Evropské kultury jsou ohroženy „globalizací“ ekonomiky, která upřednostňuje bezodkladnou poptávku konzumenta před významem místa či úctou k duchovním hodnotám a kulturnímu dědictví. Cizí společnosti, televizní mýdlové opery, noviny, reklama a velká část hudebního průmyslu šíří uniformní, nízkou kulturu, založenou na materialismu a krátkodobých vztazích, dle níž je jedinec redukován na úroveň pasivního konzumenta. Globalizace je založena na ignorování minulosti a lhostejnosti vůči budoucnosti – a na současnosti, pro níž je stále charakterističtější krize ekologická i duchovních hodnot. To činí nezbytným odmítnout veškeré formy utlačovatelského cizího imperialismu, jakým je mezinárodní finanční kapitalismus, sionismus a podobně, a nalézt opatření zaměřená na znovuzískání živého zájmu o sebeurčení evropského lidu. NATO je vojenská síla, jež je evropskému kontinentu cizí, a je vytvořena a užívána pouze se záměrem vojensky prosadit záměry Západu.
Obrana kulturní různorodosti, sebeurčení a ochrana původních evropských kulturních tradic by měla být jádrem vládní politiky ve vztahu ke vzdělání, ekonomice a obraně. Toto všechno činí pro Evropu nezbytným stav politické nezávislosti a ozbrojené neutrality. Evropa si musí vybudovat nezávislé vojenské postavení, aby evropský lid mohl prosazovat své vlastní zájmy a bránit se proti intervenci a tímto proti agresivním národům. To vyžaduje odpor vůči všem cizím vojenským základnám na evropské půdě a odsouzení represivních a demoralizujících škrtů v ozbrojených silách.
Znamená to také především zachovat evropskou identitu jak kulturní, tak etnickou.
Dnešní Evropská unie
Politici soustavně promrhávají téměř každou možnost rozhodovat za nezávislou evropskou budoucnost. Svírají Evropu obchodními smlouvami a nadnárodními společenstvy, která v lepším případě omezují svobodu jednání a v nejhorším jsou nepříznivé pro její kulturní a ekonomické přežití. Týká se to Evropské unie (EU) v jejím dnešním uspořádání – dříve známé jako Evropské společenství či Společný trh. NATO a GATT (Všeobecná dohoda o clech a obchodu – pozn. překl.) také ohrožují svobodu Evropy, spojují její národy s cizími politickými a ekonomickými zájmy a (v případě GATT) připoutávají je ke „globální ekonomice“, založené na nuceném přesunu obyvatelstva tak, aby to uspokojovalo „požadavky trhu“. Řada slabých, nereprezentativních vlád se vzdala práva lidí na sebeurčení před nadnárodními společenstvy, jakými jsou Evropská unie a NATO. EU narušuje evropskou suverenitu. Je to výtvor nadnárodního kapitalismu, zaměřený na upravení národních hranic a politických struktur pro maximalizaci zisků, spíše než na vyjádření zájmů evropských národů a ochranu rozmanitých (nicméně spřízněných) evropských kultur. Eurofederalismus nevytváří federaci či síť autonomních a spolupracujících komunit, ani neochraňuje místní kultury. Místo toho vytváří chronickou centralizaci a vzdálenou, utlačovatelskou byrokracii. Evropská unie je založena na ekonomických zájmech a odnímá národním (či regionálním) vládám moc a svěřuje ji do rukou bankéřů a ekonomů, kteří mají užší vztahy k mezinárodním korporacím než k potřebám lidí. EU urychluje v Evropě krizi politické legitimity a provádí program ničení národní identity evropského lidu prostřednictvím nuceného přistěhovalectví, nucené měnové politiky, proti zemědělství zaměřených ekonomických postojů, nucené ekonomické a vojenské integrace, která ničí soběstačnost evropských národů. Toto je EU v praxi, tj. anti-evropská.
