Rakouští a čeští historikové zahajují práci na dějepisné knize
Koncem srpna se setkalo čtrnáct historiků a historiček z Česka a Rakouska, aby diskutovali o projektu společné dějepisné knihy. Nápad existuje již několik let. Nyní se zdá, že záměr, jenž ovšem není mezi sudetskými Němci zcela bez kontroverzí, nabude konkrétní podoby. Kniha, ve které se společné dějiny ozřejmují ze dvou perspektiv, má vyjít za tři roky.
U "projektu společných česko-rakouských dějin“ jde o to, překonat v bilaterálním dialogu jednostrannou nacionální perspektivu v historiografii. Niklas Perzi, který se na projektu výraznou měrou podílí jako jeden ze dvou koordinátorů projektu, poukázal v rozhovoru pro "Rádio Praha", že nápad pochází z rakousko-českého dialogového fóra. To byla rakousko-česká občanská iniciativa, jež se vytvořila v roce 2002 v rámci diskusí mezi oběma zeměmi. A tam se zrodila myšlenka, že by společná dějepisná kniha mohla nápomoci překonat problémy současnosti. Rakousko-česká komise historiků se této myšlenky poté chopila. Při návštěvě hornorakouského zemského hejtmana Josefa Pühringera v Praze bylo oznámeno, že investoři přislíbili finanční podporu, a proto může být projekt tento rok zahájen.
V roce 2009 byla založena tehdejšími ministry zahraničí takzvaná „Stálá konference česko-rakouských historiků“. Před třemi roky se pak projekt společné dějepisné knihy stal vysloveným cílem konference historiků. Finančními a politickým podporovateli jsou vedle ministerstev zahraničí a vzdělávání z obou zemí také kraje Jižní Čechy, Jižní Morava a Vysočina na české a spolkové země Vídeň, Dolní a Horní Rakousko na rakouské straně. Politickou relevantnost projektu vysvětlil velvyslanec Rakouské republiky v Praze, Ferdinand Trauttmansdorff, v interview s „Rádiem Praha“ takto: „Přecházela tomu myšlenka, že mezi Německem a Českem se v oblasti zpracování dějin stalo mnoho. To bylo možné na základě skutečností, že jsou zde aktivní určité instituce jako například Fond budoucnosti a různé kulturní instituce a že mezi německou a českou stranou bylo ještě potřebnějším, vypořádávat se s novější minulostí, obzvláště otázkou vyhnanců, protože většina vyhnanců je přeci z Německa. V Rakousku nebyl ani politický tlak, ani se nevyskytovaly jiné prostředky, a proto se ve zpracování dějin ve specifickém česko-rakouském kontextu, s výjimkou aktivit v kulturní oblasti, událo zatím velmi málo. Proto také existuje problém, že určité stereotypy, jež se také zčásti tradovaly ve vlastním nazírání na dějiny, ovládají oboustranný obrázek o společných dějinách a tyto mohou být zneužívány – motto Benešovy dekrety.“
Z pohledu historika Perziho nejsou ovšem „neuralgická“ témata středem zájmu: „Vlastně je to obecné dílo. Pokoušíme se zkoumat společné, vlastně evropské a někdy také globální fenomény, jako například urbanizaci, industrializaci a modernizaci v 19. století. Přitom chceme analyzovat, jaký tyto fenomény měly účinek na společnosti obou zemí. To znamená, že dílo není omezené na sporné body minulosti.“
Ke každému tématu mají být dva historikové společně vytvořit text, který bude brát v úvahu jak českou, tak i rakouskou stranu. Je přitom ovšem důležité, že se z toho nemá stát jednoduchá konfrontace různých nacionálních perspektiv. Naopak je záměrem přesahovat jisté, na jednotlivé země se vztahující specifické perspektivy, překonat je a nalézt nový, společný přístup k dějinám.
Bude zapojena veřejnost
Kniha má vznikat v průběhu příštích třech let, první předběžné zveřejnění je plánováno již na konec roku 2015. V tomto období má být manuskript předložen veřejnosti, aby se tak získaly názory různých společenských skupin a veřejnosti by mohla být poskytnuta možnost, se zde uplatnit. Zde budou tedy žádáni i sudetští Němci a jejich zástupci, aby čelili zkreslování dějin, kterého se lze obávat.
Na konci tříleté doby trvání projektu má pak jednak vyjít dobře srozumitelná kniha v rozsahu asi 500 stran, jež se nebude obracet pouze na historiky, nýbrž na další zainteresované osoby. Má k tomu být také doplněn doprovodný pedagogický materiál; aby se umožnilo používání knihy ve školním vyučování. Na druhé straně má být vydána menší brožura, ve které budou shrnuta nejdůležitější témata a jež má oslovit široké publikum.
Tento text byl redakcí měsíčníku “Sudetenpost” laskavě poskytnut k překladu do češtiny a zveřejnění na stránkách Náš směr. Vyšlo dne 2. října 2014.