Německé životní proudy ve vzestupu češství (4., závěr)

Předcházející díly: 1. část - 2. část - 3. část
Karl Valentin Müller

Naše podklady umožňují také u tohoto procesu dobré nahlédnutí. Bylo by sice náročné značit si a započítávat si mrtvé ze hřbitovů podle stavu a postavení, nás ale musí u pracovní ekonomiky, která je k dispozici, přivést k cíli hrubější metody výhodou jednoduchosti jejich používání. My si tedy vybereme podle objektivních znaků z celkového počtu sečtených osob ty, u kterých se lze dle jejich hrobky domnívat, že měly v průměru vyšší sociální úroveň. To se samozřejmě musí rozhodnout od hřbitova ke hřbitovu podle místních obyčejů. Částečně leží honorační rodiny podél zdi a okolo kostela anebo tvoří okraj hřbitovních čtyřúhelníků. Někdy tyto rozdíly chybějí, pak nám dále obyčejně pomůže rozdělení podle maleb na kameni nebo jednoduchých železných křížů. V každém případě se tímto způsobem často projevuje sociální rozdíl v rámci „hřbitovního obyvatelstva“ přístupný hromadně statistickému zpracování. Výsledky jsou téměř jednoznačné a opravdu obdivuhodné, co se týče jasnosti výchylky.

Už při reflexi pražských hřbitovů jako celků je to nápadné: pražské hřbitovy totiž ukazují rozdílně silné obsazení německými příjmeními:

Praha-Vyšehrad, Praha-Bubeneč (částečné vyčíslení), Praha-Vršovice, Praha-Kobylisy, Praha-Braník

Vždy podle zámožnosti tamních městských čtvrtí klesá také podíl německých příjmení.

Ještě jednoznačnější je to u dělení hrobů jednoho a toho stejného hřbitova do kategorií zámožnosti. Pokus o individuální určení stupňů zámožnosti nositelů, přičemž může být brán ohled například na postavení zemřelých, by sice umožňoval přijít na drobnější rozdíly, a tím by byl nadřazen zmíněným hrubějším „objektivním“ metodám. Použil jsem „subjektivní“ určení u hřbitova v Táboře, ovšem jako doplněk bezpečných objektivních znaků (hroby u zdi). Výsledek je následující: skupina „vznešených“ hrobů vykazuje 36,7%, skupina nízko postavených 16,7%, průměr obnáší 23,8% německých příjmení.

Námitka proti tomuto pracovnímu postupu je nasnadě: dá se těžce přezkoušet, zda se při odstupňování vědomě nebo nevědomě vyskytovalo určité odchýlení ve prospěch očekávání nebo – téměř pravděpodobněji – neobyčejně velký strach rozhodnout se ve sporných případech ve smyslu očekávání, aby hlavně výsledek nebyl ovlivněn ve smyslu očekávání. Z tohoto důvodu byla ve všech ostatních případech dána přednost objektivní metodě. Vždy podle náhodné síly rozlišitelnosti stupňů zámožnosti v rámci objektivních znaků jsou výsledky více méně jasné, ale všechny poukazují právě stejným směrem odchylek stupňů zámožnosti od průměru ve smyslu teoretických očekávání. K již dříve uvedeným případům mohou být doplněna z nejnovějších vyčíslení následující:

Procentuální zastoupení na stupních zámožnosti I a II.

Obzvlášť zajímavě se utváří výsledek na oněch hřbitovech, na kterých se dokonce daly od sebe jasně odlišit tři stupně zmožnosti (hroby uzdi, u ostatních se odlišovaly kamenné a železné náhrobky). Výsledky jsou následující:

V Příbranech se u hrobů u zdi ukázalo 32%, u okrajových hrobů 29%, u ostatních, pokud to byly kamenné hroby, 26,6%, u jednoduchých železných křížů jen 18,9% německých jmen. Na hřbitově v Sedlčanech nacházíme mezi hroby u zdi z kamene 20%, mezi hroby u zdi ze železa 15%, mezi ostatními hroby z kamene taktéž 15%, mezi ostatními ze železa jen 10% německých příjmení.

Jak jsem ukázal v jednom průzkumu, vykonaném na žijícím přítomném obyvatelstvu několika větších českých měst, dá se také na těchto podkladech doložit, ovšem ještě mnohem jednoznačněji, rozdíl četnosti německých příjmení v sociálních výkonnostních skupinách. (18) Následovně procentuální podíly německých jmen u:

1. vysokoškoláků …………………………….Rokycany 43,2%, Čáslav 39%
2. střední stav………………………………...Rokycany 34,4%, Čáslav 31%
3. vyučení dělníci a nižší úředníci…….........Rokycany 28,7%, Čáslav 18%
4. nevyučení dělníci………………………….Rokycany 22,2%, Čáslav 9%

Podle toho všeho mohou sotva jen existovat pochyby o tom, že obyvatelstvo Čech a Moravy, které se dnes hlásí k češství, vskutku nejenže v sobě přijalo v mladším a nejmladším období všeobecně celkem mnoho německé krve – ale také jí ovšem zato ve stejném měřítku odevzdalo sousedním německým kmenům, nýbrž také že se tento nový německý přísun krve ve zvláštním měřítku prokázal jako výkonnostní dědičný materiál a krevně vybudoval horní vrstvy českého národa. Tím byl ale biologicky rozhodujícím způsobem připraven a společně dodatečně podmíněn slavný český vzestup v 19. století. Bez oněch německých životních proudů by byl český národ stěží schopen dosáhnout své působivékulturní výše v 19. století.

KONEC

Poznámky:


18) na uvedeném místě 1942. Strana 493