Friedmanovo interview pro Kommersant. |
V této souvislosti je prý nutno nahlížet na ukrajinskou krizi jako na proces přeorientování. Část obyvatelstva má sklony se připojit k EU, druhá část se orientuje na Rusko. Podle Friedmana sice Evropané půlku století žili ve stavu stability a blahobytu, ale Evropa „nikdy nebyla poklidným“ kontinentem. Kommersant Friedmana upozornil na to, že EU a USA vytýkají Rusku ohledně Krymu první násilné posunutí hranic po konci Druhé světové války. Friedman odpověděl: „Američané vědí, že je to naprostý nesmysl. První změna hranic za použití násilí se konala v Jugoslávii. Vrchol dosáhl tento proces v Kosovu a USA se těchto událostí přímo účastnily.“
Podle něj je politikou Američanů zasáhnout, když se značně poškodí rovnováha. Tak jednaly USA za První světové války po odstoupení cara Nikolaje II., aby vystoupily proti ambicím Německa. To se událo v roce 1917. Také za Druhé světové války Spojené státy otevřely druhou frontu účelně až v červnu 1944. V obou případech šlo o to, aby byla zamezena německá dominance v Evropě.
Aliance mezi Německem a Ruskem: "Nejnebezpečnější potenciál" pro USA
Podle Friedmanových údajů spočívá v „alianci mezi Ruskem a Německem nejnebezpečnější potenciál“. Protože to by mělo za následek efektivní spojení mezi německou technologií a kapitálem na straně jedné a přírodními a lidskými zdroji Ruska na straně druhé.
USA favorizovaly na Ukrajině opozičního vůdce Arsenije Jaceňuka, protože byl už jednou ministrem hospodářství a mohl tak americkým koncernům dopomáhat k lukrativním obchodům. A tyto plány mohly být skutečně zrealizovány. Jaceňuk, financovaný NATO, se stal premiérem, jeho ministryně financí, Natalja Jaresko, začala na americkém ministerstvu zahraničí, kde byla vedoucí ekonomického oddělení při americkém velvyslanectví na Ukrajině (1992-1995). Posléze se dostala do vedení investiční společnosti Horizon Capital a současně řídila fond WNISEF s obratem 150 milionů dolarů. V době, kdy pracovala pro Horizon Capital a WNISEF napomáhala Jaresko západní finanční účasti v ukrajinském hospodářství. A jakmile obsadila ministerské křeslo, okamžitě slíbila radikální snížení rozpočtových výdajů. Toto opatření přinese nade vší pochybnost investorům velké zisky.
Co se týče strategické situace Ruska, Friedman řekl, že Kreml má zájem o vytvoření „nárazníkového hraničního pásma“ na svých západních hranicích. Z toho důvodu je pro něj důležité Bělorusko, Ukrajina, Pobaltí a východní Evropa. Je to otázka národní bezpečnosti. Moskva si nemůže dovolit, aby sto kilometrů od města Kursk nebo od Voroněže byly umístěny „západní“ vojenské jednotky.
Američané mají velký zájem na tom, aby v Kyjevě seděla proamerická vláda. Rusové na druhé straně chtějí dominovat v post-sovětském prostoru. USA se podle Friedmana pokoušejí tento ruský postup omezit či zastavit. Friedman v interview dále přiznává, že USA podporovaly svržení Janukovičovy vlády a protesty na Majdanu. Lidskoprávní organizace za tím účelem dostávaly finanční injekce. USA se podle Friedmana účastnily „všech“ těchto událostí. Ruské tajné služby podle něj „tento trend“ zaspaly: „Nepochopily, co se děje. Ale když na to přišly, nemohly realizovat žádná opatření, aby situaci stabilizovaly“, říká Friedman. Podle něj však Washington nemá za cíl prostřednictvím sankcí apod. vyvolat v Moskvě „změnu režimu“. Jde pouze o to, aby se omezil volný prostor Moskvy k akceschopnosti. Tento Friedmanův výrok se kryje s jeho jindy vyjádřeným názorem, kdy po své návštěvě v Moskvě konstatoval, že místo Putina by se mohli v Kremlu dostat k moci nacionalisté. To by byla pro Američany ještě horší varianta. (-lb-, zdroj)