Šéf rakouské Hospodářské komory opravuje Schwarzenbergovo porovnání s rokem 1938 a říká: „Situace připomíná rok 1914“

Leitl v rakouské televizi řekl, že politika německé kancléřky
Merkelové je určována zájmy USA.

Jak známo, přirovnal letos bývalý český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg ruskou „anexi Krymu“ k událostem v roce 1938, jmenovitě k sudetské krizi v tehdejším Československu. Vladimíra Putina tím přirovnal k Adolfu Hitlerovi. Rakouský lidovecký politik a prezident Hospodářské komory Christoph Leitl před několika týdny toto porovnání z úst českého politika „poopravil“, když byl pro své odmítavé postoje vůči protiruským sankcím zpovídán rakouskou veřejnoprávní televizí v jejím hlavním pozdně večerním zpravodajském pořadu. Již bezprostředně po zavedení zostřených sankcí EU Leitl opakovaně kritizoval tato opatření jako kontraproduktivní. Sice označil počínání Ruska v rámci ukrajinského konfliktu za „absolutně nekorektní“. Okamžitě tuto poznámku ale doplnil dotazem, zda by Evropská unie neměla v tom případě také zavést sankce i vůči Číně a USA. A pokud by se uplatňovala přísná měřítka vždy, tak „pak mohu snad ještě obchodovat se Švýcarskem a s několika jinými zeměmi – vůči ostatním bych musel zavést sankce“, prohlásil tehdy Leitl.

V červnu tohoto roku přijel Putin na oficiální návštěvu Rakouska a byl mimo jiné také hostem Hospodářské komory ve Vídni. Dříve než se ruský prezident dostal ke slovu, uvítal jej osobně několika slovy Christoph Leitl – jak ukazuje následující záznam, Vladimíru Putinovi, který ovládá velmi dobře němčinu, se podařilo rozesmát nejen přítomné hosty v sálu, ale i rakouského prezidenta Heinze Fischera (vpravo od ruského politika):

Leitl: Jsem už tak dlouho prezidentem rakouského hospodářství, že Vás už potřetí mohu přivítat – poprvé to bylo v roce 2001, potom v roce 2007 a dnes v roce 2014 potřetí...

Putin: (ukazuje na Leitla) Diktatura! (Smích v sálu.) Ale dobrá diktatura!

Zde je pro zajímavost i znění interview, které tři měsíce po této události poskytl Leitl rakouské veřejnoprávní televizi ORF:

ORF: Pane prezidente Leitle, přijal byste Vladimíra Putina dnes znovu tak přátelsky jako před třemi měsíci?

Leitl: Už tehdy jsem mu také vysvětlil onu závažnost, že hospodářství se zakládá na důvěře. Také poměr zemí k důvěře, a nikoli k nedůvěře. A tento Putinův postup žádným způsobem nevítám a vyjádřil jsem to už tenkrát.

ORF: Ale takový dojem to tehdy vůbec nebudilo. Bývalý český ministr zahraničí Schwarzenberg má pocit, že Putinův postup na Ukrajině připomíná roky 1938 a 1939, zatímco v Hospodářské komoře se Putinovi aplaudovalo ve stoje – nebylo to při zpětném pohledu dost trapné?

Leitl: Ovace ve stoje vznikly tím, že vstali oficiální ruští zástupci v první řadě a aplaudovali a ti zbývající je následovali ze slušnosti. To bych nepřeceňoval, ale pokud Karel Schwarzenberg připomíná rok 1938, tak já připomenu rok 1914. Díváme se sto let nazpět, každý se chytá za hlavu a ptá se: Jak jen mohla mít tato neblahá dynamika vývoje mít takové účinky, proč tu neexistovaly žádné rozumné hlasy, které by říkaly: Hledejme nějaké řešení dříve, než začne velké zabíjení?

ORF: Dobře. Je mnoho lidí, kteří říkají, hledejme nějaké řešení, mezi jiným také Evropská unie. A Vy jste dnes sankce proti Rusku nazval doslova „nesmyslnými“. To znamená, že šéfové vlád EU po celé měsíce vydávají nesmyslná opatření?

