Německý spisovatel Günter Grass krátce před smrtí varoval Evropany: Nenechte se vést zájmy USA a mějte pochopení pro Putina, řítíme se do Třetí světové války

Günter Grass v roce 2006. 
Foto: Wikipedia / Blaues Sofa

Jeden z nejslavnějších poválečných německých spisovatelů (mnozí jej označují za vůbec nejvýznamnějšího) Günter Grass, nositel Nobelovy ceny za literaturu, zemřel ve věku 87 let – informovala o tom všechna významná evropská média. Ve svých románech zpracovával Grass události Druhé světové války. Krátce před svou smrtí vyjádřil spisovatel své obavy, že se blížíme další válce: „Směřujeme ke třetí velké válce“, řekl Grass v rozhovoru pro španělský list El Pais, který byl podle údajů redakce tohoto deníku veden již 21. března a byl dnes poprvé zveřejněn. „Všude je válka. Vystavujeme se nebezpečí, že uděláme ty stejné chyby jako dříve. Aniž bychom si toho všimli, jako kdybychom byli náměsíční, můžeme vstoupit do nové světové války“, varoval.

Grass v interview kriticky analyzoval současnou situaci: „Dnes máme na jedné straně Ukrajinu, jejíž situace se nezlepšuje. V Izraeli a Palestině se to zhoršuje. V Iráku nám Američané zanechali po sobě spoušť. Jsou tu zvěrstva Islámského státu a je zde problém v Sýrii, který téměř zmizel ze sdělovacích prostředků, ačkoliv se tam lidé nadále navzájem zabíjejí.“ Evropany vyzval Grass k tomu, aby měli pochopení pro ruského prezidenta Vladimíra Putina a nenechali se tak velmi vést zájmy Spojených států. Po rozpadu Sovětského svazu nebyly podle něj podniknuty „žádné vážné pokusy“ založit novou bezpečnostní alianci se zapojením Ruska, což bylo obrovskou chybou. „Ukrajině se slibuje vstup do EU a poté do NATO. Pak je už jen logické, že země jako Rusko reaguje nervózně.“ Vedle mnoha politických konfliktů se Grass v rozhovoru pro španělský deník zabýval i „sociální bídou všude na světě“ stejně jako problémy přelidnění a klimatických proměn.

V dubnu 2012 publikoval Günter Grass politickou báseň „Was gesagt werden muß“ (Co musí být řečeno), ostře se distancující od německého prodeje ponorek Izraeli – ponorek, na nichž jsou umístěny izraelské jaderné zbraně. Izrael v ní popsal jako atomovou mocnost, která ohrožuje světový mír a varoval, že Německo by se jako jeho spojenec mohlo znovu dopustit strašných zločinů. Grass v básni jasně dal najevo svůj názor, že mírovou stabilitu světa ohrožuje izraelský jaderný reaktor, a nikoliv íránský jaderný program. Zároveň se vyslovil pro ukončení prodeje německých ponorek do Izraele. Tato spisovatelova angažovaná báseň se dočkala ostré kritiky v Německu, Izraeli a v židovských komunitách po celém světě. Izraelská ambasáda v Berlíně báseň označila za „tradiční předvelikonoční protižidovské obviňování“ a tehdejší izraelský ministr vnitra Eli Jišaj označil Grasse v Izraeli za personu non grata. (-lb-, zdroj: Die Presse)