Cizí infiltrace
Aby Evropa znovu získala své uvědomění, musí se zaměřit na své specifické evropské dědictví a jeho rozvíjení. To znamená odmítnout cizí vlivy všeho druhu. Jedním z nejnaléhavějších problémů je masová infiltrace cizích etnik. Cizí etnické menšiny již tvoří značnou část současného obyvatelstva v mnoha evropských zemích. Vlády se nikdy neradily s domácími komunitami, zda se chtějí stát „multikulturními“, či si udržet svou identitu. Přistěhovalectví proto bylo jednou z mnoha zbraní namířených proti evropským národům politickou a ekonomickou elitou, která nerespektuje jejich tradice a má prospěch z jejich rozmělnění. Příchod skupin nového obyvatelstva přispěl k roztříštění a rozpadu rozvětvené rodiny a podpůrného systému, které tyto komunity potřebují k přežití. Rozpad komunity následně vedl k rozvíjející se kultuře násilí, nedůvěry a nenávisti. Není to chybou přistěhovalců a stejně tak řešení problémů, které nyní postihují starší a novější obyvatelstvo, nespočívá ve „vytváření obětních beránků“ či jiném vzájemném obviňování. Kulturní identita evropských národů musí být chráněna proti zničení původních tradic vykořisťovatelskou ekonomickou globalizací a „politicky korektním“ sociálním inženýrstvím a proti silám transatlantického imperialismu, vojenské intervenci, spojené s cizími zájmy, centralizací a globální ekonomikou. Zničení našich kultur slouží zájmům nadnárodních byrokratů a mezinárodních korporací, protože nás redukuje na vykořeněnou, pomíjivou populaci, oddělenou od své historie. To je důvod, proč masové přesuny ekonomických přistěhovalců do Evropy byly podporovány všemi stranami establishmentu, a politika nucené asimilace byla vnucena domácímu obyvatelstvu i přistěhovalcům. Tato politika asimilace je často označována jako „multikulturalismus“, ale prakticky zahrnuje narušení jak většinových, tak menšinových kultur, a mohla by se výstižněji nazvat „monokulturalismus“. Vůdci muslimské komunity např. nedávno kritizovali vyučování „multináboženství“ na státních školách kvůli tomu, že podkopává koncept náboženské víry, a tak je škodlivé pro muslimy, stejně jako pro křesťany či jiné náboženské komunity.
Při dnešním demografickém trendu se původní evropský lid stane ve svých vlastních zemích menšinou během šedesáti let. Aby se zajistilo, že k tomu nedojde a že evropský lid si uchová svou domovinu a identitu, je nutné okamžitě zastavit veškeré další přistěhovalectví, okamžitě vypovědět kriminální a ilegální přistěhovalce, a je nutné zavést systém dobrovolného vystěhování, dle něhož by přistěhovalcům, kteří jsou zde legálně, byla dána možnost se vrátit do zemí svého etnického původu. To má zajistit, aby všechny národy mohly žít ve svém vlastním prostředí a rozvíjet vlastní tradice v souladu se svými kulturními, jazykovými a osobními kvalitami. To nezahrnuje, ani nepodporuje nenávist jakéhokoliv druhu – ale spíše staví na tom, že jedinou naději na rozvoj lidstva v nový a šťastnější svět je geografická a sociální suverenita všech národů.
Rasismus definovaný jako domněnka, že jedna kultura či jedna skupina lidí je podstatou nadřazená jiné a že by se to mělo odrazit ve vládní politice, musí být kategoricky odmítnut. Naproti tomu respektujeme a oceňujeme všechny lidské kultury – naši vlastní, stejně jako jiných národů. Nepřipouštíme, že může existovat něco jako hierarchie kultur. Zároveň ale také rozhodně tvrdíme, že nucená asimilace a „pozitivní diskriminace“ jsou nepřijatelné a že pokusy vnutit tuto politiku různým národům v našich zemích může vést jen k odcizení a konfliktu. Namísto multikulturního souladu se snažíme zachovat rozmanitost kultur, neboť věříme, že kulturní identita je lidské právo a že žádná demokratická, udržitelná společnost nemůže existovat bez silných kulturních základů.
To znamená nutnost okamžitého zastavení dalšího masového přistěhovalectví, bez ohledu na to odkud, a spravedlivé, ovšem striktní omezení těch, jimž je poskytnut azyl. Je nutné uznat, že přesuny populace jsou konečným důsledkem bídy, obchodu se zbraněmi, svévolně vymezených hranic, diktátorství a drancování zemí v zájmu korporací. Tyto problémy by měly být vymýceny u kořene tím, že se odlišné kultury naučí spolupracovat.
Autor/překladatel: Wolf. Tento text byl převzat s laskavým souhlasem autora. Zdroj: Bratrství.net.
