostou převahu baltické rasy v těchto oblastech. Vyskytuje se však ve značném počtu ve všech východních německy mluvících krajích, zejména v Sasku a Dolním Rakousku. Naopak západně od linie Kiel – Innsbruck je k vidění jen málo.

Fyzická charakteristika baltického typu v hrubých rysech odpovídá tomu, co bylo řečeno o alpínské rase. Vzrůst je nízký, stejný nebo o něco málo vyšší než u rasy alpínské (cca 164 cm). Člověk baltického typu má široká ramena, silnou kostru, je mohutný. Krk je krátký a široký, ruce a prsty jsou rovněž krátké. Konstituční typ je digestivní.

Hlava je robustní a široká, obličej se jeví jako masivní, což je umocněno charakteristikou dolní čelisti, která je masivní, široká a krátká. Lebeční index je podobný jako u rasy alpínské, možná o něco nižší (bývá udáván v rozmezí 80,9 až 83,2 bodů) – lebka je tedy sice o něco delší než u alpínské rasy, ale přesto stále brachykefalní. Toto je dáno především tím, že baltická lebka má sice stejnou šířku, jako hlava alpínská, ale zadní část je více klenutá směrem ven. Obličej v podstatě také odpovídá alpínskému typu, ale je popisován jako více hranatý a delší, což je dáno především výškou dolní čelisti. Nos je masitý, krátký, zploštělý a konkávní, špička často bývá zahnutá směrem nahoru. Nozdry jsou široké a poměrně dost vzdálené. Ústa jsou velká a širší.

Oči jsou malé, stejně jako u alpínské rasy, ale na rozdíl od ní jsou světlé, tedy modré, šedé nebo šedomodré, dělají dojem vodnatosti. Prostor mezi víčky je úzký, někdy se objevuje i polo-mongoloidní tvar, oči jsou posazeny poměrně daleko od sebe. Na pozorovatele dělá baltické oko dojem, že v něm chybí jiskra, zároveň vykazuje určitou dávku tvrdosti.

Stejně jako oči jsou i vlasy světlé. Často se říká, že mají popelavou barvu. Ve skutečnosti je jejich barva blond nebo tmavě blond. V mládí je barva vlasů jedinců baltické a nordické rasy v podstatě totožná. Lze říci, že se barva vlasů baltické a nordické rasy liší v tom, že nordická rasa disponuje spíše zlatavě-blond barvou, zatímco u baltické rasy se vyskytuje zmíněný popelavý odstín vlasů. Rovněž zastoupení jedinců se zrzavými vlasy se v oblastech obývaných baltickou rasou jeví jako mizivé, na rozdíl od oblastí s nordickou většinou. Vlasy a vousy jsou ve své struktuře tuhé a tvrdé.

Kůže je světlá, ale nedá se říci, že by byla narůžovělá. Má spíše šedý podtón. Nezřídka se zdá, že má olivově šedé zabarvení. Ve starším věku má silnou tendenci k tvorbě vrásek.

V psychickém pohledu se baltická rasa od alpínské liší. Člověk baltického typu má nevyrovnanou povahu, jeho nálady jsou kolísavé. Chvílemi je hluboce rozesmutněný, chvílemi fanaticky nadšený nebo vesele naladěný. Baltický člověk je náladový, zasněný, nápomocný, nespokojený, laskavý a projevuje kladný vztah k hudbě. Jeho pocity jsou protkány určitou mystikou a poetikou, ale může sklouzávat k hrubosti a fanatismu. Mezi jeho kladné stránky patří přívětivost, fatalismus a zručnost. Jeho záporné stránky jsou lstivost, brutalita a nespolehlivost. Ohledně jeho brutality bývá zmiňováno, že v německých oblastech s vysokým zastoupením baltické krve, jako je východní Prusko a Slezsko, se vyskytuje vyšší zločinnost, zejména ublížení na zdraví a krádeže.

Cizinci se často může zdát, že je člověk baltické rasy nedůvěřivý, rezervovaný, tichý a spokojený s málem, přitom připravený strávit dlouhé týdny tvrdou prací. Při bližším pohledu se ukáže, že je jeho osobnost mnohem složitější. Když někoho lépe pozná a přijme do své společnosti, mění se jeho uzavřenost v živý tok řeči a myšlenek. Prvotní obraz spokojeného člověka se začne měnit a jeho nespokojenost začne vyplouvat na povrch. Projeví se tu i jeho bohatá představivost a nápaditost, která může vést až ke ztrátě schopnosti vnímat realitu.

Stejně jako alpínské rase, ani rase baltické nebývají přisuzovány přílišné historické tvůrčí síly. Baltický člověk je spokojený, když ho někdo vede. Když je s ním dobře zacházeno, je milý, mírný, spokojený a věrný. Navíc má silný pocit vlastenectví. Ke svému okolí je přívětivý, pohostinný a vstřícný. Jeho pozitivní vztah k okolí se neprojevuje slovy, nýbrž činy.

