Román spisovatelky Kateřiny Tučkové (34) se dočkal divadelní podoby. Foto: screenshot Youtube – kanál Větrné mlýny. |
Dne 26. dubna 1945 jsou všichni brněnští Němci posláni na třicet kilometrů dlouhý pochod smrti do Pohořelic. Gerta přežije. Po několika letech se společně se svou malou dcerou vrací do moravské metropole, ale město se jí odcizilo. Jako poloviční Němka se pohybuje na kraji české společnosti, která se odmítavě staví ke všemu německému. Osamělá Gerta Schnirch umírá v náručí své dcery. Příčina jejího duševního utrpení je přenášena na postavu německého otce. Tento rodinný příběh zprostředkovává – ať už chtěně nebo nechtěně – metaforickým způsobem historický obrázek, se kterým se v Česku dá spokojeně žít.
***
Doplněk Lukáše Beera: Příznačné je i koneckonců i to, že samotný příběh se začíná psát až teprve v roce 1939. V předchozím krátkém článku „Sudetenpost“ se navíc ještě nedočteme, že hlavní hrdinka Gerta měla i bratra. Ostatně za vše hovoří toto krátké obrazné vysvětlení rodinných poměrů hlavní hrdinky z Deníku Referendum: „Gerta Schnirch je dcerou silně se angažujícího, pro nacistickou myšlenku nového a lepšího světa zapáleného Němce a Češky, která přesvědčení svého muže nesdílí. Jelikož má ale pan otec násilnické manýry (a to bez legrace) a dokáže vyvinout na svou ženu tlak, vyrůstá Gerta v prostředí, kde se proti nacistické expanzi nikterak rozhodně nevystupuje. Gertin bratr se potatí a jako voják nastoupí na východní frontu. I přes ideologický tlak Gerta žije vzpouru proti otci, má svou vlastní představu o budoucnosti a pro velkoněmeckou ideologii nulové pochopení. ,Do Svazu německých dívek přestala chodit (...). Nedalo se to vydržet. Ten tíživý pocit hrdinství, o který nestála.‘ Doma mluví nazapřenou česky, přestože jí otec i bratr vnucují němčinu.“
Tento text byl redakcí měsíčníku “Sudetenpost” laskavě poskytnut k překladu do češtiny a zveřejnění na stránkách Náš směr.
Vyšlo dne 6. listopadu 2014.