 |
| Německý dům (Deutsches Haus) se v letech 1891-1945 nacházel na pros- tranství, které dnes nese název Moravské náměstí. |
Několik dní před zveřejněním rozhovoru, který byl redakcí Našeho směru veden s rodákem z Brna, panem Hugo Fritschem, zařazujeme pro zajímavost a učinění si přehledu kompletní náčrt o vývoji počtu německých obyvatel v moravské metropoli v letech 1930-1946. (-lb-)
Podle sčítání obyvatel žilo v Brně k 1. prosinci 1930 celkem 52.165 Němců (20,3% všech obyvatel Brna), což je v absolutních číslech nejvíce Němců ve vnitrostátním území, tj. na území nezařazeném do pohraničního pásma dle vládního nařízení č. 155/1936 Sb. Mimo Němce žilo v Brně 200.213 Čechů, 3295 Židů a 149 Poláků. (1)Mezi roky 1931-1945 nebylo obyvatelstvo na tomto území sčítáno, sčítání bylo provedeno 17. května 1939 na území připojené k Německé Říši po 1. 10. 1938. V roce 1944 zde žilo kolem 60.000 Němců. Podle odhadu žilo v březnu 1945 v Brně asi 30.000 Němců a z toho bylo 20.000 nebo 25.000 především přestárlých mužů, dále ženy a děti. Snížení obyvatel německé národnosti bylo způsobeno ztrátami po náletech 25. 8., 11. 10., 20. 11., 19. 12. 1944 a v dubnu 1945, při kterých bylo zničeno celkem 1278 domů a dalších 12.439 bylo poškozeno. Při náletech bylo zabito nejméně 1200 obyvatel. Dále bylo oto snížení způsobeno padlými ve válce a také provedenými přesuny Němců mimo oblast bojů. Jedním z takových byl odsun Němců z Brna v noci ze 7. na 8. dubna směrem na Svitavy a odtud pak přes Českomoravskou vrchovinu směrem na Příbram. Odtud poté následovala cesta přes Plzeň do Prahy, kde tyto lidi zastihlo povstání a následovně zařazení do táborů. Brněnští městští úředníci a jejich rodiny byli evakuováni 15. - 18. dubna městskými autobusy do Jihlavy a pak přes jižní Čechy do Rosenburgu v Böhmerwaldu. Po obsazení oblasti Američany museli odejít do Rakouska. (2) Dne 25. 4. 1945 vstoupila sovětská vojska do Brna a 26. 4. bylo město obsazeno. Dne 12. 5. 1945 pronáší president dr. Edvard Beneš svůj proslavený projev o „vylikvidování Němců“ z balkonu radnice před davem shromážděným na Dominikánském náměstí. (3) Velitelství Národní bezpečnostní stráže Brno (NBS) pro Moravu vydalo 20. 5. 1945 směrnici pro zajišťování osob německé národnosti, vyjmuty byly osoby invalidní a těžce nemocné, ženy v pokročilém stavu těhotenství, rodičky a šestinedělky, děti mladší šesti let a osoby se smíšených manželství, pokud se „neprovinily proti národní cti“ a osoby, které se mohly „prokázat protinacistickou činností“.
Na zasedání vlády 23. 5. 1945 bylo oznámeno, že v Brně je uvězněno 1600 osob, z toho 1500 Němců. Počet vězněných v Kounicových kolejích se pak pohyboval mezi 2000 – 3000 Němců z Brna. Z osob uvězněných před 31. 5. se pak do konce září podařilo vyšetřit 2324 osob. Zemřelo nebo bylo zde zabito do zrušení nejméně 300 osob. Pod velitelství Kounicových kolejí a zdejší ŘNB spadalo dohromady 4202 osob (z toho 997 žen a 446 dětí).
K 23. 5. 1945 bylo v 11 soustřeďovacích zařízeních zadržováno 1200 Němců. Zemský národní výbor v Brně vydal 29. 5. 1945 výnos, který nařizoval koncentraci práceschopných německých mužů od čtrnácti do šedesáti let, nacházejících se ve městě, do barákového tábora v Maloměřicích. Výnos Rady ZNV 78/1945 nařizuje „vyvedení“ určené části Němců z města.
