Za zradu a vyjednávání s Rudou armádou byli 7. dubna 1945 pověšeni v severní části Vídně v ústí ulic Brněnská a Pražská tři povstalci: Biedermann, Huth a Raschke. |
Přímo se vnucuje porovnat postoje domácího obyvatelstva v závěrečných bojích mezi ozbrojenými německými jednotkami a Rudou armádou v Praze a ve Vídni. Skupina „rakouských odbojářů“ okolo majora Wehrmachtu Carla Szokolla chtěla předejít „zbytečnému prolévání krve“ a ničení města a pod krycím názvem „Operace Radetzky“ vypracovala plán předání města Sovětům. Szokoll vyslal 2. dubna 1945 šikovatele Ferdinanda Käse a svobodníka Johanna Reifa na jich od Vídně jako delegaci za Rudou armádou, jejíž představitelé s nimi domluvili dohodu: Američané a Britové přestanou s bombardováním a nebude přerušeno zásobování vodou a zato vídeňští povstalci budou vojáky Rudá armády podporovat světelnou signalizací. Povstalečtí vyslanci Rusům tvrdili, že se k nim přidá 1200 vojáků Wehrmachtu a 20.000 Vídeňanů. Povstalci měli obsadit v hlavním městě všechny mosty přes Dunaj a jeho přítoky, střežit je, zničit štáby německých vojsk, instituce NSDAP a policie ve městě, obsadit klíčové komunikace, sdělovací prostředky, hospodářské a obranné objekty.
Ale tento plán byl vlastními spolupracovníky vyzrazen. Tři vedoucí členové vojenského odboje (Karl Biedermann, Alfred Huth a Rudolf Raschke) byli pak 7. dubna popraveni pověšením na pouliční svítilny v severní části města v ústí ulic Pražská a Brněnská.
Zápisky Josepha Goebbelse z let 1932-33 vydalo nakladatelství guidemedia etc |
Joseph Goebbels pod vlivem zpráv z Vídně do svého deníku 9. dubna 1945 poznamenal: „Vídeňská předměstí z velké části odevzdávají zbraně ve prospěch Rudé armády. (...) To máme z takzvaného vídeňského humoru, který byl u nás v tisku a v rozhlase tak velmi proti mé vůli vždy hýčkán a veleben. Vůdce Vídeňany přeci odhadl správně. Představují nechutnou sebranku ze směsi mezi Poláky, Čechy, Židy a Němci. (...) Měli jsme je lépe držet pod kontrolou.“ Ve stejné době se ve městě nezdržoval už ani říšský místodržící Baldur von Schirach a Wehrmacht a SS měly pod kontrolou už jen několik málo městských okrsků.
Vojáci Rudé armády ale na druhé straně páchali mnohé zločiny na civilním obyvatelstvu – docházelo k rabování, vraždění a znásilňování. Boj o město pak skončil 13. dubna 1945. „Vídeň, stejně jako jiná města, se také stala dějištěm pouličních bojů; avšak jednání obyvatelstva a rovněž jednotlivých německých útvarů bojujících o město svědčilo spíše o snaze rychle ukončit boje a neklást dále odpor“, napsal po válce bývalý německý generál pěchoty Kurt von Tippelskirch. (-lb-)