Atentátem neměl být odstraněn pouze Edvard Beneš, ale i další příslušníci nově dosazené československé vlády
 |
"Domnívali jsme se, že vina bude dávána Slovákům a že z toho důvodu
bude zabráněno zrození Československé republiky jako jednolitého státu",
uvádí "zanícený nacista" Jan Svoboda před kamerou. Foto: screenshot ČT24 |
Česká televize přinesla před několika dny ve svém pořadu
Archiv ČT 24 nenápadný krátký archivní příspěvek z roku 1945, zachycující výslech bývalého funkcionáře Kuratoria pro výchovu mládeže
Jana Svobody, jenž byl počátkem roku 1945 pověřen úkolem spáchat atentát na
Edvarda Beneše a popřípadě i na další příslušníky vlády obnovené československé republiky.
Náš směr před časem jako jediné periodikum uveřejnil exkluzivní informaci o tom, kdo byl tento muž, a přinesli jsme si exkluzivní fotografický materiál. Svobodův záměr usmrtit „prezidenta osvoboditele“ se však nezdařil, československé orgány jej zatkly a uvěznily. Jan Svoboda zemřel prakticky před nedávnem – 6. prosince 2011 – ve věku nedožitých 91 let a ani jeho blízcí neměli mnohdy tušení, jakou minulost tento muž měl. Lidé v jeho okolí, kteří věděli, že byl po válce vězněn, se domnívali, že to bylo pro protikomunistický odboj. Vězněn byl Svoboda od roku 1947 v Mírově a ve Valdicích a propuštěn byl až v roce 1963. O Svobodově životě (25. ledna by se letos dožil 95 let) během války, těsně po válce a od druhé poloviny 60. let až do své smrti jsme psali v článku
Atentátník Jan Svoboda před nedávnem zemřel a detailní údaje o chystaném atentátu byly zveřejněny v příspěvku
Muž, který málem zabil Edvarda Beneše.
 |
V roce 1942 přinesl ilustrovaný časopis Pestrý týden reportáž
o Kuratoriu pro
výchovu mládeže, kde se objevil i tento portrét
Jana Svobody (vlevo, foto: archiv
L. Beera). Na pravém snímku
je Jan Svoboda v roce 2000 při
přebírání ocenění "Blanický rytíř" |
Ve zmíněném aktuálním pořadu České televize (
od minuty 2:53) můžete vidět krátký filmový zinscenovaný záznam policejního výslechu pětadvacetiletého Jana Svobody, kterého komentátor dobového pořadu označil za „zaníceného nacistu“, na Zemském odboru bezpečnosti. V příspěvku, nazvaném tehdy příznačně „Výslech velezrádce“, slyšíme promlouvat Svobodu při výslechu a odpovídat jej na dotazy:
Jak došlo k tomu, že jste byl pověřen spácháním atentátu na prezidenta republiky?
Počátkem dubna 1945 konstatoval dr. Krannich z Kuratoria, že válka skončí v neprospěch Německa a že je nutno zamezit příchodu dr. Beneše na území Čech a Moravy. Tázal se mě, jestli bych byl ochoten z toho důvodu spáchat atentát na dr. Beneše na Slovensku.
A co jste odpověděl?
Že ano.
Měl jste spáchat atentát pouze na dr. Beneše?
Ne. V případě, že to bude možno, měl jsem spáchat atentát i na některé členy vlády.
 |
Za myšlenkou fyzické likvidace Edvarda Beneše stál na počátku roku
1945
německý poradce v Kuratoriu pro výchovu mládeže v Čechách a na
Moravě,
SS-Untersturmführer Krannich (na levé fotografii společně s generálním
referentem Kuratoria Františkem Teunerem, který je blíže k
objektivu).
Atentát mělo provést 6 mladých mužů, mezi nimi v první
řadě funkcionář Kuratoria, teprve 24-letý Jan Svoboda
(portrét vpravo).
Foto: Archiv Lukáše Beera |
Aha. A proč to mělo být právě na Slovensku?
Poněvadž se Němci domnívali, že vina bude dávána Slovákům a že z toho důvodu bude zabráněno zrození Československé republiky jako jednolitého státu.
Jel jste na Slovensko sám?
Ne. S tímto úkolem odjela na Slovensko šestičlenná skupina, kterou jsem já vedl.
Proč jste atentát neprovedli?
Když jsme přišli do Žiliny, dozvěděli jsme se, že dr. Beneš mezitím dospěl na moravskou půdu do Vsetína.
(-lb-, -fp-)