Současně se připravovalo hromadné vysídlení Němců z města směrem k rakouským hranicím, ke kterému došlo ve dnech 30.-31. května. Podle dobových zpráv bylo z Brna vysídleno 17.014 a z Líšně navíc 2000 až 2500 Němců. Z cesty a míst, kde se pochod zastavil, bylo více lidí vráceno. V maloměřickém táboře zůstalo údajně 853 a v domovech 1226 Němců, kteří byli z odsunu vyjmuti. Jiný pramen uvádí následující údaje: směrem na Modřice a Rajhrad bylo odsunuto pěšky 19.161 a vozidly 575 osob. Do pracovních táborů prý bylo dodáno 1105 a propuštěno 1416 lidí. Z improvizovaného tábora v Pohořelicích byl sice větší počet osob po prověření vrácen do Brna, ale na místě jich zůstalo ještě asi 4000-5000. Zbytek účastníků "brněnského pochodu" byl přes československo-rakouskou hranici propuštěn až po zákroku Sovětů. V pohořelickém táboře vznikla dočasná správa, 6. června byl zřízen "odlehčovací tábor" v Muš1ově u Mikulova. Část brněnských Němců byla rozptýlena v obcích severně a jižně od řeky Dyje. V Pohořelicích se v době od 6. 6. do 12. 7. 1945 registrovalo 459 úmrtí, z toho 366 v důsledku epidemie úplavice.
Celková rekapitulace ztrát na životech německého obyvatelstva vypuzeného z Brna vypadá následovně: na čs. území 629 případů (459 v Pohořelicích a 170 již po zakončení akce na jiných místech) a na rakouském území 1062 úmrtí (jen poblíž celnice u Drasenhofenu ve dnech 4.6.-9.8. 1945 zemřelo a bylo do společného hrobu uloženo asi šedesát mrtvých), tedy celkem 1691. Staří a nemocní lidé byli v srpnu přemístěni do "odlehčovací stanice" v Hrušovanech nad Jevišovkou a chorobince sv. Hedviky ve Fryšavě v okrese Znojmo. Invalidní, práce neschopné a nemocné Němce, kteří zůstali v Brně nebo sem byli vráceni, resp. uvolněni ze zdejších táborů, předávaly úřady do zvláštních oddělení nemocnic u sv. Alžběty a sv. Anny. Část sirotků a opuštěných dětí převzal charitativní útulek na Vídeňské ulici.
Dne 21. 6. 1945 vydalo Velitelství NBS pro Moravu Prozatímní všeobecnou směrnici o koncentračních, kárných a pracovních táborech a vyšetřovacích komisí v zemi Moravskoslezské.
Symbol němectví - Německý dům, na nynějším Moravském náměstí, poškozený zčásti leteckým bombardováním Brna a silně poničen boji, byl 19. srpna 1945 odstřelen. Jeho zbytky museli exemplárně rozebrat sami němečtí obyvatelé Brna před svým konečným vysídlením z města. (4)
Od poloviny srpna do počátku září 1945 bylo v PT Brno Maloměřice 2237 osob a v PaIT Brno Malá Klajdovka 1503 osob. Koncem října až počátkem listopadu 1945 bylo v IT Maloměřice 2334 osob, z toho 2305 Němců a v IT Malá Klajdovka 1582 osob, z toho 1574 Němců. V únoru až březnu 1946 eviduje ústředí pracovních středisek v Brně 9 objektů v městě, nemocniční odd. v Bohunicích a Brně-Černovicích a tzv. nouzové ubytování Němců v Hodoníně u Kunštátu s asi 4500 soustřednými Němců. (5)
Od 1. 4. 1946, kdy vyjel z brněnského nádraží první transport do Münchenu – Allach, byly vypraveny další transporty do Münchenu – Allach (celkem 2), Bayreuthu (1), Augsburgu (1), Dachau (1) Regensburgu (1) v Bavorsku, dále do Aalenu (2), Göppingenu (1) v Severním Württembergu, do Gerlachsheimu (1) v Severním Badensku. Poslední dvanáctý transport pak vyjel 27. 11. 1946 s 1241 Němci do Karlsruhe.
Celkem bylo odsunuto 13.790 Němců. Počet Němců, kteří nebyli odsunuti a směli zůstat v Brně nebo se zde po válce usadili z okolních obcí, není snadné určit. Jednalo se především o osoby ze smíšených manželství, specialisty, antifašisty a staré nebo nemocné, kteří nebyli schopni transportu. (6) Dobové prameny uvádějí, že k 1. listopadu 1946 žilo v Brně 2 971 Němců, z nichž zhruba ještě 1 500 podléhalo dodatečnému odsunu do Německa. Z úředního dokumentu z 15. února 1949 se dozvídáme o počtu 1 462 Němců na území města Brna. (7)
Pardubice 26.1.2011
Franz Chocholatý Gröger
Poznámky:
(1) Sčítání v Republice československé ze dne 1. prosince 1930 Praha, Státní úřad statistický 1934-1938
Sčítání bytů ve větších městech Republiky československé ze dne 1. prosince 1930 Praha, SÚS 1935, 294 s., Čs. statistika, sv. 107 (řada XIII, sešit 2).
