Usnesení valného shromáždění Witikobundu

Vzhledem k tomu, jak sudetoněmeckou organizaci Witikobund charakterizuje Útvar pro odhalování organizovaného zločinu anebo česká Wikipedia, považuje redakce za přínosné zveřejnit oficiální stanovisko Witikobundu ze svého letošního výročního setkání, které proběhlo ve dnech 11.-12. října 2014 v Oberteisbachu u Dingolfingu. Zatímco český čtenář si může běžně učinit obrázek o slovníku a aktivitách Českého svazu bojovníků za svobodu, jehož představitelé jsou repektováni českými politiky, nebo kruhů stojících za internetovým periodikem České národní listy, nemá vždy – pokud neovládá německý jazyk – možnost učinit si nezávislý úsudek o tom, jak pro srovnání česko-německé vztahy reflektují určitá sudetoněmecká periodika. Právě z tohoto důvodu už delší dobu nabízíme čtenářům české překlady článků ze Sudetenpost a před nedávnem jsme začali přebírat i zajímavé texty Witikobriefu, který je, jak již název napovídá, zpravodajským periodikem Witikobundu. Podotýkáme, že tak činíme s výslovným souhlasem redakcí uvedených periodik a že obě periodika se naopak inspirují i našimi texty – v Sudetenpost vyšlo několik zkrácených překladů z knihy Lukáše Beera Hitlerovi Češi a ve Witikobriefu byli čtenáři informováni o podvodu českého státního historika Jana B. Uhlíře, který vzbudil pozornost i v zahraničí, či o plánovaném atentátu na Edvarda Beneše a člověku, který jej měl provést a teprve nedávno zemřel, Janu Svobodovi. (Náš směr exklusivně informoval.) (-lb-)

Z podrobné zprávy, kterou zveřejnily noviny Sudetenpost, vybíráme:

Shromáždění diskutovalo a rozhodovalo o třech bodech. Jednak bylo vysloveno doporučení, aby uloupené nemovitosti v České republice byly nabídnuty azylantům. Tím by se prý mohlo upozornit na skutečné vlastnické poměry. Druhý bod se zabýval dvojsmyslností ve vyhnanecké politice (viz citát dole). Jako třetí bod se vyzvalo k bojkotu peněžních darů pro Heiligenhof do té doby, co Witikobund bude vyloučen z používání prostranství [ačkoliv nebyly Witikobundu sděleny oficiální důvody, bylo ze strany Sudetoněmeckého krajanského sdružení zamítnuto poskytnout organizaci k jednání prostory – pozn. redakce NS]. Doslovné znění všech usnesení bylo zveřejněno na internetu.

Referáty

Jako každý rok následovaly po oficiálním výročním shromáždění referáty. Dr. Paul Latussek hovořil o situaci vyhnanců. Přitom se soustředil na skutečnost, že Německo navzdory Smlouvě o konečném uspořádání ve vztahu k Německu stále ještě není suverénním státem [tuto pozici mimochodem zastává, ač velmi opatrně, i několik známých německých politiků z celého politického spektra – pozn. red. NS] a zřejmě podléhá výhradám Spojenců také v otázce vyhnanců. Karl-Peter Schlor znázornil, že existují značné pochyby o tom, zda Spolková republika Německo je vůbec státem. Bettina Binsteinerová měla formou i obsahem vynikající přednášku o soukromém upomínkovém místě německých obětí v Guthmannshausenu u Výmaru a Friedebert Volk poskytl prezentaci v Powerpointu o začátku Druhé světové války. Podle něj je zapotřebí se tomuto tématu věnovat, protože vyhnání je stále označováno za „následek“ Druhé světové války.

Stanovisko z roku 2014

Witikobund lituje skutečnosti, že vlády a politické strany Spolkové republiky Německo již už nejsou seriózními partnery vyhnanců. Probouzely naděje, aniž by se staraly o jejich naplnění. Dokonce ani v restituční problematice nevyužily příležitosti ohledně upřímného úsilí Srbska, aby pobídly Prahu ke stejným krokům.

Sudetští Němci musí naopak neustále poslouchat, že vztahy s Českou republikou „nebyly ještě nikdy tak dobré jako nyní“. Věty jako tato jsou součástí neustále přetrvávající duchovní lokální války, jenž má sudetské Němce učinit neschopné vnímat své spravedlivé záležitosti. Vyhnanci ovšem velmi dobře vidí, že podkladem pro údajně dobré vztahy mezi Prahou a Berlínem je politický podvod na nich, porušující právo. Obě strany, Praha i Berlín, jsou si zajedno v tom, že by za tuto cenu měli platit účet sudetští Němci. Tak si Praha může ponechat svou kořist a Berlín se může vyhnout nepříjemným reparačním požadavkům.

Witikobund proto znovu vyzývá všechny politické a společenské síly Německa, aby braly restituční požadavky vyhnanců vážně. Ti nepožadují nic nespravedlivého, protože stejně jako doposud platí: Ukradený majetek se nemůže stát právoplatným vlastnictvím. To věděl také spolkový kancléř Helmut Kohl, když v roce 1997 po podepsání Česko-německé deklarace konstatoval: „Otázka vlastnictví je otevřená.“

Bezpodmínečné dodržení práva, obzvláště mezinárodního kogentního práva, by mohlo odstranit jeden z největších zdrojů narušujících soužití evropských národů.

Usnesení valného shromáždění Witikobundu z 11. 10. 2014 v Oberteisbachu

Tento text byl redakcí měsíčníku “Sudetenpost” laskavě poskytnut k překladu do češtiny a zveřejnění na stránkách Náš směr. 
Vyšlo dne 6. listopadu 2014.