Lukáš Beer
V předvečer soudního přelíčení ve věci vydaných Hitlerových projevů lze s uspokojením konstatovat jediné: Vydaná kniha má dnes již velké množství čtenářů, kteří si ji zakoupili nebo vypůjčili. A v budoucnu se k nim zajisté mnozí další přidají. Ti všichni, kteří knihu pozorně četli, stejně jako ti všichni, kteří se k tomu teprve odhodlají, zákonitě museli dojít a budou docházet k jednomu poznatku – celé znění obžaloby stojí na hrubých pochybeních a na hrubém vytrhávání citátů v knize z kontextu. Obžaloba je kompletně nesmyslná – kdyby jen to: ona je místy skutečně doslova vylhaná. K tomuto výsledku dospěje každý, kdo se seznámil jak s obsahem knihy, tak i s obsahem obžaloby. Bylo by skandálním a s ideály, na které se nositelé nynějšího společenského uspořádání od roku 1989 odvolávají, něčím naprosto neslučitelným, kdyby soud rozhodl jinak, než že žalobu zamítne. Patent na objektivitu však nevlastní žádný lidský tvor a tedy i žádná instituce jím stvořená. Znění obžaloby i obsah knihy však zůstane nezávisle na verdiktu soudu pro veřejnost dostupný i po rozsudku – zde žádné zákazy a žádné umlčování nic nesvedou. Tudíž bude existovat příležitost vždy si svůj osobní obrázek díky důkladnému porovnání knihy a obžaloby učinit. A pravda a snaha o maximální objektivitu byly jediné motivy, které mne při vytváření průvodních komentářů k inkriminované knize vedly. Proto si i za svým – věřím že pouze do zítřejšího dne – kriminalizovaným činem stojím dnes o to více a tento postoj je nezměnitelný.