čtvrtek 16. dubna 2015

„Dějiny píší vítězové – my se tady neučíme žádnou objektivní historii“

Videodotazník pro Jana Hlocha o tom, jaká je v České republice svoboda slova
Novináře Jana Hlocha jsem poznal díky tomu, že se objevil na akci, kde jsem natáčel, a byl čas si před prací promluvit. Zjistil jsem, že je to muž se zajímavými názory a postoji, a rozhodl jsem se ho pozvat do Debatního klubu. Čas běžel a až před nedávnem se nám podařilo domluvit jeho vystoupení v Dotazníku na téma Svoboda slova, což je oblast ke které lidé z médií vzhlíží s nadějí a zároveň nepřekonatelnou skepsí. Během příprav natáčení Dotazníku jsem byl Janem Hlochem podrobněji seznámen s jeho osudem bývalého sportovního redaktora České televize a dospěl k překvapivému poznání, že právě tento člověk na vlastní kůži zažil reálnost proklamace systému hájícího právo na svobodu slova a absolvování trestu za realizaci tohoto práva. (-av-)

INDEX:

00:13 Jak jste se dostal k tématu svobody slova?

03:04 Máte představu, co vše smíte svobodně vyjádřit ve veřejném prostoru v porovnání se soukromím? Jakým tématům se musíte vyhýbat a proč?

07:06 Jaká je v České republice svoboda slova a jaká by měla být - proč?

12:45 Vztahuje se podle Vás svoboda slova například na téma vzniku a použití zákonů, podle kterých byli po 2. světové válce souzení poražení představitelé fašistického Německa a jeho spojenci? Dá se podle Vás o tomto tématu svobodně vyjadřovat?

21:19 Jaká je podle Vás představa české společnosti o svobodě slova? Myslíte si, že občané znají deklaraci lidských práv?

22:02 Všeobecné deklarace lidských práv

25:38 Proč nemáme v Česku v oblibě svobodu slova?

30:56 Kde podle Vás končí státní zájem a začíná svoboda slova - projevu?

34:02 Jaký je podle Vás rozdíl mezi myšlením a projevem řekněme verbálním nebo písemným?

34:29: Nečeká nás v budoucnosti směřování spíše ke kontrole myšlení například pomocí nějakého přístroje, který je již jistě velmi dobře popsaný v scifi literatuře?

38:30 Mnoho lidí, hlavně na internetu, pochopilo termín svobody slova jako nástroj k vyjadřování se bez jakékoli odpovědnosti, čemuž velmi napomáhá i možná anonymita. Projevy lidské hlouposti, sprostoty či nějaké formy extremismu nebo xenofobie se dnes již ani nedají spočítat. Mají i tyto formy vyjadřování právo na existenci v rámci svobody slova a projevu?