Statistický lexikon obcí v Republice československé Díl I-IV. Na základě sčítání lidu z 1. prosince 1930. Praha, Orbis 1934-1937, díl II. Země Moravsko-slezská, 1935, 212 s
(2) Nr. 29: Evakuierung von Brünner Deutschen im April 1945; Internierung in Přibam durch tschechische Aufständische, die Verhältnisse im Internierungslager; Abtransport im Fußmarsch nach Prag, Zustände und Ereignisse im Sammellager Stadion Strahov; Zwangsarbeit in der Landwirtschaft bis zur Ausweisung im April 1946 http://www.z-g-v.de/doku/archiv/cssr2/kapitel-2-1-3-1-6.htm
(3) Projevy při uvítání presidenta dr. Edvarda Beneše v Brně, Zemský národní výbor , Brno , bibliofilský tisk 1945
(4) Německý dům –Deutsches Haus. Myšlenka na vybudování kulturního centra brněnských Němců se začala rodit na podzim roku 1869 jako přirozená reakce na stavbu Besedního domu se měl stát sídlem českých spolků a tím i centrem českého kulturního života v Brně. Teprve na třetí pokus se podařila realizace Německého domu. Bylo použito návrhu berlínských architektů Hermanna Endeho (1829-1907) a Wilhelma Böckmanna (1832-1902). Jejich pojetí neslo rysy německé renesance, pro kterou jsou typické neomítané cihlové zdi stavby s kamenným a štukovým dekorem a návrhu brněnského německého architekta prof. Germano Wanderley (1845-1904), autora projektu na výstavbu dnešního Mahenova divadla. Pro Německý dům ve svém návrhu spojil prvky neorenesance s neobarokem., Předpokládalo se, že hned příštího jara, tedy v roce 1888, se začne s realizací. Kvůli problémům se základy se protáhla příprava výkopů, takže se začínalo až v srpnu 1888. Německý dům byl slavnostně otevřen ve dnech 17.-19. května 1891. Německý dům se stal v bojích o Brno v závěru dubna 1945 skutečnou baštou německých vojáků. Dům poškozený již zčásti leteckým bombardováním Brna v závěru války byl silně poničen boji a v srpnu 1945 odstřelen. Jeho zbytky museli exemplárně rozebrat sami němečtí obyvatelé Brna před svým konečným vysídlením z města.
Fotografie z odstřelu viz v Encyklopedii dějin města Brna - Profil události http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_udalosti&load=1375
(5) Tomáš Staněk, Tábory v českých zemích 1945-1948, Slezský ústav Slezského zemského musea v Opavě, nakladatelství Tilia 1996, ISBN 80-902075-3-7, str. 55, 99, 109 a další
(6) Alfred Bohmann, Das Sudetendeuschetum in Zahen, Sudetendeuscher Rat, München 1959 , s.255-272
(7) Seznam obcí v zemi české podle stavu z prosince 1945. Praha 1946 Seznam obcí v zemi moravskoslezské podle stavu z prosince 1945. Počet Čechů /Němců zjištěný na zemské a okresní úrovní podle počtu potravinových lístků vydaných pro 7. přídělové období (12.11-9. 12. 1945)
Seznam obcí v republice Československé podle stavu z konce roku. 1946. Díl II. Seznam obcí v zemi Moravskoslezské podle stavu z konce roku 1946 – K počtu Čechů /Němců zjištěný na zemské a okresní úrovní podle počtu potravinových lístků vydaných pro 20. přídělové období (11.11-8.12.1946)
Sčítání domů a bytů v zemi České a Moravsko-slezské ke dni 31. ledna 1946 Statistické informace, řada Populační statistika, 1946, č. 3 a 5; 1947, č. 3, 4, 5 a 7
Soupisy obyvatelstva v Československu v letech 1946-1947 Praha, SÚS 1951. 38, 561 s
Soupisy obyvatelstva ke dni 22. května 1947. I-VI. Praha, Zprávy Státního úřadu statistického Republiky československé, 29, 1948, č. 31-36, 43-44, 49-53, 103-105
Literatura:
Tomáš Dvořák, Brno a německé obyvatelstvo v květnu roku 1945. Pokos o anatomii historické (ne)paměti, in. Německy mluvící obyvatelstvo v Československu po roce 1945, Moravská matice, Brno 2010 ISBN 978-80-86488-70-7, s.89-113
Tomáš Staněk. Poválečné „excesy“ v českých zemích v roce 1945 a jejich vyšetření. V. Vybrané případy excesů z léta 1945 Morava a Slezsko V.1. Brno a Brněnsko s. 235 -245, Sešity ÚSD AV ČR 41/2005, ÚSD Praha 2005, ISBN 80-7285-062-8
Vysídlení Němců a proměny českého pohraničí 1945-1951, Adrian von Arburg, Tomáš Staněk (ed.) Díl I. , Historické předpoklady s. 28-217, vydal Zdeněk Susa ve Středoklukách 2010 ISBN 978-80-86057-66-8
