V novinách MF Dnes vyšel před 4 roky článek Jana Zieglera "Historie pražského povstání", který byl poté přetištěn v říjnovém vydání internetového časopisu CS-Magazin. Přinášíme jej v nezměněné podobě a v plném rozsahu.
.
Povstání proti nacistické okupační moci v Praze na samém sklonku druhé světové války provází mnoho mýtů, které se pokusil objasnit historik Stanislav Kokoška z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd. A nutno říct, že jeho snažení vyznělo úspěšně. Kokoškova publikace je prvním solidním historickým dílem, které vojenské akce povstalců v Českých zemích přibližuje s nadhledem a bez ideologické zaujatosti, jež byla typická pro marxistické publikace o této události.
.
Zcela zásadní otázkou pro historika je, zda povstání z vojenského hlediska přispělo k porážce hitlerovského Německa. Tady autor správně vyhodnotil nastalou situaci a dospěl k jedinému závěru, že vojenský význam povstání nebyl rozhodující pro porážku německých armád skupiny Střed, které velel maršál Ferdinand Schörner.
.
Povstalci se svou chabou výzbrojí neměli žádnou šanci vzdorovat daleko silnějšímu protivníkovi. Německé velení také nemělo zájem v Praze bojovat a prohlásilo ji za lazaretní město. Počítali totiž s tím, že přes Prahu, která byla důležitou dopravní křižovatkou, rychle ustoupí k americké armádě v západních Čechách. Jenomže ozbrojené povstání tento plán Němcům překazilo.
.
Je dobře, že se čtenář v knize dozví řadu zajímavostí z bojů v pražských ulicích a také spravedlivé hodnocení stále choulostivé záležitosti - podílů ruských jednotek generála Vlasova při vojenském zásahu na pomoc povstalcům. Vlasovci tehdy na mnoha místech odrazili útoky německých jednotek a v kritických chvílích povstání podrželi. Mimo jiné vyhnali z ruzyňského letiště proudové německé stíhačky Me-262, které odtud napadaly povstalce. Autor také úspěšně vyřešil další velký problém, o který se vedou letité spory, a tím je možné osvobození Prahy americkou armádou, která již ráno 6. května 1945 obsadila Plzeň.
.
Historik Kokoška jasně potvrdil, že Američané mohli přijít Praze na pomoc a nebyl pro ně problém dorazit do hlavního města 6. května večer nebo další den ráno. Z archivu velitelství skupiny armád Střed je totiž patrné, že Němci již o válku s USA nestáli a byli připraveni je pustit do Prahy a vzdát se. Politické dohody však dostaly přednost před pomocí povstalců, a tak tisíce lidí zahynuly zbytečně.
.
Zájemci o problematiku druhé světové války najdou v knize spoustu překvapivých a zajímavých informací. Je jen škoda, že se Kokoška nevyhnul některým drobným nepřesnostem. Například dvakrát uvedl, že velitelem 2. ukrajinského frontu byl generál Jeremenko, ale ve skutečnosti jím byl maršál Malinovský. To však nic nemění na tom, že autor odvedl velmi dobrou práci.
.
Stanislav Kokoška: Praha v květnu 1945. Historie jednoho povstání, Nakladatelství Lidové noviny Praha 2005, 277 stran, doporučená cena 225 Kč
Převzato z www.cs-magazin.com
