Claus Hörrmann říká, že usnesení ve spolkovém předsednictvu Sudetoněmeckého krajanského sdružení se provedla „částečně spornými a ne vždy demokratickými prostředky“. |
Konkrétně Hörrmann kritizuje mimo jiné: „K usnesení vyloučení Witikobundu ze Sudetoněmeckého dne 2015 nebyla pro nás k dispozici předem žádná formulovaná předloha a nebyli vyslyšeni obviňovaní. Předložené ukázky posledních čísel časopisu Witikobrief jsou bez pochyby zarážející a zanechávají dojem radikálních tendencí. O tom si je také třeba promluvit. Ale také v tomto případě nebyly předloženy žádné jiné důkazy a navíc prokazatelně neexistují žádné aktuální zmínky ohledně Witikobundu jak v celostátních zprávách ochránců ústavy, tak i ve zprávách z jednotlivých spolkových zemí. Stejně tak je ovšem i zarážející, že jsme se neohradili také vůči jiným formám extremismu.“
Co se týče výtky pravicového extremismu vůči Witikobundu, tak tato podle Hörrmanna v žádosti [na vyloučení této organizace ze Sudetoněmeckého dne] stavěla pouze na tom, že v 60. letech existoval na adresu této organizace příslušný dotaz, stejně tak v roce 2001 od [postkomunistické] strany Die Linke a že v roce 2014 vznikl na Sudetoněmeckém dni rozruch okolo německo-tureckého spisovatele Akifa Pirinçciho (autora knihy Německo smyslů zbavené). Při svém vystoupení před více než sto posluchači Pirinçci na pozvání Witikobundu předčítal jednu kapitolu z knihy, ve které se částečně vulgárním jazykem zaměřil na veřejnoprávní televizi blízkou státu a na její zábavný program. Předčítání bylo před veletržní halou v Augsburgu doprovázeno protestním shromážděním politické strany Die Linke a "Fóra za solidární a snášenlivý Augsburg". Pirinçciho kniha je bezpochyby kontroverzní, ovšem také všechna významná německá média (Frankfurter Allgemeine Zeitung, Süddeutsche Zeitung, Der Spiegel) přinesla o ní recenze, což tedy zřejmě ospravedlňuje veřejné předčítání, pokud se člověk nehodlá podřizovat názorovému diktátu politické strany Die Linke. Spolkové předsednictvo SL ohodnotilo vystoupení Pirinçciho v tom smyslu, že poškozuje jméno krajanského sdružení.
Opravdovým pozadím kontroverze je ale nadále v první řadě kontroverzní změna stanov. „Skutečnost, že byla vyškrtnuta formulace ,znovuzískání vlasti‘, jsem přivítal, protože mám za to, že vedla k nesprávnému chápání“, říká Hörrmann. Co se týče otázky restituce, tak „to jsem bohužel v době hlasování nevěděl, že významní znalci mezinárodního práva rozhodně varují před změnou stanov“. Hörrmann říká: „Docela hodně jsem důvěřoval v to, jak to Bernd Posselt ve svém zdůvodnění vždy uváděl, že vkládání do evropské roviny je tou správnou cestou. Mezitím už o tom přesvědčen nejsem, protože zjišťuji, že se na české straně vůbec nic neděje. Domnívám se, že změna stanov pro nás nebyla prospěšná.“ Hörrmann se cítí být „celkem hodně zneužitý“.
Steffen Hörtler [před nedávnem v sudetoněmeckém oficiálním tisku kritizující stránky Náš směr] Hörrmannovi dle jeho údajů údajů sdělil, že je velmi pohoršený z toho, že kontroverze byla zpřístupněna veřejnosti. Hörrmann tuto výtku odmítá: „Svůj dopis jsem ještě předtím, než byl zpřístupněn veřejnosti, přeci nejprve zaslal doporučeně Berndu Posseltovi a oběma ostatním náměstkům, stejně jako spolkovému jednateli. Poté jsem pět dní vyčkával a nepřicházela žádná reakce. Pak jsem to stejné ještě znovu zaslal doporučeným dopisem spolkovému jednateli se žádostí, aby vše předal také všem členům spolkového předsednictva. Jednatel mi pak lapidárně sdělil, že tak neučiní. To prý nemůže sám takto samovolně rozhodovat, protože spolkový jednatel má jednat z příkazu spolkového předsednictva.“ Hörtler se listu Sudetenpost nechtěl k této kritice vyjádřit.
Kontroverze probíhající od konce února každopádně způsobily, že Posselt ještě nemohl na Sudetoněmeckém dni změnu stanov oslavovat jako hotovou věc, protože stále ještě není právoplatná. Předpokladem pro to je totiž zanesení do spolkového rejstříku. To ovšem krátce před Sudetoněmeckým dnem prozatím odmítl učinit rejstříkový soud v Mnichově a poskytl krajanskému sdružení dva týdny času na to, aby se vyjádřilo k námitkám. Stejně tak komplikuje registraci žaloba proti změnám stanov podaná u zemského soudu. Dokud tato záležitost nebude rozhodnuta, nemůže rejstříkový soud také rozhodnout o zanesení změny stanov do spolkového rejstříku, řekl advokát Heinz Veauthier, zastupující Witikobund, listu Sudetenpost.
Tento text byl redakcí listu “Sudetenpost” laskavě poskytnut k překladu do češtiny a ke zveřejnění na stránkách Náš směr. (Kráceno).
Vyšlo dne 5. června 2015.