Aktuální číslo magazínu Zuerst! se věnuje organizování různých protivládních demon- strací ve světě v režii Spojených států. |
Poselství politické špičky EU na adresu Moskvy znělo: pokračovat v dosavadním kursu a v případě nutnosti přiostřit sankce. Uvolnění „trestních opatření“ hospodářského rázu vůči Moskvě prý nepřipadá v úvahu. Teprve až „pro-ruští separatisté“ na východní Ukrajině (stejně jako Moskva) budou dodržovat tzv. Minskou dohodu, může „Evropa“ vést další rozhovory, prohlásila Angela Merkelová na konci vrcholného setkání minulý týden. Součástí této dohody je mimo jiné zajištění východních ukrajinských hranic ukrajinskými pohraničníky. Merkelová dále řekla, že rozhovory s Moskvou o obchodní kooperaci mezi EU a Euroasijskou unií závisejí na pokroku při uskutečňování zmíněné dohody.
„Co se týče zacházení s Ruskem, pokouší se EU sice navenek demonstrovat semknutost, ale zdá se, že v zákulisí vesměs existují rozdíly v názorech“, napsal o víkendu rakouský list Die Presse, a jako ilustrativní příklad uvádějí noviny rakouského spolkového kancléře Wernera Faymanna. Jeho názor je listem citován v tom smyslu, že v grémiu vedoucích představitelů zemí EU se nachází několik politiků, jež by ze sankcí proti Rusku chtěli „učinit náboženství“. Faymann sankce označil za „určitý druh sebeobrany“ a jejich účinek na posilování míru prý nemá být „přeceňován“. Rakouský spolkový kancléř se domnívá, že základem postupu vůči Rusku by měla být mírová jednání.
Rakousko je s Ruskem hospodářsky výrazně provázáno. Například Raiffeisen poskytla Rusku kredity ve výši 15 miliard eur a list Die Presse tuto banku označuje za v tomto ohledu v Evropě „nejvíce exponovaný finanční institut“. Pokud by s velkou částí kreditů měly nastat potíže, byla by tím ohrožena samotná existence této banky. Podobně je na tom i italská banka UniCredit, jejíž dceřiná Bank Austria se v Rusku taktéž silně angažovala.
Téma sankcí se stane v Bruselu aktuální znovu v březnu příštího roku, kdy půjde o to, prodloužit „trestní opatření“ a za tímto účelem bude potřeba dosáhnout mezi zástupci EU jednohlasnosti.
Podle údajů německého zpravodajského magazínu Zuerst! zajišťuje v sousedním Německu obchod s Ruskem asi 350.000 pracovních míst a v Rusku je aktivních asi 6.200 německých firem: „Zástupci německého hospodářství celé měsíce varují, že řinčení šavlemi a hrozba sankcemi především škodí vlastním hospodářským zájmům“, uvádí časopis. „Žádná jiná země v Evropě nepěstuje s Ruskem tak těsné hospodářské styky jako Spolková republika Německo.“
„K západu se hrbit, ale směrem na východ kopat – to se zdá být způsobem hry zahraniční politiky v Berlíně a zdá se, že se většina německých diplomatů této osudné hry účastní“, kritizuje dále Zuerst! některé případy postupu německých diplomatů ve styku s ruskými partnery. Diplomaté spolkové republiky zřejmě vůbec nehledí na bezpečnostní a hospodářské zájmy své vlastní země. Ještě koncem minulého roku Berlín vyhostil jednoho ruského diplomata a Moskva okamžitě reagovala stejným způsobem. „To vše se událo bezprostředně před návštěvou spolkového ministra zahraničí Franka-Waltera Steinmeiera v Rusku. Horší předpoklady pro konstruktivní rozhovory s Moskvou si lze sotva představit“, píše nové vydání Zuerst!, a dodává: „I když ve Washingtonu, Londýně a v Paříži na to aplaudují, když se Berlín opětovně staví proti Rusku – pykat za to musí nakonec Němci sami.“ (-lb-)