Nestabilita jeho nálady se projevuje v tom, že z klidu může plynule přecházet do zuřivosti a agresivity, aby za chvíli opět projevoval náklonnost ke svému okolí, pokání a výčitky. Ze sklíčenosti přechází do dobré nálady, z hluboké lhostejnosti k fanatismu. Ačkoliv je schopen týdny tvrdě dřít, nezřídka dokáže velmi rychle rozházet všechno, co získal. V jeho duši je hluboce zakořeněn nihilismus a tendence svěřit všechno do Božích rukou.

Jeho mysl není stavěna na rychlá rozhodnutí, ale jo rozvláčná a rozvážná. Projevuje se jako vynikající pozorovatel okolí a lidských charakterů. Spisovatelé baltické rasy jsou velmi dobří při popisu lidské povahy. Baltický člověk má bohatý gestikulační dar, stejně tak i hudební vlohy.

V souvislosti s baltickou rasou je potřeba zmínit i jednu zajímavou věc. V případě některých historických osobností docházelo ke sporu, zda je zařadit pod baltickou rasu nebo pod fálskou podskupinu nordické rasy. Jak je uvedeno výše, jednou z německých oblastí, kde byla baltická rasa silně zastoupena, je Prusko, odkud pocházeli mnozí významní němečtí státníci a vojevůdci, v tomto případě je třeba zmínit především Bismarcka a Hindenburga. Hans Günther tak ve svém díle Kleine Rassenkunde des deutschen Volkes uvádí Hindenburga jako osobu převážně fálského rasového typu, přičemž velkoryse přehlíží jeho brachykefalní lebku (1). Naopak americký rasový teoretik Carleton Coon ve své standardní práci The Races of Europe jmenuje Hindenburga jako typický příklad baltické rasy ke které, jak uvádí, patřili mnozí junkeři.

Baltická nebo převážně baltická rasa.

Žena z Kurské kosy.

Žena z okolí Hamburku se znaky baltické rasy (barva vlasů: tmavě zrzavá).

Vlevo: stejná žena z okolí Hamburku.
Vpravo: muž z jižního Ruska, znaky baltické rasy.

Muž z Lotyšska, znaky baltické rasy.



Vlevo: Flandry; první polovina 15. století, převážně baltické znaky. Vpravo: Nizozemsko. Bernard van Orley. Baltický s nordickým vlivem (spodní čelist, nos).



Švédsko. Převážně baltické rysy.

Vlevo: Lüneburská pláň. Vpravo: Sedmihradsko. Balticko-fálský typ.

Vlevo: Berlín. G. Stresemann (1878-1929), říšský ministr, převážně baltická rasa, lehký alpínský a nordický vliv. Vpravo: Tapiau (Východní Prusko). Lovis Corinth (1858-1925), malíř, balticko-nordický.

Vlevo: Šlesvicko. Von Seeckt (1866-1936), generálplukovník. Nordicko-baltický typ. Vpravo: Drážďany. Von Leyser (nar. 1793), malíř. Balticko-nordický typ.

Vlevo: Morava. Marie von Ebner-Eschenbach (1830-1916), rozená hraběnka Dubská. Vpravo: Neuruppin. R.F.Schinkel (1781-1841), stavitel. Baltická rasa s nordickým vlivem.

Vlevo: Češka. Vlasy popelavě blond, oči šedé. Baltická rasa. Vpravo: muž ze Slezska, převážně baltická rasa.

Muž z Finska, převážně baltická rasa.

Žena ze Švédska, baltická rasa.

Vlevo: Rusko. Gorkij (1869-1936). Baltická rasa s nepatrným dinárským vlivem. Vpravo: Rusko. Dostojevskij (1821-1881). Baltická rasa a nordický vliv?

Lotyšsko. Lebeční index: 84,04; obličejový index: 74,83.

Vlevo: Rusko. Gróf Kamarowsky. Baltická rasa a nordický vliv. Vpravo: Velkokníže Konstantin (1773-1831). Převážně baltický s možným alpínským vlivem.

Vlevo: Car Pavel I. (1746-1801). Syn Sergeje Saltykova a Kateřiny II., baltická rasa a lehký nordický vliv. Vpravo: Rusko, gróf Rasumowsky (1728-1803), kancléř. Balticko-nordický typ.

Martin Bormann.

Alfred Rosenberg. Baltický Němec narozený v Talinu. Balticko-nordický typ.

Baltický vliv lze pozorovat i u Felixe Steinera.

Poznámka:

(1) Znakem nordické rasy (i její fálské varianty) je přitom lebka dolichokefální

POKRAČOVÁNÍ ZDE.