Leitl: Byl jsem zrovna ve Švýcarsku a hovořil jsem včera se švýcarským ministrem hospodářství, který se vůči sankcím staví velmi skepticky. A švýcarský spolkový prezident jako předseda Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě otevřeně pochybuje o tom, zda má v této fragilní situaci smysl přicházet ještě s hospodářskými sankcemi. Tedy lepšího potvrzení mých názorů se mi sotva dostane.

ORF: To bylo trochu jinak: Předseda OECD vyjádřil pochyby o tom, zda má nyní smysl sankce ještě přiostřovat, a mínil, že je třeba nyní na Ukrajině vyčkávat, jak se to bude vyvíjet...

Leitl: Také ale řekl, abychom vsadili na diplomatické řešení, a já jsem také toho názoru, že jde o politickou krizi, kterou je třeba řešit politickými prostředky a ne tím, že hospodářství, které přeci lidi spojuje a je jim kuprospěchu, má lidem sloužit a přispívat k míru, bude navzájem proti sobě používáno jako instrument boje.

ORF: Jakýmipak politickými prostředky byste krizi řešil?

Leitl: Tím, že se lidé sejdou.

ORF: Kteří?

Leitl: Zúčastnění. Ti se mají sejít. Putin navrhl sedm bodů, Evropská unie má své představy. Pouze jedno setkání ve Vídni je příliš málo, je potřeba se scházet neustále. Je třeba říci: Co chceme po hospodářské stránce, velké pásmo svobodného obchodu, co chceme v samotné zemi – autonomii pro menšinu, je to evropská hodnota chránit menšiny v autonomii, možná dokonce autarkii. A nakonec bezpečnostně-politické řešení, které nebude znamenat žádné ohrožení Ruska, což znamená tedy vstup do NATO.

ORF: Tedy žádný vstup do NATO?

Leitl: Ano, žádný vstup do NATO.

ORF: Rebelové ale říkají, a to potvrdili i dnes, že chtějí odtržení od východní Ukrajiny.

Leitl: Na začátku rozhovorů každý zastupuje své stanovisko. Na konci vznikají rozumné kompromisy. Mezitím ale musí být rozhovory, a to je nutné. K čemu  dospějeme, když se navzájem budeme ohrožovat, a k čemu, když budeme hledat společné rozhovory?

ORF: Zcela upřímně, to nevím. Existuje už příklad z letošního roku, Krym. Ten nyní patří k Rusku. To neuznává nikdo na světě, s výjimkou několika ruských satelitů. Je to snad příklad toho, že to v rozhovorech s Putinem tak dobře funguje?

Leitl: Rozhovory nemají žádnou alternativu. Co máte za alternativu? Pokud se budeme nadále vystupňovat v sankcích a ve vyhrožování, tak pochybuji o tom, že by to na pana Putina udělalo nějaký dojem. Právě naopak! Bude to rozdmýchávat nacionalismus, bude to zavádět hlouběji do problému a nepovede to ven z problému.

ORF: Angela Merkelová to neví?

Leitl: Angela Merkelová musí dbát na to, aby 28 států, mezi nimiž existují rozdílné názory, táhlo za jeden provaz, a má za sebou také země, které možná vykonávají vliv.

ORF: Tomu moc dobře nerozumím.

Leitl: No, podívejte se na druhou stranu přes oceán, pak Vám to dojde.

ORF: Vy se tedy domníváte, že Angela Merkelová jedná v zájmu USA?

Leitl: Nikoliv, ale nechává si to Spojenými státy odsouhlasit.

ORF: Kvůli válce v Evropě nebo ve společenství nebo...

Leitl: Nikoliv. Ona zajisté věří tomu, že se tím dostaneme ven z problému, ale já o tom masivně pochybuji a mohu pouze opakovat, že Švýcaři, kteří skutečně praktikovali po celá staletí moudrou politiku neutrality, se na světě trochu vyznají. Pokud ti nyní říkají „Prosím teď opatrně, teď se soustředit na diplomacii a jednání“, pak to přijímám s velkou vážností, pak mi nikdo nemůže podsouvat, že to dělám pro hospodářské zájmy. To říkají Švýcaři, kteří mají politickou zkušenost.

(-lb-)