Jak vysoké jsou vlastně dotace projektu ICEJ ze strany státu a EU?

O projektu kontroverzní české pobočky sionistické organizace ICEJ („Mezinárodní křesťanské velvyslanectví Jeruzalém“) zahájeném v létě 2009 v partnerství s Židovským muzeem v Praze a s Terezínskou iniciativou, nazvaném Centra vzdělávání a dialogu, bylo na Našem směru již informováno. Cílem projektu, spolufinancovaného z českého státního rozpočtu a Evropským sociálním fondem, má být podle organizátorů „zvýšit u mladé české populace povědomí o závažnosti rasových předsudků a mechanismech jejich vzniku“. (Zda ICEJ podobným způsobem vzdělává také izraelskou mládež, která je konfrontována s rasistickou praxí v její vlasti – teprve nedávno byl izraelský stát nakonec nucen přiznat, že místní lékaři po léta aplikovali ženám z Etiopie potajmu antikoncepční injekce – je více než nepravděpodobné.) Manažerem jmenovaného projektu není nikdo jiný, než sám předseda ICEJ ČR, Mojmír Kallus.

V uplynulých 3 letech bylo takto uskutečněno 1 594 přednášek a besed a 178 workshopů, při nichž „bylo podpořeno“ 59.811 žáků základních a středních škol. Partner projektu, Židovské muzeum v Praze, uskutečnil ve svém Oddělení pro vzdělávání a kulturu celkem čtyři semináře pro pedagogické pracovníky, jichž se zúčastnilo celkem 51 učitelů. Další učitelé byli podpořeni přímo formou individuálního vzdělávání a poradenství. Celkem bylo zapojeno šedesát jedna učitelů. Po navázání pracovních kontaktů s odbory školství krajských úřadů a dalšími aktéry v krajích byly iniciovány diskusní „kulaté stoly“. Účastníky těchto setkání byli zástupci škol, krajských a městských úřadů, Policie ČR, židovských obcí, univerzit, Židovského muzea v Praze, Muzea romské kultury v Brně atd. Kulaté stoly se konaly v Jihomoravském, Jihočeském, Moravskoslezském a Zlínském kraji a celostátní kulatý stůl byl v závěru projektu uspořádán na Krajském úřadu Středočeského kraje. Dále s tím souvisí dále zhotovení a příprava objemného „výukového materiálu“. Ve spolupráci s Mezinárodní školou pro výuku holocaustu při Jad Va-šem byly pro české školy připraveny vybrané vzdělávací a metodické materiály zaměřené na výuku o holocaustu. Sada těchto materiálů je doplněna metodickými pokyny „Proč učit o holocaustu“, "Co učit o holocaustu“ a „Jak učit o holocaustu“, které vypracovala mezivládní organizace ITF. Pro účely projektu bylo natočeno celkem čtyřicet krátkých dokumentárních filmů s pamětníky, probíhala školení lektorů ICEJ, kteří pak prováděli přednášky na školách. Je také zajímavé vědět, že za pomoci grantů Evropské komise již od roku 2008 zajišťuje česká pobočka ICEJ účast žáků na každoroční pietní akci v Osvětimi.

I pro tento rok chystá ICEJ celou řadu projektů – besed, workshopů, kulatých stolů, seminářů apod., přičemž účast na těchto akcích je zásadně zdarma.

Vzniká zde celá řada otázek: především – jak vysoké jsou příspěvky pramenící z českého státního rozpočtu a z fondů Evropské unie na tento projekt, v jehož čele stojí organizace zastávající velice kontroverzní pozice, které jsou však běžné veřejnosti skrývány? Neměli by rodiče žáků postižených škol objektivně informováni o celém pozadí cílů, které se za projektem ve skutečnosti skrývají a které korespondují s cílem působení organizace ICEJ? Je přípustné, aby takováto organizace, otevřeně proklamující vyvolenost Židů mezi ostatními národy světa a zároveň otevřeně proklamující cíl podřízení veškerého postoje, i zahraničněpolitického, vůči politickým potřebám státu Izrael, směla za finanční podpory ze státního rozpočtu vyvíjet své aktivity na půdě českých škol? Může být úkol „výuky holocaustu“ a ovlivňování žactva svěřen do rukou organizace, zastávající ve skutečnosti pozice podobající se nacionalismu a rasismu? (-lb-)