 | |
| Padesát kilometrů od Rotavy/Rothau leží Kovářská/Schmiedeberg, kde již roku1888 začíná jistý Anton Kalla (1848-1912) vyrábět rybí konzervy. Bližší informace a zdroj fotografie ZDE. |
Vlastně jsem naň narazil docela náhodou. Téměř osmnáct let jsem jezdil do Rotavy jako pravidelný víkendový chatař do nedalekého Heřmanova (Hermannsgrün) a v letních měsících s rodinou sbíral houby v okolních hustých lesích nebo si „vyhříval kosti“ na nedalekém koupališti v rybníce Tajch u Šindelové (Schindlwald). A do Rotavy – Rothau je to z kopce opravdu co by kamenem dohodil …
Obec Rotava vděčí za svůj vznik úřednímu rozhodnutí v polovině 19. století spojit několik německých historických sídel na jindřichovickém a kraslickém panství. Skládá se z bývalé osady Rhodaw ležící na stejnojmenném potoce (dnes Rotavském), kde byl již v r. 1552 provozován hamr na zpracování železa a spolutvoří ji bývalá ves Winckelaw, založená okolo zemědělského dvorce před r. 1560 a jež se staly zárodky budoucí sídelní jednotky, zvané Rhoda – Rothau. Doplnila ji Rothau (česky Rotava), která taktéž vznikla kolem bývalých dolů a hamrů na železnou rudu zmiňovaných od roku 1543. Od 16. do 20. století tu probíhala poměrně čilá hornická činnost (železnorudné doly, rýžoviště a doly na zlato a wolframovou rudu, lomy na erlán, žulu a čedič), aby se potom oblast stala v 17. století velmi významným střediskem železářství v západní Bohemii. Rothau (Rotava) patřila mezi první, průkopnická místa v Evropě, kde byl uplatněn vynález pocínování plechu.
Území města současné Rotavy bylo do r. 1628 majetkem významné, podnikatelské a německy hovořící panské rodiny, Schlicků (česky Šliků). Schlickové, kromě spravování rozsáhlého Bečovského panství s bohatými slavkovskými cínovými doly, založili světově proslulý St. Joachimsthal. (Jáchymov – ve zdejší královské mincovně nechal Stefan Schlick razit stříbrný tolar vynikající kvality, který dal základ pojmenování americké měně – dolaru.) Po konfliktu na Bílé hoře byl Schlickům majetek Ferdinandem I. konfiskován a přešel po dobu 250 let do rodiny Nosticů. (Odbojný J. H. Schlick skončil na popravišti 21. června 1621 v Praze jako vůbec první z protestantských, tzv. »českých pánů«).
Značný rozvoj měsu přineslo zřízení válcovny na tyčové železo v roce 1861, otevření nové válcovny na plech (1880) a konečně roku 1889 ocelárny s první martinskou pecí. K dalšímu rozvoji výroby, ke kterému se již přímo váže naše otázka, přispěla paradoxně I. světová válka. Rotavské železárny byly totiž v té době jedinou významnější továrnou v Rakousku-Uhersku, kde se ve velkém vyráběly plechy na konzervy. Když se Akciová společnost, Železárny Rotava – Nejdek, založená roku 1909, výrobou téměř 100.000 tun železa ročně stala jedním z klíčových podniků rakousko-uherské monarchie, zuřil v Evropě naplno konflikt, a železárny bohatly výrobou konzerv pro vojáky na frontě v jejich válečném úsilí …
Smutný osud ale potkal továrnu po vzniku zmetku nacionálního projektu, ČSR. Během světové hospodářské krize 1931 došlo k náhlému zavření železáren. Čs. demokratický režim nedokázal politicky ani ekonomicky svízelnou situaci uspokojivě řešit, což vyvolalo rekordní míru nezaměstnanosti i ostré nepokoje v těchto německých sídelních oblastech ČSR, jež jsou vylíčeny v knize A. Grosse „Rotavská tragédie“ nebo ve filmu M. Friče „Zocelení“.
Ve 20. letech tohoto století byla Rotava konečně elektrifikována a byl dán do provozu vodovod o délce přes 15 km, v Horní Rotavě vystavěno sídliště ve dvacetiletém rytmu: Sídliště Haar (řady rodinných domků z 20. let), Nová Plzeň (dvojdomky ze 40. let). V roce 1925 byl vybudován místní kostel. Ve II. světové válce se Rotava stala důležitým střediskem zbrojní výroby.
Po II. světové válce a opětovném vzniku ČSR (i přes odpor většiny našich bývalých slovenských spoluobčanů, kteří si přáli zachovat mezinárodně uznanou samostatnost), převzaly místní bývalé německé továrny velké Škodovy závody v Plzni a nastává, po delší době stagnace, rozvoj obce. (Jsou založeny továrny Textilana, MOBH, Kamenolom, Pila). Staví se velké "socialistické" sídliště pro zaměstnance včetně občanské vybavenosti. V roce 1965 je obec Rotava povýšena na město. To už je ale psána jiná, novodobá historie města, bez minulosti…
Po roce 1989 sice nastává rozvoj soukromého podnikání, ale na úkor tradičních závodů. Zaniká tak mnoho pracovních příležitostí. Přesto je ve městě v tomto období vystavěn nový městský úřad, zlepšilo se životní prostředí. V současné době žije v Rotavě 3400 obyvatel.
Rotavě je připojena převážně zemědělská a rekreační osada Smolná (dříve Pechbach, nejstarší zmínka 1602) a bývalá osada Anenské Údolí (Annathal, dnes vyhledávaný houbařský ráj kolem »Benešovy pily« a železniční stanice). V blízkosti Rotavy se nachází známá přírodní rezervace tzv. „Rotavské varhany“.
