Jakou organizaci reprezentujete a co je důvodem pro Váš pobyt zde?
STADLER: Již za mé politicky aktivní doby jsem zde několikrát prováděl volební pozorování, pro mne to není nic nového. Nové je pro mne pouze to, že poprvé sleduji volby v zemi, která se nachází v občanské válce. To je pro mne novou zkušeností a tato skutečnost má také následky pro volební proceduru, to už musím trochu předeslat, ale celkově jsem při prohlídce první volební místnosti zjistil, že je tu velký nával obyvatelstva. Lidé chtějí odevzdávat hlasy a chtějí být konečně také tázáni, protože doposud se rozhodovalo bez nich. Proto myslím, že je velmi důležitá věc, když obyvatelé mají poprvé možnost volit své reprezentanty a tím je také legitimovat.
Když vycházíme z toho, co tyto volby znamenají pro tuto zem a pro tento lid zde, pak to má relativně velký význam, alespoň to, co tu vnímáme. Otázkou je, vnímá Západ vůbec, co se tu děje?
STADLER: Nikoliv, bohužel tak nečiní, protože se už dopředu řeklo: Je jedno, co tam budou dělat, my to neuznáme. To je zaprvé jednak neférový přístup a také to samozřejmě odkrývá, že ve skutečnosti nemají zájem na mírovém řešení, ale na konfliktu. Západ by nyní udělal dobře, kdyby uznal následující: Pokud se někdo domnívá, že tato území zde lze ještě někdy jednotně sloučit s Kyjevem, v zemi, ve které její vláda vede válku proti části svého vlastního národa, pak je to jednoduše jen absurdní. Kyjevská vláda zde ztratila veškerou akceptovanost. Není možné vést válku proti vlastnímu národu a pak říci, od teď je zase vše při dobrém a teď jsme zase společným státem. To považuji za vyloučené. Proto se Západ musí vůči této skutečnosti postavit v tom smyslu, že tu existují území, která se zkrátka a dobře zřekla kyjevské vlády a nechtějí mít s ní už nic společného. Proto je jako další věc vhodné zmínit, že tím se musí tímto lidem poskytnout možnost, aby mohli zvolil demokratickou reprezentaci. A jako další stupeň říci: Dobře, a s touto demokratickou reprezentací budeme v budoucnu muset nebo chtít vyjednávat. To by také byl rozumný diplomatický přístup, ale ten nemají, protože se dopředu – obzvláště na německé straně – nechávají zatahovat do konfliktu Američanů proti Rusům. Zde vůbec nejde o Ukrajinu, ve skutečnosti jde o konflikt mezi Američany a Rusy a Američané se pokoušejí rozšířit svůj vliv daleko ve východní Evropě, a to dříve nebo později bude čím dál více konfliktnější, i když bych vůbec nechtěl malovat čerta na zeď. Je ostudné, jak moc evropské vlády, ale především německá spolková vláda – o té rakouské už vůbec nemluvím, ta dělá jen to, co se řekne v Německu nebo v Bruselu – jak moc německá spolková vláda v tomto bodu selhává. Chová se jako prodloužená ruka Američanů, chová se jako poslíček – popřípadě u paní Merklové by se muselo říci jako „Schick-girl“ (=poslíček ženského pohlaví, narážka na americké „Girl“ - pozn. red.), která tu jednoduše dělá, co chtějí Američané. Místo toho, aby se vlády pokoušely hledat rozumnou, na vlastní zájmy, na evropskou bezpečnost se orientující pozici férovosti.
Vycházejme nyní z toho, že zde probíhají volby. Jaké důsledky to bude mít, pokud nebudou uznány?
STADLER: To těm lidem tady bude úplně ukradené. A v tom mají pravdu. Protože pokud si někdo myslí, že dětinským postojem se dá něco vyřešit, tak je vedle. Zde se vytvářejí fakta a v politice je nejrozumnější akceptovat fakta jako taková. To nejhloupější, co lze v politice udělat, je fakta ignorovat a domnívat se, že to člověku projde se svým vlastním virtuálním světem. To doposud ještě nikdy nefungovalo a posledních deset let je jen důkazem toho, že ve chvíli, kdy se ignorují fakta a vlastní pozice se prohlásí za měřítko vlastní diplomacie, že to je odsouzeno k neúspěchu.
Jak se tento konflikt bude vyvíjet, když tu bude zvolená vláda, zvolený parlament? To stejné je i ve zbytkové Ukrajině, kde se před několika týdny také volilo.
STADLER: Dříve nebo později se bude muset docílit řešení jednáním.
Vy tomu věříte?
STADLER: Nic jiného tu nezbývá. Alternativou je přeci už jen válka. A kdo pak bude tuto válku financovat? Evropané musejí už nyní financovat všechny dodávky a celou spotřebu zemního plynu na Ukrajině na příští zimu. Paní Merkelová by se měla zeptat svého lidu, německého národa, zda je ochoten financovat i další stupeň eskalace. Jak slouho chtějí ještě němečtí daňoví poplatníci financovat zde na Ukrajině stát, který byl zaviněn na základě konfliktní situace a který musí být udržován při životě obrovskými finančními injekcemi? Každý ví – dokonce i pan Oettinger to prohlásil v interview s jedním německým zpravodajským vysílačem –, že Ukrajina je na mizině. Všechno, co v Bruselu bylo dojednáno ohledně dodávek plynu na tuto zimu, musíme přece zaplatit my. A to dlouhodobě nepůjde, s našimi finančními prostředky bylo už obtížné zachraňovat Řecko a pokud bychom teď měli zachraňovat Ukrajinu, tak se neuvěřitelně přiškrtíme.
Je jasné, že se něco stát musí. Otázka je, jak realistické je, že tomu tak bude. Máte informace z Kyjeva, ze zbytku Ukrajiny, jak se Kyjev staví k těmto volbám a zda bude usilovat o další agresivní vojenské řešení?
STADLER: Myslím, že největším mírotvorcem je zima. To bylo také pozat. Kyjev musel pod tlakem očekávaných nízkých teplot v Bruselu poprvé předložit výsledek vyjednávání s Rusy na stůl, protože ukrajinské obyvatelstvo v Kyjevě a v ostatních městech by vyhnalo pravděpodobně vládu z úřadů se vší parádou, kdyby v zimě neměli žádný plyn do kamen a do sporáků. To znamená jednoduše: návrat na racionální úroveň, nic jiného nezbude, rozloučit se se všemi propagandistickými šílenci, kteří se na kyjevském Majdanu domnívali, že jaksi mohou předělat historii, s tím je konec. Nyní bude následovat vystřízlivění, které se bude dostavovat s každým stupněm přírůstku mrazu, a myslím, že dříve či později bude na stole nějaké vyjednané řešení.
Zpět k volbám. Vy jste předtím zmínil volební místnost, co je zde přímo naproti. Jaký dojem máte z organizace a z provedení?
STADLER: Žasnu nad profesionalitou administrace. To říkám jako „vyučený Rakušan“: Správa funguje pořád. Po každém převratu – policejní správa a administrativní úrovně, to funguje pořád a dál – a to bylo možné vidět i tady. Je tu samozřejmě ovšem jeden nedostatek, že tu nejsou k dispozici žádné voličské seznamy, ale to se v situaci občanské války nedalo jinak očekávat, alespoň já jsem to neočekával. Ale také nepředpokládám, že masa lidí, která tam nechává zapisovat číslem pasu do seznamu, že pak popojede do další volební místnosti a pak do další, aby pak celkem odevzdala tři nebo čtyři hlasy – tomu nevěřím. To, co vyplyne z hlasování masy, bude reflexí veřejného mínění zdejšího obyvatelstva Doněcka a Luhanska.
Co jste mohl pozorovat?
STADLER: Mohl jsem pozorovat velký nával, lidé chtějí hlasovat. Mohou hlasovat svobodně, nikdo na nikoho nevyvíjí nátlak, to jsem tam viděl. Dokonce naopak, obyvatelé spíše pociťují jako nepříjemný ten celkový mediální zájem, který tu byl – alespoň tedy v této jedné volební místnosti. Odevzdávají hlasy, zčásti chodí i do jiných volebních místností, musí tam vyplňovat vlastní formuláře – to jsem si proto také nafotil – protože tím se má přecházet zneužití, pak jdou sem a nechávají se registrovat. Pasem a podpisem se zavazují, že odevzdávají hlas pouze v této volební místnosti, a ti, kteří musejí vyhledat jinou volební místnost, musí vyplnit formulář. Nemůže tam tedy přijít kdokoliv, ale volební místnosti jsou rozděleny podle ulic, a když přijde někdo z jiného okrsku, musí za tím účelem podat vlastní žádost a sdělit, kde je jeho odpovídající volební místnost. Je tedy vidět, že byrokracie funguje nezávisle na tom, jestli panuje válka či ne.
Dá se tedy předpokládat, že tyto volby jsou legitimací, kde lze říci: ok, i když sem tam něco neprobíhá v administraci a organizaci úplně ideálně, lze je akceptovat jako vůli obyvatelstva?
STADLER: Je třeba zdejším lidem prokázat férovost, tím že se řekne: bude to grosso modo, výsledek bude předběžně odrážet vůli demokratické veřejnosti. A to je v demokracii rozhodující – je to, co z toho vyplyne a to, co potom jako politický výsledek bude ležet na stole, reflexí vůle voličů? To je klíčový bod demokracie.
A to zde vidíte?
STADLER: Myslím, že to zde můžeme očekávat.(-lb-)
